|
Vlivy na incidenci rozštěpových vad obličeje v ČR
Urbánková, Iva ; Dušková, Markéta (vedoucí práce)
Rozštěpy rtu a patra jsou jednou z nejčastějších vrozených vývojových vad. Morfologický charakter defektu má těžké negativní funkční důsledky na polykání, dýchání, kousání a tvorbu řeči. Esteticky se jedná o významné postižení faciálního trianglu, který nejvíce ovlivňuje celkový vzhled obličeje. Zhruba 15% dětí má defekt sdružený s dalším postižením, ale izolovaná vada není ani letální ani spojena s mentálním výpadkem. Je zřetelné, že vada představuje problém jak zdravotní, tak psychologický i socioekonomický. Proto je problematika léčby nemocných s rozštěpem považována celosvětově za tak důležitou, že v tomto ohledu funguje úzká mezinárodní spolupráce, do které je zařazena i Česká republika. Je nutno zdůraznit, že řešení otázky obličejových rozštěpů má v České republice mnohaletou tradici, jejíž začátky jsou spojeny se jménem akademika Františka Buriana a klinikou plastické chirurgie v Praze, kde je v současnosti Centrum pro rozštěpové vady. ČR má centra dvě, jedno již zmíněné v Praze a jedno v Brně.
|
|
Vlivy na incidenci rozštěpových vad obličeje v ČR
Bayer, Jiří ; Dušková, Markéta (vedoucí práce)
Rozštěpy rtu a patra jsou jednou z nejčastějších vrozených vývojových vad. Morfologický charakter defektu má těžké negativní funkční důsledky na polykání, dýchání, kousání a tvorbu řeči. Esteticky se jedná o významné postižení faciálního trianglu, který nejvíce ovlivňuje celkový vzhled obličeje. Zhruba 15% dětí má defekt sdružený s dalším postižením, ale izolovaná vada není ani letální ani spojena s mentálním výpadkem. Je zřetelné, že vada představuje problém jak zdravotní, tak psychologický i socioekonomický. Proto je problematika léčby nemocných s rozštěpem považována celosvětově za tak důležitou, že v tomto ohledu funguje úzká mezinárodní spolupráce, do které je zařazena i Česká republika. Je nutno zdůraznit, že řešení otázky obličejových rozštěpů má v České republice mnohaletou tradici, jejíž začátky jsou spojeny se jménem akademika Františka Buriana a klinikou plastické chirurgie v Praze, kde je v současnosti Centrum pro rozštěpové vady. ČR má centra dvě, jedno již zmíněné v Praze a jedno v Brně.
|
|
Přírodní prvky a struktury v obrazu českých měst
Hejtmánková, Barbora ; Kupka, Jiří (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Disertační práce se zabývá uplatněním přírodních prvků, struktur a souborů v obrazu města. Téma je na pomezí urbanismu, urbanistické kompozice, krajinářství, estetiky a ochrany krajiny. Poslední dobou je toto téma často zmiňováno v souvislosti s identifikací a hodnocením krajinného rázu. Charakter krajiny výrazně ovlivňuje urbanistickou strukturu města -- jeho založení, funkční uspořádání; odráží se i v prostorové skladbě a urbanistické kompozici. Obdobně jako se dá analyzovat půdorys města, jeho vývoj, dochovanost, proměnlivost apod., lze z různých pohledů rozebrat i vizuální stránku města. Obraz krajiny řeší řada metodik (Bukáček a Matějka, 1999; Hexner, 2007; Löw a Míchal, 2003; Salašová, 1999; Vorel a Kupka, 2011) a disertačních prací (Mroščáková, 2008; Skřivanová, 2014), ovšem obvykle se zaměřují čistě na krajinu nebo na uplatnění siluety města v okolní krajině. Tato práce je zaměřena na uplatnění přírodních prvků ve městě. Nevěnuje se tedy městu v krajině, ale krajině ve městě. Analyzuje obraz města z pohledu poměru zastoupení přírodní a urbánní složky a navazuje na metodiku Michala Hexnera (2007) -- hodnotí obraz města s ohledem na vztah urbánní struktury a přírodních prvků z hlediska jejich vizuálního projevu a vizuální atraktivity. Závěry pak definují souvislost mezi uplatněním přírodních prvků v obrazu města a jeho pozitivním přijímáním, vnímáním a hodnocením. Hlavní náplní této práce je posouzení estetického a kompozičního vztahu přírodních prvků uvnitř sídla.
|
|
Vliv systému ustájení na vlastnosti skořápky a vnitřní kvalitu vajec
Vlčková, Jana ; Tůmová, Eva (vedoucí práce) ; Skřivanová, Eva (oponent)
V práci byly provedeny celkem 3 pokusy. Cílem prvního experimentu bylo zhodnotit užitkovost nosnic, kvalitu vzduchu v halách a mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky u nosnic ustájených v obohacených klecích při modrém, zeleném, červeném a žlutém osvětlení. Ukazatele užitkovosti (denní produkce vajec, mortalita a hmotnost vajec) nebyly ovlivněny barvou světla. Podobně také u mikrobiální kontaminace vzduchu nebyly mezi jednotlivými barvami světel zaznamenány průkazné rozdíly. Signifikantní interakce mezi etáží a barvou světla byla zjištěna u mikrobiální kontaminace vaječné skořápky bakterií rodu Escherichia coli a Enterococcus. Nejvyšší množství Escherichia coli bylo detekováno u vajec od nosnic ustájených ve střední etáži při žlutém osvětlení naopak nejnižší hodnoty byly při žlutém osvětlení v horní etáži. Podobné výsledky byly sledovány také u bakterií rodu Enterococcus. Výsledky naznačují, že barva světla má minimální vliv na mikrobiální kontaminaci naopak významný vliv má etáž. Nejvyšší mikrobiální kontaminace vajec byla nalezena u vajec ze střední etáže.
Ve druhém experimentu byl sledován vliv systému ustájení (konvenční klec, podestýlka, voliéra) a obsahu vápníku v krmné směsi (3 a 3,5 %) na užitkovost nosnic, technologickou kvalitu vajec, mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky a vaječného obsahu v průběhu skladování. Průkazná interakce mezi systémem ustájení a obsahem vápníku v krmné směsi byla zaznamenána u hmotnosti vejce, pevnosti skořápky, podílu skořápky, hmotnosti skořápky, Haughových jednotek a indexu bílku. Systém ustájení ovlivnil produkci vajec, spotřebu krmiva, hmotnost vejce a některé z ukazatelů kvality skořápky. Z ukazatelů kvality skořápky měl obsah vápníku v krmné směsi vliv pouze na pevnost skořápky a podíl skořápky. Průkazná interakce mezi systémem ustájení a dobou skladování byla detekována i u kontaminace vaječné skořápky celkovým počtem mikroorganismů. Systém ustájení ovlivnil kontaminaci vaječné skořápky kde vyšší množství Escherichia coli a celkového počtu mikroorganismů bylo u vajec z podestýlky. Vyšší penetrace všech sledovaných druhů mikroorganismů na podskořápečné blány byla 2. a 7. den skladování ve skupině s 3,5 % vápníku v krmné směsi u vajec z podestýlky. To zřejmě souvisí s nižší kvalitou skořápky v tomto typu ustájení.
V pokusu 3 byl zjišťován vliv rozdílných systémů ustájení (obohacená klec, výběh) na technologickou hodnotu vajec, mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky, vaječného obsahu a koncentraci bílkovin v bílku během skladování. Systém ustájení ovlivnil všechny ukazatele kvality skořápky s vyššími hodnotami v klecovém systému. Vyšší počet pórů ve vaječné skořápce byl nalezen u vajec z výběhu. Důležitý vztah mezi systémem ustájení a dobou skladování byl zaznamenán u Haughových jednotek, indexu bílku, pH bílku a indexu žloutku. Lepší hodnoty týkající se ukazatelů kvality bílku a žloutku byly u vajec z klece. Jejich kvalita se během skladování snižovala rychleji v alternativním systému ustájení. Interakce mezi systémem ustájení a dobou skladování byla nalezena také u Escherichia coli a u celkového počtu mikroorganismů. Nejvyšší kontaminace byla u čerstvých vajec z výběhu. Počet mikroorganismů se s dobou skladování signifikantně rychleji snižoval u vajec z klecového systému ustájení. Penetrace bakterií rodu Escherichia coli a celkového počtu mikroorganismů do bílku byla nižší u vajec z klece ve srovnání s výběhem. Průkazný vliv systému ustájení byl zjištěn u koncentrace lysozymu v bílku s vyššími hodnotami u vajec z výběhu. Je zřejmé, že lepší kvalita vajec je v klecovém systému ustájení. Vejce z tohoto typu ustájení mají také během skladování po delší dobu lepší kvalitu ve srovnání s alternativními systémy.
|
|
Nejvýznamnější potravinové zdroje lipofilních vitaminů
Šafránková, Simona ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Táborský, Jan (oponent)
Základní poznatky o živinách a jejich potřebě by měly být nedílnou součástí vzdělání každého člověka. Mezi nezbytné živiny zajišťující plnohodnotné fungování organismu patří vitaminy. Vitaminy jsou esenciální látky, které mají v lidském organismu významnou úlohu. Hrají důležitou roli při procesech vstřebávání a výměny látek mezi vnějším prostředím a živým organismem. Vzhledem k tomu, že k jejich objevení došlo teprve v průběhu 20. století, výzkumy o jejich účincích na lidský organismus stále probíhají.
Vitaminy jsou rozlišeny do dvou základních skupin, vitaminy rozpustné ve vodě, tzv. hydrofilní (skupina vitaminů B a vitamin C) a vitaminy rozpustné v tucích, tzv. lipofilní (vitamin A, D, E, K).
Vitamin A je důležitý pro zajištění správného vidění a rozeznávání barev. Podporuje růst a kvalitu kostí, a je potřebný pro správný vývoj plodu.
Vyskytuje se v potravinách živočišného původu, jako jsou mléčné výrobky, mléko, maso, a játra. V potravinách rostlinného původu je zastoupen mnoha provitaminy, z nichž nejvýznamnější je beta karoten. Velmi bohatým zdrojem těchto provitaminů jsou listové zeleniny, jako jsou špenát nebo zelí.
Doporučená denní dávka vitaminu A je podle norem České republiky 800 mikrogramů. Tato potřeba závisí na pohlaví a věku jedince. Nedostatek vitaminu A způsobuje světloplachost a zhoršené vidění. Nadbytek vitaminu A může být pro organismus toxický. Zajímavé je, že beta karoten za toxický považován není.
Vitamin A se řadí mezi labilní vitaminy. Je citlivý na teplo, světlo a kyslík. Ztráty při šetrné přípravě pokrmů a při obvyklých stravovacích zvyklostech činí přibližně 20 %.
Vitamin D tvoří skupina několika biologicky účinných látek, z nichž nejvýznamnější je vitamin D2, ergokalciferol, vyskytující se v potravinách rostlinného původu, a vitamin D3, cholekalciferol, přítomný v živočišných zdrojích potravin.
Vitamin D se v lidském organismu chová jako hormon, tzn., že vzniká na jednom místě organismu, ale působí v jiné části těla. Zajišťuje příjem a vstřebávání vápníku a fosforu a udržuje jejich rovnováhu. Dále podporuje imunitní systém a může pomoci při léčení lupénky.
Doporučená denní dávka vitaminu D se pohybuje mezi 2,5 až 10 mikrogramů. Vyšší potřebu mají těhotné a kojící ženy a také kojenci a děti. Nedostatek vitaminu D porušuje homeostázu vápníku a metabolismus fosfátů. Nadbytek vitaminu D způsobuje hyperkalcémii.
Nejvýznamnější potravinové zdroje vitaminu D jsou játra, olej z rybích jater, tuk mořských ryb, fortifikované margaríny a mléko.
Vitamin D je citlivý na kyslík a světelné záření, skladováním ani přípravou pokrmů není aktivita vitaminu D výrazně ovlivněna.
Vitamin E je významným antioxidantem. Je důležitý pro udržení zdravé buněčné stěny, kůže, svalů, nervů, erytrocytů, srdce a také je potřebný pro správnou funkci krevního oběhu.
Doporučená denní dávka vitaminu E je 8 až 20 mg. Jeho potřeba se zvyšuje při vystavování se slunečnímu záření a škodlivým vlivům, při zvýšené tělesné námaze a při přijímání většího množství nenasycených mastných kyselin. K nedostatku vitaminu E u zdravých lidí v podstatě nedochází, neboť je zastoupen téměř ve všech základních druzích potravin. K hypervitaminóze vitaminu E dochází také jen zřídka, jelikož přijímáním běžné stravy žádné riziko předávkování nehrozí.
Nejvýznamnějším zdrojem vitaminu E jsou rostlinné oleje (slunečnicový a řepkový), ořechy, kukuřice, hrášek, obilné výrobky, tmavě zelená listová zelenina, vejce, játra a vnitřnosti.
Vitamin E je považován za nejstabilnější lipofilní vitamin. Zpracováním potravin dochází jen k minimálním ztrátám tokoferolu, tyto ztráty činí přibližně 10 %.
Vitamin K v lidském organismu podporuje srážlivost krve a společně s vitaminem D se podílí na neustálé tvorbě a přestavbě kostí.
Zdrojem vitaminu K jsou potraviny rostlinného i živočišného původu, např. maso, játra, mléko, zelenina a ovoce. Doporučená denní dávka vitaminu K se pohybuje okolo 0,01 až 0,14 mg. Nižší potřebu příjmu vitaminu K mají kojenci a děti do tří let. Nejčastější příčinou hypovitaminózy vitaminu K je narušení střevní mikroflóry podáváním různých léčiv, např. antibiotik. Příliš vysoké dávky vitaminu K se mohou v organismu hromadit a vést k rozpadu erytrocytů, k poškození jater a u dětí mohou způsobit žloutenku.
O stabilitě vitaminu K doposud není známo mnoho informací. Bylo zjištěno, že se vitamin K rychle rozkládá na světle, ale jeho ztráty při přípravě pokrmů jsou minimální.
|
|
Hereditární equinní regionální dermální astenie u koní využívaných pro hiporehabilitaci
Zrůstová, Jana ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Hofmanová, Barbora (oponent)
Práce je zpracována formou literární rešerše a jejím cílem je shromáždění, prostudování a posouzení současných literárně prezentovaných poznatků o onemocnění Hereditární regionální dermální astenie u koní s využitím pro hiporehabilitaci.
Hiporehabilitace je velmi ceněným druhem léčby, a to jak mezi fyzicky, tak psychicky nemocnými lidmi. Je proto velmi důležité, aby kůň, který je nenahraditelnou součástí rehabilitací i terapií, byl pokud možno zcela zdravý.
Hereditární equinní regionální dermální astenie (HERDA) je poměrně nová genetická nemoc, která se vyskytuje hlavně u plemen Paint horse, Appaloosa a Quarter horse, jimž je věnována celá kapitola. Nejvíce se objevuje u posledního plemene kvůli vysokému stupni inbreedingu hlavně u špičkových cuttingových koní vysoké hodnoty. Projevuje se zejména hyperelastickou kůží, kožními lézemi, pseudonádory a hypermobilitou. Jedná se o recesivní onemocnění způsobené mutací jedné báze v genu PPIB umístěném na prvním chromozomu (ECA1).
Vzhledem k tomu, že HERDA se nejvíce objevuje právě u plemene Quarter horse, je u tohoto plemene od roku 2015 zaveden povinný panelový test pro plemenné hřebce. Tento test zahrnuje pět nejvýznamnějších geneticky založených nemocí, jakými jsou PSSM, GBED, MH, HYPP a HERDA. V práci jsou proto popsány hlavní příčiny těchto nemocí, typ dědičnosti a klinické projevy.
|
|
Vliv atmosférických činitelů a druhu nátěrových hmot na jejich trvanlivost v exteriérové expozici
Malinský, Josef ; Pánek, Miloš (vedoucí práce) ; Bomba, Jan (oponent)
Abstrakt
Jméno: Bc. Josef Malinský, DiS.
Název diplomové práce: Vliv atmosférických činitelů a druhu nátěrových hmot na jejich trvanlivost v exteriérové expozici.
Abstrakt:
Předložená diplomová práce se zabývá vyhodnocením kvalit a nedostatků nátěrů z konkrétního nátěrového systému. Výsledkem práce je konkrétní doporučení nejlepšího nátěru z posuzovaných nátěrů.
Úvodní část práce se zabývá analýzou historického vývoje nátěrových hmot a přehledem nátěrových hmot obecně, přehledem v současnosti nejpoužívanějších nátěrových systémů na ochranu dřeva v exteriéru. Práce popisuje způsoby nanášení nátěrových hmot a zásady správné aplikace nanášení nátěrových hmot s důrazem na zajištění ochrany a trvanlivosti dřeva.
Druhá část práce je zaměřena na testování nátěrových systémů, jehož cílem má být výběr nejlepšího nátěru dle výsledků a parametrů zjištěných při testování. Tato část práce zahrnuje popis přípravy zkušebních těles, jejich ošetření nátěrovými hmotami, způsob měření parametrů před a po vystavení těles urychlenému stárnutí dle ČSN EN 927 část 6. Výsledkem porovnání vlastností nátěrových hmot po testování bude doporučení nejlepšího nátěru z posuzovaných.
Třetí část práce popisuje variabilitu atmosférických podmínek a její vliv na výsledky testování nátěrových systémů. Výsledkem je vyhodnocení a posouzení konkrétních rozdílů při testování vybraného nátěru dle ČSN EN 927 část 3 a ČSN EN 927 část 6. Tato část práce má odpovědět na otázku, zda rozdílnost klimatických podmínek, kterým je nátěr vystaven při testování urychlenou zkouškou stárnutí a zkouškou pomocí přirozeného stárnutí, ovlivňují degradaci nátěru a do jaké míry.
|
|
Jednolistová publicistika v období třicetileté války
Válek, Filip ; Kortus, Oldřich (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato studie byla napsána se záměrem porozumět minulé době prostřednictvím novinových jednolistů. I když se můj přístup pohyboval spíše na hladině teoretických úvah a domněnek, pokoušel jsem se na základě pramenné analýzy zprostředkovat způsob mediálního vidění na horizont událostí, které nám nabídl 17. věk. Mým úmyslem bylo především představit jednolist jako samostatný kulturněhistorický pramen v rámci českých zemích. Velký přínos pro širší uplatnění a další studium letákových korpusů bych spatřoval v překračování hranic jednotlivých oborů. V rámci interdisciplinárního výzkumu by se kupř. v otázkách komunikace jistě uplatnily badatelské zájmy sociologie, dějin publicistiky, divadelní vědy a kulturní i literární historie. Tímto způsobem by vědecký zájem mohl překročit období raného novověku a zachytit vývoj, preferované náměty a úlohu jednolistů ve společnosti i v dobách mladších. Žádná podoba z mediálních prostředků totiž neprojevuje takovou stálost, kterou bychom dnes mohli ohraničit "pevnými" daty. Jinými slovy: žádná oblast ve vývoji publicistiky nebyla ohniskem nebo středem. Budeme-li kupř. tvrdit, že jednolisty jsou v průběhu 17. století nahrazeny periodickým tiskem (novinami), vyslovujeme tím předpoklad začátku a konce historického procesu. Dle mého soudu se však leták vyznačuje nestálostí - tj....
|
|
Melaninové ornamenty ptáků a jejich vztah k individuální kondici
Straka, Antonín ; Svobodová, Jana (vedoucí práce) ; Karlíková, Zuzana (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky z literatury o melaninovém pigmentu a jeho vlastnostech, melanogenezi, faktorech ovlivňujících syntézu a ukládání melaninu do tkání, o metodách analýzy ornamentálních znaků ptáků a vztahu melaninových ornamentů a individuální kondice. Dosavadní studie ukazují, že exprese melaninového opeření může být kondičně závislá; velikost nebo sytost barev ornamentů mnohdy signalizuje individuální kondici. Vztah mezi ukazateli kondice a melaninovým pigmentem je nalézán častěji u achromatických druhů než u druhů s opeřením založeným na melaninech i karotenoidech. Výzkumů zabývajících se feomelaninovými ornamenty je nedostatek.
Statistickou analýzou dat získaných z dospělých samců sýkory koňadry (Parus major) odchycených během hnízdních sezón 2014 a 2015 na lokalitách Čimický háj a Ďáblický háj v Praze byl testován vztah mezi velikostí melaninového břišního pruhu a standardizovanou hmotností, absolutním počtem leukocytů a délkou tarsu. Výsledky této práce nepotvrdily souvislost mezi plochou melaninového ornamentu a analyzovanými ukazateli kondice. Budoucí výzkum zohlední další kondiční parametry, které by mohly přispět k vysvětlení úlohy břišního pruhu v pohlavním výběru sýkory koňadry.
|
|
Zjištění odolnosti nátěrové hmoty vzhledem k tloušťce vrstev a počtu nánosů
Ježek, Jan ; Bomba, Jan (vedoucí práce) ; Pánek, Miloš (oponent)
V teoretické části práce byla popsána teorie nátěrových hmot: druhy nátěrových hmot, nanášení nátěrových hmot, tvorba nátěrového filmu a požadavky na nátěrové hmoty. V praktické části byl zjišťován vliv studených kapalin na vybrané nátěrové hmoty, vliv tloušťky nátěrového filmu na výslednou odolnost povrchu a vliv dřeviny na kvalitu nátěru. Nebyl prokázán rozdíl v kvalitě filmu nátěrové hmoty nanesené na jehličnaté a listnaté dřevo. Kvalita nánosu byla totiž zkoušena na překližovaných materiálech, kde jsou póry ve vrchní dýze prosyceny lepidlem, a tudíž se stírá rozdíl mezi jehličnany a listnáči. Statisticky se neprokázal významný vliv nánosu na kvalitu filmu. Byly použity nánosy o velikosti 80 a 150 g/m2, což jsou okrajové hodnoty výrobcem doporučeného intervalu a kvalita nátěru je zde deklarována. Bylo jednoznačně prokázáno, že nejagresivnější kapalina byla odlakovač, poté slivovice, savo, ocet a ústní voda. Nejméně agresivní byl jar.
|
host ::
