Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18,197 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.18 vteřin. 

AND ČR - popis a analýza současného stavu
Bodoríková, Markéta ; KAŠPAR, David (vedoucí práce) ; PROKOP, Petr (oponent)
Tato práce se podrobně zabývá nově vzniklou Asociací nezávislých divadel ČR oficiálně užívající zkratku AND ČR. Popisuje vývoj vzniku, aktuální stav i budoucí plány a fungování. V první části se věnuje termínu „nezávislé profesionální divadlo“ a stručně charakterizuje vybrané organizace působící v ČR i v Evropě, které se v budoucnu na kulturním poli s AND ČR budou potkávat. V dalších částech zkoumá potřeby nezávislé profesionální scény v hl. m. Praze a uvádí Analýzu potřeb pro oblast „nezávislého“ divadla z roku 2013. Práce dále detailně popisuje genezi vzniku AND ČR, její dosavadní činnost, organizační strukturu a krátkodobé plány. V závěrečné části definuje systém řízení organizace a nabízí varianty, jak existující systém řízení zefektivnit, aby se Asociace nezávislých divadel ČR stala časem hlavní oborovou organizací zastupující zájmy nezávislých profesionálních divadel v České republice.

Využití biografické anamnézy v péči o klienty s demencí v domovech pro seniory v Českých Budějovicích
ČÁPOVÁ, Pavlína
Základní teoretická východiska: Počet lidí trpících demencí neustále stoupá, zejména z důvodu snížení porodnosti a prodlužování průměrné délky života. Problematice péče o klienty s demencí se věnuje i Světová zdravotnická organizace, která na toto téma sepsala podrobnou zprávu. Souhrn této zprávy vypracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. V tomto souhrnu je uvedeno, že v roce 2011 se počet léčených klientů v ambulantní péči v České republice vyšplhal na číslo 14 932 (z toho 67% žen) s diagnózou F00 (Alzheimerova choroba) a s diagnózami F01 F03 (ostatní demence) na 17 955 (z toho téměř žen). K roku 2010 byl odhadován celosvětový počet nemocných demencí na 35,6 milionů. Společností je člověk s demencí neustále vnímán jako nekomunikativní klient, o kterého je péče velice náročná a složitá (Kopecká, 2012). Demence tedy představuje problém nejen ve sféře bio-psycho-sociální, ale také v ekonomické (Wija, 2012). Základem psychobiografického modelu péče je změnit úhel pohledu na klienta, především jako na osobnost, která má svou vlastní biografickou historii a to individuální, regionální či kolektivní. Za pomoci psychobiografického modelu se péče stává tolerantnější, jelikož je tento model zaměřený především na udržení a podpoření schopnosti sebepéče a udržení a reflektování stávajících schopností klienta, a to zejména schopností psychických (Procházková, 2011). U klientů s demencí je podstatné najít cestu k jejich emočnímu životu, které můžeme dosáhnout znalostí informací z klientovy biografie. Znalost životní cesty klienta také objasní potřeby v péči, které si klient žádá (Kopecká, 2012). Psychobiografický model péče zlepšuje péči o klienta s demencí zejména v oblasti individuální péče a aktivizace klienta. Cíle práce: Pro výzkumné šetření této práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit názor sester na využití biografické anamnézy v domovech pro seniory v Českých Budějovicích a druhým cílem zjistit vliv biografické anamnézy v péči o klienty v domovech pro seniory v Českých Budějovicích, u kterých se biografická anamnéza využívá. K těmto cílům byly stanoveny výzkumné otázky: Jak nahlíží sestry pracující v domovech pro seniory v Českých Budějovicích na vliv biografické anamnézy v péči o klienty? Další výzkumnou otázkou byla: V jakých oblastech, si myslí sestry pracující v domovech pro seniory v Českých Budějovicích, že biografická anamnéza zlepšuje péči o klienta? Metodika: Výzkumné šetření k tématu využití biografické anamnézy v péči o klienty s demencí v domovech pro seniory v Českých Budějovicích bylo prováděno formou kvalitativního šetření. Technikou sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor se sestrami pracujícími v domovech pro seniory v Českých Budějovicích. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že všechny respondentky shledávají využívání biografické anamnézy jako přínosné v péči o klienty s demencí, zejména v oblasti zlepšení individuální péče, spolupráce s klientem a rodinnými příslušníky a zisku informací o klientovi. Všechny respondentky by chtěly začít využívat biografickou anamnézu v péči o klienty s demencí, i když pro některé z nich by bylo zavedení modelu do praxe problematické, z důvodu nedostatku personálu a rozšíření stávající dokumentace. Závěr: Výsledky výzkumného šetření by mohly sloužit ke změně přístupu v péči o klienty s demencí a ke zkvalitnění této péče. Vrchním sestrám by tato bakalářská práce mohla sloužit jako podkladový materiál k seznámení se s touto problematikou a ke zvážení možnosti zavedení biografické anamnézy do péče o klienty s demencí, jelikož všechny dotazované respondentky uvedly práci s biografií klienta jako přínosnou v péči o klienty s demencí.

Terapeutická hypotermie po srdeční zástavě
JIRCOVÁ, Danuše
Bakalářská práce se zabývá vlivem mírné řízené hypotermie jako poresuscitační nemocniční péče o pacienty po kardiopulmonální resuscitaci pro netraumatickou srdeční zástavu oběhu. Od roku 2005 je součástí Evropských doporučení pro resuscitaci. Jsou známy její pozitivní účinky na neurologický stav pacienta. Použití metody snižuje poškození mozku a srdečního svalu a tím zvyšuje procento přežití pacientů. Teoretická část práce se zabývá vlivem mírné řízené hypotermie na lidský organismus. Uvádí indikační a kontraindikační kritéria pro zahájení řízené hypotermie, popisuje metody ochlazování pacienta a způsoby ukončení terapeutické hypotermie. Věnuje se monitorací fyziologických funkcí a ošetřovatelské péči o pacienty léčené terapeutickou hypotermií. Praktická část bakalářské práce mapuje postupy při aplikaci terapeutické hypotermie u pacientů léčených ve dvou velkých nemocnicích. Jde se o Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze a Nemocnici České Budějovice, a.s. Použitá výzkumná strategie byla kvalitativní. Byla provedena obsahová analýza 10-ti kazuistik, 5 z každé nemocnice. Jedná se o kazuistiky pacientů po kardiopulmonální resuscitaci,u kterých byla v rámci nemocniční péče aplikována terapeutická hypotermie. Cílem této práce bylo zmapovat postupy používané při aplikaci terapeutické hypotermie u pacientů po kardiopulmonální resuscitaci. Výzkum probíhal formou sběru dat v podobě informací získaných ze zdravotnické dokumentace. Ta byla zpřístupněna nemocnicemi po udělení souhlasu Etických komisí na základě podaných žádostí. Z informací byly následně vytvořeny kazuistiky, které byly analyzovány. Výsledky byly pro přehlednost zpracovány do kategorizačních tabulek. V diskuzi byly výsledky porovnány s publikovanými poznatky, uvedenými v teoretické části práce, a byly komentovány. Analyzováno bylo následující: složení souboru pacientů podle věku a pohlaví, poskytnutí laické resuscitace před příjezdem posádek zdravotnické záchranné služby, vstupní rytmus na EKG záznamu při příjezdu zdravotnické záchranné služby, doba uplynulá od vzniku zástavy oběhu do obnovení krevního oběhu, zahájení terapeutické hypotermie již v přednemocniční péči, doba uplynulá od zahájení terapeutické hypotermie po dosažení cílové tělesné teploty, doba působení terapeutické hypotermie, metody použité pro chlazení pacienta, způsob snímání tělesné teploty a neurologický stav při propuštění z oddělení nemocnice. Výsledky výzkumu prokázaly překvapivě dobrou informovanost laické veřejnosti. Svědci byli schopni rozpoznat srdeční zástavu, časně přivolali odbornou pomoc a byli ochotni poskytnout masáž srdce. Svědčí to i o úspěchu při implementaci metody telefonicky asistované resuscitace do praxe, jelikož svědci byli v řadě případů k resuscitaci instruováni pracovníkem zdravotnického operačního střediska. U většiny pacientů byla jako vstupní rytmus na EKG záznamu diagnostikována komorová fibrilace. Doba do obnovení spontánního oběhu se pohybovala ve většině případů do 29 minut. Dosáhnout cílové teploty v doporučovaném časovém limitu se podařilo u poloviny pacientů. Cílová tělesná teplota byla udržována vždy v doporučeném časovém rozmezí a byla monitorována teplota tělesného jádra. Znepokojení vyvolalo zjištění absence aplikace metody již v přednemocničních podmínkách. Práce poukázala na závažnost náhlé zástavy oběhu a vysoký výskyt pacientů propuštěných z oddělení s těžkým neurologickým deficitem. Proto je potřeba nadále tuto metodu zkoumat, vylepšovat a snažit se jí zakomponovat již do přednemocniční péče.

Populačně genetický rozbor plemene starokladrubský kůň
Vostrá Vydrová, Hana ; Majzlík, Ivan (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Starokladrubský kůň, spolu s plemenem lipicán, andaluský kůň a lusitano, patří mezi plemena starošpanělského a staroitalského typu a je chováno ve dvou barevných variantách (bělouši a vraníci). Protože se jedná o uzavřenou populaci, je populace ohrožena ztrátou genetické proměnlivosti. Genetická rozmanitost a populační struktura byla analyzována u starokladrubského koně na základě rodokmenových záznamů jedinců registrovaných v plemenné knize. Dále byly identifikovány faktory, které mohou ovlivnit genetickou variabilitu starokladrubského plemene. Rodokmenové záznamy použité v analýze zahrnovaly data o 7971 jedincích v rozmezí let 1729 až do roku 2013. Rodokmenové záznamy zahrnovaly 33 generací předků, s průměrnou kompletností rodokmenu 15,1. Efektivní počet zakladatelů a předků přispívajících do současného genofondu populace byl 92,69 a 17,16. Průměrné hodnoty koeficientů příbuzenské plemenitby byly následující: 13 % (s maximální hodnotou 29 %) pro referenční populaci (jedince schopné reprodukce n=612 jedinců), 11 % pro variantu běloušů (s maximální hodnotou 25 %) a 15% pro vranou variantu (s maximální hodnotou 29 %). Podíl inbredních jedinců v celé referenční populaci představoval 99 %. Průměrný nárůst koeficientu příbuzenské plemenitby z generace na generaci nabýval hodnot: 1% pro celou referenční populaci, 0,8 % pro variantu běloušů a 1,1 % pro variantu vraníků. Těmto hodnotám odpovídaly také hodnoty efektivní velikosti populace, které byly odhadnuty: 52 jedinců pro referenční populaci, 62 jedinců pro bílou variantu a 45 jedinců pro variantu vraníků. Odhadnuté ztráty genetické rozmanitosti z důvodu nenáhodného páření uvnitř sledované populace a barevných subpopulací byly 1 % pro celou referenční populaci a pro variantu běloušů a 1,2 % pro variantu vraníků. Celková ztráta genetické rozmanitosti pro celou referenční populaci a pro variantu běloušů a vraníků dosahovaly hodnot 11 %, 13% a 17%.

Historie Severočeské filharmonie Teplice (od roku 1948 až po současnost)
Kolařík, Tomáš ; PANOCHA, Jiří (vedoucí práce) ; TOMÁŠEK, Jiří (oponent)
Ve své magisterské práci se autor zabývá historií Severočeské filharmonie Teplice, jediného profesionálního symfonického tělesa v Ústeckém kraji, od roku 1948 až po současnost (2016). Je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola přináší přehled nejvýznamnějších dirigentů, kteří u Severočeské filharmonie působili ať už ve funkci šéfdirigenta, či zastávali post druhého dirigenta. Druhá, stěžejní, kapitola přináší přehled historického vývoje, proměn orchestru a událostí s orchestrem spojený, od doby svého znovuobnovení v roce 1948 až po rok 2016. Ve třetí kapitole nejprve autor zmiňuje nejdůležitější informace o Hudebním festivalu Ludwiga van Beethovena, jehož je v současné době teplická filharmonie organizátorem, a poté podává stručný a neúplný přehled vybraných festivalových ročníků. Čtvrtá, závěrečná, kapitola okrajově doplňuje magisterskou práci o informace týkající se „novinky“ Severočeské filharmonie, a sice její orchestrální akademie, založené po vzoru předních českých orchestrů. Autor práci doplnil obrázkovou přílohou zachycující zkušební a koncertní prostředí filharmonie v průběhu let či fotografie filharmonie z poslední doby, dokreslující, možná strohý, faktografický charakter této práce.

Regionální populační projekce
DVOŘÁKOVÁ, Aneta
Tato diplomová práce se zabývá regionální populační projekcí. Teoretická část je rozdělena na několik kapitol, ve kterých jsou popsány a vysvětleny základní pojmy, jako demografie, porodnost, úmrtnost a další. Dále jsou zde rozebrány samotné metody projekcí i s uvedením vzorců. V neposlední řadě je nahlédnuto na projekce obyvatelstva ČR do roku 2050 a na nejaktuálnější projekci a to do roku 2100. Vlastní část práce se zabývala samotnou projekcí pro okresy v Jihočeském kraji. Projekce byla zpracována pro okresy: České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Prachatice, Písek, Strakonice a Tábor. Jako hodnotící ukazatelé byli zvoleni, počet obyvatel, střední délka života, úhrnná plodnost a sekundární poměr pohlaví neboli také sex ratio. Projekce pro počet obyvatel a střední délku života byla vytvořena zvlášť pro muže i ženy.

Vývoj trestného činu úvěrový podvod na území Jihočeského kraje do roku 2014
BUŠKOVÁ, Tereza
Cílem této práce je analýza vývoje páchání trestného činu úvěrový podvod dle ustanovení § 211 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (zejména vývoj počtu trestných činů a vývoj výše škody) a následné porovnání s vývojem vybraných makroekonomických ukazatelů v období let 2005 až 2014 na území Jihočeského kraje. Při zpracování této práce bylo využito metody sekundární analýzy dat. Jako zdroj byla využita statistická data, získaná od jihočeské pobočky Českého statistického úřadu a statistická data kriminality Policie České republiky. Analýzou byla zpracována data hodnotící množství zjištěných případů tohoto trestného činu, kterého se dopustili pachatelé na území Jihočeského kraje a to podle místa spáchání. Analyzován byl soubor 5.713 trestných činů a 4 219 pachatelů. Definovaný soubor byl rozdělen na sedm částí (okresů) podle místní příslušnosti územních odborů Policie České republiky. Zjištěná data byla porovnávána s vybranými makroekonomickými ukazateli. Z výsledků lze učinit závěr, že nejvyšší nápad trestného činu úvěrový podvod je po přepočtu na 1 000 obyvatel, v okrese Strakonice. Naopak nejnižší trestná činnost je ve sledovaném období v okrese Jindřichův Hradec. Také bylo v této práci zjištěno, že vývoj makroekonomických ukazatelů nemá vliv na vývoj této trestné činnosti. Závěrem, na základě zjištěných údajů, lze doporučit podpoření ekonomické výuky na základních a středních školách a tím i zvýšení finanční gramotnosti populace. Dále lze doporučit důsledné využívání již dostupného Centrálního registru úvěrů a také podporu změn právních předpisů, tak aby měli poskytovatelé úvěrů povinnost si žadatele více prověřit a také, aby byl pachatel této trestné činnosti odrazován vyššími tresty, ukládanými za úvěrové podvody.

Nutriční péče na dětských klinikách a nemocničních zařízeních
METELCOVÁ, Jana
Hlavním cílem bakalářské práce s názvem Nutriční péče na dětských klinikách a v nemocničních zařízeních je zhodnotit, zda jsou realizovány a zároveň kontrolovány nutriční normy, které jsou pro starší dětské pacienty vytvořeny, aby byly plněny jejich fyziologické potřeby, v mnou vybraných nemocničních zařízeních. Dalším cílem je zhodnotit spokojenost školních hospitalizovaných pacientů s výživou, kterou jim nemocnice poskytuje. Teoretická část práce pojednává o charakteristice nutriční péče a práci terapeuta s pacienty adolescentního věku a jejich výživových potřeb. Dále o nutričních rizicích a okrajově i o technologických postupech při přípravě pokrmů. Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která byla realizována pomocí dotazníků vyplněných předem vybranými hospitalizovanými dětmi, se kterými jsem následně provedla rozhovor. Jedná se o děti ve věku 10 - 14 let, které měly naordinovánu dietu číslo 13, cca polovinu výzkumného vzorku tvořili chlapci a polovinu tvořila děvčata. Výzkum s pacienty jsem provedla na dětském oddělení v nemocnici v Jindřichově Hradci v prosinci roku 2015 a na tomtéž oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích v únoru roku 2016. Počáteční počet respondentů byl po pěti pacientech na každém oddělení, v mém výzkumu byla ale využita metoda tzv. sněhové koule, a tak jsem na každém pracovišti byla v kontaktu s deseti dětmi. Týdenní jídelní lístek, podle kterého byly pokrmy dětem poskytovány, jsem získala ve stravovacích zařízeních nemocnic. Stravu jsem poté zadala do programu: ,,Nutriservis Profi", pomocí kterého jsem získala hodnoty živin, jež připravovaná strava obsahovala. Výsledky z obou nemocnic, které vzešly z programu, jsem porovnala s nutričními hodnotami pro daný věk, které jsou stanoveny Společností pro výživu, a tak jsem mohla zhodnotit plnění fyziologických potřeb pacientů. Z výsledků, které jsem získala, jsem zjistila, že obě nemocnice mají problém zajistit svým dětským pacientům dostatek vlákniny, fosforu a vápníku. Dále je v jídelníčkách obsažen nadbytek sodíku, draslíku, cholesterolu a vitamínu C. Díky tomu, že jsem působila na stáži jak v nemocnici v Jindřichově Hradci, tak v Českých Budějovicích, mohla jsem zhodnotit i realizaci kontroly plnění fyziologických potřeb dětí. Vzhledem k tomu, že předchozí vyhodnocování prokázalo jisté nedostatky, měli by se terapeuti z obou nemocnic více zaměřit na kontrolu nutričních hodnot jídel předkládaných dětem a následně doporučuji více se věnovat jídelníčkům i z pohledu zlepšení jejich pestrosti. Terapeuti by také měli vylepšit svoji docházku na dětská oddělení, ta je momentálně nulová. Hodnocení dětí, které vyšlo z dotazníků a osobních rozhovorů, jsem zpracovala a porovnala navzájem obě nemocnice. Z těchto údajů mi vyšla větší spokojenost se stravováním u dětí hospitalizovaných v nemocnici v Jindřichově Hradci. V závěru práce shrnuji celý výzkum, který jsem provedla, a navrhuji zlepšení pro nemocnice, které by dle mého názoru bylo vhodné. V přílohách je zařazen vzorový týdenní jídelníček pro dietu číslo 13, který by nemocnice mohly využít.

Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov
TUREK, Jan
Diplomová práce se zabývá mikrobiologickou kvalitou teplé vody, stavem teplovodních rozvodů, ve vztahu k Legionelle pneumophylis v Nemocnici Český Krumlov a.s. a opatřeními, která jsou ve zdravotnickém zařízení podnikána, pro zlepšení kvality teplé vody. Podstatou a cíli této práce je zjištění těchto uvedených parametrů na základě vlastního pozorování, technické dokumentace a rozborů teplé vody, provedených akreditovanou laboratoří. Nemocnice Český Krumlov a.s., jejíž stavba byla zahájena v roce 1909, byla dostavěna v roce 1911 jako ,,Nemocnice Císaře Františka Josefa I.". Postupem času byly přistavovány další a další budovy. V roce 1942 byla nemocnice ustanovena jako ,,Všeobecná veřejná nemocnice". V následujících letech docházelo postupně k dalšímu rozšiřování, přístavbám a úpravám až do současné podoby. Kvalita vody a s ní spojený výskyt legionel, je celosvětovým problémem, se kterým je nutno bojovat. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoretická část, zahrnuje všeobecné i konkrétní poznatky o Legionelle, jejích zdravotních rizicích, prostředí ve kterém se vyskytuje, možnostech jejího odstranění, o vhodnosti používaného materiálu k výstavbě teplovodního potrubí, získané z odborné literatury a také z české legislativy, zabývající se ochranou veřejného zdraví - zákon č. 258/2004 Sb. v platném znění a dále kvalitou pitné a teplé vody, která je zanesena ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. a dalších předpisech. Ve druhé, empirické části, se podrobně zabývám situací v nemocnici Český Krumlov v období 2009 až 2015, týkající se nově vybudované kotelny a souhrnně celého rozvodného systému teplé vody ve vztahu k Legionelle. Konkrétně jsou v práci rozvedeny materiály, které byly použity jak při ekologizaci plynové kotelny, tak ty, ze kterých jsou provedeny rozvody teplé vody a stav rozvodů v jednotlivých budovách a v areálu zdravotnického zařízení. Dále jsou v diplomové práci uvedeny rozbory vzorků vody, provedené akreditovanou laboratoří, které byly i s potřebnou technickou dokumentací, týkající se rozvodné teplovodní sítě, poskytnuty zdravotnickým zařízením. Při vyhodnocování těchto dokumentů, bylo využito sekundární analýzy dat. Z výsledků, sledovaných za období let 2009 až 2015 vyplývá, že mikrobiologická kvalita teplé vody neodpovídá limitům stanoveným v příloze č. 3, vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění. Mezní hodnota tohoto limitu pro kolonie tvořící jednotky bakterie legionely , je stanovena na maximálně 100 KTJ. Ve většině odebraných vzorcích teplé vody došlo k překročení tohoto limitu a to od řádů jednotek až po statisíce. Výsledky z posledního analyzovaného roku 2015, vykazují zlepšení této nepříznivé situace. Za toto období byla analýza vzorků vody provedena celkem třikrát. První v únoru 2015. Výsledné hodnoty vykazovaly kolonie tvořící jednotky ,,jen" ve stovkách, s maximem 550 KTJ na oddělení následné péče. Druhá analýza byla provedena v červnu téhož roku. Výsledky byly velmi uspokojivé. Naměřená maximální hodnota Legionelly byla 64 KTJ. Poslední hodnocený odběr v tomto roce a jeho analýza, byly provedeny v prosinci. Zvýšená koncentrace Legionelly byla opět v budově chirurgie. Zde bylo stanoveno 1400 kolonií tvořících jednotky. Vzorek z LDN obsahoval 300 KTJ a sedmé patro interního oddělení dosáhlo hraniční hodnoty limitu, tedy 100 KTJ. Odpovědi na stanovené výzkumné otázky ,,Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov" a ,,Jak zajistit dostatečné množství kvalitní teplé vody ve zdravotnickém zařízení" se nacházejí v závěru uvedených doporučeních. Velkým rizikovým faktorem, pro rozvoj Legionell v tomto zdravotnickém zařízení, jsou zastaralé rozvody teplé vody v téměř všech budovách a nízká teplota vody vystupující z ohřevu, která činí 55 °C. Všechny tyto uvedené výsledky a hodnocení jsou v této diplomové práci graficky zpracovány. Součástí této práce jsou také přiložené fotografie, které nastiňují prostředí a situaci ve zdravotnickém zařízení.

Výskyt látek skupiny PBDE a Bisfenol A ve vodních tocích s výskytem raků
Svobodová, Kateřina ; Vach, Marek (vedoucí práce)
Práce se zabývá vyhodnocením výsledků projektu pod záštitou EAA and Norway grants, který probíhal v letech 2015 až 2016. Projekt se zabýval jakostí vody na lokalitách s původními a invazními raky. Součástí projektu bylo i sledování organických látek např. polybromovaných difenyletherů (PBDE). Věnovat se budu zejména látkám skupiny PBDE tedy polybromovaným difenyletherům, které patří mezi bromované zpomalovače hoření (BFR). Tyto látky, jsou sledovány od 70. let 20. století, kdy v USA došlo k náhodné kontaminaci potravy a následnému zamoření blízké oblasti. Alarmující je jejich perzistence v prostředí, díky které se neustále zvyšují hladiny v přírodní matrici. Informace o transformaci a biodegradaci PBDE v prostředí jsou stále omezené a neustále probíhají nejrůznější studie. Jsou to látky málo těkavé a i nerozpustné, proto hlavním zdrojem jejich úniků je prach a částice vznikající z výrobků, ve kterých jsou tyto látky obsaženy. Další látkou, jejímž výskytem v životním prostředí České republiky bych se ráda zabývala, je Bisfenol A (BPA). Toxická látka využívaná při výrobě epoxidových pryskyřic a polykarbonátových plastů. BPA je toxická látka se schopností narušovat funkci hormonů. Obsah těchto látek byl potvrzen i v kojeneckých lahvích. V dubnu 2004 byl vládou ČR schválen (program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami). Od srpna roku 2004 platí v EU zákaz prodeje a používaní penta-BDE a okta-BDE ve všech oborech. Bisfenol A se od roku 2011 nesmí používat při výrobě kojeneckých lahví. Cílem práce je analyzovat a následně vyhodnotit množství a možné důsledky obsahu těchto látek v našem životním prostředí, které jsou alarmující i po úplném či částečném zákazu užívání těchto látek.