Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1,891 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.12 vteřin. 

Reintrodukce ohrožených druhů obratlovců v České republice
Prokorátová, Vendula ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce) ; Vynikalová, Lucie (oponent)
Reintrodukční proces, často také nazývaný repatriací, znovuobnovení populace určitého druhu v místech, kde se tento druh dříve vyskytoval. Tato práce je zaměřena na zhodnocení reintrodukcí, včetně problémů, které ji provázejí a její historii. Pro úspěšné obnovení populace musí mít každý reintrodukční program tři fáze. První z nich je před reintrodukční průzkum a přípravná fáze. Následuje samotné vypuštění daného druhu do volné přírody a poslední fází reintrodukčního projektu je následná péče a monitoring. Reintrodukčního programu by se vždy měli účastnit odborníci z různých vědních disciplín a to nejen přírodovědných, ale také z oblasti sociologie a specialisté na komunikaci s veřejnosti. Úspěšnost je rovněž dána i finanční nákladností těchto projektů. Problémů spojených s reintrodukcí je hned několik, důležité je především vybrat vhodný druh k reintrodukci, to však není lehké, zejména kvůli veřejnému mínění. Odborným podkladem pro výběr druhu je sice Červená kniha, ale mínění veřejnosti je při reintrodukčních programech významné a může být rozhodující. Přednost tak dostávají z pohledu veřejnosti atraktivnější druhy, zejména savci a ptáci. Dále jsou v této práci uvedeny příklady úspěšné reintrodukce ve světě. Hlavní část je zaměřena na jednotlivé druhy obratlovců, které jsou vypuštěny do volné přírody v České republice: Sysel obecný Spermophilus citellus, Rys ostrovid Lynx lynx a Puštík bělavý Strix uralensis. Každý z těchto druhů je podrobně popsán, jsou u nich uvedeny ochranářské aktivity a příčiny ohrožení či vyhynutí druhu. Stručně jsou rovněž zmíněny některé organizace věnující se záchranným programům, zejména reintrodukci ohrožených druhů obratlovců.

Produktová a procesní inovace ve společnosti Aveflor, a.s.
Váchová, Lenka ; Štůsek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ladislav , Ladislav (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou produktové a procesní inovace ve společnosti Aveflor, a.s. V dnešní době, kdy je na trhu velká konkurence, je inovace jak produktová tak procesní velmi důležitá pro stále nový vývoj a inovace služeb, technologických postupů a konečných produktů pro udržení firem na trhu. Práce se zabývá inovační procesem a jeho konkrétními kroky. Všechny procesy jsou analyticky zpracovány ve společnosti Aveflor, a.s. V empirické části této diplomové práce se setkáváme s představením společnosti Aveflor, a.s., analýzou jednotlivých fází procesu inovace tedy: zadáním, vývojem, plánem nových výrobků, výstupy z návrhu, ověřováním, realizací nového produktu, bariérami inovačních aktivit a konkrétními inovacemi daných produktů. Hypotézou je, že může být vylepšen a zrychlen celý proces inovace a lze tedy dosáhnout vyšší produktivity ve společnosti Aveflor, a.s. Cílem práce je zhodnotit proces probíhající inovace vývoje nových výrobků ve společnosti Aveflor, a.s. Dílčím cílem je porovnání jednotlivých procesů, zjištění nedostatků a návrh na jejich zlepšení.

Udržitelnost projektů v Regionálním operačním programu NUTS II Severovýchod
Dörnerová, Romana ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Diplomová práce je věnována problematice udržitelnosti projektů financovaných z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod (ROP SV). Záměrem práce je zjistit, zda se příjemci dotace z tohoto operačního programu potýkají s problémy spojenými se zajištěním udržitelnosti projektu. Navazujícím dílčím cílem je v případě existence těchto problémů navrhnout konkrétní opatření, která by vedla ke snížení jejich výskytu. Teoretická část práce se zabývá vývojem regionální politiky v evropském prostoru a v České republice a uvádí tak Regionální operační program Severovýchod do kontextu těchto politik a nástrojů jejich uplatňování. Praktická část se věnuje ROP SV, jeho základním dokumentům, institucionálnímu zajištění, zaměření a cílům programu včetně výše alokace určené na jednotlivé prioritní osy. Následně se zabývá fázemi projektového cyklu s detailní analýzou fáze udržitelnosti projektů a údajů o realizaci ROP SV. Na tuto část navazují šetření provedená s pracovníky úseku kontroly územních odborů Úřadu Regionální rady a příjemci dotace z ROP SV, zpracování a analýza získaných dat a navržení konkrétních opatření vyplývajících ze závěrů šetření s příjemci. Tím práce získává svůj zásadní význam, tj. možnost konkrétního využití získaných poznatků v praxi.

Změny v obsahu prolinu a relativního výtoku elektrolytů vybraných genotypů máků v závislosti na působení nízkou teplotou
Kudrna, Jiří ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Orsák, Matyáš (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo studium vlivu nízké teploty (mrazové) na obsah prolinu a relativní výtok elektrolytů u vybraného sortimentu odrůd máku setého. Do experimentu bylo zařazeno 18 odrůd máku s různými obsahy morfinu. Osivo sledovaných odrůd máku bylo dodáno z GB Oseva Pro s r.o., o.z. VÚO Opava a z firmy Český mák. Rostliny vybraných genotypů byly vysety do nádob o velikosti 7,5x7,5 cm. Jako pěstební medium byla zvolena směs zahradního substrátu A s křemičitým pískem v poměru 2:1. Rostliny byly pěstovány v řízených podmínkách klimaboxu Conviron E8. Před zahájením experimentu byla teplota ve dne 10 °C a v noci 5 °C. Světelný režim byl 13 hodin světla a 11 hodin tmy. Maximální hodnota ozářenosti byla 800 micromol. Experiment byl zahájen ve fázi přízemní růžice listů. V této vývojové fázi byly rostliny vystaveny mrazové teplotě (-5 oC) v noci a chladovým teplotám (10 oC) ve dne. Po týdnu byly rostliny regenerovány po dobu 1 týdne při 5 oC v noci a 10 oC ve dne. U všech rostlin probíhalo ve dvoudenních intervalech měření hodnot koncentrace prolinu po vystavení rostlin stresu. Ve stejných intervalech jako prolin jsme měřili hodnoty relativního výtoku elektrolytu (Rel %). Ze získaných výsledků vyplývá, že vlivem působení nízké teploty dochází u jarních odrůd máku ke zvýšení hladiny prolinu. Kontrolní ozimá odrůda Zeno vykazuje stabilně vysoký obsah prolinu (693,33 microg.g-1)v porovnání s jarními odrůdami máku. Po regeneraci došlo u odrůd Lazur, Opál, Buddha, Korneuburger Weisser, Aplaus, Major, Sokol a Zeno ke snížení obsahu prolinu vlivem působení vyšší teploty. U odrůd Orfeus, Tatranský, Opex, Orbis, Maraton, Florián, Marianne a Albín bylo naopak zaznamenáno zvýšení obsahu prolinu. Koncentrace prolinu u odrůd Postomi a Akvarel zůstaly nezměněné. Hodnoty relativního výtoku elektrolytů se zvyšovaly s délkou působení nízké teploty na sledované rostliny. Nejnižší průměrné poškození membrány bylo po působení nízké teploty zaznamenáno u odrůdy Zeno (23,53 %). V případě jarních odrůd bylo nejnižší poškození membrány stanoveno u odrůdy Korneuburger Weisser (44,88 %) a naopak nejvyšší u odrůdy Orfeus (53,15 %). Byla prokázána rozdílná reakce jednotlivých odrůd máku na nízkou teplotu. Nejcitlivějšími na nízkou teplotu byly odrůdy Orfeus, Postomi, Akvarel, Orbis, Sokol a Marianne. Jako méně citlivé na stres, způsobený nízkou teplotou, se jeví jarní odrůdy máku Opex, Buddha, Korneuburger Weisser, a Albín.

Analýza a inovace organizační a řídící struktury podnikatelského subjektu
Hušková, Kamila ; Hron, Jan (vedoucí práce) ; Jadrná, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá organizační a řídící strukturou podnikatelského subjektu. Je sloţená z více částí. V první fázi jsou shrnuta teoretická východiska a poznatky, které byly získány studiem odborné literatury. V druhé fázi je seznámení s vybraným podnikatelským subjektem, zpracováním jedné z moţných analýz a vlastním výzkumem. Ten je proveden formou řízeného rozhovoru s vybranými manaţery společnosti, kteří autorku zasvětili do struktury a problémů daného subjektu. Na základě získaných informací, byly zvoleny návrhy, které by mohly být přínosem firmy v rámci budoucího růstu a zdokonalování její strategie na trhu.

Nádorové bujení mléčné žlázy u fen
Musilová, Lucie ; Rajmon, Radko (vedoucí práce) ; Dita, Dita (oponent)
Vlivem zlepšování chovatelské a veterinární péče dochází ke zvyšování věku u psů, což má ale za následek procentuální nárůst různých onemocnění a mezi ně patří i rakovina. Rakovina mléčné žlázy tak patří v dnešní době k nejčastějšímu onkologickému problému u fen. Vznik novotvarů je ovlivněn jak endogenními faktory (např. hormony) tak i exogenními faktory (záření, karcinogenní látky, aj.) Dochází při nich k mutacím, které vznik rakovinného bujení ovlivňují. Nádory základně dělíme na nádory pravé a nepravé. Nepravé nádory jsou např. cysty. Nádory pravé jsou buď benigní (nezhoubné) nebo maligní (zhoubné), které tvoří dceřiná ložiska zvaná metastázy. Při maligních nádorech je prognóza horší, než u nádorů benigních. Metastázy a nádory ovlivňují organismus jedince např. negativním vlivem na funkci orgánů. Naopak jedinec může stimulovat nádory např. sekrecí hormonů. Klasifikace nádorů je důležitá z hlediska stanovení správné terapie a prognózy do budoucna. Klasifikace se dělí na 3 části: typing, grading a staging. Typing nádory rozděluje do skupin podle působení na tkáně organismu, či podle jednotlivých nádorů. Grading rozděluje nádory podle stupně diferencovanosti. Staging klasifikuje nádory podle TNM, kdy T určuje velikost nádorů, N určuje stupeň napadení mízních uzlin, a M určuje tvorbu metastáz. Pro funkci mléčné žlázy jsou důležité tři fyziologické fáze: vývoj mléčné žlázy, laktace a galaktopoéza. Mléčná žláza je pravděpodobně modifikovaná potní žláza. Laktace je ovlivněna hormonem prolaktinem, který podporuje rozvoj mléčné žlázy. Galaktopoéza je pak jev, při kterém dochází k udržení laktace. V této fázi je důležité zabránit co nejvíce stresu, jelikož stresové hormony blokují oxytocin a tak nedochází k ejekci mléka. Vliv hormonů se také mění podle fáze estrálního cyklu. U feny se střídají fáze: proestrus, estrus, diestrus, anestrus. Může docházet k poruchám estrálního cyklu a tím ke vzniku tzv. pseudogravidity. Ta může mít za následek vznik onemocnění jako např. pyometra či mastitida. Etiopatogeneze nádorů mléčné žlázy je ovlivňována dvěma druhy faktorů, a to endogenními a exogenními faktory. Důležitá je také prevence, jako kvalitnější péče a krmení. Také je důležitý dostatek pohybu a také případná sterilizace samice. Pokud už zvíře onemocní, je důležité to co nejrychleji řešit s veterinářem a začít léčbu. První metoda je chirurgická, která se dále dělí podle zásahu do mléčné lišty. Další metoda je chemoterapie. V dnešní době stále častější metoda podpůrné léčby po chirurgickém zásahu. Třetí metoda se nazývá radiologická. Jedná se o poměrně nový typ léčby, ale bohužel patří k finančně náročnější terapii. Poslední metoda se pak jmenuje hormonální. Opět je využívána zpravidla jako podpůrná léčba po chirurgickém odstranění tumoru. Pro klinické hodnocení nádorů mléčné žlázy se používá celá řada diagnostických metod např. cytologie či sono a RTG. Důležité je též určení prognózy do budoucna a následně pooperační péče. Komplikací je pak recidiva onemocnění, která je ale spíše častější u maligních nádorů než u nádorů benigních. Nejdůležitější je prevence a zahájení léčby co nejdříve po určení diagnózy. Vhodné je nezatěžovat chovnou fenu častými porody, nebo u nechovné feny provést ovariohysterektomii (OHE), po které klesá pravděpodobnost vzniku onemocnění. Velice důležité je, aby chovatel pravidelně palpačně kontroloval mléčnou žlázu a při jakékoli změně či nahmatání bouličky navštívil co nejdříve veterináře.

Řízení projektu - implementace změn v datovém skladu ve vybrané společnosti
Hanilec, Jakub ; Fejfar, Jiří (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na projektové řízení, konkrétně na návrh vlastního řešení procesu řízení projektu - implementace změn v datovém skladu ve vybrané společnosti. Nejprve jsou vymezeny klíčové teoretické podklady, nutné pro sestavení vlastního řešení. V první části vlastní práce je stručně představen podnik a jeho oddělení datového skladu, včetně základních informací o datovém skladu samotném. Následně jsou vymezeny podmínky, které ovlivňují podobu procesu řízení projektu, těmi jsou forma, prostředí a kritéria release managementu a změnových požadavků. Na základě těchto podmínek je sestaven vlastní návrh, který využívá prvků metodiky PRINCE2. Nejprve je sestavena organizační struktura projektu, následně je vymezen životní cyklus projektu a jeho významné milníky. Proces řízení projektu je rozdělen dle fází životního cyklu, pro každou fázi vlastní návrh definuje její vstupy, výstupy, procesní diagram aktivit fáze a matici odpovědností. Výsledek vlastního návrhu je dále zhodnocen a porovnán vůči metodice PRINCE2, ze které vycházel.

Analýza vzdělávání v bankovním sektoru
Menclová, Tereza ; Jirsáková, Jitka (vedoucí práce) ; Zdena, Zdena (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Analýza vzdělávání v bankovním sektoru" se zabývá analýzou vzdělávání v konkrétní bankovní instituci se zaměřením na vzdělávací formy a metody. Výzkumné šetření probíhalo v Komerční bance, a.s.. Teoretická část práce popisuje firemní vzdělávání s vymezením specifik, pravidel a zásad vzdělávání zaměstnanců. Zde je popsán strategický přístup k zaměstnancům a dále také firemní systém vzdělávání, který se zaměřuje na fáze vzdělávacího cyklu. Práce se zabývá charakteristikou forem a metod vzdělávání a uvedením kladů a záporů vybraných metod. Praktická část práce se věnuje analýze konkrétního vzdělávacího systému bankovní instituce. Průzkumnými metodami byly polostrukturované rozhovory, konkrétně s interními trenéry KB a vedoucím subútvaru Školicích poboček KB, pozorování Základního semináře pro bankovní poradce KB s popisem praktikovaných metod a forem vzdělávání, analýza odborné literatury a poskytnutých materiálů KB. Závěry šetření ústí v návrhy zlepšení pro lepší fungování a efektivnost vzdělávání v KB.

Implementace projektového řízení ve vybrané firmě
Baslová, Markéta ; Bartoška, Jan (vedoucí práce) ; Ivan, Ivan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na rozbor současného stavu projektového řízení ve vybrané společnosti včetně nastínění vlastních návrhů a doporučení. Tyto návrhy a doporučení jsou použity v případové studii reálného projektu-Dvoudenní školení pro exkluzivní organizátory. Diplomová práce má dvě části. V té první jsou nejprve popsány elementární pojmy projektového řízení. Rozebírány jednotlivé fáze životního cyklu, popsána vybraná projektová dokumentace a uvedení do mezinárodních standardů a metodiky. V druhé části je uvedena stručná charakteristika vybrané společnosti, popsání projektového řízení dle životního cyklu a identifikování probíhajících procesů včetně srovnání stavu s mezinárodním standardem a metodikou a zhodnocení nedostatků. Návrhy a doporučení jsou použity v případové studii a v závěrečné diskuzi je zhodnocena praktičnost návrhů a doporučení.

Počáteční vegetativní regenerace listnatých dřevin na experimentální ploše předrženého středního lesa v PR Na Voskopě, Český kras
Dekan, Petr ; Černý, Tomáš (vedoucí práce) ; Čada, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá intenzitou výmladkové regenerace v iniciální fázi vývoje budoucí pařeziny. Výzkum probíhal v PR Na Voskopě v CHKO Český kras na experimentálním pruhu o rozměru 25x125 m. Tento pruh byl v předjaří roku 2015 odtěžen (JELENECKÁ, 2015), bylo zde ponecháno 14 výstavků pro budoucí vývoj středního lesa. Nejvíce zastoupené dřeviny jsou zde habr obecný (Carpinus betulus) a dub (Quercus sp.), nachází se zde také javor babyka (Acer campestre) a jeřáb břek (Sorbus torminalis) ostatní dřeviny mají minimální zastoupení. Průměrný odečtený věk z pařezů u dubu je 87 let a u habru pak 74 let, podle provedeného modelu je věk u habru 68 let. Na tomto experimentálním pruhu bylo u 538 pařezů zaznamenáno ke konci vegetačního období (3. - 4. 10. 2015) osm parametrů o pařezových a kořenových výmladcích (výška nejvyššího výmladku, počet všech výmladků, průměrná výška všech výmladků, největší horizontální šířka celého výmladkového "chomáče", výška pařezu, míra okusu výmladků, přítomnost kořenových výmladků a přítomnost shluku výmladků). K vyhodnocení dat byla použita převzatá data z aplikace Field-Map (JELENECKÁ, 2015). Vyhodnocení těchto dat ukázalo, že parametr DBH má průkazný vliv na zmlazení výmladků u habru, nikoli u dubu. Topografický gradient podél svahu má také určitý vliv na zmlazení výmladků, dub více zmlazoval v dolní části svahu a habr naopak v horní části svahu. Uprostřed svahu došlo spíše k potlačení zmlazení, pravděpodobně z důvodu vlivu zvěře (okus zejména muflony). Okus výmladků je na tomto experimentálním pruhu enormní. I přes nepříznivé počasí (sucho a teplo) v roce 2015 zmladilo na tomto poměrně extrémním stanovišti 91 % pařezů.