|
Syndrom karpálního tunelu u spinálních pacientů
Zmeškalová, Petra ; Špaňhelová, Šárka (vedoucí práce) ; Lepšíková, Magdaléna (oponent)
Cílem této práce je poukázat na výskyt syndromu karpálního tunelu u pacientů se spinální lézí. Toto onemocnění vzniká opakovaným zatěžováním rukou, zejména při pohonu vozíku. Práce se zabývá příčinami vzniku, rizikovými faktory pro pacienty s míšním poraněním, terapií konzervativní i operační a prevencí. Dále obsahuje charakteristiku pojmu spinální pacient, sed na vozíku a vztah horních končetin při pohonu mechanického vozíku. Praktická část zahrnuje kazuistiku pacientky a návrh její terapie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Místo a úloha orgánů obce při přípravě na mimořádné události a krizové stavy
BRAVENEC, Roman
.Jednou z povinností každé obce, bez ohledu na velikost správního území, počet obyvatel nebo typ, je chránit své obyvatelstvo před hrozícím nebezpečím, to znamená řádně se připravit na řešení mimořádných nebo krizových událostí, které mohou obce postihnout. Název diplomové práce "Místo a úloha orgánů obce při přípravě na mimořádné události a krizové stavy" jsem zvolil především s ohledem na skutečnost, že právě oblast bezpečnosti je dle mých zkušeností opomíjena a podceňována, popřípadě odkládána na později nebo se orgány obcí o tuto problematiku zajímají pouze okrajově. Jistou výhodu mají obce s rozšířenou působností, nebo větší obce, které jsou personálně, odborně a materiálně lépe vybaveny, a kdy řadu úkolů v rámci připravenosti na mimořádné události a krizové stavy plní v jejich prospěch hasičské záchranné sbory krajů. Prvním cílem diplomové práce je představit principy fungování obce a jejích orgánů, vymezit povinnosti a pravomoci obcí při mimořádných událostech a krizových stavech. Dále sestavit základní přehled o legislativních nástrojích územních samosprávných celků a jejich nepostradatelné postavení v rámci krizového managementu a bezpečnostního systému ČR. Druhým cílem je vyhodnocení krizového potenciálu správního územní obce Loučovice za použití krizového plánu jihočeského kraje a krizového plánu ORP Český Krumlov. Tyto plány jsou zpracovány pro velké územní celky, tudíž jsou obecné. Naopak plán krizové připravenosti je plánovací dokument, který konkretizuje činnost při řešení mimořádných událostí nebo krizových stavů vzhledem k podmínkám obce. K naplnění cílů práce byla vytvořena výzkumná otázka: Jsou rizika a úkoly obce důvodem pro orgány obce ke zpracování plánu krizové připravenosti? K zodpovězení výzkumné otázky jsem využil odbornou literaturu, přednášky a zákonné normy. Tím bylo možné charakterizovat systém veřejné správy se zaměřením na působnost územních samosprávných celků a jejich orgánů při přípravě a řešení mimořádných situací. Následně byla vyhodnocena bezpečnostní rizika obce Loučovice při možném ohrožení svého území a ze získaných informací byl zpracován návrh plánu krizové připravenosti, jako jedna z nezbytných součástí krizového managementu, kterou je plánování. K identifikování hrozeb a jejich příčin byl využit Krizový plán jihočeského kraje, Krizový plán ORP Český Krumlov a Výpis plánu opatření k ochraně obyvatel pod vodním dílem Lipno I. a II. před zvláštní povodní pro obec Loučovice. Další významné informace byly získány díky součinnosti HZS Jihočeského kraje, pracovníkům Povodí Vltavy, s. p., a z archivních dokumentů obecního úřadu. Na základě vlastního sběru dat byl vypracován ucelený dokument obsahující souhrn nejdůležitějších úkolů samosprávy při přípravě a řešení mimořádných událostí a krizových stavů, který bude použit jako manuál pro starostu a orgány obce Loučovice v rámci rozšíření znalostí v oblasti přípravy a řešení mimořádných událostí a krizových stavů. Praktická část diplomové práce obsahuje Plán krizové připravenosti obce Loučovice využitelný při vzniku a řešení krizové situace na území obce. Zároveň plán bude využíván pro školení zaměstnanců obce, k seznámení právnických osob a občanů s charakterem možného ohrožení.
|
|
Analýza výkonnosti a kredibility tuzemských penzijních fondů
Kotěšovcová, Jana ; Grünwald, Rolf (vedoucí práce) ; Marek, Petr (oponent) ; Scholleová, Hana (oponent)
Disertační práce je zaměřena na oblast hodnocení výkonnosti a kredibility tuzemských penzijních fondů. Čerpá informace o penzijních systémech ve vybraných šesti zemích světa a to v Chile, Maďarsku, Švýcarsku, Polsku, Švédsku a na Slovensku a vyúsťuje v návrh pro penzijní reformu v ČR. Hodnocení výkonnosti penzijních fondů vychází ze zkušeností s měřením výkonnosti ve dvaceti třech zemích světa zpracovaného pro OECD a vyzdvihuje výchozí podklady k návrhům na regulaci penzijních fondů v České republice. Stanovení vlastních ukazatelů předchází analýza měřítek výkonnosti Asociace penzijních fondů ČR a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. K nejvýznamnějším navrženým ukazatelům patří skutečný výsledek k prostředkům účastníků, který zachycuje vliv změn v tržní ceně finančních aktiv a ukazatel způsobilost krytí závazků, reflektující vliv změn v nákladech příštích období, které zahrnují dosud nerozpuštěné provize zprostředkovatelů penzijního pojištění. Pro oblast komparace výnosnosti a rizikovosti byly vybrány podílové fondy denominované v CZK, které byly ověřovány jako vhodná alternativa k dlouhodobému spoření. Vlastní metodika hodnocení penzijních fondů je založena na zdůvodnění, hodnocení a výběru vhodných ukazatelů pro stanovení ratingu tuzemských penzijních fondů, kterou by klienti penzijních fondů mohli využívat jako metodu pro zhodnocení kredibility a výnosnosti konkrétního tuzemského penzijního fondu za účelem zajištění v důchodovém věku.
|
|
Offshoring do regionu SVE
Sobotková, Magda ; Pernica, Petr (vedoucí práce) ; Jirsák, Petr (oponent)
Práce se komplexně zabývá problematikou offshoringu s důrazem na jeho logistické nároky a předpoklady. V úvodní části jsou vydefinovány základní pojmy jako outsourcing, offshoring a offshore outsourcing. Hlavními motivy zahraniční produkce jsou hledaní vhodných zdrojů (například levné pracovní síly za účelem úspory nákladů), nebo expanze na zahraniční trhy. Rozebrány jsou přínosy a rizika offshoringu a kritéria výběru vhodné hostitelské země. Důraz je kladen i na často opomíjené důsledky plynoucí z globalizování logistického řetězce, v první řadě na prodloužený lead time. Střední a východní Evropa je jeden s významných offshoringových regionů. SVE disponuje relativně levnou a kvalifikovanou pracovní silou, největší výhodou je její geografická blízkost na potenciální cílové trhy západní Evropy a tedy výrazné logistické úspory v porovnání s obsluhou tamních trhů z asijských států.
|
|
Práce sestry v psychiatrické ambulanci
HAIKLOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá specifiky, která má práce sestry v psychiatrických ambulancích. V teoretické části jsme se zabývali jednak psychiatrií jako oborem, ale i nejčastějšími psychiatrickými diagnózami, kterými pacienti trpí. V empirické části bylo cílem zjistit specifika, která má práce sestry v psychiatrické ambulanci. Dalším cílem bylo zjistit, zda práce sestry v psychiatrické ambulanci může být pro sestru riziková. Z výsledků výzkumného šetření je patrné, že schopnost efektivní komunikace je nejdůležitější předpoklad pro správné vykonávání práce v psychiatrických ambulancích.
|
|
Péče o výživu imobilního klienta na standardním oddělení interního typu
AMBLEROVÁ, Michaela
Péče o výživu u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu nabývá neustále na významu, a to proto, že péče o výživu je důležitým faktorem pro udržení dobrého zdraví a pro podporu kvality života. Výživový stav u imobilního klienta je velice důležité co nejdříve diagnostikovat, abychom zamezili vzniku potenciálních komplikací. Dostatečná výživa je velice významná také pro udržení dobrého psychického stavu. Ústředním cílem práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zněly: Jak je hodnocen nutriční stav pacienta na standardním oddělení interního typu? Jaké jsou možnosti aplikace výživy u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu? Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, jež bylo realizováno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 3134 otázek, které byly zaměřeny na péči o výživu u imobilních klientů na standardní jednotce interního typu. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující na standardním oddělení interního typu v Nemocnici České Budějovice, a.s. Výživa u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu je podávána všemi možnými způsoby od perorální výživy přes enterální výživu až po parenterální aplikaci. Celkově z této práce vyplývají dvě zjištění, a to pozitivní i negativní. V rámci pozitivního zjištění můžeme říci, že všeobecné sestry při aplikaci výživy per os poskytují dostatečnou péči. Negativní zjištění se týká toho, že námi dotazované všeobecné sestry zajišťují pouze základní péči při zavedené enterální a parenterální výživě. Podrobnější specifika péče o enterální i parenterální výživu neznají. Na základě tohoto zjištění si myslíme, že by bylo vhodné pořádání pravidelných seminářů či školení pro sestry, aby si své znalosti o péči rozšiřovaly, či případně alespoň připomínaly. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro sestry v praxi nebo studenty nelékařských zdravotnických oborů. Dále tato práce může sloužit jako podklad pro další výzkumné šetření
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s transapikální implantací aortální chlopně
VOTRUBOVÁ, Nataliya
Operační metoda TAVI (transcatheter aortic valve implantation), neboli katétrová implantace aortální chlopně, je v současné době velice aktuální téma, a to jak v kardioligii, tak také v kardiochirurgii. Je to metoda, která se neustále vyvíjí, a u níž je velice důležitá týmová spolupráce kardiochirurgů, kardiologů, anesteziologů, ale i jiných specialistů. Jde o nově zavedený, minimálně invazivní postup, který byl v České republice poprvé použit v roce 2008. Metoda TAVI představuje pro klienty/pacienty s aortální stenózou, první metodu volby, a to u takových klientů/pacientů, kteří nemohou podstoupit klasický otevřený chirurgický výkon, operace je pro ně spojena s vysokým rizikem nebo je u nich výskyt dalších přidružených onemocnění. Operační metoda TAVI patří k minimálně invazivním výkonům, a její minimalizace a výhody spočívají například v absenci mimotělního oběhu, srdeční zástavě, v miniinvazivní přístupové cestě torakotomií, v minimalizaci rizika embolického iktu, v menší bolestivosti rány, menším pooperačním krevním ztrátám, nižšímu riziku infekce a komplikovaného hojení ran, k rychlejší rekonvalescenci, včasnější rehabilitaci, rychlejšímu návratu do běžného života a především pro ženy k lepšímu kosmetickému efektu aj. Ke zpracování bakalářské práce byla využita kombinace kvalitativně - kvantitativní metody výzkumného šetření. Základnu pro šetření tvořil kvantitativní výzkum, kterým byla získána plošná data o zkoumaném jevu za použití metody dotazování technikou dotazníků určené pro sestry pracující na kardiochirurgickém oddělení nemocnice České Budějovice, a. s. Tyto výsledky byly ještě podpořeny provedením kvalitativního výzkumu, kterým byl zmapován pohled na danou problematiku ze strany klienta/pacienta a lékaře. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda dotazování, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření, které byly získány pomocí dotazníků byly zpracovány popisnou statistikou pomocí grafů v programu LibreOffice Calc a pomocí vytvořených schémat v LibreOffice Writer. Kvalitativní výsledky výzkumného šetření byly z audionahrávek přepsány a kódovány, a na základně kódů bylo vytvořeno 9 kategorií z rozhovorů s klienty/pacienty a tři kategorie z rozhovorů s lékaři. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u klientů/pacientů s transapikální implantací aortální chlopně, což se na základě získaných dat podařilo. Z výsledků je zřejmé, že klienti/pacienti po TAVI se smí polohovat na bok, rehabilitace je u nich rychlejší, rekonvalescence kratší. Nemusí vstávat přes bok, nejsou u nich komplikace spojené s použitím mimotělního oběhu, výkon je méně invazivní, péče o operační ránu je jednodušší, pooperační zotavení je rychlejší, je nižší výskyt drénů a bolestí a operační rána je na boku. H1 - Sestry ošetřují klienta/pacienta po transapikální implantaci aortální chlopně stejně jako o klienty/pacienty po jiných kardiochirurgických výkonech, aniž by si uvědomily rozdíly potřeb pacientů po transapikální implantaci aortální chlopně byla vyvrácena, protože sestry vidí rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče klientům/pacientům po TAVI a klientům/pacientům po sternotomické operaci aortální chlopně v invazivitě, v péči o ránu, v pohybu a rehabilitaci, v individuální péči, v rekonvalescenci, v době hospitalizace a v kosmetickém efektu. Výsledky výzkumného šetření mohou posloužit jako podklady pro vytvoření standardu ošetřovatelské péče či edukačního materiálu pro klienty/pacienty. Dále lze výsledky této práce interpretovat na odborném semináři pro NLZP a výsledky mohou také zvýšit kvalitu ošetřovatelské péče o klienty/pacienty po transapikální implantaci aortální chlopně.
|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
|
Nutriční péče na dětských klinikách a nemocničních zařízeních
METELCOVÁ, Jana
Hlavním cílem bakalářské práce s názvem Nutriční péče na dětských klinikách a v nemocničních zařízeních je zhodnotit, zda jsou realizovány a zároveň kontrolovány nutriční normy, které jsou pro starší dětské pacienty vytvořeny, aby byly plněny jejich fyziologické potřeby, v mnou vybraných nemocničních zařízeních. Dalším cílem je zhodnotit spokojenost školních hospitalizovaných pacientů s výživou, kterou jim nemocnice poskytuje. Teoretická část práce pojednává o charakteristice nutriční péče a práci terapeuta s pacienty adolescentního věku a jejich výživových potřeb. Dále o nutričních rizicích a okrajově i o technologických postupech při přípravě pokrmů. Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která byla realizována pomocí dotazníků vyplněných předem vybranými hospitalizovanými dětmi, se kterými jsem následně provedla rozhovor. Jedná se o děti ve věku 10 - 14 let, které měly naordinovánu dietu číslo 13, cca polovinu výzkumného vzorku tvořili chlapci a polovinu tvořila děvčata. Výzkum s pacienty jsem provedla na dětském oddělení v nemocnici v Jindřichově Hradci v prosinci roku 2015 a na tomtéž oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích v únoru roku 2016. Počáteční počet respondentů byl po pěti pacientech na každém oddělení, v mém výzkumu byla ale využita metoda tzv. sněhové koule, a tak jsem na každém pracovišti byla v kontaktu s deseti dětmi. Týdenní jídelní lístek, podle kterého byly pokrmy dětem poskytovány, jsem získala ve stravovacích zařízeních nemocnic. Stravu jsem poté zadala do programu: ,,Nutriservis Profi", pomocí kterého jsem získala hodnoty živin, jež připravovaná strava obsahovala. Výsledky z obou nemocnic, které vzešly z programu, jsem porovnala s nutričními hodnotami pro daný věk, které jsou stanoveny Společností pro výživu, a tak jsem mohla zhodnotit plnění fyziologických potřeb pacientů. Z výsledků, které jsem získala, jsem zjistila, že obě nemocnice mají problém zajistit svým dětským pacientům dostatek vlákniny, fosforu a vápníku. Dále je v jídelníčkách obsažen nadbytek sodíku, draslíku, cholesterolu a vitamínu C. Díky tomu, že jsem působila na stáži jak v nemocnici v Jindřichově Hradci, tak v Českých Budějovicích, mohla jsem zhodnotit i realizaci kontroly plnění fyziologických potřeb dětí. Vzhledem k tomu, že předchozí vyhodnocování prokázalo jisté nedostatky, měli by se terapeuti z obou nemocnic více zaměřit na kontrolu nutričních hodnot jídel předkládaných dětem a následně doporučuji více se věnovat jídelníčkům i z pohledu zlepšení jejich pestrosti. Terapeuti by také měli vylepšit svoji docházku na dětská oddělení, ta je momentálně nulová. Hodnocení dětí, které vyšlo z dotazníků a osobních rozhovorů, jsem zpracovala a porovnala navzájem obě nemocnice. Z těchto údajů mi vyšla větší spokojenost se stravováním u dětí hospitalizovaných v nemocnici v Jindřichově Hradci. V závěru práce shrnuji celý výzkum, který jsem provedla, a navrhuji zlepšení pro nemocnice, které by dle mého názoru bylo vhodné. V přílohách je zařazen vzorový týdenní jídelníček pro dietu číslo 13, který by nemocnice mohly využít.
|
|
Globalizace a její dopady na trh práce
Petríková, Monika ; Khelerová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
První kapitola se soustředí na seznámení s globalizací a vymezuje základní sféry jejích dopadů. Mezi ně zařazuje časoprostorovou kompresi, zabývá se vlivy globalizace na ekonomickou moc států, zaměřuje se na ekologickou stránku problematiky, shrnuje některé ekonomické dopady a komentuje často uváděné tvrzení, že globalizace způsobuje nerovnost ekonomického a sociálního růstu. Druhá kapitola se celkem podrobně věnuje dopadům globalizace na trh práce. Popisuje změny v mezinárodní prostorové dělbě práce i to, jaké dopady má globalizace na celkovou nezaměstnanost v souvislosti s technologickým rozvojem a automatizací. Obsahuje náhled do tematiky mezinárodní migrace pracovní síly i toho, jak se s ní země vyrovnávají. Řeší otázku čím dál tím aktuálnějšího problému odlivu mozků, kterému čelí všechny ekonomiky. Dále hodnotí konkurenceschopnost lidského kapitálu ČR, a to na základě zvolených kritérií, jimiž jsou: základní a terciární vzdělávání, rizika odlivu mozků z ČR a počítačových dovedností českého obyvatelstva. Třetí kapitola pak shrnuje závěry z předešlé kapitoly, uvádí různé komentáře, postřehy a doporučení.
|
host ::
