Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1,021 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.04 vteřin. 

Mezinárodní režim zákazu biologických zbraní
Kubátová, Kateřina ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mezinárodním režimem zákazu biologických zbraní, který teoreticky vymezuje na základě definic pojmů mezinárodní režim a biologická zbraň. Cílem práce je zhodnotit efektivitu mezinárodního režimu zákazu biologických zbraní podle vybraných kritérií a nastínit jeho pravděpodobný vývoj v budoucnosti. Práce předkládá historický vývoj biologických zbraní, jejich použití, jednání o jejich zákazu až po dotvoření mezinárodního režimu zákazu biologických zbraní v jeho nejužší formě. Dále se zaměřuje na analýzu normativních pilířů, o které se takto úzce vymezený režim opírá. Těmito pilíři jsou Ženevský protokol (1925) a Úmluva o zákazu biologických zbraní. Práce shrnuje nejdůležitější události, které nastaly v rámci jednání po dobu existence režimu. Poskytuje posouzení mezinárodního režimu zákazu biologických zbraní na základě kritérií efektivity, která je v tomto případě vnímána jako schopnost režimu vynutit jeho dodržování, ověřovat, zda je dodržován, a pokud ne, jako schopnost potrestat porušitele. Vzhledem k současnému stavu režimu a probíhajícím diskuzím relevantním k tématu je posouzen pravděpodobný vývoj režimu v budoucnosti. Na základě zvolené metodiky se v závěru mezinárodní režim zákazu biologických zbraní jeví jako spíše neefektivní, ale v budoucnosti by k jeho zefektivnění mohlo dojít.

Využití couplingových reakcí k syntéze potenciálně biologicky aktivních látek
Hessler, Filip ; Kotora, Martin (vedoucí práce) ; Pour, Milan (oponent)
Tato práce je rozdělena na tři části, v nichž je popsána syntéza různých druhů potenciálně biologicky aktivních látek s použitím reakcí zprostředkovaných komplexy přechodných kovů. 1. Sloučeniny přírodních či biologicky aktivních látek s ferrocenem mají často zajímavé účinky. Vzhledem k tomu bylo rozhodnuto o přípravě nové steroidní látky s potenciálním účinkem proti buňkám rakoviny prsu - ferrocenestronu. Tato sloučenina je prvním steroidem s integrovaným ferrocenem místo aromatického kruhu A. I když je známo několik konjugátů ferrocenu a steroidů, ještě nebyla připravena látka obsahující ferrocen přímo ve steroidním skeletu. Při syntéze byly využity reakce katalyzované přechodnými kovy, nejdříve pro vytvoření substituovaného chirálního ferrocenu a jeho následnými přeměnami byl získán enantiomerně čistý produkt. Použitými postupy byly například oxidativní adice s navazující alkylací zprostředkovaná zirkonocenem, cross-coupling katalyzovaný komplexem palladia, enynová metathese katalyzovaná karbenovou sloučeninou ruthenia a hydrogenace dvojných vazeb za použití heterogenního palladiového katalyzátoru. Nakonec byla použita selektivní oxidace pomocí palladiového katalyzátoru a následná redukce boranem pro změnu konfigurace na základním skeletu. 2. C-Deoxyribosidy jsou látky v nichž je vazba mezi...

Kolonizace ostrovů insektivorními savci
Matějů, Petr ; Černá Bolfíková, Barbora (vedoucí práce) ; Kristýna, Kristýna (oponent)
Biologické invaze jsou globálně velmi závažným problémem. Kromě přirozených kolonizací zprostředkovaných například pohybem tektonických desek či vytvořením pevninského mostu, existují i invaze artificiální. Člověk může nevědomě či vědomě přemisťovat druhy napříč ekosystémy. V poslední době se právě kvůli lidské činnosti - obchodnímu styku a turismu - drasticky zvýšila četnost biologických invazí. V minulosti se invazím věnovalo mnoho autorů, ale zabývali se převážně hlodavci. Téma insektivorních savců zůstává zatím relativně málo probádané, přestože tyto druhy mají velmi výrazný impakt na ekosystém. Tato práce se v praktické části zaměřila na ježka východního (Erinaceus roumanicus) a jeho distribuci na ostrovech ve Středozemním moři. Celkem bylo osekvenováno 28 vzorků na kontrolní oblasti mtDNA a porovnáváno s již publikovanými sekvencemi z genové banky. Za pomoci fylogenetických analýz bylo diskutováno: zda jsou invaze recentní a směr přenosu genetické informace. Většina vzorků vykazovala nejbližší haplotypovou příbuznost s jedinci nacházejícími se na nejbližší pevnině. Trendu neodpovídaly jedině vzorky z ostrova Skyros, které se jevily velmi blízce přibuzné vzorkům z Kréty.

Analýza biologických vlastností kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris L.)
Schneebergerová, Tereza ; Hamouz, Pavel (vedoucí práce) ; Holec, Josef (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Analýza biologických vlastností kokošky pastuší tobolky je stanovení vybraných biologických charakteristik kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris), které mají vliv na rozšíření a uplatnění tohoto plevele v kulturních porostech. Jde o délku primární dormance, její vývoj a stanovení vlivu faktorů, které mají vliv na dormanci a klíčení semen. Kokoška pastuší tobolka je jednoletá nebo dvouletá bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), která se řadí mezi jednoleté ozimé plevely. Zapleveluje především ozimé a jarní obilniny, řepku, brambory nebo víceleté pícniny. Její výskyt je značně kosmopolitní, lze jí najít od nížin po podhorské oblasti. Takže se mohou biologické vlastnosti jednotlivých populací výrazně lišit. Jako metodu regulace lze použít mělkou podmítku nebo herbicidní ošetření porostu. Po sběru čerstvých semen byl založen první pokus na stanovení primární dormance. Zbylá semena byla uložena ve 2 různých typech prostředí. Část byla uložena v suchu při 20 °C. Zbylá semena byla stratifikovaná při 5 °C, buď v půdě nebo na filtračním papíře. Vliv způsobu uložení semen na vývoj dormance byl stanovován ve dvoutýdenním intervalu. Semena byla nakličována 1 týden v klimaboxu za vlivu různých faktorů. Mezi které patřil rozdílný světelný režim, druh vody a typ média k nakličování. Výsledky byly zpracovány vícefaktorovou analýzou rozptylu. Čerstvá semena vykazovala silnou primární dormanci při stálých teplotách 10 °C a 20 °C, nejvyšší klíčivost byla u varianty se střídavou teplotou 20/10 °C na filtračním papíře s pitnou vodou a uložená ve tmě, a to v podílu 10,75 %. Semena stratifikovaná při 5 °C v prvních dvou týdnech měla narůstající klíčivost, která se později postupně snižovala. Naopak semena uložená v suchu při 20 °C zpočátku vykazovala dormanci, kterou postupně ztrácela.

Vykazování biologických aktiv a zemědělské produkce dle české účetní úpravy a IFRS
Kladivo, Jaroslav
Tato práce se zabývá vykazováním biologických aktiv a zemědělské produkce podle české účetní úpravy a IFRS. V teoretické části je nastíněn proces harmonizace účetnictví ve světě a v Evropské unii. Dále jsou rozebrány požadavky na vykazování a oceňování biologických aktiv a zemědělské produkce podle českých účetních předpisů a Mezinárodních standardů finančního výkaznictví. Na konci této kapitoly jsou shrnuty podstatné rozdíly mezi těmito účetními systémy. V praktické části jsou tyto systémy aplikovány na vybraná biologická aktiva a zemědělskou produkci a jejich výsledky jsou následně porovnány a také jsou zhodnoceny dopady ocenění podle těchto systémů na hodnoty vybraných finančních výkazů ve vybraném zemědělském podniku.

Elektrochemické biosenzory pro látky poškozující DNA. Možnosti detekce polutantů
Fojta, Miroslav ; Havran, Luděk ; Kuchaříková, Kateřina ; Paleček, Emil
Elektrochemické metody poskytují informace o poškození DNA a jejích interakcích s různými látkami, včetně karcinogenů a léčiv. Pomocí elektrochemických DNA biosenzorů lze tyto látky detekovat v životním protředí, v biologických vzorcích apod.

Biologické metody monitorování rezistentních populací vybraných škůdců řepky k insekticidům.
Zdražil, Adam ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Literární část práce popisuje biologii, hospodářský význam a metody chemické ochrany proti blýskáčku řepkovému, krytonosci šešulovému a dřepčíku olejkovému. Popsána je rezistence těchto škůdců k zoocidům na našem území, částečně v okolních státech Evropy a nastíněny principy antirezistentní strategie. Dále jsou charakterizovány jednotlivé skupiny insekticidů, jejichž účinné látky jsou hodnoceny v praktické části práce. Shrnuty jsou poznatky o rezistenci škůdců k insekticidům, konkrétně typy a mechanismy rezistence. Následně jsou popsány metody monitorování rezistentních populací škůdců rostlin. Byly získány nové poznatky z hodnocení rezistence tří škůdců řepky pomocí biologických metod. U krytonosců šešulových bylo hodnoceno šest lokalit, u blýskáčků řepkových sedm a u dřepčíků olejkových dvě lokality. Všechny lokality byly z území Čech. Pro hodnocení rezistence byly použity metody lahvičkového testu (adult-vial test) č. 11, č. 25, č. 27 a metody topikální aplikace dle metodiky IRAC. Celkem byla hodnocena účinnost šesti pyrethroidů (deltamethrin, lambda-cyhalothrin, cypermethrin, esfenvalerát, etofenprox a tau-fluvalinate) dvou neonikotinoidů (thiacloprid, acetamiprid), jednoho organofosfátu (chlorpyrifos - pouze u dřepčíka olejkového) a oxadiazinu (indoxacarb) v různých koncentracích. Hodnocena byla mortalita brouků po 24h u blýskáčků a krytonosců a 48h u dřepčíků od působení účinné látky. Následně byly stanoveny hodnoty letální koncentrace LC50 (tzv. střední hodnota letální koncentrace) a LC95. U blýskáčka řepkového byla potvrzena rezistence k pyrethroidům s výjimkou tau-fluvalinatu, účinek neonikotinoidů byl variabilní, acetamiprid a thiacloprid vykazovaly na populacích z některých lokalit sníženou účinnost. Hodnocené populace krytonosce šešulového i dřepčíka olejkového byly velmi citlivé ke klasickým pyrethroidům, naopak neonikotinoidy na ně měly nedostatečnou účinnost, především thiacloprid. Citlivost populací blýskáčka řepkového i dřepčíka olejkového k účinné látce indoxacarb byla vysoká.

Optimalizace syntézy 3-(4-bromfenyl)-5-hydroxymethyl-5,6-dihydro-2H-pyran-2-onu
Krenk, Ondřej ; Pour, Milan (vedoucí práce) ; Klimešová, Věra (oponent)
Léčba rakoviny vyžaduje stálé hledání nových antineoplastik. Studie biologické aktivity přírodních látek ukázaly, že široké spektrum biologické aktivity vykazují látky s α,β- nenasyceným-δ-laktonem. Vznikla řada syntéz přírodních analogů α,β-nenasycených-δ-laktonů jako potencionálních biologicky aktivních látek. Tato práce se zabývá optimalizací syntézy 3-(4- bromfenyl)-5-hydroxymethyl-5,6-dihydro-2H-pyran-2-onu jako analogu biologicky aktivních přírodních látek s navazujícím biologickým hodnocením cytostatického účinku na buněčnou linii kolorektálního karcinomu. Získané poznatky by měly sloužit jako základ pro další návrhy jednodušší a ekonomičtější přípravy potencionálně biologicky aktivních analog nenasycených δ- laktonů.

Hodnocení stability nových potenciálních léčiv v biologickém materiálu
Bechná, Lenka ; Kovaříková, Petra (vedoucí práce) ; Pilařová, Pavla (oponent)
Vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) je v oblasti léčiv jednou z nejčastěji používaných analytických metod. Pyridoxal isonikotinoyl hydrazon (PIH) je mateřskou látkou nové skupiny selektivních chelátorů železa odvozených od aroylhydrazonu a je v současné době předmětem intenzivního výzkumu jako potenciální léčivo. Kromě schopnosti vázat železo vykazuje i další farmakologické účinky: kardioprotektivní, antioxidační a cytoprotektivní. Tato práce se zabývala studiem stability ve vodě rozpustné soli PIH (PIH·2HCl) ve třech biologických materiálech (králičí plazmě, roztoku BSA a ultrafiltrátu) pomocí HPLC a byl zjišťován poločas rozkladu PIH v těchto médiích. Měření bylo prováděno s použitím chromatografické předkolony Lichrocart o rozměrech 4×4 mm I.D. s náplní Purospher RP-18C, 5 µm a chromatografické kolony Lichrocart o rozměrech 250×4 mm I.D. s náplní Lichrospher 100, RP-18 C, 5 µm. Byla použita mobilní fáze ve složení methanol/acetonitril (v poměru 24:14) a fosfátový pufr (NaH2PO4 0,01mol/l; pH 6,0 - upraveno 10%-ním roztokem NaOH) + EDTA (1,0 mmol/l), v poměru 50:50. Průtoková rychlost mobilní fáze byla 1 ml/min. Detekce byla prováděna v oblasti UV spektra při vlnové délce 297 nm. Stabilita PIH byla charakterizována jeho poločasem rozkladu v plazmě - t 1/2 = 29 min.; v roztoku BSA - t 1/2...

Testování bioefektorů na mobilitu fosforu v půdách
Holečková, Zlata ; Balík, Jiří (vedoucí práce)
Potřeba zvýšit zemědělskou produkci se v průběhu posledních šedesáti let projevila masivním používáním minerálních hnojiv. Vzhledem k nárůstu světové populace se očekává růst poptávky po krmivech a potravinách, omezená dostupnost produktivní zemědělské půdy, a vzrůstající závislost na minerálních hnojivech. Je tedy důležité nalézt alternativní strategie pro výživu rostlin. V roce 2012 vznikl projekt spolupráce několika univerzit v Evropě. Projekt se týká využití bioefektorů v rostlinné výrobě. Využití těchto látek by mělo přispět ke snížení vstupů minerálních hnojiv používaných v zemědělství a ke správnému využívání půdy. Disertační práce bude zahrnovat testování v reálných podmínkách různých zeměpisných poloh. Hlavním cílem je rozvíjet nové přístupy k využívání tzv. bioefektorů založených na základě působení živých mikroorganismů a aktivních přírodních látek. Bioefektory mohou být v závislosti na půdně-klimatických podmínkách nástrojem k překonání omezení dostupnosti živin. Mohou obsahovat mikroorganismy (bakterie, houby) a aktivní přírodní sloučeniny (výluhy z půdy či kompostu, mikrobiální zbytky, rostlinné výtažky, metabolity z biologických procesů, sušenou hmotu bylin či mořských řas). Tyto produkty jsou vyvíjeny pro široké spektrum plodin (např. kukuřice, pšenice a rajčata). Jejich efektivita spočívá v mobilizaci živin z hůře přístupných forem v půdě. Práce je zaměřena zejména na vliv bioefektorů na různé formy fosforu v půdě. Fosfor v půdě patří mezi nezastupitelné prvky nezbytné pro růst a vývin rostlin. Přes jeho nezbytnost v rostlinném metabolismu je jeho obsah v půdě poměrně nízký. Vyšší obsah fosforu je u většiny půd převážně v povrchových vrstvách, protože se zde vyskytuje zvýšená biologická aktivita způsobující akumulaci organického materiálu. Vliv má často i aplikace organických a minerálních hnojiv. Obsah půdního fosforu se však může měnit v závislosti na mateční hornině, textuře a hospodařením s půdou (poměr a druh dodaného P a způsob kultivace půd). Uvedené vlivy působí i na relativní obsahy organických a minerálních forem fosforu. Z hlediska vazeb P v půdě můžeme vytvořit tyto tři základní skupiny: anorganické sloučeniny fosforu, organicky vázaný fosfor a výměnně sorbovaný fosfor. Množství fosforu vázaného v jednotlivých frakcích závisí především na době aplikace hnojiva včetně vlivu i dříve provedených zásahů. Z uvedených důvodů jsou nutné podrobnější analýzy jednotlivých forem fosforu v půdě po aplikaci minerálních hnojiv spolu s bioefektory. V rámci této disertační práce budou založeny nádobové i polní pokusy, ze kterých budou odebrány půdní a rostlinné vzorky z každé varianty. Vzorky budou následně analyzovány a bude v nich měřen obsah fosforu.