Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1,215 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.38 vteřin. 

Bílá vrána v černém šatě. Životní pouť Františka Jana Kroihera (1871-1948)
CUKR, Jiří
Předkládaná rigorózní práce se zabývá osobností Františka Jana Kroihera (1871-1948). Ve své době představoval velmi angažovanou postavu ve veřejném prostoru, jejíž činnost byla nesmírně rozsáhlá a sahala od drobné práce na venkově po styky s příslušníky nejvyšších církevních a politických kruhů. Jednotlivé kapitoly sledují postupně Kroiherovo dětství a studia, dráhu jihočeského kněze, zapojení do reformních snah českého duchovenstva, práci v družstevní a hospodářské sféře, kariéru politika v agrární straně a jeho rozsáhlou činnost publicistickou a mecenášskou. Závěrečné části patří zhodnocení Kroiherovy osobnosti, nechybí seznam použitých pramenů a literatury, seznam zkratek, jmenný rejstřík a přílohy. Rigorózní práce vznikla na základě prospekce množství archivního materiálu, dobových tiskovin a odborné literatury.

Glitch v umění a jeho vývoj
Zábrodský, Petr ; BLAŽÍČEK, Martin (vedoucí práce) ; POSPISZYL, Tomáš (oponent)
Práce se zaměřuje na vývoj umění pracující s technologickou chybou nazývanou glitch. V celé škále od hudebních počátků ve kterých se termínu glitch začalo používat až po současný multidisplinární stav. Není opomíjeno ani zmínění teorii týkajících se glitche a toho, jak lze chápat jeho význam v rámci kultury, společnosti i historie umění. Glitch je ze své podstaty závislý na technologických podmínkách doby svého vzniku a v práci je tak ponechán prostor i popisu etablovaných metod práce s narušováním datových toků a výsledků těchto zásahů, nicméně jsou popsána i východiska těchto metod a je nastíněn jejich vnitřní princip, jež je možno nalézt v současné době v nových způsobech jeho chápání a využití. Práce se tak věnuje spíše historii glitche než jeho novým podobám, nicméně je završena popisem asimilace jeho estetiky, spíše než principů, masovou kulturou a tím způsobenou změnou jeho estetické funkce v daných popkulturních kontextech.

Faust a Job´s
Slezáková, Kateřina ; ULLRICHOVÁ, Daria (vedoucí práce) ; SÍLOVÁ, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním podstaty Faustovy vnitřní rozpolcenosti v souvislostech moderní doby. Snaží se postihnout základní povahové rysy vedoucí k pocitu prázdnoty. Autorka užívá komparace dramatické postavy Fausta s jeho biblickým předobrazem Jobem a s jedním z nejúspěšnějších současných podnikatelů Stevem Jobsem. Na základě srovnání se zamýšlí nad platností či mutací vyvozovaných tezí v dnešní době. Ve své druhé části autorka reflektuje vznik inscenačního projektu Faust. Vzhledem ke svému oborovému zaměření na oblast dramaturgie se věnuje zejména procesu výběru jednotlivých dramatických situací, úpravě dramatického textu a volbě vhodných inscenačních prostředků.

Způsob ošetřování ran sestrou v primární péči
HAVLOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje problematice ošetřování ran tzv. vlhkou metodou v agenturách domácí péče v Jihočeském kraji. Zjišťuje, zda jsou sestry domácí péče v Jihočeském kraji seznámeny s metodou vlhkého ošetřování ran a zda tuto metodu při své praxi využívají.

Princip odvety ve starověké Číně
Jakubše, Karolína ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce) ; Sehnal, David (oponent)
V úvodu byla představena Lewisova vize proměn odvety mezi dobou Chunqiu a obdobím centralizovaných států. Mark Lewis předkládá ve své knize obraz vyhroceného kontrastu mezi odvetou jako důsledkem honby za ctí v období Chunqiu a odvetou jako morální povinností stanovenou rituálními texty v době centralizovaných států. Jakkoli nepochybuji o převratnosti změn, k nimž v tomto období došlo, proměny čistě v rámci odvety se z kronik nejeví jako tak zásadní, jak je prezentuje Lewis. "Staré" mechanismy doby Chunqiu přetrvávají i v období Zhanguo, byť v pozměněné podobě, a naopak kořeny "nových" principů najdeme už ve starších dobách.

In search of an equivocal country
Axmannová, Eliška ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Tato diplomová práce je věnována dílu Victora-Lévyho Beaulieua, současného kanadského frankofonního romanopisce, dramatika, esejisty, novináře i polemika. Beaulieu (narozen 1945 v Saint-Paul de la Croix, Québec, Kanada) je výjimečný svým pojetím literární tvorby, které na počátku jednadvacátého století již téměř nemá obdoby. Již od konce šedesátých let, kdy začal publikovat, totiž pojímá své celoživotní dílo jako celek a sleduje jím jediný cíl - položit základ novému mýtu, k němuž se bude moci quebecká provincie vztáhnout a díky němuž si uvědomí svou vlastní jedinečnost. Beaulieu od počátku své kariéry publikoval přes padesát knih, v nichž je možné vysledovat několik základních proudů. Kromě souboru románů i kratších textů, jež tvoří ságu rodiny Beaucheminových a mapuje tak život sociálně slabší vrstvy quebecké společnosti, mají v Beaulieuově tvorbě místo eseje a texty, jež stojí na pomezí několika žánrů. Autor se snaží vyrovnat s vlastním osudem quebeckého spisovatele a hledá tak inspiraci u velikánů kanadské i světové literatury - s jejich životem i dílem pak vede vnitřní dialog. Vzniklo tak již několik zajímavých titulů věnujících se postupně Victoru Hugovi (Pour saluer Victor Hugo, 1971), Jacku Kérouakovi (Jack Kérouac - essai poulet, 1972) nebo Beaulieuově quebeckému předchůdci Jacquesu Ferronovi...

Korespondence Václava Havla
Hron, Jan ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Práce edičně připravuje dopisy Václava Havla adresované lidem, kteří byli alespoň o jednu generaci starší než on: Václav Černý, Josef Hiršal, Vladimír Holan, Jiří Kolář, Jindřich Chalupecký, Jaroslav Seifert, Josef Šafařík. Jedná se o lidi, které Havel mohl považovat, nebo je přímo považoval za své učitele, ať už v určitém období nebo v určité oblasti. Součástí práce je pomyslná knižní předmluva, ve které autor pojednává o uměleckém mládí a dospívání Václava Havla a pojmenovává vazby, které Václava Havla spojují s kulturou doby první republiky.

Historie Severočeské filharmonie Teplice (od roku 1948 až po současnost)
Kolařík, Tomáš ; PANOCHA, Jiří (vedoucí práce) ; TOMÁŠEK, Jiří (oponent)
Ve své magisterské práci se autor zabývá historií Severočeské filharmonie Teplice, jediného profesionálního symfonického tělesa v Ústeckém kraji, od roku 1948 až po současnost (2016). Je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola přináší přehled nejvýznamnějších dirigentů, kteří u Severočeské filharmonie působili ať už ve funkci šéfdirigenta, či zastávali post druhého dirigenta. Druhá, stěžejní, kapitola přináší přehled historického vývoje, proměn orchestru a událostí s orchestrem spojený, od doby svého znovuobnovení v roce 1948 až po rok 2016. Ve třetí kapitole nejprve autor zmiňuje nejdůležitější informace o Hudebním festivalu Ludwiga van Beethovena, jehož je v současné době teplická filharmonie organizátorem, a poté podává stručný a neúplný přehled vybraných festivalových ročníků. Čtvrtá, závěrečná, kapitola okrajově doplňuje magisterskou práci o informace týkající se „novinky“ Severočeské filharmonie, a sice její orchestrální akademie, založené po vzoru předních českých orchestrů. Autor práci doplnil obrázkovou přílohou zachycující zkušební a koncertní prostředí filharmonie v průběhu let či fotografie filharmonie z poslední doby, dokreslující, možná strohý, faktografický charakter této práce.

Ženy v českém fotogramu
Šigut, Vladimír ; Musilová, Helena (vedoucí práce) ; Měřička, Jan (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na mapování okruhu žen-umělkyň které pracovaly nebo pracují v českém prostředí s technikou fotogramu. Zatímco umělkyně narozené na počátku 1. poloviny minulého století (Emila Medková, Běla Kolářová, Eva Fuková), se touto nově přijatou uměleckou technikou zabývaly spíše sporadicky. Pro autorky střední a nastupující mladé generace ? Gabrielu Kolčavovou, Ilonu Staňkovou, Jolanu Havelkovou a Jindru Vikovou ? se experimenty na bázi fotogramu staly plnohodnotnou součástí jejich tvůrčí práce. Obecně oproti fotografům a umělcům se ženy také liší zvolenými okruhy svých témat. Ty bývají daleko poetičtější, křehčí, intimnější. Ćasto se týkají okruhu nejbližší rodiny. Během doby příprav na této práci byly pro mě osobně velmi inspirující a obohacující osobní kontakty a setkání s umělkyněmi nebo v případě Emily Medkové s její dcerou, paní Evou Kosákovou.

Vysídlení vesnic na Vyškovsku 1939-1945. Rozšiřování vyškovského vojenského prostoru pro potřeby německých okupačních vojsk
Leznar, Marek ; Kokoška, Stanislav (oponent) ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce)
Vyškovský vojenský prostor vznikl pro potřeby československé branné moci v roce 1935 na území bývalých lesních pozemků olomouckého biskupství. Do roku 1938 zde bylo vytvořeno učiliště pro tankisty, vojenská kasárna a několik tankových jednotek. Po okupaci zbytku Československa německou armádou v roce 1939 přešel vyškovský vojenský prostor pod správu wehrmachtu. Jeho velení ve spolupráci s německými protektorátními úřady rozhodlo, že vyškovský vojenský prostor rozšíří pro své potřeby na úkor okolních vesnic. Okupanti k vyvlastnění území v okolí prostoru využili prvorepublikového zákona č. 25 z roku 1935 o vyvlastnění nemovitého majetku k účelům obrany státu. Celou akci dostal na starost protektorátní Pozemkový úřad pro Čechy a Moravu (tzv. Bodenamt) se sídlem v Praze, který nechal zřídit přímo ve Vyškově Přesídlovací kancelář podřízenou protektorátnímu ministerstvu vnitra. Stěhování obcí v okolí vyškovského vojenského prostoru začalo na jaře roku 1941 a bylo ukončeno na konci roku 1944. (...)