|
Dramatický text jako závazné východisko k prostorové realizaci
Tretiag, Štěpán ; KORČÁK, Jakub (vedoucí práce) ; HRBEK, Daniel (oponent)
Na konkrétních příkladech mé praktické bakalářské práce se snažím zpětně popsat a reflektovat naše scénické řešení hry Pohřešované jihoafrické autorky Rezy de Wet. Podstatou moderní činoherní režie je mít text hry jako předlohu, která se stává východiskem k jeho interpretaci a následnému převedení na jeviště. Právě cestě od prvotní interpretace až ke konečné scénické realizaci bych se chtěl věnovat. V první části se budu zabývat tvorbou fyzického prostoru, tedy scénografií. Pokusím se nastínit, co nás vedlo k její konečné podobě a jaké to má opodstatnění v textu hry. A hlavně jakou má možnost stát se prostorem dramatickým. Konkrétněji řečeno jakou tvoří platformu pro herce, aby z ní mohli vycházet, a do jaké míry je dokáže provokovat k jednání. Ve druhé části se již budu věnovat prostoru dramatickému, tedy prostorovému vyjádření vztahů a témat. Opět se pokusím zpětně popsat, jestli a jak se nám podařilo docílit jevištního obrazu, který funguje jako zhmotněná metafora. Budu pojednávat převážně o mimoslovním jednání, ale se zřetelem, že dramatický text nám tvoří základní východisko k realizaci.
|
|
Výzkumná zpráva z hodnocení stavu krovu kostela sv. Ducha v Telči
Kloiber, Michal ; Bláha, Jiří ; Hrivnák, Jaroslav ; Buzek, Jaroslav ; Kunecký, Jiří ; Hasníková, Hana
Průzkum popisovaný v této výzkumné zprávě obsahuje hodnocení stavu krovu kostela sv. Ducha v Telči. Podnětem k sepsání zprávy byla objednávka od farního sboru ČCE v Telči. Objednávka obsahovala požadavek na posouzení stavu a identifikaci rozsahu dřevokazného poškození krovu kostela sv. Ducha v Telči se zaměřením na lokalizaci kritických míst, klasifikaci stupně poškození, určení rozsahu skrytého napadení pomocí nedestruktivních přístrojů, specifikaci napadení dřeva, včetně zakreslení zjištěných výsledků do kresebné dokumentace stávajícího stavu krovu. Na základě výsledků byly navrženy konkrétní postupy pro sanační opatření a do výkresové dokumentace zakresleny prvky navržené ke konstrukční sanaci. \n
|
|
Význam fundraisera v neziskové organizaci
STARÁ, Radka
Hlavním tématem bakalářské práce je zhodnocení významu osoby fundraisera v neziskové organizaci. Práce charakterizuje neziskové organizace, jejich právní postavení a pole působení. Přibližuje pojem dobrovolnictví. Vyjmenovává zdroje financování neziskového sektoru. Je zde definován pojem fundraising a jsou popsány jeho principy, formy a metody. Dále je popsána pracovní funkce fundraisera a teoretická představa jeho práce včetně způsobu a metod jednání s dárci. V praktické části je analyzován způsob financování konkrétní nevládní neziskové organizace Junák český skaut, Středisko Pod Kletí Holubov, z. s. Zde je porovnáván způsob práce fundraisera na celostátní a na lokální úrovni. Data jsou čerpána z veřejně dostupných webových stránek organizace a z účetnictví místního střediska. V závěru práce zhodnocuje účelnost vytvoření fundraisingového plánu a fundraisingové strategie, popisuje způsob jednání s dárci. Zaznamenává potřebu vytvoření fundraisingového týmu a pravidel fundraisingu včetně zavedení systému do spolupráce mezi ústředím organizace a mezi jednotlivými místními jednotkami.
|
|
Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením
KRAUMANNOVÁ, Eva
Cílem bakalářské práce Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením bylo vytvořit, realizovat a vyhodnotit taneční kurz zaměřený na rozvoj sociálních kompetencí dospělých lidí s mentálním postižením. Práce se věnuje dospělým lidem s mentálním postižením a volnočasové aktivitě zaměřené na tanec. Ve volném čase lidí s mentálním postižením je prostor pro rozvíjení sociálních kompetencí. V reakci na současnou situaci nabídky volnočasových aktivit pro dospělé lidi s mentálním postižením jsem pokládala za přínosné založit taneční skupinu lidí s mentálním postižením, zároveň s jedinci intaktními v prostorách, které jsou pro ně neznámé. Na základě aktivity, kterou je možné realizovat zábavně, lze všestranně rozvíjet osobnost člověka a jeho sociální kompetence, které jsou předpokladem úspěšné integrace. Bakalářská práce se skládá ze čtyř kapitol. V první kapitole je vymezen pojem mentální postižení. Následně se pozornost zaměřuje na charakteristiku cílové skupiny, tedy dospělých osob s lehkou a střední mentální retardací. Dále je popsán zásah postižení do oblasti psychiky člověka a oblasti sociální. Ve druhé kapitole je nejprve definován pojem tanec a popis jeho využitelnosti v oblasti volnočasové, umělecké, ale i terapeutické. Ve třetí kapitole jsou vypsány předpoklady pro úspěšnou integraci. V závěru teoretické části je propojení cílové skupiny a aktivity pro rozvoj sociálních kompetencí. Na teoretickou část bakalářské práce navazuje část praktická, čtvrtá kapitola. Jedná se o program šestiměsíčního kurzu, který jsem sestavila na základě analýzy odborné literatury a získaných zkušeností při vedení tanečních lekcí a práci s lidmi s mentálním postižením. V programu budou zahrnuty metody práce a vyhodnocení dílčích činností. Šesti měsíční taneční kurz probíhal ve školním roce 2015/2016 a účastnilo se ho šest dospělých lidí s mentálním postižením. Do kurzu byly zapojeny studentky Jihočeské univerzity. Pro jednotlivé taneční lekce byly stanoveny dílčí cíle a aktivity byly uzpůsobeny tak, aby v nejvyšší možné míře nenásilně rozvíjely sociální kompetence účastníků. Kurz byl realizován v prostorách Občanského sdružení IN. Pro vyhodnocení aktivity a zjištění progresu v oblasti sociálních kompetencí účastníků bylo stanoveno několik oblastí rozvoje. Několik vybraných sociálních kompetencí bylo rozděleno do hodnotících škál. Účastníci byli hodnoceni při začátku kurzu a znovu po šesti měsících. Metodou vyhodnocení bylo vlastní pozorování. Zaměřila jsem se na evaluaci svého působení, evaluaci skupiny a každého jednotlivce. Evaluace proběhla také ze strany účastníků kurzu. Taneční lekce a aktivity s nimi spojené se osvědčily jako vhodný prostředek pro rozvíjení sociálních kompetencí dospělých s mentálním postižením. U pěti účastníků se hodnoty zvýšily v 5 10 ze 17 sledovaných kompetencí. Regres nastal u účastníka, který prožíval poslední dva měsíce kurzu náročnou životní situaci. Nejvýrazněji a u všech účastníků se zvýšily hodnoty v oblasti spolupráce ve skupině. U pěti účastníků došlo k progresu v navazování a udržování očního kontaktu a navazování konverzace. U jednoho účastníka se zvýšila hodnota v oblasti vystupování ve skupině, u jednoho v oblasti samostatnosti a jeden oproti začátku oslovoval ostatní účastníky jménem. Celkově se členové skupiny stali sebevědomějšími. K dosažení žádoucích výsledků přispíval fakt, že se kurz konal mimo známé prostory a v kolektivu dalších dospělých intaktních jedinců. Důležitý byl také přístup lektora, promyšlení a stanovení cílů a reakce na podněty účastníků. Při realizaci taneční aktivity s lidmi s mentálním postižením dochází k rozvoji sociálních kompetencí. Při promyšleném postupu lze kompetence rozvíjet intenzivněji a přesto nenásilně. Bakalářská práce má sloužit jako motivace pro pracovníky, kteří by chtěli touto aktivitou naplňovat volný čas dospělých s mentálním postižením a cíleně tak působit na jejich rozvoj.
|
|
Role sestry ve screeningu deprese u seniorů.
VRZALOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou deprese ve stáří. Především je zaměřená na identifikaci a analýzu úlohy sester ve screeningu deprese u seniorů v primární péči, v akutní lůžkové péči, v zařízeních dlouhodobé péče a domácí péče. Jedná se o teoretickou práci, kde byla využita vědecká metoda návrhu a demonstrace. V diplomové práci byl stanoven jeden hlavní cíl s pěti výzkumnými otázkami. Hlavním cílem bylo identifikovat a analyzovat úlohu sester ve screeningu deprese u seniorů. VO 1: Jakou úlohu může hrát sestra ve screeningu deprese u seniorů? VO 2: Jakou úlohu má sestra v ambulantním sektoru ve screeningu deprese u seniorů? VO 3: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u hospitalizovaných pacientů v akutní péči? VO 4: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u seniorů v zařízeních dlouhodobé a domácí péči? VO 5: Jaké hodnotící škály a metody jsou využívány ve screeningu deprese u seniorů? V diplomové práci je představen pojem deprese. Dále jsou specifikovány příčiny a důležité faktory, které způsobují depresi u starších lidí. Práce se také zabývá odlišnostmi v klinické symptomatologii deprese ve stáří. Přibližuje možnosti a různé bariéry v diagnostice deprese. Další kapitoly seznamují s komplexním geriatrickým vyšetřením, s diagnostickými klasifikačními systémy, možnými screeningovými metodami a škálami pro detekci deprese u starší populace. Také představuje způsoby farmakologické a nefarmakologické léčby a její případné komplikace spojené s vyšším věkem. Z důvodu zvýšené sebevražednosti zapříčiněné depresivní poruchou je představena i problematika suicidálního jednání seniorů. V dalších kapitole je popsán ošetřovatelský proces, který je sestrami využívaný v praxi. Skládá se ze zhodnocení zdravotního stavu pacienta, zhotovení ošetřovatelské diagnostiky, vytvoření ošetřovatelského plánu, následné realizace a vyhodnocení. Ošetřovatelský proces je také potřebný pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. V ošetřovatelském procesu ve fázi ošetřovatelské diagnostiky, je představen výčet možných ošetřovatelských diagnóz u pacienta trpícího depresí, které jsou sestaveny na základě nejnovější klasifikace. Závěrem práce je popisována úloha sester ve screeningu deprese u seniorů v různých zdravotnických zařízeních a jejich podíl na včasném vyhodnocení deprese u seniorů. V této kapitole je představena role sestry, ošetřovatelský screening a spolupráce sestry s lékařem. Úloha sester ve screeningu deprese v různých zdravotnických zařízeních je založená na první posuzovací fázi ošetřovatelského procesu. Sestra zhodnotí celkový zdravotní i duševní stav pacienta na základě objektivních i subjektivních informací. Především bylo zjišťováno, jakou roli má sestra při screeningu deprese. Pro zpracování diplomové práce bylo nutné na základě syntézy a obsahové analýzy využít a zpracovat domácí i zahraniční odbornou literaturu. Řada relevantních zdrojů jsou výsledky různých studií a metaanalýz převážně ze zahraničí, ale i z České republiky. Diplomová práce může sloužit jako podkladový materiál pro sestry. Výstupem diplomové práce je vytvoření e-learningového materiálu dostupného pro studenty ve výukovém programu Moodle Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
Lze u pacientů s AML indikovaných k nepříbuzenské transplantaci provádět v klinické praxi výběr nepříbuzných dárců na základě KIR genotypů?
FRYČOVÁ, Michaela
Akutní myeloidní leukémie (AML) je agresivní maligní onemocnění, kdy pro většinu pacientů je jedinou kurativní léčbou alogenní transplantace krvetvorných buněk (aloTKB). Kromě reakce štěpu proti hostiteli je základním limitujícím faktorem úspěšnosti transplantace relaps onemocnění. Podle několika nedávno publikovaných studií mohou být výsledky transplantací u pacientů s AML kromě HLA genů ovlivněny i dalšími, tzv. non-HLA geny. Obzvláště roste počet důkazů vlivu genů KIR (Killer-cell Immunoglobulin-like Receptors) dárce na ochranu před relapsem po transplantaci. HLA a KIR geny jsou kódovány na různých chromozomech (HLA-6. chromozom a KIR 19. chromozom), tudíž se segregují nezávisle a HLA shodní dárci s příjemce mají obvykle různé složení KIR genů. Cooley et al. (2010) doložil, že specifické složení motivů centromerních a telomerních B haplotypů KIR genů přispívá k ochraně před relapsem a zvyšuje šanci na úplné vyléčení AML. V případech kdy existuje více HLA shodných nepříbuzných dárců (UD) by pak logicky kompozice KIR genů u jednotlivých dárců mohla být kritériem výběru toho nejvhodnějšího, tedy toho s největším potenciálem protekce před relapsem. Na základě této studie a dalších dat byla zahájena genetická typizaci KIR u potenciálních dárců, pokud bylo možné volit z několika 10/10 nebo 9/10 HLA shodných UD u daného pacienta. Genotypizace byla prováděna metodikou PCR-SSP pomocí komerčně dostupných kitů. Byla provedena genová typizace 160 nejlépe shodných HLA dárců pro 55 vybraných pacientů s AML. Přítomnost KIR haplotypů A a B stejně jako jejich kombinací byla určena z druhu a počtu genů KIR. Všechny genotypy byly zadány do kalkulátoru, který umožňuje zadání až pěti potenciálních dárců a získání jejich přiřazení do jedné z 3 skupin dle obsahu KIR B. Skupiny, "neutrální", "lepší", "nejlepší", odkazují na příslušnou ochranu proti relapsu. Genová typizace KIR při hledání dárců odhalila 43 dárců s AA haplotypy, 90 dárců s AB haplotypy a 27 dárců s BB haplotypy. Po přiřazení stavů přítomnosti KIR B bylo objeveno 107 "neutrálních" dárců, 35 "lepších" dárců a 18 "nejlepších" dárců. U 40 (~73%) pacientů byli k dispozici dárci s různými stavy přítomnosti KIR B. Tito pacienti představují skupinu pacientů, kde by mohlo být použito výběrové kritérium přítomnosti KIR B genu u dárce. Potvrdila jsem, že dodatečný výběr HLA shodného nepříbuzného dárce na základě obsahu KIR B genů je proveditelný. Výběr takového dárce může zlepšit transplantační výsledky u pacientů s AML.
|
|
Styly vedení a jejich vztah ke spokojenosti pracovníků
GRAMANOVÁ, Kamila
Abstrakt Styly vedení a jejich vztah ke spokojenosti pracovníků Současný stav: Práce sester je fyzicky i psychicky náročná, vyžaduje také dostatečné vědomosti a dovednosti. Proto je důležitá role sester manažerek, které svým stylem vedení přispívají k dobrému chodu zdravotnických institucí. Sledování pracovní spokojenosti je v současné době aktuální záležitostí, na jejímž podkladě je možné hledat nedostatky, problémy a činit nápravná opatření. V nemocnicích probíhá již 9. ročník celostátního průzkumu bezpečnosti a spokojenosti zaměstnanců českých nemocnic. Cíl výzkumu: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaký styl vedení sestry manažerky (staniční sestry) nejčastěji využívají. Druhým cílem bylo zjistit, jak styl vedení sester manažerek ovlivňuje spokojenost směnných sester s pracovními podmínkami. Byly vysloveny dvě hypotézy. První hypotéza předpokládá, že Sestry manažerky nejvíce využívají demokratický styl vedení. Druhá hypotéza zněla: Spokojenost sester s pracovními podmínkami se mění v závislosti na stylu vedení sester manažerek. Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena kvantitativní metoda sběru dat. Byly rozdány nestandardizované dotazníky obsahující 30 uzavřených otázek. K identifikaci respondentů sloužily první čtyři otázky, druhý okruh 15 dalších otázek byl zaměřený na zjištění stylu vedení sester manažerek. Poslední okruh dotazů sledoval spokojenost s pracovními podmínkami. Výsledky šetření byly zpracovány do podoby grafů a tabulek. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořili směnné sestry pod vedením staničních sester, pracující na lůžkových odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. Dotazník odpovídajícím způsobem vyplnilo 112 sester, což odpovídalo 74,7% návratnosti, a ty také byly použity k naplnění cílů práce. Výsledky: Výsledky výzkumné práce byly rozděleny do dvou okruhů. První okruh otázek byl zaměřen na styly vedení sester manažerek staničních sester, pod kterými pracují dotazované směnné sestry dotčených oddělení. Nejčastěji používaným stylem byl vyhodnocen styl demokratický, jak předpokládala první hypotéza. Druhý okruh otázek se zaměřoval na spokojenost s pracovními podmínkami. Nejvyšší pracovní spokojenosti bylo dosaženo u demokratického stylu vedení. Autokratický, liberální a nevyhraněný styl vedení byly využívány v minimální míře a směnné sestry vykazovaly nižší spokojenost s pracovními podmínkami. Tím byla potvrzena i druhá hypotéza. Závěr: Výzkumné šetření poukázalo na to, že styl vedení je jedním z faktorů, které ovlivňují pracovní spokojenost. Je dobře, že se v posledním desetiletí zvýšil zájem a šetření v této oblasti. Pravidelným hodnocením pracovní spokojenosti je možné sledovat, jakým směrem se vyvíjí její hodnoty. V návaznosti na šetření byl vytvořen leták s doporučeními pro staniční sestry, který poukázal na pozitivní i negativní stránky používaných stylů vedení.
|
|
Shrnutí zahraničních poznatků o vzniku a vývoji EDZ v krystalinických horninách - rešerše
Vavro, Martin ; Souček, Kamil ; Staš, Lubomír ; Vavro, Leona
Předložená rešerše shrnuje zahraniční poznatky o vzniku a vývoji EDZ v krystalinických horninách se zaměřením zejména na zásadní výsledky kanadského, švédského, finského a švýcarského výzkumného programu. Studie je rozdělena, kromě úvodu, do celkem sedmi hlavních textových kapitol, které se postupně věnují: (1) definici základních pojmů, (2) přehledu hlavních světových lokalit podzemních výzkumných laboratoří, na kterých byl prováděn výzkum EDZ, (3) metodám popisu a charakterizace EDZ, (4) hlavním faktorům ovlivňujícím vznik porušení okolo ražených děl a časovému vývoji EDZ. Přehled výsledků výzkumů EDZ se zaměřením na evropské podzemní laboratoře v krystalinických horninách (Stripa, Äspö, Onkalo/Olkiluoto a Grimsel) a jejich shrnutí je pak obsahem závěrečných dvou kapitol.\nZ provedené rešerše stěžejních publikovaných studií a výsledků in situ experimentů vyplývá, že pro horninový masiv s nízkou úrovní napětí, tj. v prostředí bez odlupování a odpadávání horniny je zvolená razící metoda základním řídícím faktorem, který určuje rozsah a charakter porušení. Použitím mechanického způsobu rozpojování se může vytvořit pásmo porušení horniny o mocnosti menší než 3 cm od stěny díla, ve kterém narůstá mikroporušení přispívající ke zvýšení hydraulické vodivosti. Na některých podzemních laboratořích (Äspö, Grimsel) byl, v případě ražby metodou TBM, zjištěn rozsah EDZ dokonce do 5 mm.\nNaopak ražba podzemního úložiště, resp. podzemních děl obecně za použití vrtání a trhacích prací může vytvářet mnohem rozsáhlejší poškození v okolí díla (řádově několik decimetrů) než je tomu u technologie TBM (první centimetry). Rozsah poškození se postupně snižuje se vzdáleností od stěny díla.
|
|
Rybí společenstvo řeky Dyje v Národním parku Podyjí
Štrunc, David ; Kalous, Lukáš (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Tato práce se zaměřuje na změny rybích populací na řece Dyji na území dnešního Národního parku (NP) Podyjí. Tyto změny jsou zapříčiněné především výstavbou dvou velkých přehrad (Znojemská a Vranovská přehrada), mezi kterými se nachází zkoumaná lokalita. Na změny rybích populací mohou mít vliv také další faktory jako rybožraví predátoři, nepůvodní druhy nebo vysazování určitých druhů ryb. První informace o rybích populacích jsou z roku 1921. V těchto letech se na lokalitě vyskytovaly druhy, které se tam v dnešní době již nevyskytují. Jedná se například o jesetera malého nebo hlavatku podunajskou. Zánik těchto populací byl způsoben znemožněním migrace mezi úsekem Dyje v NP Podyjí a Dunajem. Naopak se zde v průběhu let začaly vyskytovat rybí populace, které zde dříve nebyly evidovány a nejsou v České republice původní. Z původního rybího společenství typu Barbus-Chondrostoma, se postupně stalo společenství typu Salmo-Thymallus. Na této změně se nejvíce podílí pravidelné vysazování lososovitých ryb. Od roku 1993 se zde vyskytují ryby, kterým by poměrně rychle tekoucí studená řeka nevyhovovala. Je tedy pravděpodobné, že jejich výskyt je následek zpomalení toku a ohřev vody v přehradách.
|
|
Herunterladen or downloaden? - A Contribution to the Analysis of the Morphosyntactic Integration of Some Selected Anglicisms into German
Brabcová, Romana ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Doležal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá morfosyntaktickými vlastnostmi vybraných anglicismů a způsoby jejich integrace do německého jazyka. V první části práce jsou vymezeny a definovány základní pojmy. Ve druhé části jsou popsána slovesa, která byla převzata z anglického jazyka, vzhledem k jejich tvoření, ortografické, fonetické a především morfosyntaktické integraci. Dále práce popisuje rozbor odlučitelnosti a neodlučitelnosti předpon v současných gramatikách a slovnících a přenositelnost vlastnosti na neněmecké prefixy. Pozornost je věnována slovesu downloaden. Na základě dotazníků, které byly určeny výhradně rodilým mluvčím z Německa, Švýcarska a Rakouska, dále také spontánních situacích a korpusové analýzy v digitálním slovníku německého jazyka shromažďuji a vyhodnocuji data, která popisují použití a odlučitelnost a neodlučitelnost předpony down. Ke kritériím patří stylistické aspekty užití, vazba na druhy textů a žánry, v nichž se zkoumané formy vyskytují. Otázkou zůstává, zda můžeme uplatnit pravidla odlučitelnosti a neodlučitelnosti na cizí prefixy i v případě slovesa downloaden. Ze závěrů lze vyvodit, že základ down je pro rodilé mluvčí nejasný a vyskytuje se jak odlučitelná, i neodlučitelná předpona.
|
host ::
