Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20,303 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.12 vteřin. 

Zhodnocení vlivu evropské politiky soudržnosti ve vybraném regionu
Podzimková, Ivana ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením evropské politiky soudržnosti ve vybraném regionu a potenciálu rozvoje pro daný region v rámci vybraného projektu Labské stezky na základě analýzy. V teoretické části této práce bude úvod do problematiky evropské politiky soudržnosti. S vymezením její legislativy, legislativního rámce a zakotvení nástrojů regionální politiky v rámci legislativy daného státu, v tomto případě České republiky. V praktické části bude provedena analýza vývoje sledovaného projektu Labská stezka a její dopad na rozvoj regionu Královéhradeckého kraje. Hodnocení vybraných ukazatelů proběhne sběrem dostupných dat z ekonomických hodnocení zainteresovaných subjektů podílejících se na projektu Labské stezky a následné vyhodnocení proběhne formou srovnávání. Zvolenou metodikou bude komparace, analýza a syntéza na základě zjištěných dat a jejich zhodnocení. Sběr relevantních dat a informací proběhne formou studia odborné literatury, dále sběrem dat poskytnutých od subjektů realizovaného projektu, městem Smiřice a dostupných internetových zdrojů věnovaných cykloturistice v uvedeném regionu. Pro statistické hodnocení projektu, budou použita data od subjektů spolupracující na monitorování projektu Labské stezky.

Politické a sociální aspekty územní samosprávy - participace obyvatel na veřejném životě obcí
Kučerová, Zuzana ; Kopřiva, Radek (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Východiskem práce je dosavadní teorie zapojení občanů do života municipalit a občanská společnost. Práce se soustředí na ověření uplatnitelnosti Nekolova konceptu, který je typologií forem účasti, na dvou vybraných obcích v České republice, a to Týnce nad Labem a Krakovan. Práce se soustředí zejména na popis participačních forem a klade si otázku, jaké faktory stojí v pozadí rozdílů v účasti lidí. Ukazuje se, že Nekolův koncept je ve snaze porozumět důvodům účasti dobrým nástrojem. Zároveň práce přináší poznatek o rozdílech v účasti ve sledovaných obcích. Rozhodujícím rozdílovým činitelem je stabilita politického prostředí. V obci Krakovany je politické prostředí dlouhodobě etablované a je spojené s postavou starosty, který je důležitým iniciátorem rozvoje obce.

Dotační podpora trvale udržitelného odpadového hospodářství
BEDNÁŘOVÁ, Renata
Předmětem práce je problematika odpadového hospodářství se zvláštním zřetelem na oblast recyklace stavebních a demoličních odpadů a nakládání s nimi. Východiskem je rozbor klíčových nástrojů usměrňování činnosti a chování tržních subjektů v dané oblasti směrem k naplňování celospolečenských priorit a principů trvale udržitelného rozvoje, kdy zvláštní důraz je v textu kladen na oblast dotačních politik a programů. Cílem dizertační práce je u vybraného dotačního programu analyzovat a vyhodnotit nastavení systému dotační podpory v ČR z hlediska ekonomické a ekologické efektivnosti s akcentem na posouzení dopadu na příjemce. Předmětem zkoumání bude prioritní osa 4 "Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží" v rámci Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013. V literární rešerši jsou definovány základní pojmy a důležité definice, načež následuje zevrubná a komplexní rešerše problematiky z různých úhlů pohledu. Nejprve je pojednáno o globálním hledisku ochrany životního prostřední, jsou zde shrnuty širší historické, legislativní, ekonomické i politické souvislosti, jež jsou nezbytným fundamentem pro pochopení aktuálních i budoucích problémů v celosvětovém měřítku i v jednotlivých regionech. V dalším textu následuje podrobnější deskripce situace Evropské unii, načež přehled je završen detailním náhledem na stav problematiky v České republice. Následné kapitoly jsou věnovány podrobnému rozboru oblasti odpadového hospodářství, a to opět z hlediska globálního, evropského i národního, kdy na závěr je pohled zaostřen na z hlediska zaměření práce klíčovou problematiku stavebních a demoličních odpadů. V aplikační části je prostřednictvím čtyř stanovených hypotéz řešeno naplnění stanoveného cíle dizertační práce. Hypotézy ověřují účinnost a vhodnost nastavení systému dotačních titulů v rámci sledovaného programu. Důraz je kladen na posouzení dopadu přidělených dotací soukromým subjektům na jejich ekonomickou a ekologickou efektivnost.

Metody tvorby převodních cen u nadnárodních podniků z hlediska daňové správy
BÖHMOVÁ, Dana
Cílem diplomové práce je analýza a vyhodnocení aplikace transferových (převodních) cen, využívaných při transakcích nadnárodních podniků z hlediska daňové správy. Dále následuje obecný popis základních principů spojených osob, principu tržního odstupu, popis metod stanovení převodních cen a dokumentaci k převodním cenám v souladu s mezinárodními pravidly a standardy stanovenými Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, v souladu se zákony a pokyny České republiky. Dále se diplomová práce snaží objasnit na konkrétních případových studiích, které vycházejí z praxe finanční správy a judikatury, dopady stanovení jednotlivých metod převodních cen, porovnání jejich výhod a nevýhod při stanovení převodních cen v České republice. V závěru diplomové práce jsou shrnuty výsledky a uvedena příslušná doporučení pro přijetí další vhodné legislativy v jednotlivých oblastech převodních cen v České republice.

Proměny agrární krajiny mikroregionu Sedlčanska v letech 1850-1943
Mašková Janotová, Šárka ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj hospodářské situace oblasti Sedlčanska od první poloviny 19. století až po 2. polovinu století 20. Tímto obdobím je vyměřen prostor pro sledování proměn z počátku ryze agrární (zemědělské) krajiny v krajinu, jež by na konci 2. republiky mohla být označena krajinou agrárně průmyslovou. Území Sedlčanska bývá tradičně pojímáno jako území průmyslově "retardované". Předkládaná práce se proto snaží zjistit na kolik jde o představu pravdivou, zdali zde v daném období neexistovala ohniska dynamického hospodářského rozvoje a existovala-li, nakolik byla srovnatelná s hospodářským rozvojem zbylých Čech. Přičemž se snaží poukázat na důvody, které ke vzniku dané situace vedly. Zasazuje tedy regionální stav do širších souvislostí industrializace Českých zemí ve vymezeném časovém období. Fenomén industrializace samozřejmě přímo souvisí s faktory jakými jsou demografický vývoj, doprava, obchod, peněžnictví, zemědělství a správní činnost. Tyto aspekty proměny hospodářské situace Sedlčanska jsou proto v práci zohledněny a zmapovány. Sledována je také spolková činnost v dané oblasti. Přičemž jde o spolky, které si kladou za cíl právě hospodářský rozvoj této krajiny a které zdůrazňují především vzestup rolnického stavu. Klíčová slova Sedlčansko, hospodářské dějiny, industrializace, zemědělství

Analýza podmínek podnikatelského sektoru města Písek
KOSTOHRYZOVÁ, Andrea
Cílem mé práce je analýza podnikatelského sektoru města Písku a jeho pozitivní přístup města vůči soukromému podnikatelskému sektoru v rámci největší průmyslové zóny v Jihočeském kraji. V teoretické části se zaměřuji na popis a vysvětlení základních pojmů a vztahů, které se zabývají problematikou regionálního rozvoje. Poté se zaměřuji na popis veřejného a soukromého sektoru a možnosti čerpání finančních prostředků z národních a evropských fondů. První sekce praktické části se zabývá podrobným popisem regionu Písek a to z hlediska sociálního, demografického, ekonomického, skladby průmyslových odvětví a konkurenceschopnosti. Dále popisuji a analyzuji podmínky podnikání v průmyslové zóně ležící na severním okraji města Písek a to se zaměřením na minulost, současnost a budoucnost. Také popisuji klastry a hodnotím úspěšnost a efektivnost města Písku z hlediska čerpání finančních prostředků z národních a evropských fondů. V závěrečné části používám zjištěné informace pro porovnání průmyslové zóny Písek s podobnou průmyslovou zónou ve Vodňanech. V závěrečné části shrnuji a hodnotím všechny zjištěné informace. Navrhuji možnosti dalšího vývoje průmyslové zóny Písek a způsoby čerpání finančních zdrojů z dostupných evropských fondů pro rozvoj podnikatelského sektoru města Písek.

Místní akční skupiny jako cesta rozvoje venkova Jihočeského kraje
NOVÁK, Tomáš
Cílem bakalářské práce je zhodnocení fungování místních akčních skupin v celém Jihočeském kraji a potvrzení či vyvrácení hypotézy, zda místní akční skupiny mohou účelně rozvíjet jihočeský venkov, a to na základě odpovídajícího zkoumání dosavadní činnosti těchto společností a predikce budoucího stavu v novém programovacím období. V teoretické části bude definován pojem venkova a stručně toto území vymezeno v intencích Jihočeského kraje. Dále bude obsahovat definici místních akčních skupin i metody LEADER. V praktické části bude podrobně doložen přínos místních akčních skupin k rozvoji Jihočeského kraje, stručně objasněn systém hodnocení MAS, na základě dotazníkového šetření nastíněna možnost budoucího zacílení fungování MAS a dále také predikována činnost místních akčních skupin v nadcházejícím programovém období.

Historie a současnost kritické a intenzivní péče
HOVORKOVÁ, Nicole
Cílem bakalářské práce s názvem "Historie a současnost kritické a intenzivní péče" bylo zmapovat dějiny poskytování kritické a intenzivní péče, a to jak na našem území, tak v celosvětovém kontextu. Práce je zaměřená na období vzniku a rozvoje intenzivní péče, od 50. do 80. let. Snahou bylo popsat počátky oboru a porovnat historii se současným stavem oboru. Jedná se o práci teoretickou a je vypracována metodou podrobné rešerše sekundárních i primárních pramenů. Je rozdělena do dvou částí. První je věnována intenzivní péči a jejímu vývoji ve světě i u nás. Druhá část obsahuje informace intenzivní a resuscitační péče v nemocnicích Jihočeského kraje, které jsem nashromáždila během studia materiálů poskytnutých oblastními archívy. První kapitola a druhá kapitola je věnována dějinám ošetřovatelství jak ve světě, tak u nás. Slouží pro lepší orientaci pro následující kapitoly. Třetí kapitola se zabývá již samotnou intenzivní péčí. Je popsáno mnoho jejich aspektů, a je provedena i komparace v dějinném i celosvětovém kontextu. Ve čtvrté kapitole se dostáváme k druhé části bakalářské práce, která je doplňována poznatky z nalezených archivních materiálů. Součástí práce jsou i některé fotografie, které se podařilo pořídit během návštěvy muzea Národní lékařské knihovny či během návštěv archívů.

Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením
KRAUMANNOVÁ, Eva
Cílem bakalářské práce Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením bylo vytvořit, realizovat a vyhodnotit taneční kurz zaměřený na rozvoj sociálních kompetencí dospělých lidí s mentálním postižením. Práce se věnuje dospělým lidem s mentálním postižením a volnočasové aktivitě zaměřené na tanec. Ve volném čase lidí s mentálním postižením je prostor pro rozvíjení sociálních kompetencí. V reakci na současnou situaci nabídky volnočasových aktivit pro dospělé lidi s mentálním postižením jsem pokládala za přínosné založit taneční skupinu lidí s mentálním postižením, zároveň s jedinci intaktními v prostorách, které jsou pro ně neznámé. Na základě aktivity, kterou je možné realizovat zábavně, lze všestranně rozvíjet osobnost člověka a jeho sociální kompetence, které jsou předpokladem úspěšné integrace. Bakalářská práce se skládá ze čtyř kapitol. V první kapitole je vymezen pojem mentální postižení. Následně se pozornost zaměřuje na charakteristiku cílové skupiny, tedy dospělých osob s lehkou a střední mentální retardací. Dále je popsán zásah postižení do oblasti psychiky člověka a oblasti sociální. Ve druhé kapitole je nejprve definován pojem tanec a popis jeho využitelnosti v oblasti volnočasové, umělecké, ale i terapeutické. Ve třetí kapitole jsou vypsány předpoklady pro úspěšnou integraci. V závěru teoretické části je propojení cílové skupiny a aktivity pro rozvoj sociálních kompetencí. Na teoretickou část bakalářské práce navazuje část praktická, čtvrtá kapitola. Jedná se o program šestiměsíčního kurzu, který jsem sestavila na základě analýzy odborné literatury a získaných zkušeností při vedení tanečních lekcí a práci s lidmi s mentálním postižením. V programu budou zahrnuty metody práce a vyhodnocení dílčích činností. Šesti měsíční taneční kurz probíhal ve školním roce 2015/2016 a účastnilo se ho šest dospělých lidí s mentálním postižením. Do kurzu byly zapojeny studentky Jihočeské univerzity. Pro jednotlivé taneční lekce byly stanoveny dílčí cíle a aktivity byly uzpůsobeny tak, aby v nejvyšší možné míře nenásilně rozvíjely sociální kompetence účastníků. Kurz byl realizován v prostorách Občanského sdružení IN. Pro vyhodnocení aktivity a zjištění progresu v oblasti sociálních kompetencí účastníků bylo stanoveno několik oblastí rozvoje. Několik vybraných sociálních kompetencí bylo rozděleno do hodnotících škál. Účastníci byli hodnoceni při začátku kurzu a znovu po šesti měsících. Metodou vyhodnocení bylo vlastní pozorování. Zaměřila jsem se na evaluaci svého působení, evaluaci skupiny a každého jednotlivce. Evaluace proběhla také ze strany účastníků kurzu. Taneční lekce a aktivity s nimi spojené se osvědčily jako vhodný prostředek pro rozvíjení sociálních kompetencí dospělých s mentálním postižením. U pěti účastníků se hodnoty zvýšily v 5 10 ze 17 sledovaných kompetencí. Regres nastal u účastníka, který prožíval poslední dva měsíce kurzu náročnou životní situaci. Nejvýrazněji a u všech účastníků se zvýšily hodnoty v oblasti spolupráce ve skupině. U pěti účastníků došlo k progresu v navazování a udržování očního kontaktu a navazování konverzace. U jednoho účastníka se zvýšila hodnota v oblasti vystupování ve skupině, u jednoho v oblasti samostatnosti a jeden oproti začátku oslovoval ostatní účastníky jménem. Celkově se členové skupiny stali sebevědomějšími. K dosažení žádoucích výsledků přispíval fakt, že se kurz konal mimo známé prostory a v kolektivu dalších dospělých intaktních jedinců. Důležitý byl také přístup lektora, promyšlení a stanovení cílů a reakce na podněty účastníků. Při realizaci taneční aktivity s lidmi s mentálním postižením dochází k rozvoji sociálních kompetencí. Při promyšleném postupu lze kompetence rozvíjet intenzivněji a přesto nenásilně. Bakalářská práce má sloužit jako motivace pro pracovníky, kteří by chtěli touto aktivitou naplňovat volný čas dospělých s mentálním postižením a cíleně tak působit na jejich rozvoj.

Porovnání interkulturních kompetencí ošetřovatelského personálu v ČR a německy mluvících oblastech
TÝLEOVÁ, Tereza
Zvyšující se migrace obyvatelstva v 21. století zapříčiňuje vznik multikulturní společnosti. S narůstajícím počtem cizinců v jednotlivých zemích lze předpokládat i nárůst počtu pacientů/klientů odlišných kultur ve zdravotnických zařízeních. Tyto skutečnosti si žádají moderní pojetí ošetřovatelství, rozvíjení transkulturního ošetřovatelství, zařazení multikulturní/transkulturní výchovy do zdravotnických škol a rozvoj multikulturní kompetence u ošetřovatelského personálu. Výsledkem těchto potřebných změn by mělo být poskytnutí efektivní ošetřovatelské péče kulturně uzpůsobené pacientovi/klientovi, která bude brát ohled na specifika, zvyky a tradice jeho kultury a která mu saturuje všechny jeho biopsychosociospirituální potřeby v souladu s jeho rasou, národností nebo vírou. Diplomová práce se zabývá multikulturním ošetřovatelstvím, má za úkol zmapovat úroveň multikulturních kompetencí ošetřovatelského personálu a prozkoumat, jaké podmínky poskytují nemocnice ošetřovatelskému personálu k poskytování kulturně uzpůsobené ošetřovatelské péče pacientům cizincům. Výsledky výzkumu podají přehled o stavu kulturně kompetentní péče ve srovnatelných zdravotnických zařízeních v České republice, Německu, Rakousku a Švýcarsku a budou poskytnuty jako zpětná vazba zařízením, ve kterých byl prováděn dotazníkový průzkum. Takové sdělení může pomoci managementu nemocnic odhalit případné nedostatky v poskytování ošetřovatelské péče a být vodítkem pro případné nasměrování dalšího vzdělávání jejich ošetřujícího personálu. Teoretická část práce definuje základní pojmy věnující se kultuře, etniku, rase či národu, je formulován rozdíl mezi pojmy multikulturní interkulturní transkulturní. Dále se teoretická část věnuje charakteristice multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, multikulturní výchovy a kulturně kompetentní péče, rozpracovává nejběžnější oblasti specifických kulturních potřeb jedince, jimiž jsou komunikace, spiritualita, stravování nebo hygienická péče. Jsou zde též stručně rozpracovány modely pro rozvíjení kulturní kompetence, a to model rozvíjení kulturní kompetentnosti J. C. Bacote, model kulturních kompetencí I. Papadopoulosové a spoluautorek M. Tilkiové a G. Taylorové a Purnellův model získávání kulturních kompetencí. Dále jsou stručně rozpracovány modely pro získávání kulturních dat, jimiž jsou model vycházejícího slunce M. Leiningerové, model kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče autorek J. N. Gigerové a R. E. Davidhizarové a Blochův průvodce etnickokulturním posuzováním. Empirická část práce se věnuje zpracování a vyhodnocení dat získaných během kvantitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl proveden anonymním dotazníkovým šetřením mezi ošetřovatelským personálem interních a chirurgických oddělení nemocnic v České republice a německy mluvících zemích. V České republice to byly nemocnice v Praze a Táboře, v Německu nemocnice v Dortmundu a Cottbusu, v Rakousku nemocnice v Salzburgu a Weizu a ve Švýcarsku nemocnice v Aarau a St. Gallen. Sběr dat probíhal jednak online, jednak v podobě tištěných dotazníků, jejichž distribuce se uskutečnila osobně nebo poštou. Získaná data byla vyhodnocena a pro přehlednost zpracována do grafů a tabulek. Z odpovědí respondentů vyplývá, že dotazovaná zdravotnická zařízení v České republice neposkytují svým zaměstnancům podmínky pro poskytování kulturně kompetentní ošetřovatelské péče na takové úrovni, jako je tomu u dotazovaných zdravotnických zařízení v německy mluvících oblastech. Taktéž se ukázalo, že jazykové schopnosti ošetřovatelského personálu dotazovaných nemocnic v České republice jsou nižší než u ošetřovatelského personálu v německy mluvících oblastech. Stejně tomu je i u úrovně multikulturních kompetencí, i tady nedosahuje náš ošetřovatelský personál zahraničnímu protějšku. Je nutno podotknout, že zkoumaný vzorek dvou nemocnic z každé země ještě není dostatečně velkým souborem pro paušalizování výsledků na celou Českou republiku a německy mluvící oblasti.