Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11,207 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.63 vteřin. 

Text a data mining šedé literatury pro vědecké účely
Myška, Matěj
Příspěvek zkoumá možnosti uživatelů jak legálně realizovat text a data mining nad repozitáři šedé literatury (a v nich obsažených dokumentech) pro vědecké účely bez souhlasu provozovatele repozitáře šedé literatury a nositelů práv k jednotlivým dokumentům. Nejprve je analyzován rozsah omezení výlučných práv (autorské právo, zvláštní práva pořizovatele databáze) a následně je prozkoumán význam pojmu „vědecké účely“ v příslušných regulačních nástrojích. V poslední části je představeno debatované omezení exkluzivních práv pro TDM pro vědecké účely.
Plný text: idr-1037_3 - Stáhnout plný textPDF
Prezentace: idr-1037_1 - Stáhnout plný textPDF; idr-1037_2 - Stáhnout plný textPDF
Videozáznam: idr-1037_4 - Stáhnout plný textMP4

Podniková kultura a její proměna
VONDROVÁ, Martina
Úvodní část této práce se zabývá studiem literatury, konkrétně, představuje vybrané definice podnikové kultury, její prvky a sílu. Bližší pozornost je věnována především typologii, diagnostice a změně podnikové kultury. V praktické části je prováděn kvalitativní výzkum podnikové kultury ve vybraném podniku. Závěr práce obsahuje shrnuté výsledky a navržené změny.

Úloha sestry v prevenci a léčbě střevních parazitů u dětí
JANDOVÁ, Anna
Mezi nejznámější střevní parazity patří Roup dětský, Škrkavka dětská, Tasemnice a onemocnění nazývané Toxokaróza. Nejčastěji vyskytovaným parazitem je podle zdrojů Roup dětský. Střevní parazité postihují nejčastěji malé děti předškolní věku, někdy i větší. Prvním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat informovanost rodičů o prevenci parazitárních onemocnění u dětí. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza: Rodiče dětí, které prodělaly parazitární onemocnění, jsou informovanější než rodiče dětí, které parazitární onemocnění neprodělaly. Druhý cíl měl zmapovat specifika ošetřovatelské péče u dětí s parazitárním onemocněním v ordinaci PLDD. K tomuto cíli byla zvolena tato výzkumná otázka: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u PLDD při parazitárním onemocnění? V metodice byla zvolena empirická část a ta byla zpracována kvalitativně kvantitativním výzkumným šetřením. V kvantitativní části byla použita metoda dotazování a technika nestandardizovaného dotazníku. Výzkumný soubor kvantitativního šetření tvořilo 223 respondentů tedy rodičů, jejichž dítě je ve věku od 0 do 6 let. Dotazníky byly rozdány na sociální síti a další v Mateřské školce v Týně nad Vltavou. Respondenti byli hned v úvodu seznámeni s tématem bakalářské práce. Výsledky kvantitativního šetření byly zpracovány za pomoci datové matice a dále zpracovány do dvaceti přehledných pruhových grafů. K ověření hypotézy jsme použili chí kvadrát test. V kvalitativní části byla použita metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 5 sester, 3 pracující u PLDD v Týně nad Vltavou a 2 pracující u PLDD v Českých Budějovicích. Při zpracování rozhovorů byla použita metoda otevřeného kódování a analýza rozhovorů byla provedena metodou tužka a papír. Výsledky této bakalářská práce budou publikovány v časopisu Pediatrie pro praxi.

Zkušenosti zdravotnických pracovníků s akupresurou
ROUBÍČKOVÁ, Radka
Diplomová práce je zaměřena na akupresuru a její ovlivnění bolesti zad u zdravotnických pracovníků. Téma akupresury jsme si vybrali, protože jde o neinvazivní léčebnou metodu, kterou může praktikovat každý člověk i v pohodlí domova a nepotřebuje k tomu žádné pomůcky, pouze základní znalosti a školení, jak akupresuru provádět. Akupresura není fyzicky ani časově náročná, a právě proto ji považujeme za vhodný prostředek jako doplňkovou léčbu bolestí a jiných obtíží ve zdravotnictví. Může posloužit ke zkvalitnění ošetřovatelské péče. Teoretická část se věnuje bolestem celkově a také bolestem u zdravotníků, kteří jsou nejrizikovější skupinou ohroženou bolestí zad nejčastěji v bederní oblasti. U zdravotnických pracovníků bývá bolest zad častou příčinou pracovní neschopnosti. Dále se v teoretické části zabýváme akupresurou, jednou z metod alternativní medicíny. Pro zpracování teoretického základu k dané problematice jsme použili dostupné zahraniční i české literární zdroje. Empirická část diplomové práce je zpracována kvantitativním metodou. Výsledky získané výzkumem byly rozpracovány do přehledných tabulek a kazuistik. Pro diplomovou práci jsme si stanovili dva výzkumné cíle. Prvním cílem bylo zjistit zkušenosti zdravotnických pracovníků s akupresurou. Druhým cílem bylo ověřit vliv technik akupresury na bolesti zad zdravotnických pracovníků. Na základě stanovených cílů práce jsme vytvořili dvě hypotézy. První hypotéza předpokládala, že aplikace akupresurních technik zmírní bolesti zad respondentů. Druhá hypotéza předpokládala, že bude rozdíl v přístupu sester a lékařů k vykonávání akupresury.

Asistence jako vyrovnávací a podpůrný prostředek speciální pedagogiky
PÝCHOVÁ, Lucie
Tématem bakalářské práce je "Asistence jako vyrovnávací a podpůrný prostředek speciální pedagogiky". Cílem práce je kompletovat teoretické poznatky týkající se fenoménu asistence a na tomto podkladě analyzovat profesi pedagogického a osobního asistenta. Cílem praktické části je realizovat komparaci legislativního vymezení a reálných pracovních aktivit pedagogického a osobního asistenta. V souladu s výše vymezenými cíli byly formulovány dva dílčí cíle. 1. dílčí cíl: zjistit motivaci k výkonu profese osobního a pedagogického asistenta. 2. dílčí cíl: zjistit osobní spokojenost s profesním životem. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je složena ze tří kapitol. V první kapitole definuji pojmy asistence, vyrovnávací a podpůrná opatření, speciální pedagogika a dále jsem se věnovala integraci a inkluzi. Druhá kapitola se věnuje osobní asistenci. V této kapitole vymezuji pojmy osobní asistence a osobní asistent. Popisuji zde historický vývoj osobní asistence, předpoklady pro práci osobního asistenta, komplikace při této profesi a především pracovní náplň osobního asistenta. Třetí kapitola se zabývá pedagogickým asistentem. Opět popisuji historický vývoj pedagogické asistence, předpoklady pro práci pedagogického asistenta, pracovní náplň asistenta pedagoga a vzájemnou spolupráci s pedagogem, rodiči a školským poradenským zařízením. V praktické části charakterizuji cíle práce, metodiku šetření a techniky sběru dat, výzkumný soubor, realizaci šetření a na závěr analýzu získaných dat. K naplnění cílů praktické části jsem použila kvalitativní metodu. Technikou sběru dat bylo pozorování, rozhovor a analýza dokumentů. Rozhovory byly vedeny s osobními a pedagogickými asistenty.Poznatky obsažené v závěrečné práci mohou sloužit organizacím zřizujícím pracovní pozici osobního či pedagogického asistenta, protože text analyzuje podstatné souvislosti, které mají vliv na kvalitní výkon zmíněné pracovní pozice. Bakalářská práce může být dále využitelná jako studijní materiál pro studenty pedagogických a dalších společenskovědních oborů.

Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).

Supervize v psychiatrickém ošetřovatelství
RŮŽIČKOVÁ NEUŽILOVÁ, Michaela
Základní teoretická východiska Teoretická část diplomové práce se zabývá supervizí a přibližuje problematiku psychiatrického ošetřovatelství. Je rozdělena do několika části. První část je zaměřena na supervizi, stručně charakterizuje supervizi samotnou, dále pak popisuje její dělení, funkce a metody. Též se věnuje účastníkům supervize, smlouvě o supervizi, transkulturní supervizi a Bálintovským skupinám. Dále navazuje část, která popisuje historický vývoj psychiatrického ošetřovatelství, stručně představuje osobnost Joyce E.Travelbee. V závěru teoretické části diplomové práce je zmíněna problematika vzdělávání a kompetencí sester pro péči v psychiatrii a též okrajově deklarace z Turku. Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat informovanost sester pracujících v psychiatrické péči o možnostech klinické supervize. Druhým cílem bylo zjistit názor sester pracujících v psychiatrické péči na supervizi. Třetí cíl byl zaměřen na prostředky pomáhající sestrám pracujícím v psychiatrické péči k jejich osobnímu rozvoji a růstu v rámci jejich praxe. Čtvrtý cíl měl zmapovat zkušenosti sester pracujících v psychiatrické péči se supervizí. Použité metody Pro empirickou část této diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní šetření. Byla použita metoda sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory s respondenty byly zaznamenány pomocí diktafonu a poté přepsány, následně pomocí kódování technikou tužka a papír byla kvalitativní data analyzována a významově uspořádána do dvaceti sedmi kategorizačních skupin. Výběr výzkumného souboru byl záměrný, sestavený z dvanácti sester pracujících v psychiatrické péči v rámci České republiky. Výsledky Z výzkumného šetření zaměřeného na sestry, které nemají osobní zkušenost se supervizí vyplynulo, že určité povědomí o supervizním procesu mají, ovšem ne zcela dostačující k tomu, aby byly schopny popsat podstatu a funkci supervize v celém jejím rozsahu. Jejich znalosti jsou spíše teoretické. Supervizi chápou jako pomoc, která by vyřešila jednak neurovnané vztahy na pracovišti, dále pak zlepšila komunikační dovednosti daných sester, též by byla nápomocna v řešení krizových intervencí a jako prevence syndromu vyhoření. Z výsledků týkajících se sester, které nejsou účastny supervizního procesu jednoznačně vyplynulo, že nemají dostatečnou oporu a možnost jak profesního, tak i osobního růstu na svém pracovišti, přičemž tento významný problém by jim byla schopna vyřešit právě supervize. Z výzkumného šetření, které se týkalo výhradně sester, které mají osobní zkušenost se supervizí a jsou jí pravidelně účastny vyplynulo, že jejich znalosti a dovednosti týkající se supervizního procesu jsou zcela dostačující k tomu, aby byly schopny pochopit a následně prakticky využít supervizi v celém jejím rozsahu. Tyto sestry vidí supervizi jako přínos, díky kterému pochopily nejen sami sebe, ale především se naučily zvládat náročné situace, které jejich povolání provází. Supervize jim dává jistotu, poskytuje oporu a učí je jednat s lidmi, kteří jsou součástí jejich pracovního procesu. Supervize se pro ně stala nástrojem pro prevenci syndromu vyhoření a ukázala jim cestu, jak efektivně využít svůj vlastní potenciál. Závěr Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití supervize v psychiatrickém ošetřovatelství. Práce s pacienty s duševním onemocněním je velmi náročná, proto zrovna zde má supervize své opodstatněné místo. Pokud neznáme sami sebe a nejsme schopni sami řešit své problémy, nikdy nemůžeme efektivně a komplexně řešit problémy druhých, kteří často na naši pomoc zoufale čekají. Výsledky práce budou prezentovány na odborných seminářích určených nejen sestrám pracujícím v psychiatrické péči.

Strategie zvládání strachu a bolesti u dětí v souvislosti s ošetřovatelskou péčí
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Pro sestru pečující o dětské pacienty jsou důležité nejen znalosti z pediatrického ošetřovatelství, osobnostní a sociální předpoklady, ale i teoretické a praktické poznání metod a technik sloužících k identifikaci a efektivnímu ovlivňování bolesti a strachu. Tato diplomová práce si kladla za cíl identifikovat základní zdroje strachu u hospitalizovaných dětí předškolního a mladšího školního věku a zjistit účinné metody a zásady spolupráce s dítětem, případně s jeho doprovodem za účelem zmírnění strachu u dětského pacienta. Dále pak zmapovat diagnostiku a hodnocení bolesti u dětí sestrami a předložit, jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti u dětí jsou v souvislosti s ošetřovatelskou péči nejčastěji využívané. Empirická část byla zpracována formou kvalitativní analýzy dat, pro jejich sběr byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor byl tvořen 12 sestrami, druhý výzkumný soubor pak tvořilo 12 dětských pacientů předškolního a mladšího školního věku. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že většina dotázaných sester se domnívá, že se dětští pacienti nejvíce bojí cizího prostředí, dále pak očekávané bolesti a samoty bez rodičů. Odpovědi dětských respondentů na tuto otázku se však lišily - nejvíce dotázaných dětí uvedlo, že se bojí bolesti, dále pak cizího prostředí, omezení svých potřeb, nepřátelského přístupu zdravotníku a spolupacientů, smrti a tmy. Nejvíce oslovených sester se domnívá, že nejúčinnějším způsobem, jak řešit strach u dětských pacientů je přátelský přístup zdravotníků, jako další účinnou metodu pak uvedly možnost odvedení pozornosti od strachu a přítomnost doprovázejícího rodiče. Při konfrontaci odpovědí sester s odpověďmi dětských pacientů v této oblasti došlo ke shodě u dvou nejčastějších zmíněných metod, kterými byly "přátelský přístup zdravotníků" a "odvedení pozornosti od strachu". Dále pak dětští pacienti zmínili ke zmírnění strachu dodržování navyklých specifik při usínání a požadavek, aby se o ně starala během hospitalizace stejná sestra, resp. menší počet stejných sester. Kromě uvedených metod, všech 12 dotázaných dětí uvedlo jako zásadní faktor pro snížení pociťovaného strachu z nemocničního prostředí pobyt rodičů na oddělení. Co se týče oblasti zásad spolupráce, sestrami byla uvedena důležitost jednotného postupu mezi zdravotníky a dítětem, kladly důraz především na vhodnou formu informací. Dále byl uveden význam poskytnutí psychické a emoční podpory, navození atmosféry důvěry a přínos dobře provedené edukace, byla zmíněna i potřeba klidu a zbytečného nevyrušování. Na rozdíl od sester, děti se svými doprovody v oblasti zásad spolupráce kladou na první místo poskytnutí psychické a emoční podpory, dále pak uvedly stejně jako oslovené sestry význam dostatku poskytnutých informací. 4. výzkumná otázka se zabývala metodami, které sestry využívají k monitoraci bolesti u hospitalizovaného dítěte. Většina sester uvedla jako hlavní metodu rozhovor s dětským pacientem či jeho doprovodem s využitím cílených dotazů na bolest. Dětské odpovědi tvrzení sester potvrdily. 5. výzkumná otázka zněla: Jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti v souvislosti s ošetřovatelskou péčí jsou u dětí nejčastěji používané? Většina dotázaných sester uvedla techniku odvedení pozornosti od bolestivého stimulu, dále pak význam využití fyzikálních metod, vhodnou úlevovou polohu a přípravu na nepříjemný výkon se zapojením doprovázející osoby dítěte. Děti potvrdily jako přínosné odvedení pozornosti od bolesti, dále pak uvedly přátelský přístup sester, ledování bolestivého místa a úlevovou polohu. Při prožívání akutní bolesti bylo požadováno zejména zajištění klidu a soukromí. Všechny děti zdůraznily význam rodičovské přítomnosti. Teoretická část diplomové práce, stejně jako výsledky empirické výzkumné fáze, jsou vhodné ke zpřístupnění sestrám pečujícím o dětské pacienty a mohou přispět ke zkvalitnění péče na dětských lůžkových odděleních.

Ošetřovatelská péče ve zvýšeném hygienicko-epidemiologickém režimu z pohledu pacienta
KŘEPELOVÁ, Lenka
Vzhledem k současnému stylu života a možnosti cestování přibylo importovaných nákaz a vracejí se i některé choroby, které se u nás již téměř nevyskytovaly. Hrozbu nepředstavují jen hemoragické horečky a jiné vysoce nakažlivé choroby, ale i nemocniční multirezistentní kmeny bakterií, které znamenají velké riziko pro pacienty. Počet nozokomiálních nákaz se stále zvyšuje. V případě podezření nebo již diagnostikovaného infekčního onemocnění je pacient izolován a léčen na infekčním oddělení nebo na kmenovém oddělení na pokoji se zvýšeným hygienicko-epidemiologickým režimem. Nemocný bývá uložen na jednolůžkovém pokoji, je omezena možnost návštěv a personál používá osobní ochranné prostředky. Člověk je holistická bytost a vlivem izolace může docházet k nedostatečnému uspokojování jeho bio-psycho-sociálních potřeb. Cílem diplomové práce je identifikovat neuspokojené biopsychosociální potřeby pacientů umístěných ve zvýšeném hygienicko-epidemiologickém režimu a popsat změny v potřebách pacienta v závislosti na době hospitalizace. V teoretické části je popsána problematika infekčních chorob, systém péče o pacienta s přenosným onemocněním a změny v lidských potřebách v období nemoci. Empirická část práce pátrá po neuspokojených bio-psycho-sociálních potřebách izolovaného jedince pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo 10 pacientů hospitalizovaných na pokoji se zvýšeným hygienicko-epidemiologickým režimem. Šetření bylo provedeno v Nemocnici Jihlava technikou polostrukturovaného rozhovoru a výsledky šetření byly zpracovány otevřeným kódováním metodou papír a tužka. Důraz je kladen na to, že většina potřeb nemocného má biologické, psychické, sociální a dokonce i spirituální aspekty. Míra spokojenosti s poskytováním péče závisí na zdravotním stavu a osobnosti nemocného. Nemalý vliv má i délka hospitalizace. Během výzkumu bylo zjištěno, že pacienti nemají dostatek informací o specificích péče na infekčním oddělení a tím dochází často k nepochopení nutnosti bariérových opatření. Včasnou a vhodnou edukací lze předejít zbytečným nedorozuměním. Za tímto účelem byl vytvořen edukační materiál s názvem "Průvodce pro pacienty hospitalizované na infekčním oddělení Nemocnice Jihlava". S výsledky výzkumného šetření byli také seznámeni zaměstnanci infekčního oddělení Nemocnice Jihlava během semináře.

Spokojenost pacientů s poskytovanými službami-důležitý indikátor kvality zdravotnického zařízení.
MALANÍKOVÁ, Jana
Má diplomová práce na téma "Spokojenost pacientů s poskytovanými službami- důležitý indikátor kvality zdravotnického zařízení" pojednává především o spokojenosti pacientů s poskytovanými službami v Nemocnici České Budějovice, a.s. Dále o mapování zaměřeném na celkovou spokojenost s péčí v již zmíněné českobudějovické nemocnici a na průzkum toho, zda pacienti hodnotí kvalitu poskytovaných informací lékařem v této nemocnici kladně a jestli jsou spokojeni s péčí zdejších zdravotních sester. Spokojenost pacientů je důležitým indikátorem kvality poskytované péče, který má vliv na jejich stav základních lidských potřeb. Byl stanoven jeden hlavní cíl: Zmonitorovat spokojenost pacientů s poskytovanými službami v Nemocnici České Budějovice, a.s. Tento cíl byl i splněn. Byl proveden kvantitativní výzkum, k jehož uskutečnění byla použita metoda dotazování. Prostřednictvím techniky standardizovaných anonymních dotazníků byly na základě výše zmíněného cíle ověřovány 3 následující hypotézy: 1) Pacienti jsou spokojeni s celkovou péčí v Nemocnici České Budějovice, a.s. 2) Dotazovaní pacienti hodnotí kvalitu poskytovaných informací lékařem v Nemocnici České Budějovice, a.s. kladně. 3) Dotazovaní pacienti jsou spokojeni s péčí zdravotních sester v Nemocnici České Budějovice, a.s. Data jsem zpracovávala za účelem potvrzení či vyvrácení předem stanovených hypotéz. Vyhodnocení dat proběhlo pomocí statistických neparametrických metod, Chí kvadrát testem a zvolenou hladinou významnosti p=0,05. Výsledky výzkumu byly přehledně zpracovány do tabulek a grafů. Ke zpracování výsledků byl použit program Microsoft Office Excel 2010.