Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3,301 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.19 vteřin. 

Postavení sestry v prevenci civilizačních chorob
PAVLOVÁ, Martina
Současný stav Prevence je komplexní péče o pacienta, kdy se snažíme zabránit vzniku či rozvoji onemocnění, nebo zabránit či zmírnit jeho následky. Preventivní doporučení stanovená lékařem musí mít vědecký základ a jsou součástí všech oborů medicíny. Jejich efektivita je závislá na spolupráci pacientů a zdravotníků. Základní a nejvíce efektivní metodou prevence je podpora zdraví a s ní úzce související zdravotní výchova. Pod pojmem podpora zdraví se skrývá soubor činností a opatření k upevnění a podpoře zdraví. Civilizační choroby jsou skupiny nemocí, které se vyznačují svým spojením s naším životním stylem. Náš organismus je stále více ohrožován nepříznivými vlivy vnějšího prostředí, jako je kvalita ovzduší, pracovní i životní prostředí, nedostatek pohybu, nesprávné stravování, kouření, alkohol. Seznam civilizačních onemocnění se mění spolu se společností a stylem jejího života. V dnešní době se mezi nejčastější řadí kardiovaskulární onemocnění, kam spadá ateroskleróza, hypertenze, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční a také obezita. Dále mezi civilizační onemocnění patří diabetes mellitus 2. typu či nádorová onemocnění. Cíle práce Pro tuto práci byly stanoveny dva cíle. Prvním bylo zjistit, jaké je postavení sester v prevenci civilizačních chorob. Druhým cílem bylo zjistit, jaké je postavení sester v prevenci civilizačních chorob z pohledu pacientů. Metodologie Pro výzkumné šetření provedené v této práci byla zvolena kvalitativní metoda s použitím polostrukturovaných rozhovorů. Respondenti byli rozděleni na dvě části, kdy první část tvořilo 8 sester pracujících na interní a neurologické ambulanci českobudějovické nemocnice a setra pracující v soukromé ordinaci obvodního lékaře pro dospělé. Druhou část tvořilo 8 pacientů zmíněných ordinací. Výsledky Podle námi zjištěných odpovědí vidí sestry a pacienti postavení sester jinak. Sestry se v prevenci nemocí spíše vidí vedle lékaře, kdy plní jeho ordinace a pokyny. S pacienty mluví jen, aby mu zdůraznily, co jim sdělil lékař a zopakovali mu nejdůležitější body. Dávají jim k dispozici letáky a brožury, nebo internetové zdroje. Naopak většina pacientů vidí sestru jako důležitější zdroj informací než je lékař. Pacienti mají pocit, že lékař na ně nemá tolik času ani ho nechtějí svými dotazy zdržovat či obtěžovat. Raději se obrátí na sestru, kterou vidí jako svého rádce a někoho komu se mohou svěřit, aniž by ho obtěžovali. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zaměřit se na prevenci, na civilizační choroby a na postavení sestry v prevenci těchto chorob. Prostudovat danou problematiku, nahlédnout na ni očima pacientů a sester díky provedeným rozhovorům a analyzovat tyto informace. Z této analýzy nám vyšla doporučení pro sestry a pacienty.

Zkušenosti zdravotnických pracovníků s akupresurou
ROUBÍČKOVÁ, Radka
Diplomová práce je zaměřena na akupresuru a její ovlivnění bolesti zad u zdravotnických pracovníků. Téma akupresury jsme si vybrali, protože jde o neinvazivní léčebnou metodu, kterou může praktikovat každý člověk i v pohodlí domova a nepotřebuje k tomu žádné pomůcky, pouze základní znalosti a školení, jak akupresuru provádět. Akupresura není fyzicky ani časově náročná, a právě proto ji považujeme za vhodný prostředek jako doplňkovou léčbu bolestí a jiných obtíží ve zdravotnictví. Může posloužit ke zkvalitnění ošetřovatelské péče. Teoretická část se věnuje bolestem celkově a také bolestem u zdravotníků, kteří jsou nejrizikovější skupinou ohroženou bolestí zad nejčastěji v bederní oblasti. U zdravotnických pracovníků bývá bolest zad častou příčinou pracovní neschopnosti. Dále se v teoretické části zabýváme akupresurou, jednou z metod alternativní medicíny. Pro zpracování teoretického základu k dané problematice jsme použili dostupné zahraniční i české literární zdroje. Empirická část diplomové práce je zpracována kvantitativním metodou. Výsledky získané výzkumem byly rozpracovány do přehledných tabulek a kazuistik. Pro diplomovou práci jsme si stanovili dva výzkumné cíle. Prvním cílem bylo zjistit zkušenosti zdravotnických pracovníků s akupresurou. Druhým cílem bylo ověřit vliv technik akupresury na bolesti zad zdravotnických pracovníků. Na základě stanovených cílů práce jsme vytvořili dvě hypotézy. První hypotéza předpokládala, že aplikace akupresurních technik zmírní bolesti zad respondentů. Druhá hypotéza předpokládala, že bude rozdíl v přístupu sester a lékařů k vykonávání akupresury.

Užívání návykových látek u seniorů
KOPAČKOVÁ, Dominika
Bakalářská práce se zabývá užíváním návykových látek u seniorů. Věková kategorie 60+ by neměla být z hlediska užívání návykových látek opomíjena. Důvodem je skutečnost, že i mezi seniory patří uživatelé některých návykových látek, především léků. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretickou část tvoří čtyři kapitoly (Stáří a stárnutí, Látková závislost, Návykové látky a jejich klasifikace, Užívání návykových látek ve stáří), které shrnují poznatky současné literatury o daném tématu. První kapitola se věnuje stárnutí a životní etapě stáří. Pozornost je věnována i duševní hygieně osob v této životní etapě. Rovněž jsou zde zmíněny multifaktoriální projevy stáří, tj. biologické, psychické a sociální. Ve druhé kapitole je uvedena definice závislosti, jsou zde popsány znaky, kterými se závislost projevuje. Kapitola popisuje faktory, které zvyšují pravděpodobnost užívání návykových látek, případně vzniku závislosti. Tyto faktory mohou být genetické, biologické, či psychické. Zmíněné jsou i některé systémové modely vzniku, vývoje a udržování závislosti. Třetí kapitola rozděluje návykové látky na legální a nelegální. Popsané jsou zde jejich účinky a dopady na organismus člověka. Do skupiny legálních návykových látek jsou zahrnuty tabák, alkohol, léky a některé potraviny. Nelegální látky zde zastupuje konopí, halucinogeny, stimulancia a opiáty. Poslední, čtvrtá, kapitola je zaměřena přímo na užívání návykových látek u seniorů. Senioři jsou uživateli mnohých látek se závislostním potenciálem. Nejpodrobněji zmapovaná je problematika alkoholismu. Ostatní podkapitoly se věnují závislosti na nikotinu, lécích, kofeinu i nelegálních návykových látkách. Cílem práce je zjistit, zda senioři návykové látky užívají. Dílčím cílem je zjistit rozsah a příčiny jejich užívání. K zjištění cílů byla zvolena strategie kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat byly použity dotazníky vlastní konstrukce. Dotazníky obsahovaly uzavřené i otevřené otázky. Realizace výzkumu probíhala v únoru 2015 v Sušici a okolí. Okruh respondentů tvořili lidé s minimální věkovou hranicí 70let. Jednalo se o 40 osob žijících v domácnosti i v domově pro seniory. Z výsledků výzkumu vyplývá, že i mezi seniory se najdou uživatelé některých návykových látek. Z nich to jsou zejména léky na předpis. Dnešní senioři užívají léky pravidelně, často i v kombinaci hned několika léků. Obzvlášť často používaná jsou analgetika. To může být způsobeno faktem, že staří lidé trpí bolestí častěji než mladší populace. Stejné je to s poruchami spánku, proto jsou senioři i častými uživateli i hypnotik. Další skupinou léků, kterým je v práci věnovaná pozornost, jsou anxiolytika. Mezi seniory patří kuřáci tabáku, kteří si svůj zlozvyk nesou zpravidla ze středního věku. Jsou mezi nimi muži i ženy. Přestože některé výzkumy prokazují pozitivní účinky marihuany v léčbě Parkinsonovy i Alzheimerovy choroby, senioři ji k léčbě těchto nemocí nepoužívají. Vzhledem k tomu, že legislativa držení a užívání marihuany zakazuje, je to pochopitelné. Alkohol pijí lidé staršího věku především příležitostně, ale jsou i tací, kteří pijí větší množství, než je pokládáno za nerizikové. U starších lidí ubývá excesivního pití v porovnání s mladou generací. V práci je tato problematika popsána podrobněji. Výsledky šetření by mohly sloužit laické veřejnosti k lepšímu pochopení problematiky. Tato práce může být zdrojem informací pro studenty zdravotně-sociálních oborů. Navíc by mohla zlepšit povědomí o důvodech užívání návykových látek mezi seniory.

Oxygenoterapie po kardiochirurgické operaci z pohledu sester a pacientů
VRCHOTOVÁ, Klára
Kardiochirurgické operace jsou velmi závažné operační výkony, které mají svá značná specifika. Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku oxygenoterapie a to jak z pohledu sester, tak i pacientů. Teoretická část je zaměřena na popis fyziologie dýchání a následně na samotnou oxygenoterapii. Zde jsou popsány jednotlivé zdroje kyslíku a indikace k jeho podání. Dále jsou zde zmíněny jednotlivé zásady v podávání kyslíku. Při podávání kyslíku je třeba využít specifických pomůcek, kdy mezi nejčastěji používané patří kyslíková maska nebo kyslíkové brýle. Aby oxygenoterapie byla ještě účinnější, musí být také zahájena kvalitní dechová rehabilitace. Dechová rehabilitace je zvláště u pacientů po kardiochirurgickém výkonu velice důležitá a s jejím nácvikem je třeba začít již před samotným operačním výkonem. Tento postup je velice důležitý, protože v pooperačním období zajišťuje pacientovi správné dýchání a odkašlávání. Dechovou rehabilitaci s pacienty provádí jak všeobecná sestra pracující na kardiochirurgickém oddělení, tak i fyzioterapeut. Ke zjištění účinnosti oxygenoterapie a dechové rehabilitace slouží různé monitorovací techniky. Tyto techniky lze rozdělit na invazivní a neinvazivní. Z neinvazivních se nejčastěji využívá pulzní oxymetrie, z invazivních technik je to odběr krve na ABR. Cíle práce byly stanoveny celkem dva: 1. Zmapovat znalosti sester o ošetřovatelské péči u pacienta s oxygenoterapií. 2. Zjistit, co pociťují pacienti po kardiochirurgické operaci. K těmto cílům byly zvoleny dvě hypotézy a dvě výzkumné otázky. Stanovené hypotézy jsou: 1. Sestry na stanici resuscitační péče mají větší znalosti o oxygenoterapii než sestry pracující na stanici intermediální péče. 2. Sestry na stanici resuscitační péče mají větší znalosti o dechové rehabilitaci než sestry pracující na stanici intermediální péče. První výzkumná otázka je: Co pociťují pacienti při oxygenoterapii a dechové rehabilitaci? Druhá výzkumná otázka byla stanovena: Jak jsou pacienti po kardiochirurgické operaci informováni o oxygenoterapii a dechové rehabilitaci? Ve výzkumné části bakalářské práce byla použita jak kvantitativní, tak i kvalitativní výzkumná metoda. Kvantitativní zpracování dat probíhalo v podobě zpracování vyplněných dotazníků od sester pracujících v Nemocnici České Budějovice a.s., Nemocnici na Homolce v Praze a Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze. Touto metodou byly vyhodnoceny a posouzeny znalosti sester resuscitačního a intermediálního oddělení. Kvantitativní výzkumné šetření bylo použito při zpracování získaných dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pacienty po kardiochirurgickém operačním výkonu. Tato data byla následně přepsána a bylo provedeno jejich kódování pomocí metody - tužka a papír. Na podkladě zjištěných kódů byla provedena kategorizace dat. Celkem byly vytvořeny dvě kategorie a to Oxygenoterapie a Dechová rehabilitace. Každá z těchto kategorií má tři podkategorie. U kvalitativního výzkumného šetření byly vytvořeny dvě kategorie: Oxygenoterapie a Dechová gymnastika. U kategorie Oxygenoterapie byly následně vytvořeny tři podkategorie Z kvantitativního výzkumného šetření vyplývá, že znalosti sester ohledně oxygenoterapie jsou vyšší u sester pracujících na oddělení resuscitační péče. Naopak je tomu však v oblasti znalostí sester ohledně dechové rehabilitace. V této oblasti byly vyšší vědomosti sester z intermediální péče. Při zpracování dat kvalitativní výzkumnou metodou bylo zjištěno, že pacienti mají dostatek informací o pooperační oxygenoterapii, ale i dechové rehabilitaci. Četnost dechové rehabilitace byla u všech pacientů v pooperačním období po kardiochirurgickém výkonu vyšší jak 1x/den

Profese vojenské zdravotní sestry z historického pohledu.
PAVLÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá profesí vojenské zdravotní sestry. Můžeme konstatovat, že oficiální studium vojenských nelékařských zdravotnických odborností a jejich využití nejen pro válečné účely se datuje od padesátých let minulého století. Ovšem ženy zdravotnice následně i v uniformě byly vždy aktuální záležitostí v údobích jakéhokoli ozbrojeného tažení. Rozvoj ošetřovatelské činnosti jako takové probíhal téměř pokaždé v závislosti na její zvýšené potřebě ve válečných anabázích, avšak není možné opomenout vliv vědeckých, medicínských a technických poznatků. Historická osa vývoje ošetřovatelské výchovy a zdravotnické péče na bojištích je zaznamenána od pravěkého léčitelství přes původní starověké medicínské pokusy až po středověké tradiční lékařství. Způsob křesťanského léčení negativně ovlivnila katolická církev, která takřka znemožnila jakýkoli vědecký pokrok zejména na chirurgické půdě. Temný středověk na evropském kontinentě fakticky vyrval provádění lékařských úkonů z rukou odborníků a nechal trpící na pospas kněžím. Následující část práce se věnuje novověké medicíně, kde se uplatňují osvícenské reformy. V této epoše se organizovaly jedny z počátečních půlročních kurzů pro vojenské ranhojiče, které se přeměnily na Chirurgickou vojenskou akademii, z níž pak vzniklo pověstné Josefinum. Projev humanity, jež podnítila formu péče o válečné veterány, se manifestoval výstavbou invalidoven. Druhou polovinu 19. století charakterizuje fenomén výskytu řádových sester v polních lazaretech. Hlouběji se tato studie zaobírá profesionální organizovanou zdravotnickou péčí přímo na bojišti, která se datuje od éry válčení na Krymu. Tento mezník vypovídá o transformaci opatrovnictví na ošetřovatelství, jež vykazuje nutnost specializované přípravy osob provozujících ošetřovatelskou praxi. Nesmazatelně se do dějin sesterského povolání zapsal i Henri Dunant, jako zakladatel Červeného kříže, který první zacvičoval zdravotnice pro plnění branných záměrů státu. Pokračování tohoto počinu nastiňuje průběh poskytování první pomoci v ozbrojených konfliktech 20. století. Popisuje fungování tehdejší velitelsky řízené vojenské zdravotnické služby. První světová válka zahnala český ošetřující personál na obě strany fronty, kde zajišťoval zraněným pomoc. Druhé světové války se zdravotní sestry účastnily již ve stejnokrojích, coby právoplatné příslušnice armády. Dílo se dále zmiňuje i o poválečném využívání armádních zdravotníků v utajených zahraničních misích a jejich odborné erudici. V neposlední řadě velmi okrajově hovoří o současných možnostech moderní zdravotnické služby Armády České republiky. Cílem usilovného snažení při zpracování tohoto tématu bylo přehledně zmapovat vývoj profese vojenské zdravotní sestry v historickém kontextu se zvláštním zřetelem na ženy zdravotnice pocházející z českých končin. Aby zachycené dějinné podklady týkající se konkrétních účastnic světových válečných konfliktů byly čtenáři dobře uchopitelné, líčí toto pojednání v širším rozsahu příznačné lékařské a ošetřovatelské poznatky už od éry pravěkých civilizací. Pro teoretickou diplomovou práci byla zvolena metoda historické studie. Metodika se zakládá na vyhledávání, prostudování, třídění a následném systematickém nestranném popisu událostí z časů minulých s cílem podat ucelenou zprávu o daném námětu. K získání povědomí o dějinných souvislostech bylo zapotřebí prostudovat nepřeberné množství relevantních zdrojů. Věcné informace byly čerpány analyzováním jednak primárních, ale ponejvíc sekundárních dokumentů. Badatelskými prameny se staly i starobylé knižní publikace, soudobá odborná literatura a časopisy s historickou, vojenskou i zdravotnickou tematikou. Prozkoumáním odpovídajících písemností a shrnutím zásadních zjištění vznikla diplomová práce, která mapuje dějiny válečného ošetřovatelství a profese vojenského zdravotníka. Výtvor nemá za úkol jen osvětlovat minulost, nýbrž přispívat k řešení každodenních problémů a poskytovat zářivý výhled do budoucnosti.

Charitativní projekty organizací zajišťující péči o děti se zdravotním postižením v Jihočeském kraji
LANDOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce s názvem Charitativní projekty organizací zajišťující péči o děti se zdravotním postižením v Jihočeském kraji se zabývá charitativními projekty vytvořenými nestátními neziskovými organizacemi, které zajišťují péči dětem se zdravotním postižením v Jihočeském kraji. Cílem této práce je zmapování charitativních projektů výše zmíněných organizací a zjištění, jak se správně a účelně tyto projekty tvoří, jakých využívají nestátní neziskové organizace postupů a metod. K úspěšnosti realizace těchto projektů se také vztahuje první zvolená výzkumná otázka. Výsledkem bude nejen zjištění, jaké projekty výše zmíněné organizace vytvořily, ale také co je důležité pro úspěšný projekt a zda byla jejich realizace pro organizaci přínosná. V rámci druhé výzkumné otázky budu zjišťovat, jestli existuje optimální postup pro realizaci charitativních projektů nestátních neziskových organizací. Pro výzkumnou část práce byl použit kvalitativní výzkum. Pro samotný sběr informací jsem využila metodu polostrukturovaného rozhovoru, techniku osobního rozhovoru. Pro realizaci výzkumu byl vybrán výzkumný soubor, který je tvořen devíti organizacemi vybranými z řad nestátních neziskových organizací, které zajišťují péči o děti se zdravotním postižením v Jihočeském kraji. Pro nestátní neziskové organizace v této oblasti je obtížnější zajistit dostatečné finanční prostředky na poskytování služeb a zajištění potřebných pomůcek než pro neziskové organizace zřizované státem, a to z důvodu odlišného způsobu financování organizace. Nestátní nezisková organizace má několik možností, jak získat potřebné materiál-ní i nemateriální zdroje. Možnosti nezištné pomoci otevírají charitativní projekty, které pokud jsou úspěšné, pomůžou organizaci k zajištění potřebných zdrojů. Z výzkumu vyplynulo, že k zajištění dostupnosti péče dětem se zdravotním postižením je pro nestátní neziskové organizace velmi důležité vícezdrojové financování a získání podporovatelů jejich projektů, zejména dárců a sponzorů. Na základě výzkumu lze konstatovat, že nestátní neziskové organizace, které zajišťují péči o děti se zdravotním postižením, realizovaly mnoho úspěšných projektů. Výsledky práce mohou být využity jako informační materiál k získání uceleného pohledu na řešenou problematiku charitativních projektů výše zmíněných organizací.

Výskyt látek skupiny PBDE a Bisfenol A ve vodních tocích s výskytem raků
Svobodová, Kateřina ; Vach, Marek (vedoucí práce)
Práce se zabývá vyhodnocením výsledků projektu pod záštitou EAA and Norway grants, který probíhal v letech 2015 až 2016. Projekt se zabýval jakostí vody na lokalitách s původními a invazními raky. Součástí projektu bylo i sledování organických látek např. polybromovaných difenyletherů (PBDE). Věnovat se budu zejména látkám skupiny PBDE tedy polybromovaným difenyletherům, které patří mezi bromované zpomalovače hoření (BFR). Tyto látky, jsou sledovány od 70. let 20. století, kdy v USA došlo k náhodné kontaminaci potravy a následnému zamoření blízké oblasti. Alarmující je jejich perzistence v prostředí, díky které se neustále zvyšují hladiny v přírodní matrici. Informace o transformaci a biodegradaci PBDE v prostředí jsou stále omezené a neustále probíhají nejrůznější studie. Jsou to látky málo těkavé a i nerozpustné, proto hlavním zdrojem jejich úniků je prach a částice vznikající z výrobků, ve kterých jsou tyto látky obsaženy. Další látkou, jejímž výskytem v životním prostředí České republiky bych se ráda zabývala, je Bisfenol A (BPA). Toxická látka využívaná při výrobě epoxidových pryskyřic a polykarbonátových plastů. BPA je toxická látka se schopností narušovat funkci hormonů. Obsah těchto látek byl potvrzen i v kojeneckých lahvích. V dubnu 2004 byl vládou ČR schválen (program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami). Od srpna roku 2004 platí v EU zákaz prodeje a používaní penta-BDE a okta-BDE ve všech oborech. Bisfenol A se od roku 2011 nesmí používat při výrobě kojeneckých lahví. Cílem práce je analyzovat a následně vyhodnotit množství a možné důsledky obsahu těchto látek v našem životním prostředí, které jsou alarmující i po úplném či částečném zákazu užívání těchto látek.

Porovnání produkce a podmínek používání kapalných biopaliv v různých zemích
Semerák, Adam ; Pecen, Josef (vedoucí práce) ; Krepl, Vladimír (oponent)
Produkce biopaliv zažívá v posledních letech rychlý růst. Řada zemí zahájila legislativní opatření na podporu jejich rozvoje, výroby a využití v odvětví dopravy. Nicméně se také objevují rostoucí obavy ohledně ekonomické, ekologické a sociální udržitelnosti používání biopaliv, stejně jako jejich schopnosti skutečně splnit očekávání energetické bezpečnosti. Tato literární rešerše se snažila za použití dostupných zdrojů informací poukázat na komplexnost a diverzitu používání a výroby kapalných biopaliv v dopravním sektoru. Konkrétně tedy bioetanolu a bionafty, které jsou nejvíce používanými biopalivy. Dále se snažila poukázat na rozdílnost vlastností a dopadů ve výrobě a používání kapalných biopaliv, stejně jako na důležitost zohlednění specifických lokálních podmínek. To bylo zkoumáno ze čtyř úhlů pohledu udržitelnosti, tedy technického, ekonomického, socioinstitucionálního a environmentálního. Pro ilustraci rozdílnosti a provázanosti dopadů celé této problematiky byly na závěr vybrány dvě země s velice rozdílným indexem lidského rozvoje, a to Malajsie a Indie. Autor došel na základě prostudovaných literárních zdrojů k závěru, že pro úspěšnou a udržitelnou produkci kapalných biopaliv je nutné zohlednit stejnou měrou všechny zkoumané faktory a zdůraznil důležitost dalších výzkumů tohoto obnovitelného zdroje energie z pohledu zajištění budoucí energetické bezpečnosti.

Hodnocení genotypové reakce ozimé pšenice na pěstitelské zásahy
Bláha, Tomáš ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Literatura v bakalářské práci se týká pěstování pšenice ozimé, jejího vývoje, růstu a požadavků na agroekologické podmínky, jako jsou například požadavky na předplodinu, vliv agrotechniky na podzemní orgány, hnojení pšenice, optimální výsevek a hloubka setí. V další části literární rešerše jsou informace o reakci pšenice ozimé na chemickou ochranu, včetně ošetření morforegulátory růstu. Závěr literární rešerše se věnuje složení pšeničného zrna a možnostem ovlivnění jakosti. Metodická část je věnována nezávislému popisu vlastností odrůd, které jsou zařazeny v pokusu. Podklady pro toto hodnocení vychází z literatury, kterou vydává ÚKZÚZ. Dále je zde shrnuto použité vybavení při provádění pokusu, jako jsou stroje či laboratorní vybavení. Pokus byl založen na dvou lokalitách. V Úhřeticích u Chrudimi a v Krukanicích, nedaleko Plzně. Obě tato místa jsou v práci zhodnocená - nadmořská výška, druh půdy, apod. V závěru práce jsou vyhodnocené výsledky pokusů. Z práce vyplývá, že pšenici více vyhovují přírodní podmínky lokality Úhřetice. Průměrný výnos byl o téměř 20 % vyšší než v Krukanicích. Pozdní výsev snížil výnos. S narůstajícím počtem fungicidního ošetření výnos vzrůstal. Jednotlivé odrůdy jsou vyhodnoceny individuálně a jsou k nim navrženy nejvhodnější varianty ošetření. Odrůdám rezistentnějším k chorobám (Bohemia, Seladon) je navrženo jedno ošetření fungicidem a ostatním odrůdám je navrženo dvojí ošetření fungicidem. Z výsledků polního hodnocení chorob vyplývá, že intenzita ošetření musí reagovat na aktuální ročníkovou situaci.

Význam koučinku pro vedení lidí
Effenberger, Viktor ; Horáková, Jana (vedoucí práce) ; Fiedler, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá koučinkem a jeho významem pro vedení lidí. Úvodní část literární rešerše objasňuje základní pojem koučink a jeho uplatnění. V návaznosti objasňuje také modely koučinku. Dalším tématem literární rešerše je naopak osobnost kouče, role kouče, jeho vlastnosti a také charakteristika interního a externího kouče. Poslední část literární rešerše je určena problematice vedení lidí a managementu. Vlastní část práce prostřednictvím řízeného rozhovoru s manažery společnosti ČEZ zkoumá, na jaké úrovni je koučink a vedení lidí v jedné z největších firem České republiky, jak nahlížejí manažeři na doškolovací kurzy a celkovou řídící strukturu ve společnosti ČEZ. V závěru shrnuji nabyté poznatky.