|
Ošetřovatelská péče a výživa u nedonošeného dítěte
LONGÍNOVÁ, Ilona
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE A VÝŽIVA U NEDONOŠENÉHO DÍTĚTE Novorozenec není malý dospělý člověk, novorozenec je zcela bezbranný tvor vyžadující komplexní péči k zajištění zdravých podmínek k životu. Vyžaduje lásku, něhu a oddanost po celých 24 hodin denně. Bakalářská práce je na téma {\clqq}Ošetřovatelská péče a výživa nedonošence``. V teoretické části popisuji rozdíl mezi fyziologickým a rizikovým novorozencem, zásady ošetřování na intermediárním oddělení, problematiku výživy ,příznivý vliv kojení a mateřského mléka nejen u těchto dětí. Dále zdůrazňuji důležité aspekty v samotné péči uspokojující základní potřeby dítěte. Cíl práce: Vlastní práce si klade za cíl, zjistit jak dalece jsou matky rizikových novorozenců, hospitalizovaných na intermediárních jednotkách v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích poučené o vhodné péči a výživě u svých dětí. Jak jsou vyzbrojeny znalostmi a uměním pečovat o své děti před odchodem z nemocnice. Eventuelně odhalit a poukázat na nedostatky , kterých se personál dopouští, aby bylo možné zjednat nápravu a zvýšit kvalitu péče. Hypotézy: Byly stanoveny dvě kladné hypotézy, které se přímo vztahují k daným cílům. 1/ Matky hospitalizované na intermediárních odděleních pro novorozence v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích jsou poučené o správné výživě dítěte. 2/ Matky hospitalizované na intermediárních odděleních pro novorozence v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích jsou poučené o vhodné péči uspokojující potřeby dítěte. Sběr dat: Výzkum byl prováděn, jak již bylo uvedeno výše, na intermediárních odděleních v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích. Pro kvantitativní sběr dat byl zvolen dotazník. Na každém oddělení bylo rozdáno 22 dotazníků a výzkumný soubor v závěru tvořilo celkem 37 matek hospitalizovaných dětí. Kladené otázky v dotazníku byly zaměřené především na informovanost matek o péči a výživě dětí doplněné identifikačními údaji. Získané informace byly následně zpracovány a vyhodnoceny. Výsledky byly vloženy do grafů. Pro lepší názornost byl zvolen výsečový graf. V diskusi jsou výsledky z výzkumu vyhodnoceny a konfrontovány s hypotézami. Závěr: Ošetřovatelská péče a výživa nedonošence, to je téma zahrnující mnoho problémů po stránce medicínské, psychické a také sociální. Důležité a nezaměnitelné postavení v péči o nedonošené dítě zastává dětská sestra. Se svými odbornými znalostmi je schopna vytvořit takový způsob práce, který reaguje pozitivně na potřeby dítěte. Nezastupitelnou roli zde hraje i její edukační činnost s rodinou dítěte. Výzkumem bylo zjištěno, že informovanost matek ovlivňuje věk matek, jejich zájem o informace, zdroje informací a především edukace zdravotnickým personálem na intermediárních jednotkách v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích, kde jsou společně se svými dětmi hospitalizovány. Celkově jsou výsledky výzkumu velmi dobré.
|
|
Specifika pediatrické radiologie
KOLÁŘOVÁ, Veronika
Jen málo co dokáže v průměrném člověku vyvolat silnější emoce než záležitosti týkající se dětí. Dětští pacienti nejsou malí dospělí, tudíž při používání radiodiagnostických zobrazovacích metod je nejenom žádoucí kvalitní moderní přístrojová technika a specifické postupy, ale i profesionální přístup zdravotnického personálu a přizpůsobené prostředí. Prioritním požadavkem obecně je minimalizace radiační zátěže- jak celkové, tak především gonádové dávky. Z pohledu radiační ochrany v případě dětí platí dvojnásobně, že indikaci k vyšetření je vždy nutné důsledně zvažovat. Pediatrický radiolog musí přesně určit správnou posloupnost jednotlivých metod (tzv. vyšetřovací algoritmus), které přinesou nejlepší diagnostický výsledek s nejnižší radiační zátěží a invazivitou. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat rozdíl v přístupu radiologického asistenta k dítěti a dospělému při radiologických vyšetřeních a zjistit, zda má dítě a jeho případný zákonný zástupce dostatečné informace při radiologických vyšetřeních. K objasnění cílů bakalářské práce byl použit ke sběru dat výzkum technikou dvou dotazníků. Dotazníky byly jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Šetření probíhala na vybraných radiologických odděleních ve Strakonicích, v Písku, v Plzni a v Ústí nad Labem. V některých otázkách respondenti volili z konkrétních možností, jinde doplnili své odpovědi sami. V kapitole ?Výsledky? jsou odpovědi respondentů znázorněny grafy. Tyto jednotlivé grafy jsou zde popsány a v následující kapitole ?Diskuse? jsou nejzajímavější odpovědi na otázky z dotazníků doplněny všeobecnými myšlenkami a mými osobními domněnkami a názory. Praktická část bakalářské práce dokazuje, že cíl práce byl splněn. Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Šetřením se zjistilo, že odpověď na první stanovenou výzkumnou otázku, zda přistupují radiologičtí asistenti rozdílně k dítěti a dospělému při radiologických zobrazovacích metodách, je ano. Radiologičtí asistenti přistupují rozdílně k dítěti a dospělému. Odpověď na druhou výzkumnou otázku, zda má dítě a jeho případný zákonný zástupce dostatečné informace o radiologických vyšetřeních, je také kladná. Dítě a jeho případný zákonný zástupce má dostatečné informace o radiologických vyšetřeních. V kapitole ?Závěr? jsou výsledky práce shrnuty. Dále se šetřením zjistilo, že doprovod dítěte vnímá prostředí radiologických oddělení jako prostředí přátelské, bezpečné a komfortní. Jediným nedostatkem v informovanosti doprovodů, který by mohl být negativně vnímán z výsledků dotazníku této bakalářské práce, je zjištění, že laická veřejnost nemá jasno v množství přijaté radiace při určitých radiologických vyšetřeních (CT, RTG) a není rozšířena informace o možnosti zakoupit záznam radiologického vyšetření na CD. Zde je prostor pro aktivní radiologické pracovníky, kteří mají zájem o zvýšení informovanosti veřejnosti o radiologických vyšetřeních. Touto bakalářskou prací je dokázáno, že i laické doprovody dětí mají zájem být součástí týmu, snažící se o přínosný výsledek vyšetření. Smyslem bakalářské práce bylo vytvořit ucelený text týkající se problematiky specifik v pediatrické radiologii, který může posloužit jako doplňující materiál při vyšetřování dětí.
|
|
Komplexní analýza rizik pro Dětské centrum Plzeň a návrh následných opatření na ochranu obyvatelstva
BĚLOHLAVÁ, Nikola
Diplomová práce analyzuje možná rizika, která mohou ohrozit zdravotnické zařízení Dětské centrum Plzeň. Právní vymezení tohoto Centra je v současné době komplikované. Výsledkem práce bude analýza rizik a zpracovaná havarijní dokumentace, kterou Dětské centrum Plzeň využije v praxi a zahrne do své dokumentace.Cílem práce bylo analyzovat rizika z dostupné dokumentace, pomoci sběru dat na základě těchto informaci zpracovat havarijní dokumentaci pro zařízení a vypracovat pomocný materiál pro personál zdravotnického zařízení. Celá práce je rozdělena do několika částí. V teoretické části jsou zpracovány podklady pro zpracování části praktické. Zabývám se zde základními pojmy IZS, které budou poté zmiňovány v části s výsledky. Dále je v teoretické části popsána podobně analýza rizika a dostupné metody analýzy, které mohou být využity. Ve své práci jsem využila analýzu KARS, která určila prioritní rizika, a analýzu SWOT, díky níž jsem zjistila silné a slabé stránky, které jsem potom využila při hodnocení v diskuzi. Poslední kapitolou teoretické části jsou informace o péči o děti do 3 let v ČR. Tato oblast je stále choulostivým tématem, protože zařízení nejsou sjednocena, mají různý status a různé zřizovatele. Při zpracování práce jsem postupovala faktografickoanalytickou metodou. Pracovala jsem s dostupnou dokumentací, literaturou a s různými mapovými portály.Nutné bylo zhodnotit také legislativu. Při zpracování práce byla nutná komunikace jak s odborníky, tak hlavně se zaměstnanci DC Plzeň, aby se dokumentace přizpůsobila jejich potřebám. Další částí diplomové práce je výzkum. Na začátek bylo důležité přesně charakterizovat území, na němž se DC nachází, protože z této charakteristiky vyšly jednotlivé hrozby. Poté byla důležitá práce s havarijní a krizovou dokumentací ORP Plzeň, z níž bylo vybráno několik zdrojů MU a krizových situací, které by měly dopad na fungování zařízení a byly aplikovány za objekty DC Plzeň. Tyto hrozby byly podrobně popsány a zaneseny do analýzy KARS. Analýzu KARS bylo nutno přizpůsobit na míru objektu. Po určení prioritních rizik a jejich souvislosti jsem pomocíSWOT analýzy identifikovala slabé stránky a hrozby, které nemohly z havarijní a krizové dokumentace vyplynout, protože hovoří o rizicích plošně. Ze SWOT analýzy vyplynuly konkrétní faktory, které je třeba v rámci havarijní připravenosti DC zlepšit.Tyto faktory jsou rozebrány v diskuzi.Po sestrojení analýzy bylo nutné stanovit návrh řešení identifikovaných rizik.Muselo být bráno v úvahu to, že vzniklé MU bude řešit primárně personál a tomu muselo být řešení přizpůsobeno. Z HP a KP ORP Plzeň vyplynulo 8 rizik, které ohrožují obě budovy objektu a které nebyly do této doby téměř vůbec řešeny. Další rizika byla stanovena v následných analýzách pro každou budovu DC zvlášť.Pro shodné MU byly navrženy totožné návrhy řešení, protože to situace umožňovala.Specifická řešení byla navržena zvlášť pro jednotlivé části zařízení. Přílohou práce je havarijní dokumentace DC Plzeň, která obsahuje zpracovanou dokumentaci kontrolní seznamy na vybrané MU pro personál na doplnění stávající dokumentace. Rizikem s největší prioritou je výpadek elektřiny, který by ovlivnil řadu dalších subsystémů v zařízení. Řešením je zakoupení náhradního zdroje elektřiny. Ukázalo se,že výhodou je v tomto případě rozdělení budov (Na Chmelnicích a Partyzánská).Překvapením je, že budova DC Plzeň Partyzánská není zahrnuta do zájmové zóny pivovaru Plzeňský Prazdroj.
|
|
Koordinovaná podpora žáků s kombinovaným postižením v příbramském regionu
JELÍNKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce má název "Koordinovaná podpora žáků s kombinovaným postižením v příbramském regionu" a je rozdělena na dvě hlavní části. První část je teoretická a nejdříve v ní definuji pojmy zdravotní a kombinované postižení, které je ještě dále členěno. Poté se zabývám možnostmi vzdělávání žáků s kombinovaným postižením a metodami práce, které se při práci s těmito žáky využívají. Protože mají tito jedinci často omezenou možnost komunikace, zmiňuji se i o komunikačních systémech AAK. V druhé kapitole teoretické části poté popisuji významnou součást péče o osoby s kombinovaným postižením, prostředky uceleného systému rehabilitace - léčebné, sociální, pedagogické a pracovní prostředky rehabilitace. Na teoretickou část navazuje praktická část, ve které se zabývám cíli, metodikou a analýzou získaných dat. Nejdříve analyzuji koordinovanou podporu žáků s kombinovaným postižením ve školách v příbramském regionu. V této kapitole jsou zmapovaná zařízení vzdělávající žáky s kombinovaným postižením a poté i zařízení s nimi spolupracující. Následně pak analyzuji získané rozhovory, které jsou k nahlédnutí v přílohách. Cílem této bakalářské práce je zjistit počet a rozložení zařízení vzdělávající žáky s kombinovaným postižením v příbramském regionu. Dále se snažím určit, zda je zjištěný počet dostačující, a nakonec bych chtěla vytvořit informační leták o daných školách. Pro naplnění hlavního cíle jsem si stanovila tuto výzkumnou otázku: "Jaký je počet a rozložení zařízení vzdělávající žáky s kombinovaným postižením v příbramském regionu?" a podotázku: "Je tento počet dostačující?". V průběhu výzkumu jsem si stanovila ještě jednu výzkumnou otázku, která by mi měla pomoci zmapovat daná zařízení, zjistit o nich důležité informace, a vytvořit tak informační leták: "Jak probíhá vzdělávání žáků s kombinovaným postižením ve školách vzdělávající tyto žáky v příbramském regionu?" a podotázku: "Poskytují žákům tato zařízení koordinovanou podporu?". Výzkum jsem prováděla polostandardizovanými rozhovory s odbornými pracovníky škol, poradenského zařízení (SPC) a rodiči žáků s kombinovaným postižením. Rozhovory byly prováděny dle předem připravených otázek, přičemž jsem je se souhlasem respondentů nahrávala na diktafon. Otázky jsem si rozdělila do tří okruhů, což mi pomohlo při interpretaci výsledků. Údaje z rozhovorů jsem doplnila o informace z analýzy webových stránek daných zařízení. Výsledkem této práce je zmapování koordinované péče o žáky škol příbramského regionu a následně vytvořený informační leták zařízení vzdělávajících žáky s kombinovaným postižením, kde jsou tedy zmíněny i neziskové organizace, které těmto zařízením pomáhají zajišťovat ucelenou rehabilitaci, a také organizace, které zajišťují péči absolventům základních škol a dospělým jedincům se zdravotním postižením. Zda je daných zařízení v příbramském regionu dostatek, není úplně jasné, ale mírně zde převládá názor, že jich je tu málo. Chybí zde základní školy i specialisté zabývající se žáky s PAS, kteří by měli s těmito jedinci zkušenosti. Na vybraných školách panuje přátelská atmosféra, pedagogické pracovníky jejich práce velmi baví a i spolupráce s rodiči probíhá v celku bez problémů. Je zřejmá nutnost obměnit vybavení tříd, včetně pomůcek. Učitelé na těchto školách při práci velmi málo užívají rehabilitační techniky a školy nabízejí velmi zřídka nějaké terapie. Tyto činnosti však nabízejí spolupracující organizace (Alka, Krok, Pessos), které těmto školám pomáhají zajišťovat prostředky uceleného systému rehabilitace, a tak je žákům zajištěna koordinovaná podpora.
|
|
Mateřská škola a lidová pohádka
Litterová, Klára ; MACHKOVÁ, Eva (vedoucí práce) ; PROVAZNÍK, Jaroslav (oponent)
Práce je zaměřena na lidovou pohádku a její použití pro děti od tří do šesti let, které navštěvují mateřské školy nebo zájmové kroužky při mateřských centrech. V úvodních částech je popsán přínos a vliv lidové pohádky nebo jejích převyprávění na malé děti. Dále je tu specifikace možností použití tohoto druhu pohádek právě pro děti v mateřských školách, příklady práce s nimi pomocí metod dramatické výchovy. Obsahuje též podrobné náměty na konkrétní lekce a projekty, které již s dětmi tohoto věku byly realizovány. Těžištěm práce je popis vzniku inscenací s žáky ZUŠ, jejichž adresáty byly právě děti v mateřské škole. Zpracovávány byly tři lidové pohádky, které sloužily jako úvodní část preventivního programu v mateřské škole. Popsané postupy a úskalí při vzniku tohoto projektu doplňují scénáře ke dvěma realizovaným představením.
|
|
Edukace dětí v nemocnici před operací na oddělení ušní, nosní, krční
EKHARDTOVÁ, Miroslava
Cílem této práce bylo odkrývání jevů v účinné edukaci dětí v nemocnici před operací na oddělení ORL a vytvoření funkčního edukačního materiálu, využívajícího prvky herní terapie. Teoretická část obsahuje informace o problematice hospitalizovaných dětí, jejich vnímání nemoci a hospitalizace a přináší fakta o negativních reakcích dětí na toto náročné období. Popisuje edukaci dětí v nemocnici a seznamuje s jednoduchým návodem ke komunikaci s dítětem. Přibližuje práci sestry na oddělení ušní, nosní, krční a obeznamuje s nejčastěji prováděnými výkony u dětí na tomto oddělení. Další část je zaměřena na předoperační přípravu a poslední oddíl je věnován herní terapii. K dosažení cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1. Jak probíhá edukace dětí na oddělení ORL ve vybraném pracovišti? 2. Jaké edukační strategie jsou používány u dětí v oblasti předoperační péče na oddělení ORL na vybraném pracovišti? 3. Jaká je účinnost aplikované edukační strategie na principu herní terapie? Takto nastavený výzkumný záměr směřoval ke kvalitativnímu šetření. Rámcově bylo výzkumné šetření rozděleno do třech fází, jejichž výsledky shrnuje praktická část. Sběr dat byl uskutečněn v období prosince roku 2014 až března roku 2015 na oddělení ušní, nosní, krční v nemocnici v Jindřichově Hradci. První fáze byla zaměřena na rozhovory se sestrami. Uskutečněno bylo pět polostrukturovaných rozhovorů, které obsahovaly osm otázek. Ve druhé fázi bylo uskutečněno pět polostrukturovaných rozhovorů se zákonnými zástupci hospitalizovaných dětí. Interview se zákonnými zástupci obsahovalo sedm otázek. Toto šetření bylo doplněné o přímé strukturované pozorování, zaměřené na edukaci dětí a jejich zástupců v nemocnici před operací. Vzhledem k chodu oddělení bylo zvoleno pozorování při příjmu, neboť zde je edukace nejrozsáhlejší. Ve třetí fázi byl aplikován vytvořený edukační materiál, který byl vytvořen na základě výsledků z prvních dvou fází. Tento materiál má podobu elektronické prezentace, vytvořené v programu Microsoft PowerPoint. Prezentován byl na tabletu. Další pomůckou byl plyšový medvěd. Po realizaci edukace s prvky herní terapie byly uskutečněny tři rozhovory. Jeden se sestrou, které byl materiál představen a dva se zástupci edukovaných dětí. Výsledky tohoto šetření ukázaly, že zdroj informací je převážně lékař. Sestra doplňuje edukaci na oddělení. Dotazované sestry si uvědomují význam edukace pro dítě a jejich rodiče. Edukace je prováděna slovní metodou a individuální formou zprvu na vyšetřovně, dále na nemocničním pokoji, případně na sále těsně před operací, kdy si dítě, pokud to jeho stav dovoluje, může osahat dýchací masku. Edukace je však zaměřena převážně na zákonného zástupce. Velkou výhodou pro děti je, že na sál mohou být doprovázeny v přítomnosti rodiče, který po jejich uspání odchází. Efektivnost edukace si sestry kontrolují. Znepokojující je odpověď jedné sestry, která se domnívá, že needukované dítě před operací se bude cítit stejně, jako to edukované. I když dotazované sestry uváděly demonstrativní pomůcky či hračky, pozorování edukace u dětí tato tvrzení nepotvrdilo. Prvky herní terapie se na daném oddělení vyskytují jen minimálně. Sestry, které se interview zúčastnily, se k edukaci s prvky herní terapie vyjadřovaly kladně, ale negativním jevem v této strategii shledávají nedostatek času. Zjištěnou skutečností je, že dotazovaní zákonní zástupci byli ve valné většině s odvedenou edukací nadmíru spokojeni. V praktickém cíli byl aplikován edukační materiál.
|
|
Život sourozence autistického dítěte v rodině
KOŘÍNKOVÁ, Jana
Sourozenecký vztah je v životě člověka velmi důležitý a zkušenosti v něm získané jsou nenahraditelné. Vztahy mezi sourozenci jsou ovlivňovány mnoha faktory věk, pohlaví dětí, věkový rozestup, nebo také postižení jednoho z nich. Tato bakalářská práce zkoumá vliv dítěte s autismem na jeho sourozence. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Vnímají rodiče rozdíl v přístupu ke zdravému dítěti a dítěti s autismem? Co vnímá zdravý sourozenec jako negativa a pozitiva v soužití se sourozencem s autismem? Práce sestává ze dvou částí, teoretické a praktické. Část teoretická obsahuje dvě hlavní kapitoly. První kapitola se zabývá problematikou autismu - základní definici autismu, možnosti diagnostiky, nejčastější projevy, stručný popis jednotlivých forem poruch autistického spektra. Druhá kapitola je zaměřena na rodinu dítěte s PAS, především pak na jeho sourozence definice pojmu rodina, výchovné styly v rodině, rodiče a sourozenci dítěte s autismem, sourozenecké konstelace, žárlivost a rivalita. Podkladem pro teoretickou část bakalářské práce byly odborné zdroje především oblastí speciální pedagogiky a psychologie. Praktická část je zaměřena na samotný výzkum. Byla využita metoda kvalitativního výzkumu, konkrétně narativní rozhovor. Rozhovory byly vedeny se sourozenci a rodiči jedinců s autismem. Práce je navíc doplněna přílohami, ve kterých nalezneme nejen doslovné přepisy jednotlivých rozhovorů a vzor informovaného souhlasu, ale i některá doplnění k teoretické části práce.
|
|
Možnosti a význam výuky výtvarné výchovy u žáků se zrakovým postižením v základním vzdělávání
SEKYROVÁ, Natálie
Tématem bakalářské práce jsou možnosti a význam výuky výtvarné výchovy u žáků se zrakovým postižením v základním vzdělávání. Cílem bakalářské práce je představit možnosti a význam výtvarné výchovy pro rozvoj kognitivních funkcí a motoriky horních končetin žáků mladšího školního věku se zrakovým postižením. Praktickým záměrem je vytvoření modifikace školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP) předmětové oblasti Výtvarná výchova pro speciální potřeby žáků se zrakovým postižením na 1. stupni základní školy, a to jak pro žáky slabozraké, tak pro žáky nevidomé. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola je věnována definici zrakového postižení, jeho klasifikaci a členění podle stupně, typu a příčiny vzniku. Druhá kapitola pojednává o etiologii zrakového postižení. Třetí kapitola se zabývá specifiky vývoje dětí se zrakovým postižením v mladším školním věku. Konkrétně je zde popsán kognitivní vývoj dětí se zrakovým postižením v tomto věku. Zaměřuje se na zrakové, sluchové a hmatové vnímání, dále na pozornost, paměť, myšlení a řeč. Čtvrtá kapitola obsahuje možnosti základního vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Nejprve je zde pro přehlednost uvedena legislativa, raná péče a předškolní vzdělávání. Poté je velká část kapitoly věnována samotnému základnímu vzdělávání a to jak formou integrace, tak na základní škole pro zrakově postižené. Pro úplnost textu jsou zde zmíněny i základní informace o středoškolském vzdělávání. Poslední kapitola teoretické části pojednává o výtvarné výchově pro žáky se zrakovým postižením. Praktická část obsahuje modifikaci školního vzdělávacího programu základní školy hlavního vzdělávacího proudu. Jsou zde nejprve uvedeny cíle práce a metodika praktické části, jejíž součástí je popis výzkumného terénu a analýza ŠVP základní školy. Poslední část je tvořena samotnou modifikací a jsou v ní obsaženy tabulky s původním i modifikovaným učivem a očekávanými výstupy a dále metodické doplnění zvlášť pro žáky slabozraké a nevidomé. Pro zpracování praktické části bakalářské práce byly použity kvalitativní postupy. Technikou sběru dat byla analýza dokumentů, konkrétně školních vzdělávacích programů. Bakalářská práce je využitelná jako studijní materiál pro studenty speciální pedagogiky, speciální pedagogy a po formální úpravě i pro cílovou skupinu rodičů a žáků se zrakovým postižením. V neposlední řadě by mohla sloužit jako metodické náměty pro pedagogy na základních školách hlavního vzdělávacího proudu a žáky se zrakovým postižením s tímto typem vzdělávacích potřeb, kteří jsou v nich integrováni.
|
|
Nadváha a obezita ve spojitosti s pohybovou inaktivitou
PERSANOVÁ, Petra
Jak už je z názvu patrné, bakalářská práce se zabývá nadváhou a obezitou ve spojitosti s pohybovou inaktivitou. Celá práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozčleněna do několika kapitol. Nejprve se věnuji vysvětlení základních pojmů, mezi které patří obezita a nadváha. Další část práce se zabývá klasifikací podle hmotnostního indexu (BMI), kde v tabulce uvádím rozmezí BMI od podváhy až po obezitu 3. stupně. Dále v práci uvádím percentilové rozdělení BMI u dětí. V další kapitole se věnuji rizikům obezity, která jsou u této problematiky velice důležitá. Zajímám se také o rizikové faktory spojené s nadváhou a obezitou. Jedna z kapitol je věnována komplikacím obezity, zejména metabolickému syndromu, který je jedním z hlavních komplikací a proto je také v práci podrobně rozebírán. Podstatnou kapitolou je pohybová aktivita a s ní spojená podpora pohybové aktivnosti. Zabývám se výběrem vhodné pohybové aktivity pro obézní jedince. Uvádím zejména plávání, chůzi a cyklistiku. Dále se věnuji zdravotně orientované zdatnosti z hlediska hodnocení na aerobní a svalovou zdatnost, flexibilitu a složení těla. V závěru práce uvádím problematiku pohybové inaktivity. V praktické části byla využita výzkumná data získaná kvantitativní dotazovací metodou, pomocí standardizovaného dotazníku IPAQ. Dotazník byl anonymní a skládal se z 5 částí, které se zaměřovaly na pohybovou aktivitu, dále z demografických otázek a z doplňujících údajů. První část dotazníku se týkala pohybové aktivity v rámci práce nebo studia, druhá část se věnovala pohybové aktivitě při dopravě, třetí část byla zaměřena na pohybovou aktivitu v rámci domácích prací a údržby domu (bytu). Ve čtvrté části se dotazník zabýval volnočasovou pohybovou aktivitou a pátá část byla zaměřena na čas strávený sezením. Demografické otázky se týkaly pohlaví respondentů a věku. V závěru dotazník obsahoval doplňující údaje výšku a váhu respondentů. Předtištěná forma dotazníků byla následně rozdána studentům na Zdravotně sociální fakultě v Českých Budějovicích. Dotazovaným byly poskytnuty informace, jak mají při vyplňování dotazníku postupovat. Dotazník byl určen pro studenty Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích. Celkem bylo rozdáno 215 dotazníků, 200 se vrátilo správně vyplněných, návratnost tedy byla 93 %. Kvantitativní data byla zpracována základními statistickými metodami a graficky znázorněna. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaký je vztah mezi frekvencí a intenzitou pohybových aktivit v souvislosti s nadváhou a obezitou u studentů Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích. Ve výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: Studenti a studentky mající vyšší BMI (Body Mass Index) než 25 budou vykazovat rozdílné frekvence pohybových aktivit, než studenti a studentky s BMI nižším než 25. Tato hypotéza se na základě provedeného výzkumu v rámci bakalářské práce vyvrací. Hypotéza 2: Studenti a studentky mající vyšší BMI (Body Mass Index) než 25 budou vykazovat rozdílné intenzity pohybových aktivit, než studenti a studentky s BMI nižším než 25. Tato hypotéza se na základě provedeného výzkumu v rámci bakalářské práce přijímá. Na základě získaných dat a údajů bude bakalářská práce sloužit k objasnění nadváhy a obezity ve vztahu k pohybové inaktivitě. Práce může být dále určena laické veřejnosti k prohloubení informací o této problematice.
|
|
Vláknina a její konzumace na nemocničním lůžku
KŘÍŽKOVÁ, Ivana
Tématem bakalářské práce je Vláknina a její konzumace na nemocničním lůžku. Vláknina je definována jako sacharidová složka potravy, kterou nedokáže člověk zpracovat vlastními enzymy a byla původně považována za balastní složku potravy. V průběhu doby se zjistilo, že se jedná o součást potravy, která je fermentována bakteriemi tlustého střeva, pro které je substrátem a které ji následně zpracovávají na látky určené lidskému organismu. Vlákninu rozdělujeme na rozpustnou a nerozpustnou, obě složky jsou pro lidskou výživu nezbytné. Doporučený příjem vlákniny je 30 g denně u dospělého. Pro zpracování praktické části bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořily dva čtrnáctidenní jídelníčky z nemocničních zařízení. Jeden jídelníček pocházel z nemocničního zařízení Středočeského kraje a druhý z Jihočeského kraje. Pomocí programu "Nutriservis Profesional" byl u diet propočítán obsah vlákniny a získané hodnoty porovnány s doporučenou denní dávkou získanou z knihy Referenční hodnoty pro příjem živin a S výživou po celý rok. U diet byla propočítána i energetická hodnota, množství bílkovin, tuků a sacharidů a výsledky byly srovnány s doporučenými hodnotami. Součástí výzkumného šetření byl i rozhovor s nutričními terapeutky daných nemocničních zařízení o stravě pacientů a řešení zdravotních problému z nedostatku vlákniny. Rozhovor se skládal z osmi otevřených otázek zaměřených na konzumaci vlákniny, odmítání potravin obsahující vlákninu, zdravotní problémy a jejich řešení z nedostatku a náhrada při nedostatku vlákniny v jídelníčku. Výsledky propočtu jídelníčku ukazují u prvního nemocničního zařízení, že deficit vlákniny se vyskytuje především u diety tekuté, a mixované stravě naopak u diety racionální, diabetické a u stravy batolat a větších dětí je dostačující. Druhé nemocniční zařízení má nedostatečné množství vlákniny především u diety diabetická šetřící nebo u diety omezením tuků geriatrické, dostatek vlákniny se nachází především u diety diabetické. Při rozhovorech zjišťujících, jak nutriční terapeutky řeší problematiku vlákniny v jídelníčku, byly odpovědi podobné. Nemocniční zařízení ve Středočeském kraji nejčastěji do stravy zařazuje ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a luštěniny. Pacienti starší věkové kategorie se zácpou, střevním onemocněním nebo trpící nadýmáním nejčastěji odmítají vlákninu, především luštěniny. Pokud má pacient zdravotní problémy z nedostatku vlákniny, nutriční terapeutky tento problém řeší edukací a zařazením ovoce, zeleniny a celozrnného pečiva do stravy pacienta. Nemocniční zařízení v Jihočeském kraji nejčastěji do stravy zařazuje brambory, rýži, ovoce, luštěniny, zeleninu a celozrnné pečivo. Vlákninu odmítají senioři a lidé trpící průjmovým onemocněním. Zdravotní problémy vzniklé z nedostatku vlákniny nutriční terapeutky řeší doporučením potravin s obsahem vlákniny nebo podáním výživových doplňku například NutriFibre.
|
host ::
