|
Vliv rybníků a rybničních soustav na složení bentosu horní Lužnice
SVAČINA, Petr
Práce je zaměřena na sledování změn bentických společenstev v podélném gradientu řeky Lužnice. Řeka protéká rybniční oblasti Třeboňsko a největším rybníkem ČR ? Rožmberkem. Je posuzován především vliv rybníku na bentická společenstva. Práce zahrnuje odběry bentosu dle metodiky PERLA na čtyřech profilech ve čtyři období, analýzu chemických parametru vody a zpracování těchto dat. Hodnoty SI (saprobní index) byly na odtoku z Rožmberka vyšší, než na přítoku. Hodnoty SI byly v podélném gradientu od SI 1,8 ? SI 2,6. Nejnižší hodnoty SI byly na prvním profilu Suchdol (SI 1,8 ? SI 2,1) a nejvyšší na posledním profilu Vlkov (SI 2,4 ? SI 2,6). U chemických parametrů, byly na odtoku zaznamenány zvýšené hodnoty BSK5, TOC, NL105, NL505, chlorofylu a celkového P. Naopak nižší hodnoty byly zaznamenány u dusíkatých forem (Ncelk.,N-NH4, N-NO3-). Na jednotlivých profilech byla výrazná změna ve výskytu, či absence některé skupiny. Profily Suchdol a Hlína byli od profilů Lužnice a Vlkov rozdílný především ve výskytu pošvatek, vážek, brouků a celkově jedinců indikujících dobrou kvalitu vody. Profily na odtoku z Rožmberka (Lužnice a Vlkov), vykazovaly trvalou přítomnost pijavic a naopak nárůst druhů indikující vyšší organické znečištění. NMDS metoda potvrdila vliv lokality na společenstva a nikoliv období (R2= 0,6 na hladině významnosti p = 0,001).
|
|
Společenstva pancířníků (Acari: Oribatida) přirozeně se vyvíjejících a asanovaných horských smrčin na Šumavě
GALICOVÁ, Petra
Hlavním cílem této práce bylo popsat a porovnat společenstva pancířníků na vybraných plochách v horských smrčinách v oblasti kolem Březníku v NP Šumava, kde byl po rozpadu stromového patra po gradaci lýkožrouta smrkového před více než 15ti lety aplikován rozdílný management. Porovnávány byly plochy ponechané samovolnému vývoji a plochy asanované. Byly nalezeny významné rozdíly ve složení společenstva pancířníků na plochách s různým managementem. Společenstvo pancířníků na bezzásahových plochách bylo v lepším stavu a celkovou abundancí i druhovým složením se podobalo společenstvu na kontrolní lokalitě ve vzrostlém smrkovém lese.
|
|
Marketingová komunikace značky Brit v letech 2010-2011
Veselská, Tereza ; Obluk, Ondřej (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce "Marketingová komunikace značky Brit v letech 2010 - 2011" popisuje marketingovou komunikaci značky Brit, vyrábějící prémiová krmiva Brit Premium a superprémiová krmiva Brit Care pro psy a kočky, na českém trhu v posledních dvou letech. Práce obsahuje základní informace o firmě Vafo, která značku Brit vlastní, dále se zabývá profilem (podstatou a identitou) značky, jejím umístěním na trhu produktů a konkurenčními značkami (Proplan, Eukanuba, Royal Canin a Hill's). Druhá část práce se věnuje marketingové komunikaci, která mimo jiné zahrnuje deskripci marketingového mixu značky. Třetí část je zaměřena na komunikační mix a zahrnuje popis tištěné reklamy, on-line komunikace (webových stránek a Facebooku), podpory prodeje (soutěží, měsíčních akcí), veletrhů, výstav a PR aktivit (sponzorství, dárcovství, publicity, media relations, eventů a materiálů corporate identity) značky Brit. Předposlední část je určena srovnání s komunikačními aktivitami konkurence, konkrétně se značkami Hill's a Pedigree. Závěrečná část práce hodnotí současnou komunikaci značky Brit a navrhuje možné komunikační aktivity do budoucnosti. Na práci byla aplikována metoda deskriptivní analýzy.
|
|
Vliv biotických a abiotických faktorů na společenstva vodních brouků
KOLÁŘ, Vojtěch
Potápníci (Dytiscidae) jsou důležitými obyvateli vodních nádrží, kde v případě absence ryb patří spolu se svými larválními stádii mezi vrcholové predátory. Moje práce spočívala v literární rešerši biotických a abiotických faktorů, které ovlivňují výskyt dravého vodního hmyzu v nádržích s důrazem na možná ovlivnění rybničním hospodařením. Dále jsem prováděl terénní odchyty do mrtvochytných pastí, umístěných na dvou rybničních soustavách na Jindřichohradecku. Na každém rybníku bylo umístěno 5 pastí v litorálu a 5 pastí na rozmezí litorál / volná voda. Odchyty proběhly v roce 2011 a v roce 2012. Na rybnících s rybí obsádkou vodní brouci obvykle téměř chyběli, i když v jednom případě dobře zachovalého a nezničeného litorálního porostu byla abundance i počet chycených druhů relativně vysoký a podobný rybníkům bez rybí obsádky. Moje průzkumy tak potvrdily velký význam litorálních porostů pro potápníky. Z toho vyplývá, že intenzivní chov ryb významně snižuje diverzitu vodního hmyzu na dané lokalitě. Při odchytech byl nalezen také vzácný druh Colymbetes striatus, který byl dosud znám v České republice jen z několika málo lokalit.
|
|
Vliv managementu na biodiverzitu lesních ekosystémů - epigeičtí brouci na vybraných biotopech Písecka
STLUKA, Petr
Společenstva epigeických brouků byla studována na třech lesních biotopech s různým managementem, v oblasti jižních Čech, okrese Písek, nedaleko obce Zátaví. Vybrané plochy se nacházely na území Zátavského lesa. Jednalo se o tyto biotopy: paseka, smrková školka (stáří 6 let) a smrkový les (stáří 50-70 let). Pro odchyt biologického materiálu byla použita metoda zemních pastí. Celkem bylo odchyceno a determinováno 1813 exemplářů a 63 druhů epigeických brouků. Nejvyšší počet druhů i jedinců byl nalezen na biotopu smrkové školky (43 druhů, 786 exemplářů), následoval smrkový les (26 druhů, 550 exemplářů) a paseka (35 druhů, 477 exemplářů). Většina druhů epigeických brouků z celkového počtu 63 druhů byla zařazena jako eurytopní. Dále bylo determinováno 15 adaptabilnějších druhů a byl také nalezen jeden druh z reliktů I. řádu. Bylo zjištěno, že smrkový les, který se zdá jako z hlediska sukcese vyspělejší než školka či paseka, neměl nejvyšší počet druhů a jedinců brouků. Naopak největší počet druhů a jedinců byl zjištěn ve smrkové školce. Index antropogenního ovlivnění prokázal poměrně silné antropogenní ovlivnění všech zkoumaných biotopů z hlediska epigeických brouků. Nejméně byla ovlivněna společenstva brouků smrkového lesa, následovaly smrková školka a paseka. Z tohoto hlediska se potvrdilo, že intenzita managementu se nejvíce projevila na společenstvech brouků paseky. Vzrostlý smrkový les měl nejmenší antropogenní ovlivnění společenstev brouků.
|
|
Biocentra a biokoridory v zemědělské krajině - význam pro společenstva epigeických brouků (Coleoptera)
STLUKA, Pavel
Společenstva epigeických brouků byla sledována na pěti lokalitách, které se nacházely v jižních Čechách na Písecku. Jednalo se o lokality nacházející se v zemědělské krajině, která je ovlivněna činností člověka. Vybrané lokality se skládaly z biocenter a biokoridorů. Jednalo se o lokality lesa (smrková monokultura, věk 60-70 let), výběžku lesa, kukuřičného pole a dvou různě velkých remízků. K odběru vzorků byla použita metoda zemních pastí. Celkem bylo nalezeno 2409 exemplářů epigeických brouků (15 čeledí a 70 druhů). Největší počet epigeických brouků se nalezl na obou remízkách. Na menším remízku bylo nalezeno 864 kusů a na větším remízku se nalezlo 684 kusů brouků. Na ostatních lokalitách byla aktivita brouků menší. Na poli se našlo 403 kusů, ve výběžku lesa 333 kusů a nejmenší počet brouků (125 kusů) se nalezlo v lese. Druhové spektrum epigeických brouků bylo rozděleno do tří skupin podle citlivosti k antropogenním vlivům (reliktní, adaptabilní a eurytopní druhy). Na zkoumaném území byly objeveny pouze dvě poslední skupiny podle citlivosti k antropogenním vlivům za tří (relikty nezjištěny). Eurytopních druhů (E) bylo 51 a adaptabilních druhů (R2) 19. Spočítaný index antropogenního ovlivnění společenstev epigeických brouků, vychází v nízkých hodnotách (společenstva jsou poměrně silně ovlivněna člověkem). Nejméně byla ovlivněna lokalita uvnitř lesa a nejvíce lokalita na kukuřičném poli. Remízky jsou také velmi silně ovlivněné člověkem, ale jejich hodnoty jsou lepší než na poli. Remízky tedy mají pozitivní vliv na společenstva epigeických brouků a dají se srovnávat s okrajem lesa.
|
|
Význam městské a příměstské zeleně z hlediska biodiverzity (případová studie z Č. Krumlova)
KUBÁTOVÁ, Marcela
Byla studována biodiverzita epigeických brouků v městském a příměstském prostředí.Modelovým územím bylo město Český Krumlov (památka UNESCO). Ke studiu bylo využito metody zemních pastí. Sběr probíhal v období duben až září 2012 ve třech biotopech.Materiál byl podroben identifikaci a byly stanoveny parametry, jako druhová diverzita, abundance a podíl reliktních druhů v celkovém druhovém spektru. Součástí práce je návrh opatření pro zlepšení biodiverzity v Českém Krumlově.
|
|
Ekologické důsledky ztráty stanovišť v krajinné matrix a vliv fragmenatace na populace a společenstva organismů
HELLEBRANTOVÁ, Adéla
Byl studován vliv fragmentace na populace epigeických brouků pomocí sběrů ze zemních pastí. Ty byly kladeny na třech stanovištích a to v lese, v biokoridoru a na louce. Všechny stanoviště se nacházeli v oblasti Čejkovic, poblíž Českých Budějovic v zemědělské krajině. Pro odchyt materiálu byla na všech stanovištích použita metoda zemních pastí naplněných ethylenglykolem. Pasti byly vybírány od května do září. Zjištěné druhy určeny a zařazeny do skupin dle míry tolerance k antropogennímu ovlivnění. Byl studován výskyt druhů brouků v závislosti na různě velkých fragmentech krajiny (od největšího k nejmenšímu ? les, louka, biokoridor). Největší množství druhů i největší aktivita brouků byla zjištěna v biokoridoru. Nejmenší výsledky byly zjištěny v lese. Množství druhů bylo ovlivněno velikostí fragmentů, kdy byl zjištěn obrácený vztah. Na stanovišti louka a biokoridor převládali expanzivní druhy (E- druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka). V lese polovinu druhů tvořila RII. skupina (adaptabilnější druhy obývající stanoviště středně ovlivněná činností člověka).
|
| |
|
Diverzita rzí v rostlinných společenstvech na Oblíku
Stodolová, Pavla ; Hanzalová, Alena (oponent) ; Marková, Jaroslava (vedoucí práce)
Pavla Stodolová Diverzita rzí v rostlinných společenstvech na Oblíku Abstrakt Tato diplomová práce navazuje na předchozí práci bakalářskou. Skládá se ze dvou částí. První část je věnována diverzně rzí na modelové lokalitě Oblík, druhá část obsahuje didaktický návod na využití tematiky rzí v povinně volitelném předmětu přírodovědné praktikum. Odborná část se skládá ze stručné charakteristiky modelové lokality Oblík, jsou zde uváděny metody sběru, zpracování a uchování rzí, dále byl v této části vypracován seznam hostitelů a na nich nalezených rzí s jejich stručnou charakteristikou. Na zkoumané lokalitě bylo nalezeno 32 druhů rzí, jejichž výskyt je dán souhrou několika činitelů: složením okolní vegetace, místním podnebím, roční průměrnou teplotou, tlakem, směrem větrů, množstvím srážek, ontogenetickým vývojem hostitelské rostliny. Některé z druhů rzí se dají na lokalitě předpokládat i v následujících vegetačních sezonách, jedná se především o druhy, které přezimují v podobě perenujícího mycelia. U většiny druhů rzí se dá jen těžko předvídat výskyt v dalších letech, vzhledem k tomu, že se rozšiřují difuzně. Větší pozornost byla věnována rzím parazitujících na jarních rostlinách. Jednalo se o Uromyces muscari na Muscari tenuiflorum a Puccinia liliacearum na Ornithogalum kochii. Tyto druhy byly vybrány z důvodu...
|
host ::
