Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5,035 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.26 vteřin. 

Creepové chování hliníku po extrémní plastické deformaci (ECAP)
Král, Petr ; Dvořák, Jiří ; Svoboda, Milan ; Sklenička, Václav
V tato práce se zabývá creepových chováním ECAP hliníku s různým počtem průchodů. Experimenty ukázaly, že rostoucí počet velkoúhlových hranic vytvořených při ECAPu významně ovlivňuje creepové chování ECAP hliníku, což může být vysvětleno zvyšujícím se příspěvkem pokluzů po hranich zrn k celkové creepové deformaci. Vrozky se stejným počtem ECAP průchodů vykazují významně rozdílné creepové vlastnosti. Pozorovaný rozptyl je pravděpodobně přímý důsledek rozdílné mikrostruktury pozorované ve stavu po ECAPu.

Vliv mikrostrukturních změn na mechanické chování hliníku připraveného extrémní plastickou deformací (ECAP)
Král, Petr ; Dvořák, Jiří ; Svoboda, Milan ; Sklenička, Václav
Extrémně hrubozrnný hliník (99,99%) byl podroben intenzivní plastické deformaci metodou ECAP při pokojové teplotě. Vlastnosti ECAP materiálu mohou být významně odlišné od vlastnostímateriálů se standardní velikostí zrna. Největší změny mikrostruktury probíhají během prvních 4 průchodů. Mikrostruktura po 12 průchodech obsahuje přibližněrovnoosá zrna (~1m) s vysokým množstvím velkoúhlových hranic zrn (~70%). V práci je blíže studováno chování ECAP materiálu s různým počtem průchodů při creepovém a mechanickém tahovém zatěžování. Mechanické zkoušky ukazují, že ECAP hliník vykazuje významné zvýšení pevnostních vlastností (Rm, Rp0,2), ale také nízké deformační zpevnění během zatěžování. Creepová životnost hliníku významně vzrůstá po 1 ECAP průchodu. Avšak, další zvyšování počtu ECAP průchodů vede k poklesu creepových vlastností. ECAP mikrostruktura byla analyzována z hlediska její nehomogenity. Výsledky ukazují, že nehomogenita ECAP mikrostruktury může mít vliv na creepové chování ECAP materiálu.

Šíření trhlin skloněných k rozhraní keramických laminátů
Novotná, Lenka ; Trunec, Martin (oponent) ; Chlup, Zdeněk (vedoucí práce)
Využití výhod kompozitních materiálů majících vrstevnatou strukturu bylo a je cílem při návrhu rozličných komponent. Keramické lamináty nacházejí uplatnění tam, kde jsou požadovány speciální vlastnosti, jako je nízká hustota, teplotní a chemická odolnost. Hlavní překážkou většího rozšíření keramických materiálů je jejich inherentní křehkost. Proto je v předkládané práci řešena zejména problematika šíření trhlin v keramických laminátech. Lamináty na bázi korundu a zirkonu mající různé objemové podíly jednotlivých složek byly připraveny technikou elektroforetické depozice. Na základě důkladné literární rešerše byly navrženy postupy hodnocení šíření trhlin přes rozhraní a dále pak metody stanovení základních mechanických vlastností. Díky přítomnosti vnitřních napětí a rozdílného modulu pružnosti byl sledován odklon trhliny procházející přes rozhraní. Pro sledování tohoto fenoménu byla navržena nestandardní zkušební tělesa umožňující šíření trhliny pod zvoleným úhlem směrem k rozhraní. Na základě experimentálních prací bylo zjištěno, že míra odklonu trhliny je závislá na vstupním úhlu a dále pak na objemovém podílu jednotlivých složek vrstevnatého systému. Důležitým poznatkem je také fakt, že uvnitř materiálu docházelo k většímu odklonu než bylo pozorováno na povrchu. Studium tohoto jevu významně podpořily výsledky získané z 3D rekonstrukce lomových ploch s využitím konfokální mikroskopie. Dále byly stanoveny základní elastické a pevnostní charakteristiky laminátů, které byly srovnány s parametry stanovenými pro jednotlivé složky. Z porovnání modulu pružnosti byla ověřena platnost směšovacího pravidla. Jako nejvěrohodnější metoda stanovení modulu pružnosti laminátu se jeví dynamická rezonanční metoda, která vykazovala velmi malý rozptyl hodnot. Pevnostní charakteristiky laminátů vykazovaly tendenci blížit se hodnotě pevnosti nejméně pevné složky systému a nelze tedy využít směšovací pravidlo jak tomu bylo u modulu pružnosti. Změna objemového podílu jednotlivých složek laminátu vede pouze ke změně velikosti rozptylu ohybové pevnosti. Díky poznatkům získaným v této práci o šíření trhlin a stanovení základních mechanických charakteristik bude jednodušší navrhnout vhodný laminát dle potřeb aplikace.

Nanotechnologie jako možnost recyklace PET lahví
Kráčalík, Milan ; Mikešová, Jana ; Pospíšil, L. ; Fortelný, Ivan ; Šimoník, J.
Současná recyklace PET v ČR i celosvětově je nedostačující. Hlavní příčina této situace spočívá ve snižování molekulové hmotnosti polymeru (potažmo viskozity), k níž dochází při násobném zpracování polymeru termickou, mechanickou a hydrolytickou degradací. Přípravou nanokompozitů lze zvýšit viskozitu (a tím i další zpracovatelnost materiálu) vytvořením fyzikální sítě ze silikátových destiček v prostoru polymerních řetězců. Zlepšení zpracovatelských a užitných vlastností recyklátu bylo prokázáno analýzou reologických vlastnosti taveniny, morfologie a mechanických charakteristik připravených materiálů.

Kritérium stability bi-materiálového vrubu se dvěma singularitami
Klusák, Jan
V technických konstrukcích se často vyskytují rozhraní se skokovými změnami materiálových vlastností. V kombinaci s ostrým vrubem to obvykle vede k singulárnímu rozložení napětí. Takové koncentrátory napětí mají obvykle dvě singularity, což se jeví být hlavním problémem při jejich studiu. Navíc jednotlivé singularity neodpovídají zatěžovacím módům. Článek studuje rozložení napětí v okolí bi-materiálového vrubu a ukazuje metodu řešení problematiky existence dvojnásobné singularity.

Mechanicko-strukturní charakteristiky slitiny hořčíku AZ61.
Svozil, Libor ; Pacal, Bohumil (oponent) ; Podrábský, Tomáš (vedoucí práce)
V této práci jsou porovnávány struktury a výsledné mechanické vlastnosti slitiny AZ61v litém stavu a po rozpouštěcím žíhání. Práce obsahuje srovnání vyskytujících se fází, mechanické vlastnosti a tvrdost materiálu. Pro studium byly použity metody světelné mikroskopie, měření tvrdosti a chemická mikroanalýza fází na rastrovacím elektronovém mikroskopu.

Struktura a základní mechanické vlastnosti intermetalik na bázi TiAl
Krahula, Karel ; Dlouhý, Ivo
Gama TiAl slitiny se postupně prosazují jako vynikající konstrukční materiál. Díky zjemnění lamelární a zrnové mikrostruktury, mikrolegování, změně chemického složení, technologického vývoje, resp. jejich kombinací, bylo dosaženo znatelného rozvoje. Středem zájmu bylo zvýšení odolnosti vůči creepu, oxidaci a vysokocyklové únavě a lomu. Méně příp. dokonce žádné poznatky nejsou na poli chování při jednoosé tahové deformaci, ohybu, prakticky chybějí data o chování intermetalik za přítomnosti defektů. Důvod je přirozeně v tom, že se nejedná o vlastnosti klíčové z hlediska aplikací. S ohledem na vysokou křehkost při teplotách blízko pokojové je výzkum lomu intermetalik komplikovaný, nicméně může přinést nové náměty pro další vývoj jejich legování a mikrostruktury. Článek se orientuje na popis prvních kroků v této oblasti.

Vliv žárového zinkování na vlastnosti vysokopevnostích ocelí
Křemen, Jan ; Suchánková, Ivana (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem žárového zinkování na vlastnosti vysokopevnostních ocelí. Žárové zinkování nepříznivě ovlivňuje mechanické vlastnosti vysokopevnostních ocelí. Tato práce se také zabývá vlivem žárového zinkování na tvrdost vysokopevnostních ocelí. Úkolem je posoudit do jaké meze kluzu lze oceli zinkovat.

Reologické vlastnosti asfaltových pojiv
Hotař, Petr ; Fišer,, Jiří (oponent) ; Kudrna, Jan (vedoucí práce)
V diplomové práci je provedeno srovnání reologických vlastností čtyř silničních asfaltů a dvou polymerem modifikovaných asfaltů (komplexní smykový modul a fázový úhel a dynamická viskozita). Dále byly na pojivech určeny empirické zkoušky (penetrace jehlou a bod měknutí). Vliv stárnutí asfaltových pojiv byl modelován zkouškou RTFOT a modifikovanou zkouškou RTFOT (3 x RTFOT).

Návrh krbové vložky
Štelcl, Otakar ; Skála, Zdeněk (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Abstrakt Diplomová práce je rozdělena na pět hlavních částí. První díl se zabývá dřevem jako palivem z hlediska složení, emisí CO2 a vlastností. Druhá část pojednává o výpočtu krbových kamen, zejména stechiometrii spalování, teplotě nechlazeného plamene a ploše spalovací komory. Třetí úsek se zabývá návrhem krbových kamen ve spojitosti s porovnávacími kritérii ohniště, tvarem spalovací komory a tryskou terciárního vzduchu. Pátý díl dokumentuje výrobu kamen v dílnách VUT Brno. Podstatná část práce se věnuje měření parametrů krbové vložky pro výpočet účinnosti, měřícímu úseku spalin a hodnocení měření s konstrukčními úpravami krbových kamen.