| |
| |
| |
|
Edukace policistů v otázkách postavení poškozeného a oběti v trestním řízení
BÖHM, Jan
Bakalářská práce si klade za cíl vymezit pojem poškození a oběť v trestním řízení a vymezit postavení těchto subjektů za pomocí výčtu a analýzy jednotlivých oprávnění, které jim přiznává a garantuje trestní řád. Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku, která v sobě spojuje jak prvky trestněprávní v podobě procesních oprávnění výše zmíněných subjektů, tak i prvky občanskoprávní související s náhradou škody nárokovanou poškozenými v adhezním řízení, jakožto v současné době již nedílné součásti trestního řízení. Nedílnou součástí práce jsou praktické výstupy polostrukturovaný rozhovor s odborníky z dané oblasti a přílohový zajímavý materiál dokumenty z praxe, který najde uplatnění mezi laickou i odbornou veřejností.
|
|
Právo na obhajobu sociálně znevýhodněných skupin v trestním řízení
KUBÁNKOVÁ, Hana
Právo na obhajobu je jednou ze základních zásad trestního řízení. Toto práva je zakotveno a upravováno v ustanovení § 2 odst. 13, § 33 a následující zákona číslo 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Právo na obhajobu je vedle trestního řádu garantováno také ústavními zákony, a to Listinou základních práv a svobod v článku 40 odst. 3 a také mezinárodními úmluvami např. Evropskou úmluvou o lidských právech a základních svobodách. Předmětem mé bakalářské práce je objasnění problematiky dostupnosti práva na obhajobu bezplatnou nebo obhajobu za sníženou odměnu sociálně znevýhodněných skupin v trestním řízení, za které jsem si vybrala osoby mladistvé, nezaměstnané, zdravotně znevýhodněné, a osoby odsouzené vykonávající trest odnětí svobody ve Vazební věznici v Českých Budějovicích. Bakalářská práce mapuje dostupnost práva na obhajobu sociálně znevýhodněných skupin v trestním řízení ve světle platné a účinné právní úpravy České republiky.
|
|
Vybrané kapitoly z dětské kriminality se zaměřením na soudní řízení, na ukládaná opatření a na další institucionální pomoc
MICHLOVÁ, Markéta
Práce se zabývá dětskou kriminalitou se zaměřením na soudní řízení ve věcech nezletilých delikventů a na opatření, která můžou být uložena dětem mladších patnácti let, dopustí-li se činu jinak trestného. Dále se zabývá institucemi, které mají co do činění s nezletilými delikventy a popisuje jejich možnosti péče. První část práce se zabývá statistickými údaji týkající se stavu dětské kriminality v roce 2007 a jejím vývojem od roku 1989. Dále charakterizuje specifické znaky trestné činnosti dětí a základní faktory, které delikventní chování dětí ovlivňují. Věnuje se i často diskutovanému tématu snížení věkové hranice trestní odpovědnosti. Nejdůležitější část práce obsahuje informace o již zmíněném soudním řízení ve věcech nezletilých delikventů a o v něm ukládaných opatřeních. Popisuje instituce, do nichž se díky uloženému opatření může dítě dostat a popisuje i možnosti dalších institucí jako je policie, škola, odbor sociálních věcí v čele s kurátorem mládeže, pedagogicko-psychologická poradna či psychiatrická léčebna. Zabývá se i rodinou a zákonnými opatření v rámci rodiny. Zmiňuje i dobrovolnické programy, které se věnují u nás práci s delikventními dětmi. Nakonec popisuje pro inspiraci několik zahraničních způsobů pomoci dětským delikventům.
|
|
Postavení soudního tlumočníka v České republice (teoreticko-empirická studie)
Sojáková, Jana ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Šprcová, Ilona (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením soudních tlumočníků v České republice jako strany spolupracující se státními orgány (soudy a policií) především v trestním řízení. Cílem práce je zjistit, jaké podmínky mají pro výkon své činnosti tlumočníci v ČR. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou popsány obecné rysy soudního tlumočení, právní rámec soudního tlumočení v ČR, situace soudního tlumočení v ČR a úloha jednotlivých účastníků trestního řízení. Empirická část sleduje postavení soudních tlumočníků v ČR prostřednictvím dotazníkového šetření a rozhovorů se soudními tlumočníky, zástupci soudů a policisty. Výzkumné šetření ukázalo, že státní orgány si plně neuvědomují náročnost soudního tlumočení a nevytváří zcela příhodné podmínky pro soudní tlumočení. Postavení soudního tlumočníka v ČR je dosti problematické také s ohledem na velmi nízké odměny za tuto činnost. Diplomová práce zčásti vznikla v rámci evropského projektu IMPLI (Improving Police and Legal Interpreting). Klíčová slova: soudní tlumočení, trestní řízení, soud, policie, zákon o znalcích a tlumočnících.
|
| |
| |
| |
host ::
