Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2,224 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.15 vteřin. 

Identifikace historické sítě prvků ekologické stability krajiny
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Laboratoř geoinformatiky, Ústí nad Labem ; Čihák, Jan ; Buchta, Ivan ; Uhlířová, Lenka ; Brůna, Vladimír
Cílem projektu je identifikace historické sítě prvků ekologické stability krajiny pomocí historických mapových děl. Výsledky projektu budou využity managementem péče o volnou krajinu, v krajinotvorných programech, pro tvorbu rekonstrukčních map krajinné struktury, pro studium krajinných změn v čase a prostoru.

Příprava vysoce definovaných nanoporézních struktur s využitím v membránové biosensorice
Fabianová, Kateřina ; Édes, Zoltán (oponent) ; Sadílek, Jakub (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou plasmonického biosensoru založeného na vysoce definovaných porézních strukturách vytvořených v nitridu křemíku obsahujících kovové nanomenhiry. Tyto porézní struktury byly připraveny pomocí metody reaktivního iontového leptání nitridové vrstvy skrze dočasnou masku připravenou elektronovou litografií následované depozicí kovové vrstvy tvořící finální nanomenhiry pomocí napařování a magnetronového naprašování. Práce shrnuje finálně dosažené výsledky a předkládá úspěšný návrh postupu výroby sensoru bez kovové kontaminace nosného povrchu.

Růst epitaxních kobaltových (CoSi2) ostrůvků pomocí epitaxe řízené oxidovou vrstvou
Stará, Veronika ; Kolíbal, Miroslav (oponent) ; Čechal, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem přípravy a růstu kobaltových tenkých vrstev. Jako substrát byla použita křemíková deska s orientací (111) pokrytá tenkou vrstvou nativního oxidu SiO2. Pro růst kobaltové vrstvy byla využita metoda epitaxe řízené oxidovou vrstvou. Jako zdroj kobaltových atomů byla využita efuzní cela. Byla zkoumána závislost složení a morfologie substrátu na teplotě žíhání. Dalším bodem výzkumu bylo určení závislosti výsledného vzhledu ostrůvků na množství deponovaného materiálu a orientaci substrátu. Připravené struktury byly zkoumány využitím rentgenové fotoelektronové spektroskopie (XPS), mikroskopie atomárních sil (AFM), rastrovací elektronové mikroskopie (SEM). Abychom změřili tloušťku podpovrchových ostrůvků, byly připravené vzorky leptané v bufrované kyselině fluorovodíkové a následně analyzované pomocí zmíněných metod.

Pprava grafenovho biosensoru s odezvou ve stedn infraerven oblasti
Gallina, Pavel ; Hrabovsk, Milo (oponent) ; Sadlek, Jakub (vedoucí práce)
Hlavnm pedmtem tto bakalsk prce byla pprava a men odezvy grafenovch plazmonickch biosenzor vytvoench na rovnch a zakivench povrch. Pro ppravu senzor byl pouit grafen vyroben metodou chemick depozice z plynn fze (CVD). Struktury byly tvoeny pomoc elektronov (EBL) a optick litografie, reaktivnho iontovho leptn (RIE) a magnetronovho napraovn. Vsledn senzory byly pot pozorovny v elektronovm (SEM) a optickm mikroskopu, topografie byla zjiovna mikroskopem atomrnch sil (AFM) a men bylo provedeno infraervenou spektroskopi s Fourierovou transformac (FTIR).

Vodíkem modifikované grafenové struktury pro polem řízené tranzistory
Kurfürstová, Markéta ; Čermák,, Jan (oponent) ; Mach, Jindřich (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje problematice grafenu modifikovaného atomárním vodíkem a jeho transportních vlastností. V rámci rešeršní části práce jsou porovnány strukturní a elektronické vlastnosti grafenu a hydrogenovaného grafenu. Je popsána metoda Ramanovy spektroskopie, včetně charakterizace spekter obou zkoumaných struktur. Použité vzorky jsou vyrobeny pomocí laserové a elektronové litografie a uzpůsobeny měření ve vakuové komoře. V rámci experimentální části práce jsou proměřeny transportní vlastnosti grafenu před a po modifikaci vodíkovými atomy. V závěru je hydrogenovaný grafen ozářen elektronovým svazkem a pomocí Ramanovy spektroskopie jsou sledovány změny v jeho struktuře.

Analýza nákladů, jejich vykazování - účetní a finanční pohled
HEJTMÁNKOVÁ, Zuzana
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zhodnocení struktury, vývoje jednotlivých nákladů a zpracování kalkulace vybraného výkonu. V teoretické části jsou náklady vymezeny jako vstupy do hospodářské činnosti. Dále je zaměřeno na metodiku vykazování nákladů v účetních výkazech. Vykazování nákladů je řešeno v rámci české právní úpravy účetnictví a mezinárodních účetních standardů IFRS/IAS. Náklady jsou dále charakterizovány na základě kalkulace a analyzovány v rámci metod finanční analýzy, kterými jsou analýza trendů, analýza struktury, analýza ukazatelů rentability a produktivity. V další části byl vybrán konkrétní výkon a byla provedena kalkulace nákladů. Zmíněné metody byly použity v podmínkách konkrétní společnosti GRENA, a. s., která se zabývá výrobou protipožárních, žáruvzdorných desek a kuchyňských dvířek. V rámci praktické části bylo zjištěno, že poměr nákladů a výnosů vybrané společnosti je vysoký. Společnost by se měla zaměřit na snižování nákladů a snažit se maximalizovat svůj poměrné nízký zisk.

Význam mykorhizních hub při tvorbě půdní struktury
Čevelová, Lucie
Podstatou bakalářské práce je seznámit se s jednotlivými skupinami mykorhizních hub, které podporují tvorbu půdní struktury. Rostliny spolu s mykorhizními houbami vytvářejí symbiotický vztah, který je pro oba partnery prospěšný. Díky tomu rostlina získává důležité živiny a je chráněna před patogeny. Kromě toho se mykorhizní houby podílejí na tvorbě půdní struktury. Svým rozsáhlým myceliem houba prorůstá půdními agregáty a zajišťuje mechanické zpevnění půdy. Arbuskulární mykorhizní houby zase produkují glykoprotein glomalin, který stabilizuje půdní strukturu. Abychom podpořili růst mykorhizních hub v půdě, řídíme se správnými zemědělskými postupy. To znamená pěstování správných předplodin a způsob zpracování půdy. Můžeme také využít aplikaci očkovacích přípravků nebo přidání biouhlí a jiných anorganických materiálů do půdy.

Rozbor struktury nákladů na výrobu vína u vybraného vinařského provozu
Vítkovičová, Lenka
Diplomová práce Rozbor struktury nákladů na výrobu jednoho litru vína se zabývá analýzou nákladů spojených s výrobou vína ve vybraném vinařském provozu. V práci je pomocí tabulkových přehledů zaznamenáno technologické zařízení a vybavení používané při výrobě bílého a růžového vína, dále výpočty provozních nákladů a závěrečná analýza. Na základě této analýzy pak byly určeny náklady, které jsou potřebné vynaložit na výrobu jednoho litru vína. Ze získaných výpočtů vyplývá, že u sledovaného vinařského provozu se v současnosti náklady na produkci sudového vína pohybují na úrovni 36,74 Kč.l-1 a u lahvového vína 67,88 Kč.l-1.

Změna struktury půdního fondu v SO ORP Mikulov v letech 2001-2013
Austová, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá změnou struktury využití půdního fondu v správním obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov v letech 2001--2013. Cílem práce je obeznámení s problematikou využívání půd na úrovni Evropské unie i České republiky a dále hlavně analýza a zhodnocení změn land use ve vybraném území. Vývoj půdního fondu na Mikulovsku je zaznamenán graficky a konkrétní změny v jednotlivých obcích pak formou kartogramů. Vstupní data pro výpočty a jejich zpracování jsou získány především z Českého statistického úřadu. Výsledkem práce je tedy rozbor vývoje a změn všech druhů pozemků, přičemž k největším změnám došlo především u zemědělské půdy, orné půdy, vinic a ostatních ploch. Za vybrané období se snížilo množství orné půdy o 2 261 ha a s tím souvisel právě i úbytek celkově zemědělské půdy. Naopak byl výrazný nárůst vinic (+1 214 ha) a ostatních ploch (+881 ha), které tak z většiny nahradily ornou půdu. Na základě zjištěné i nízké ekologické stability území jsou popsána doporučení pro příznivější vývoj z pohledu land use.

Model výdajové strany rozpočtu Evropské unie implikovaný z principů teorie fiskálního federalismu
Plaga, Robert
Cílem disertační práce je navrhnout úpravy objemu a struktury rozpočtu EU tak, aby výsledný evropský rozpočet vycházel ze základních principů teorie fiskálního federalismu a poznatků teorie optimálních měnových oblastí pro vyrovnání se s asymetrickými hospodářskými šoky. K rozhodování o zařazení či vyřazení jednotlivých výdajových kategorií byla autorem stanovena čtyři alokační ekonomická kritéria, vycházející ze základních principů teorie fiskálního federalismu. V oblasti realizace redistribuční a stabilizační funkce veřejných financí byly v rozhodování zohledněny také poznatky teorie optimálních měnových oblastí pro vyrovnání se s asymetrickými hospodářskými šoky. S využitím ekonomických kritérií vycházejících ze základních principů teorie fiskálního federalismu a na základě analýzy výdajové struktury současného rozpočtu EU tak autor doporučuje úpravu rozpočtu EU. Konkrétně by mělo dojít k zařazení výdajů na národní obranu do společného rozpočtu v rozsahu 0,50 % HDP EU-27, posílení objemu "evropských" výdajů na vědu, výzkum a vývoj na 0,40 % HDP EU-27. Dále návrh počítá se zachováním výdajů na projekty dopravních sítí evropského významu (0,17 % HDP), rovněž tak s výdajovými položkami do oblasti zahraničních vztahů (0,067 % HDP), zajištění vnitřní bezpečnosti a justice (0,084 % HDP). Administrativní náklady jsou v modelu kalkulovány jako 6 % z ostatních položek rozpočtu. Ve vztahu k funkci redistribuční autor navrhuje zrušení evropské dimenze společné zemědělské politiky a koncentraci výdajů politiky hospodářské a sociální soudržnosti (0,50 % HDP EU-27) pouze na podporu hospodářsky slabších regionů. Velký význam je v modelu rozpočtu EU přisuzován naplňování stabilizační funkce veřejných financí prostřednictvím stabilizačního mechanismu, který má podobu centralizovaného systému podpor v nezaměstnanosti o objemu 1,25 % HDP EU-27. Současně by tato specifická součást společného rozpočtu mohla sloužit jako nástroj, který bude fungovat asymetricky, a bude tak v dobách ekonomického růstu vytvářet rezervy, které budou moci být využity v době hospodářského poklesu. Celková výše výdajů, soustředěných v navrhovanému modelu rozpočtu EU, je kalkulována na 3,15 % HDP EU-27.