|
Relevantní aspekty při určování výše výživného rodičů k dětem
Žižka, Petr ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Relevant aspects for determining the amout of maintenance obligations of parents to children Abstract Ve své práci jsem se zabýval tématem výživného rodičů k nezletilým dětem, způsobem, jakým je určován jeho rozsah a popisem hlavních aspektů, které je nutné při určování jeho rozsahu zohlednit. Vlastní text práce je doplňován také o názory odborníků z praxe, obsažené v judikatuře, jakož i v odborných článcích a publikacích. První kapitoly mé práce jsou koncipovány jako teoretický úvod do dané problematiky. Úvodní část mé práce obsahuje stručný výklad týkající se základních pojmů používaných v této práci a seznamuje čtenáře s problematikou vyživovací povinnosti a způsoby jejího plnění. Práce obsahuje základní informace o jednotlivých druzích vyživovacích povinností, s jejich vzájemnými vztahy, podobnostmi, ale také rozdíly. Tato část práce poskytuje komplexní pohled na právní úpravu vyživovací povinnosti v České republice, a společně s ním předkládá k čtenářově uvážení možné způsoby překonání některých jejích nedostatků, s přihlédnutím k zahraniční právní úpravě, již provedeným pokusům o jejich překonání, jakož i názorům odborníků z praxe. Hlavní důraz diplomové práce je kladen na část zabývající se členěním a bližším pohledem na konkrétní aspekty, které je soud při svém rozhodování povinen zohlednit nebo se...
|
|
Právní a zdravotně sociální aspekty činnosti OSPOD jako ustanovených opatrovníků v zámu nezletilých dětí
BORSKÁ, Jana
Česká republika, jako signatář Úmluvy o právech dítěte, svěřila výkon státní správy na úseku péče o nezletilé děti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, kde ochranu práv a oprávněných zájmů nezletilých dětí vykonávají orgány sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD), které jsou začleněny do systému výkonu státní správy v územním členění tak, aby byla zajištěna komplexní péče o nezletilé děti v rozsahu stanoveném zákonem o sociálně právní ochraně dětí. Postavení a úloha OSPOD, který je pověřen výkonem státní správy na úseku ochrany nezletilých dětí, jsou upraveny zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, v platném znění. Stejně důležité je zakotvení postavení lidí pracujících na těchto úřadech. Z hlediska odbornosti jsou na ně kladeny vysoké nároky z hlediska znalostního profilu zejména z oboru práva. Jedná se o velice náročnou práci, která klade vysoké nároky na osobnostní profil zaměstnance. ČR provedla v posledních třech letech rozsáhlé zásahy do právní úpravy problematiky sociálně právní ochrany dětí, kde došlo k posílení ochrany práv nezletilých dětí a stanovení nových nástrojů k jejich ochraně. Přijetím nové právní úpravy rodinného práva, které je komplexně upraveno v zák. č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, následovala nová právní úprava procesních předpisů spojených s ochranou práv nezletilých dětí, kde vedle zák. č. 99/1963, občanský soudní řád platí také zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Rozhodování o nezletilých dětech stát svěřil převážně do pravomoci soudů, které jmenují místně příslušný OSPOD opatrovníkem k zastupování zájmů nezletilých dětí. Na základě provedeného rozboru základních pojmů bylo cílem zjistit názory vybraných vedoucích pracovníků OSPOD a soudců okresních soudů na vydefinované problémy vyskytující se v postupech činnosti OSPOD a soudů při ochraně zájmu nezletilých dětí. Ve výzkumné části práce byly rozborem kazuistik vytipovány problémy v činnosti OSPOD. Z návrhů soudců i vedoucích pracovníků OSPOD vyplynula nezbytnost sjednocení místní příslušnosti. Soudy navrhují sjednocení dle místa, kde se nezletilé dítě zdržuje; OSPOD dle místa trvalého pobytu. Všech 10 oslovených vedoucích pracovníků OSPOD označilo za problém dožádání, kde tento institut není zahrnut do hodnocení výkonů, nelze jej odmítnout. Podjatost činí problémy v různých fázích řízení - je zde patrný rozdílný přístup soudů k řešení dané problematiky (některé vznesenou námitku podjatosti u soudu řeší a jiní nikoliv) a pro pracovníky OSPOD je obtížné odhadnout - jak se zachovat, je-li vůči nim námitka podjatosti vznesena (z tohoto důvodu bylo téma "podjatosti zpracováno komplexně včetně výkladu právního postupu pro pracovníky OSPOD). Vzdělávání pracovníků OSPOD je zákonem stanovenou povinností. Ne všem OSPOD se daří zajistit školení v požadovaném rozsahu - a to z finančních důvodů (průměrné náklady na školení na jednoho zaměstnance je od 9167,-- do 13400 Kč ročně - tyto náklady odpovídají cca 6 dnům školení). Pracovní vytíženost způsobená nedostatečným počtem zaměstnanců OSPOD neumožňuje absolvovat tato povinná školení. V rámci zkoumání "účasti kolizního opatrovníka při jednání u soudu" bylo zjištěno - nepravidelná účast kolizního opatrovníka u soudu (neúčast při odvolacím řízení); nedostatek zkušeností pracovníků OSPOD v této oblasti; neúplné zprávy z šetření v rodině, které jsou určené pro soud. Na základě vyhodnocení rozhovorů vyplynuly návrhy na zlepšení organizace školení OSPOD, na základě povedeného komplexního rozboru řešení problematiky místní příslušnosti bylo doporučeno řešení samostatné evidence dožádání a finanční kompenzace činnosti OSPOD při dožádání provedení zastupování nezletilých u soudu, vypracování návrhů předběžných opatření, návrh možného řešení začlenění OSPOD v jiné organizační struktuře.
|
|
Vývoj ekologického myšlení a ekologických hnutí v České republice
Havlíčková, Magda ; Stracený, Josef (oponent) ; Havlík, Radomír (vedoucí práce)
První desetiletí 21. století, v němž se nyní nacházíme, ukazuje stav ekologického uvažování obyvatel českých zemí jako stabilizovaný. 90. léta minulého století přinesla takřka boom ekologického hnutí v Čechách - po dlouhé době nečinnosti a nemožnosti se aktivně podílet na svobodném občanském životě vzniklo mnoho ekologických občanských iniciativ i politická strana, která má ochranu životního prostředí ve štítu. Zatímco občanská sdružení Děti Země a Hnutí DUHA se díky svým tzv. přímým akcím (blokádám, happeningům apod.) v 90. letech stávala častým tématem diskusí politiků, médií i "obyčejných" občanů, o Straně zelených věděl a mluvil málokdo. Zatímco ekologičtí aktivisté, vyznačující se mládím, neposkvrněnými ideály fungování občanské společnosti, neohrožeností a chutí bojovat (i s větrnými mlýny), se snažili jednotně a hlasitě upozorňovat na ekologické problémy hlavně lokálního, ale i globálního charakteru, členové Strany zelených, lidé spíše středního věku a velice různorodých aktivit a cílů, se po celé desetiletí nemohli dohodnout, jakže by to měla ta politická strana vlastně fungovat, kdo a kam by ji měl vést. Na účinnou ochranu životního prostředí nezbýval čas ani možnosti, neboť tato strana měla po celá léta minimální podporu voličů.
|
|
Podnikatelský záměr
Prášková, Klára ; Rudolfová, Štěpánka (oponent) ; Sládková, Jitka (vedoucí práce)
Práce se zabývá zpracováním podnikatelského plánu pro založení kavárny zaměřené především na maminky s malými dětmi. V teoretické části jsou popsány poznatky nutné k vypracování podnikatelského záměru. V praktické části je proveden marketingový výzkum, analýza trhu, SLEPT analýza, SWOT analýza a finanční zajištění podnikání. V závěru práce je zhodnocena reálnost podnikatelského plánu a finální rozhodnutí o jeho realizaci.
|
|
Výchovné systémy v dětských domovech se školou
PRCHALOVÁ, Monika
Výchova dítěte je velmi složitý proces. Z toho důvodu existuje v dnešní době velké množství publikací, které rodičům radí, jak dítě vychovat co nejlepším způsobem. U některých dětí se ale mohou vlivem nevhodné nebo neadekvátní výchovy, poruchy centrálního nervového systému, snížené inteligence či nevhodného vlivu sociálního prostředí objevit poruchy chování. Ty se navenek projevují jako porušování společenských norem i přesto, že jim děti rozumí a chápou je. Navíc mohou mít děti s touto diagnózou negativní postoj k životu, problém s navazováním a udržováním sociálních vztahů či mohou být roztěkané a impulzivní. Pro děti, které trpí závažnými poruchami chování, existují specializovaná zařízení ? dětské domovy se školou. Do těchto zařízení jsou děti umísťovány po absolvování pobytu v diagnostickém ústavu. Jeho cílem je odborná diagnóza dítěte a doporučení výchovných postupů potřebných pro převýchovu. Ta je hlavním cílem dětských domovů se školou. Aby byl převýchovný proces úspěšný, je v zařízení nutné stanovit a dodržovat určitý výchovný systém. Ten je sice do značné míry určen platnou legislativou, i přesto však zbývá významný prostor pro uplatnění tradičních či moderních výchovných přístupů a metod. Cílem této bakalářské práce je porovnání dvou různých výchovných systémů v dětských domovech se školou. První kapitola je proto věnována charakteristice dětského domova se školou jakožto zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, dále je zaměřena na problematiku poruch chování a v neposlední řadě také na vymezení výchovných systémů a kritérií, na základě nichž by měly být formulovány. Jako příklad lze uvést práva a povinnosti dětí a opatření ve výchově, výchovné cíle a výchovné prostředky a metody vedoucí k resocializaci. Další část pojednává o institutech ústavní a ochranné výchovy, které jsou zákonným podkladem pro umístění dítěte do dětského domova se školou. Třetí kapitola je zaměřena na poruchy chování, jejich členění a zejména na psychologickou a sociální charakteristiku dětí s poruchami chování umísťovaných do dětských domovů se školou. Závěrečná kapitola je pak věnována vlastnímu porovnání dvou významně odlišných výchovných systémů realizovaných v dětských domovech se školou. Zdroji informací pro analýzu obou systémů se staly zejména vnitřní řády, tedy základní dokumenty zařízení, dále rozhovory s řediteli, pedagogickými pracovníky a dětmi z dětských domovů se školou a zúčastněné pozorování. Na základě provedeného porovnání lze konstatovat, že obě zařízení si zakládají na individuálním přístupu k dětem. Obě také velmi lpí na vzájemné komunikaci mezi pracovníky a dětmi. Využívají ji i během hodnocení, kdy nejde o pouhé bodování, ale i o srozumitelné vysvětlení dítěti, co udělalo chybně. K tomu, aby u dětí během převýchovného procesu docházelo ke změnám postojů a hodnot, je nutná motivace pomocí různých odměnových akcí či výhod v zařízení. V tom se výchovné systémy obou zařízení lišily. Jedno zařízení má nastavené reedukační programy tak, aby v nich děti mohly postupovat či klesat podle svého chování. Navíc zařízení organizuje různé výlety do kin či bazénů, kde účast dětí také zaleží na jejich chování. Druhé zařízení sice akce pořádá, ale děti se mohou zúčastnit na základě vlastního rozhodnutí. Klíčový je pro děti kontakt s rodinou. V tom se zařízení také lišila, protože jedno tento kontakt dětem zprostředkovává pravidelně a často, zatímco druhé minimálně. Tato práce poskytuje informace ze dvou rozdílných dětských domovů se školou, proto by mohla sloužit jako inspirace pro pracovníky totožných zařízení při tvorbě vlastních výchovných systémů a zároveň jako zpětná vazba pro pracovníky porovnávaných zařízení.
|
|
Kreativní tvorba deskových a karetních her
Kolář, Vojtěch ; Vondra, Zdeněk (vedoucí práce) ; Phung, Hyu Nghia (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vývoje a výroby karetních a deskových her. V úvodu jsou popsány základní pojmy týkající se problematiky her a herního designu. Vysvětlena jsou také specifika týkající se her karetních a deskových. Rozebrána jsou specifika média a rozdíly oproti médiím ostatním. Následuje kategorizace deskových a karetních her s pomocí konkrétních příkladů. Dále se práce zabývá procesem vývoje her a podrobně rolí herního designu. Jsou popsány základní principy, kterými se řídí a také jeho návaznost na ostatními kroky nezbytné k vydání konečného produktu. V následující části je herní design rozebrán z obsahové stránky a jsou popsána rozhodnutí, která herní designer musí učinit v návaznosti na cílovou skupinu. Na závěr této části jsou popsány konkrétní přístupy k designu her. V následující části je popsána problematika tvorby rozhraní her. Konkrétně jednotlivé komponenty, které hry běžně obsahují, a vhodnost materiálů na jejich výrobu, s ohledem na časové a finanční omezení. Na závěr je popsána aplikace teoretických poznatků na praktický projekt "Za sedmero horami", karetní hru zaměřenou na podporu dětské kreativity.
|
|
Možnosti umístění dítěte do náhradní rodinné péče
PÍCHOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá možnostmi umístění dítěte se zdravotním postižením z ústavní péče do náhradní rodinné. Cílovou skupinou byly zvoleny osoby vychovávající dítě se zdravotním postižením v systému náhradní rodinné péče a úřednice z oboru sociálně- právní ochrany dětí. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola vymezuje rodinu z pohledu primárního (základního) socializačního činitele, a dále se věnuje zákonnému pohledu rodičovství, tzv. rodičovské zodpovědnosti. Protože se práce zabývá náhradní rodinnou péčí, kdy rodiče často tuto rodičovskou zodpovědnost neplní nebo zneužívají, jedna podkapitola se věnuje omezení této zodpovědnosti. Druhá kapitola už podrobně zkoumá systém náhradní rodinné péče. V jednotlivých podkapitolách vymezuje formy náhradní rodinné péče jako svěření do péče jiné osoby, osvojení (adopce), pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručenství, opatrovnictví, hostitelská péče a SOS dětské vesničky. Všechny informace jsou zpracovány podle nového občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.), který je v účinnosti od 1. 1. 2014 a nahrazuje zákon o rodině. Informace jsou také čerpány ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, který stejně jako občanský zákoník prošel novelizací. V každé podkapitole je uvedeno, za jakých podmínek jsou jednotlivé formy náhradní rodinné péče možné, zda má osoba pečující nárok na dávky, popřípadě v jaké výši. Také jsou zde nastíněna práva a povinnosti pečující osoby. Musím však podotknout, že některé původní informace ze zákona o rodině nový občanský zákoník neřeší a nejsou zde vůbec zmíněny. Ve třetí kapitole se věnuji vymezení zdravotního postižení, jeho typy a specifiky. Poslední kapitola je věnována dítěti se zdravotním postižením v náhradní rodině. Je zde poukazováno na význam informovanosti, která je u dětí se zdravotním postižením velmi důležitá. Podkapitola věnovaná příchodu dítěte poukazuje na důležitost připravenosti rodiny a problémy, které se mohou vyskytnout během prvních měsíců péče o dítě se zdravotním postižením. Praktická část bakalářské práce je zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Výzkum probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které jsou vedeny se čtyřmi pěstouny. Tři, kteří mají v péči dítě se zdravotním postižením, a jeden, který má v péči děti bez postižení. Rozhovor je veden také s úřednicí zabývající se náhradní rodinnou péčí na městském úřadě obce s rozšířenou působností. Pěstouni dětí se zdravotním postižením zodpovídali otázky ze čtyř oblastí a to: Motivace přijetí dítěte se zdravotním postižením, Obtíže péče a realizace pěstounské péče u dítěte se specifickými potřebami, Informace a zdroje pomoci a Význam péče a šance dítěte na péči v systému NRP. Jejich odpovědi jsou doplněny o názory a domněnky osoby, která pečuje o děti bez zdravotního postižení. Hlavním cílem bylo zjistit možnosti umístění dítěte se zdravotním postižením v náhradní rodinné péči a zároveň ochotu/motivaci zájemců o náhradní rodinnou péči přijmout dítě se zdravotním postižením. Dílčími cíli bylo zjistit, které děti s postižením mají největší šanci dostat se do náhradní rodinné péče. Pěstouni odpovídali na otázky péče o dítě, její význam, informovanost a postoj ke stanoveným diagnózám dětí. Protože tyto diagnózy jsou často nesprávné či neúplné, dostávají se děti s postižením do péče náhradní rodiny, ačkoli při správném stanovení diagnózy by byly jejich šance na přijetí podstatně menší. Tato práce přináší sondu do problematiky dětí se zdravotním postižením v náhradní rodinné péči, která je v České republice velmi málo zmapována.
|
|
Zvláštní pracovní podmínky žen
Dorňáková, Ester ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Brádlerová, Libuše (oponent)
Problematika zaměstnávání žen v dnešní společnosti a jejich postavení v pracovněprávních vztazích je mně jako ženě a matce velmi blízká. Získat náležité povědomí o oprávněních, které současná právní úprava pracovních podmínek zaměstnankyním nabízí, je v zájmu každé ženy. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla svou rigorózní práci zpracovat na téma Zvláštní pracovní podmínky žen. Cílem předkládané práce bylo zmapovat a zhodnotit současnou platnou úpravu zvláštních pracovních podmínek žen, která je těžištěm celé práce. Problematiku zvláštních pracovních podmínek však nelze pojmout izolovaně. Úvodem tak je pojednáno o postavení ženy ve společnosti a v pracovněprávních vztazích a též o otázce rovného postavení mužů a žen. Těžiště práce spočívá v pojednání o současné platné právní úpravě a rovněž v nutném zohlednění požadavků mezinárodněprávních a závazků plynoucích pro naši republiku z členství v Evropské unii včetně některých významných rozsudků ESD. S tématem zvláštních pracovních podmínek žen, jejichž obsahem je i nárok na čerpání mateřské a rodičovské dovolené za účelem zajištění náležité péče o děti, úzce souvisí také právní úprava sociální zabezpečení zaměstnanců v tomto období a rovněž možnosti zajištění péče o děti v době opětovného výkonu pracovní činnosti. Z uvedeného je patrné, že Česká republika...
|
|
Sociální poradenství v rodině při rozvodu
UHLÍKOVÁ, Jana
Ke zvolení tématu diplomové práce mě vedla skutečnost, že v posledních letech dochází k velkému počtu rozvodů. Tento fakt dokazují údaje Českého statistického úřadu, ze kterých vyplývá, že se rozvádí každé druhé manželství. Příčiny nelze jednoznačně určit, neboť toto rozhodnutí ovlivňuje mnoho faktorů. Patří mezi ně rostoucí tempo společenských změn, odlišný pohled na řešení problémů a na život, krize partnerů, která vyvolá hluboký a trvalý nesoulad mezi nimi a mnohé další. Rozvod je pro všechny zúčastněné bolestivou záležitostí. Zasahuje do široké oblasti života a důsledky zanechává na dospělých i dětech (v případě rozvodu, kde se za dobu manželství narodily děti). Pokud je rodinná situace natolik vyhrocená a jen těžko se hledá kompromisní řešení problému, je možno využít instituce či zařízení, která nabízí služby sociálního poradenství poskytované na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Sociální poradenství rozlišujeme na základní a odborné. V případě rozvodu se jedná o využití odborného sociálního poradenství a lze je vyhledat například v poradnách pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy, které mají tuto službu řádně registrovanou. Do jaké míry jsou tyto služby využívány, bylo předmětem výzkumu v této diplomové práci. Cílem práce bylo zjistit, zda rodiny v rozvodovém řízení využívají k řešení své situace také sociální poradenství, a s jakým výsledkem. Pro splnění výše uvedeného cíle byly zvoleny tři výzkumné otázky: 1.Z jakého zdroje jsou rodiny informovány o možnosti využití sociálního poradenství? 2.Jakým způsobem pomáhá využití sociálního poradenství řešení životní situace rozvádějícím se rodinám? 3.Co přináší rodinám využití sociálního poradenství? Pro zjištění potřebných informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu a zvolena metoda dotazování. Využito bylo dvou technik dotazníku s uzavřenými otázkami a techniky hloubkového rozhovoru s vybranými respondenty. Výzkum byl rozdělen na dvě fáze. V první fázi bylo použito dotazníku s uzavřenými otázkami, neboť bylo potřeba zjistit, které z rozvádějících se rodin využily při rozvodu služby sociálního poradenství. V této fázi byl základní výzkumný soubor S1 tvořen zástupci, kteří prošli rozvodovým řízením. Celkem se jednalo o 47 oslovených respondentů, kteří byli vybráni na základě metody snowball sampling, kdy dotazovaný, který je tazatelem vybrán, doporučuje další respondenty splňující podmínky výzkumu a všech 47 respondentů s vyplněním dotazníku souhlasilo. Ve druhé fázi výzkumu byly uskutečněny rozhovory s respondenty tvořícími výběrový soubor S2. Byli do něj zařazeni dotazovaní na základě kvótního výběru v případě, že na první položenou otázku dotazníku odpověděli ANO.Tento výběrový soubor byl tvořen 5 respondenty. Rozhovory byly doslovně přepsány do záznamového archu a zjištěné informace byly dále tříděny podle předem daných otázek či okruhů, které vycházely z výzkumných otázek, analyzovány a porovnávány s odpověďmi ostatních respondentů. Smyslem této práce bylo na základě provedeného výzkumu ukázat, zda a do jaké míry jsou služby sociálního poradenství využívány, jaké možnosti poskytují a co přináší lidem, kteří tyto služby využili. Z výsledků jasně vyplynulo, že využití těchto služeb je limitováno tím, že značná část rozvádějících se rodin nevyhledá z nejrůznějších důvodů tuto pomoc. Naopak v případě respondentů, kteří službu sociálního poradenství vyhledali, jim tato pomoc byla přínosem při řešení jejich problému a v mnohém i rozvod usnadnila.
|
|
Zdravotně sociální problematika očkování
OLIVOVÁ, Vladimíra
V České republice má systém očkování dlouholetou tradici a ochrana veřejného zdraví a vysoká proočkovanost populace byla vždy prioritou. Hlavním cílem bakalářské práce bylo provést analýzu počtu onemocnění dětí a dospělých infekčními nemocemi, u kterých je k dispozici povinné či dobrovolné očkování a jejich zdravotně sociální dopady, zdůvodnit proč se očkuje a jaké následky má odmítání očkování. Teoretická část bakalářské práce vychází ze studia odborné literatury, a je uceleným úvodem do problematiky očkování, včetně stručného přehledu o průběhu, následcích a současném výskytu vybraných infekčních onemocnění, proti kterým lze očkovat. Praktická část bakalářské práce je kombinací sekundární analýzy dat a z kvantitativního výzkumného šetření technikou anonymního dotazníku, jehož cílem bylo získat názory občanů na očkování dětí a dospělých. Byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza H1, že "Názory respondentů na očkování se s ohledem na jejich věk liší", hypotéza H2, že "Respondenti s vysokoškolským vzděláním mají více informací o průběhu a případných následcích infekčních onemocnění, proti kterým lze očkovat" a hypotéza č. 3, že "Mladší respondenti častěji využívají příspěvky zdravotních pojišťoven na nepovinná očkování". Problematika očkování je v posledních letech stále častěji diskutovaným tématem, především v otázce povinnosti očkování. Objevují se odpírači očkování i organizovaná antivakcinační hnutí, jejichž následkem je kladen nepřiměřený důraz na vedlejší a nežádoucí účinky očkování, ale zapomíná se na hrozbu infekčních nemocí, na jejich zdravotní i sociální následky.
|
host ::
