|
Laserová mikrodisekce ve forenzní genetice: optimalizace genetické analýzy stop sexuálního násilí
Faltýsková, Zuzana ; Kopečný, Michal (oponent) ; Krátký, Martin (vedoucí práce)
Laserová mikrodisekce je nová metoda separace buněk pod mikroskopem pomocí laserového paprsku. Ve forenzní genetice se mimo jiné používá k separaci buněk ze smíšených biologických stop, jako je např. vaginální stěr při vyšetřování znásilnění. V případech sexuálního násilí se často podaří zajistit pouze několik desítek buněk pachatele, podle kterých jej lze individuálně identifikovat. Pokud se navíc jedná o spermie, tedy velice odolné buňky, je účinná a spolehlivá metoda genetické analýzy nezbytná k úspěšnému vyřešení případu. Náplní této práce je optimalizace genetické analýzy spermií odebraných laserovou mikrodisekcí. Dalším z cílů je zavedení optimální metody genetické analýzy do forenzní praxe, aby bylo možno individuálně identifikovat pachatele i z několika jednotlivých buněk. Genetická analýza byla optimalizována pro spermie separované ze vzorků ejakulátu a poté ověřena na experimentálních vzorcích vaginálního stěru. V průběžných výsledcích testování došlo k výskytu tzv. artefaktů, které zřejmě souvisí s analýzou limitně malého množství DNA. V práci jsou diskutována možná řešení problému s výskytem artefaktů. Celkově se podařilo vytvořit postup genetické analýzy mikrodisekčně odebraných vzorků, který je dostatečně účinný a spolehlivý. Z 10 spermií odebraných z vaginálního stěru se podařilo stanovit...
|
|
Laparoskopický přístup v prevenci komplikací u žen s karcinomem endometria
Demo, Pavel ; Kučera, Eduard (vedoucí práce)
V diplomové práci prezentuji retrospektivní analytickou studii, kde hodnotím výsledky laparoskopicky asistované vaginální hysterektomie (LAVH) v léčbě karcinomu endometria a porovnávám je s výsledky podobných studií z odborného tisku. Tato práce bude také podkladem pro rozsáhlejší retrospektivní studii, která se bude porovnávat laparoskopicky asistovánou vaginální hysterektomii a abdominální otevřenou operační techniku v léčbě karcinomu endometria. Cílem diplomové práce je ověřit: Zda laparoskopický přístup přináší méně komplikací než abdominální přístup. Jaká je délka hospitalizace při použití laparoskopické techniky. Porovnat délku laparoskopické operace z daného souboru s délkou operace na jiných pracovištích. V úvodu diplomové práce se věnuji problematice karcinomu endometria, laparoskopickým operacím obecně a zaměřuji se na laparoskopicky asistovanou vaginální hysterektomii (LAVH) a její využití v léčbě karcinomu endometria. Informace pro vytvoření souboru pacientek, které podstoupily LAVH při diagnóze karcinom endometria, jsem získal z operačních knih z roku 2001 - 2005 z Ústavu pro matku a dítě v Praze - Podolí. Dále jsem využíval archiv a počítačovou databázi, taktéž se svolením Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze - Podolí. Data jsem statisticky zpracovával s cílem odpovědět na výše uvedené...
|
| |
|
Vaginální cytologie u feny
Doudová, Kateřina ; Krejčířová, Romana (vedoucí práce) ; Ptáčková, Zuzana (oponent)
Vaginální cytologie je mikroskopická vyšetřovací metoda, která slouží k vyhodnocení fází estrálního cyklu a z toho plynoucí možnost načasování vhodného termínu pro úspěšné krytí feny. Podstatou vyšetření je subjektivní hodnocení epitelu a morfologie buněk. Vaginální cytologii ovlivňují především hladiny pohlavních hormonů, které jsou typické pro jednotlivé fáze cyklu. Během estrálního cyklu dochází k pravidelným fyziologickým změnám na vnitřních i vnějších pohlavních orgánech. Také chování feny, zejména s ohledem na odmítání či akceptování psů, je závislé na fázi cyklu. U fen se říje dostavuje obvykle dvakrát ročně, a to v 5 až 12 měsíčních intervalech. Pohlavní cyklus je členěn na jednotlivé fáze: proestrus, estrus, metestrus a anestrus. Z hlediska sexuálního chování feny je možné rozlišit celý estrální cyklus na období sexuální ochoty (proestrus, estrus) a období sexuální neochoty (metestrus, anestrus).
Proestrus začíná regresí žlutého tělíska a končí nástupem estru. Na konci proestru se objevuje LH vlna, po které v dalších 24 až 48 hodinách následuje ovulace. Proestrus je charakterizován progresivním zvětšením velikosti vulvy, vaginální epiteliální proliferací, rohovatěním epitelu pochvy a otokem vulvy. Pro tuto fázi jsou v cytologickém nátěru z pochvy typické parabazální a intermediální buňky, erytrocyty a leukocyty. Estrus je období sexuální ochoty. V této fázi dochází k prasknutí dozrálého folikulu a následné ovulaci vajíčka. V cytologickém nátěru z pochvy jsou pro toto období typické dominující superficiální dlaždicovité buňky. Mohou se zde objevovat erytrocyty. V počátečním období estru se často vyskytují rovněž velké intermediální buňky. V následující fázi, metestru, se postupně vyvíjí žluté tělísko. Cytologický nátěr z pochvy se vyznačuje přítomností velkého počtu neutrofilů, typické jsou parabazální a malé intermediální buňky. V anestru se naplno projevuje luteální aktivita žlutého tělíska. Poševní cytologie je charakterizována nálezem parabazálních, malých intermediálních buněk a leukocytů. Vaginální cytologie je snadná, rychlá, neinvazivní a levná metoda, která umožňuje identifikovat fáze reprodukčního cyklu u fen a diagnostikovat některé patologické stavy reprodukčního ústrojí (hormonální dysfunkce, zánětlivá a nádorová onemocnění). Více než u ostatních domácích zvířat jsou u feny vyjádřeny vaginální cytologické změny, které korelují s každou fází estrálního cyklu.
|
|
Vulvovaginální kandidózy
Javorská, Lenka ; Křivčíková, Lucie (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Lenka Javorská Školitel: Ing. Lucie Křivčíková Název bakalářské práce: Vulvovaginální kandidózy Bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění zvaného vulvovaginální kandidóza (VVK). Jedná se o mykotické onemocnění pochvy způsobené kvasinkami rodu Candida, které je významné z důvodu vysokého procenta výskytu v ženské populaci a často se objevujícím recidivám. Práce je rozdělena do tří částí. V první části je popsána charakteristika rodu Candida, druhá část se zabývá charakteristikou kandidóz jako celé skupiny onemocnění a zařazením vulvovaginálních kandidóz do této skupiny. Třetí a zároveň nejobsáhlejší část práce se zabývá komplexním pohledem na problematiku vulvovaginálních kandidóz, který zahrnuje charakteristiku onemocnění, popis predispozičních faktorů a klinických projevů, laboratorní diagnostiku a léčbu. Součástí práce je i dotazníková studie, která VVK zkoumá na základě frekvence výskytu onemocnění ve zkoumané populaci, predispoziční faktory a postoj žen k léčbě. klíčová slova: kandidóza, vulvovaginální kandidóza, Candida sp., poševní sliznice, predispoziční faktor
|
|
Prevence komplikací v gynekologické endoskopii
Müller, Radek ; Kučera, Eduard (vedoucí práce)
Tato práce se v úvodu věnuje historickému vývoji endoskopických metod. Následně se zaměřuje na identifikaci výskytu komplikací v endoskopické gynekologii. Především na laparoskopicky asistovanou vaginální hysterektomii (LAVH). Kromě samotných komplikací se zároveň zamýšlí nad možnostmi prevence. Práce byla zhotovena na souboru 487 pacientek, které byly operovány metodou LAVH v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze Podolí v období let 2005 - 2008. Výsledky analýzy jsou: 396 (81,3 %) pacientek bylo léčeno bez jakékoliv komplikace. Peroperační nebo pooperační komplikace se vyskytly v 91 (18,7%) případech, z toho u 58 (11,9%) byly zjištěny méně závažné komplikace (febrilie či subfebrilie alespoň 3 pooperační dny, pahýlový infiltrát, nebo kombinaci obou těchto stavů). U 33 (6,8%) pacientek se vyskytla jedna, nebo více závažných komplikací. Práce dále porovnává získané výsledky s Národním registrem komplikací v gynekologické laparoskopii. Souhrnem lze říci, že metoda LAVH patří k moderním postupům v terapii velké skupiny gynekologických patologií. Při dodržení nezbytných postupů je výskyt závažných komplikací velice nízký. LAVH je bezpečnou metodou, která plně respektuje principy minimálně invazivní chirurgie.
|
|
Močová inkontinence a sexualita v těhotenství a po porodu
Záhumenský, Josef ; Zvěřina, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Weiss, Petr (oponent)
Závěr. V průběhu těhotenství stoupá počet inkontinentích žen. Výskyt inkontinence v těhotenství není závislý na BMI před otěhotněním a na nárůstu hmotnosti v těhotenství. U žen nad 36 let jsme ve všech případech zaznamenali ve III. trimestru nechtěné úniky moči. V průběhu těhotenství klesá frekvence pohlavních styků, klesá schopnost žen dosáhnou orgasmus, klesá spokojenost s pohlavním životem. Stoupá frekvence sexuálních dysfunkcí: dyspareunie, nedostatečné lubrikace a bolestí v podbřišku. Ženy se signifikantní dyspareunii před otěhotněním mají vyšší riziko rozsáhlého poranění poševní stěny během porodu. 10% žen půl roku po porodu se ještě necítí zcela komfortně kvůli porodnímu poranění. Před skončením šestinedělí začíná sexuálně žít 24% žen po prvním porodu, půl roku po porodu 7% žen nemělo pohlavní styk. 38% žen udává, že půl roku po porodu kvalita sexuálního života nedosáhla kvality před otěhotněním. Při porovnání vlivu způsobu porodu (císařský řez, vaginální porod) jsme nezaznamenali rozdíl ve frekvenci pohlavních styků půl roku po porodu, ve schopnosti dosáhnou orgasmus, ve výskytu dyspareunie, nedostatečné lubrikace a ve výskytu bolestí v podbřišku. Signifikantní rozdíly jsou jenom v čase 3 měsíce po porodu, půl roku již nenese porod císařským řezem žádný benefit v otázce sexuality. Ženy po císařském...
|
|
Komplikace gynekologické endoskopie - prevence vzniku
Balíčková, Miroslava ; Kučera, Eduard (vedoucí práce)
V této diplomové práci je předložena retrospektivní analytická studie hodnotící peroperační a časné pooperační komplikace laparoskopicky asistované vaginální hysterektomie (LAVH). Cílem této diplomové práce bylo zjistit: jaké se vyskytují peroperační a časné pooperační komplikace LAVH v souboru analyzovat jednotlivé typy komplikací v souboru porovnat výsledky retrospektivní studie s celostátními údaji (pomocí Národního registru komplikací gynekologické laparoskopie) diskutovat možnou prevenci nejzávažnějších komplikací LAVH Textová část je věnována indikacím a kontraindikacím laparoskopické operativy, popisu komplikací, které se při ní mohou vyskytnout, a popisu způsobu provedení laparoskopicky asistované vaginální hysterektomie. Při sběru informací jsem vycházela z operačních záznamů pacientek operovaných v roce 2000 až 2004 v ÚPMD. Uvedená data jsou zpracována s cílem odpovědět na výše uvedené otázky. Dále jsou v práci uvedeny výsledky této studie a jejich hodnocení. Analyzovala jsem peroperační a časné pooperační komplikace LAHV v souboru 394 pacientek operovaných v roce 2000 až 2004 v ÚPMD. Peroperační či časné pooperační komplikace se vyskytly u 154 (39%) pacientek, z toho u 118 (29,9%) pacientek se jednalo o méně závažné komplikace (febrilie, pooperační pahýlový infiltrát, pozitivní...
|
|
Císařský řez na přání rodičky
VOJÍKOVÁ, Lucie
ABSTRAKT Císařský řez na přání rodičky Císařský řez je operace ukončující těhotenství ve třetím trimestru a za porodu. Tato operace je známa již z období před naším letopočtem. V současnosti patří císařský řez k nejčastěji prováděným porodnickým operacím. Mezi těhotnými ženami se o císařském řezu šíří řada nepravdivých a zavádějících informací. Mezi ně patří také relativně mylná informace, že žena může samovolně rozhodnou o tom, zda podstoupí císařský řez nebo porodí své dítě vaginální cestou. Samotné operaci předchází předoperační vyšetření a zhodnocení zdravotní způsobilosti rodičky k podstoupení operace. Zákrok spočívá v uvedení rodičky do narkózy a otevření dutiny děložní přes břišní stěnu. Po vybavení plodu následuje revize dutiny děložní, opětovné uzavření a ošetření řezů suturou. Vše probíhá za přísné asepse a antisepse za přítomnosti erudovaných lékařů a sester. Bakalářská práce má stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit informovanost žen o legislativě týkající se císařského řezu. Druhým cílem bylo zjistit zda ženy preferují přirozený porod před porodem císařským řezem bez ohledu zda rodily nebo byly těhotné. A třetí cíl měl za úkol zjistit zájem žen o císařský řez na přání bez ohledu na lékařskou indikaci. K cílům jsou přirazeny odpovídající hypotézy. Hypotéza č. 1 zní: Ženy nejsou o právní úpravě týkající se císařského řezu na přání dostatečně informované. Hypotéza č. 2 zní: Ženy preferují vaginální vedení porodu před císařským řezem. Hypotéza č. 3 zní: Ženy nemají zájem o císařský řez na přání bez lékařské indikace. Výzkum byl proveden pomocí dotazníku s 21 otázkami, na které odpovídaly ženy hospitalizované na Gynekologicko {--} porodnickém oddělení nebo docházející do Porodnické ambulance Nemocnice České Budějovice a.s. Na základě výzkumného šetření se hypotéza č. 1 potvrdla. 43,75% dotázaných žen uvedlo, že je o právní úpravě informováno. Zbylé dvě hypotézy byly výzkumným šetřením potvrzeny. Závěrem této práce je zjištění poměrně dobré informovanosti dotázaných žen v pohledu právní úpravy císařského řezu na přání. Ženy se také ve velké většině shodly v tom, že vaginální porod je méně rizikový a tedy by své těhotenství chtěly ukončit přirozeným porodem. Výzkumem bylo také zjištěno, že ženy nemají zájem o císařský řez na přání. Tato práce by mohla být použita jako informační brožura pro těhotné se zájmem o císařský řez. Mohly by z ní získat informace o problematice všech stránek císařského řezu.
|
|
Ošetřovatelská péče o ženu při porodu koncem pánevním
KUČEROVÁ, Dagmar
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o ženu při porodu koncem pánevním. V teoretické části jsou popsány fáze a průběh spontánního porodu, příčiny, diagnostika a rizika při porodu koncem pánevním, mechanismus porodu plodu koncem pánevním a činnost porodní asistentky při vaginálním porodu plodu koncem pánevním. V praktické části jsou tři základní cíle, hypotézy a výzkumná otázka. Cílem práce bylo zjistit, jaká je informovanost porodních asistentek o možnostech vedení porodu koncem pánevním a možných komplikacích porodů koncem pánevním a jaké mají porodní asistentky zkušenosti s vedením porodu koncem pánevním vaginální cestou a zjistit, jaká byla informovanost rodiček o možnostech vedení porodu koncem pánevním před porodem a kým byly informovány. Na základě cílů byly stanoveny hypotézy a výzkumná otázka, které měly potvrdit, že porodní asistentky znají podmínky vedení porodu koncem pánevním a mají zkušenosti s péčí o ženy při vaginálním vedení porodu koncem pánevním a že rodičky měly dostatek informací o vedení porodu koncem pánevním a kým byly informovány. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní a kvalitativní formou. Kvantitativní sběr dat probíhal metodou anonymních dotazníků, které byly rozdány porodním asistentkám na porodních sálech v nemocnicích Prachatice, Strakonice, Tábor, Jindřichův Hradec, Plzeň a Klatovy. Kvalitativní sběr probíhal formou rozhovoru, který byl prováděn s ženami po porodu na oddělení šestinedělí v nemocnici Prachatice. Hypotéza 1 byla, že porodní asistentky znají podmínky vedení porodu koncem pánevním. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2 byla, že porodní asistentky mají dostatek teoretických znalostí o vedení porodu koncem pánevním vaginální cestou. Hypotéza byla potvrzena. Výzkumná otázka byla zodpovězena, rodičky byly dostatečně informovány o možnostech vedení porodu koncem pánevním již v prenatální poradně. Byla vytvořena ošetřovatelská dokumentace pro porodní sál nemocnice Prachatice.
|
host ::
