|
Pracují v českých knihovnách digitální kurátoři?
Římanová, Radka ; Melichar, Marek
K rozvoji českých digitálních repozitářů se váže i potřeba nové české terminologie. Jedním z nových termínů je název pracovní pozice, specializace, „digitální kurátor“. Tento termín označuje specialistu, který je odpovědný za sbírku digitálních objektů. V rámci dostupné literatury se v kompetenčním modelu digitálního kurátorství snoubí technické, organizační i komunikační/marketingové dovednosti a znalosti. Z hlediska odborné přípravy se předpokládají znalosti z informatiky, ale i informační vědy a knihovnictví. Průzkum mezi několika správci českých digitálních knihoven hledá odpověď na otázku, jak lze profesně označit tuto skupinu zaměstnanců knihoven vzhledem k tomu, jaké činnosti tito lidé reálně vykonávají – digitální kurátoři, správci digitálních knihoven nebo digitální knihovníci? Význam označení pracovní pozice má pevné vazby nejen do systému studijních programů, ale i do oblasti managementu institucí a koordinovaného systému odměňování zaměstnanců knihoven, akademických a výzkumných institucí.
Plný text: idr-1041_3 -  PDF; idr-1041_4 - PDF
Prezentace: idr-1041_1 - PDF; idr-1041_2 - PDF
Videozáznam: idr-1041_5 -  MP4
|
|
Vliv současných IT trendů na budoucnost šedé literatury
Savić, Dobrica
Příspěvek se zabývá současnými IT trendy a jejich vlivem na šedou literaturu. Je založený na analýze převládajících trendů v oblasti informačního managementu a nových informačních technologií, které budou ovlivňovat další vývoj informačního managementu a šedé literatury v digitální éře. Analýza byla vypracována na základě sedmi studií vydaných v roce 2016 pěti předními světovými poradenskými společnostmi, které mají zvláštní zájem na zkoumání dopadů IT technologií na naše podnikové prostředí, pracovní postupy a chování.
Plný text: idr-1032_3 - PDF
Prezentace: idr-1032_1 - PDF; idr-1032_2 - PDF
Videozáznam: idr-1032_4 - MP4
|
|
Řízení projektů ve vybraném podniku
POKORNÝ, Radek
Tato práce se zabývá projektovým řízením ve vybrané společnosti. Má dvě části. První část je teoretická, která je zaměřena na teoretické zpracování tématu. To vysvětluje, co je projekt, řízení projektů, organizace projektů, procesů projektového managementu, jaký je cíl projektu, komunikace, řízení, změny a rizika a další. V praktické části jsem se zaměřil na konkrétní společnost a jejich projektový management a následně jsem analyzoval konkrétní projekt. Název zmíněné společnosti je OHL ŽS, a.s. Je to Španělská, která působí po celém světě. V České republice má ředitelsví v Brně. Tato společnost má několik divizí a každý z nich je zaměřen na jiný typ stavebnictví. Vybral jsem si divizi pozemního stavitelství. Tato divize se zaměřuje na všechny druhy staveb. Mohla by to být výstavba nových budov nebo rekonstrukce. Při analýze vybraného projektu jsem použil různé obchodní dokumenty, smlouvy s investorem, nebo dodavateli, náklady na projekt, časový harmonogram. Také jsem využil své zkušenosti s tímto projektem, protože jsem se podílel na realizaci tohoto projektu po větší části jeho provádění. Název tohoto projektu je rekonstrukce obvodového pláště včetně výměny oken a zateplení. Při analýze projektu jsem našel pár zásadních nedostatků. Pokud by se nám podařilo vyhnout se těmto nedostatkům, mohli bychom zvýšit zisk. Tyto nedostatky jsou zejména chyby při řízení. Na začátku byli jmenováni dva dočasní stavbyvedoucí. Pracovníci na této pozici v podstatě nemají zájem na výsledku projektu, protože jejich vedoucí nemá žádné prostředky na ovlivnění výkonosti tohoto pracovníka. Chybí zde motivační systém. Nezáleží na výkonu, ale pracovník dostane vždy stejnou mzdu. Pro odstranění těchto nedostatků jsem navrhl několik návrhů na zlepšení. První návrh je modifikace a rozšíření motivačního systému. Nový motivační systém obsahuje osobní ohodnocení. Toto hodnocení je závislá na výkonu zaměstnance. Druhá část je odměna z nadzisku. Dalším návrhem je vytvoření nové pracovní pozice. Tato pozice se bude starat o kontrolu a projektové dokumentace. V průběhu stavebního projektu, a to zejména na konci je stavbyvedoucí velmi zaneprázdněn. To záleží na rozhodnutí stavbyvedoucího, jakým činnostem dá přednost. Zda se bude věnovat dokumentaci, nebo prováděným pracím a technologii. Navrhovaná pozice by se starala o faktury, skutečně provedené práce, projektovou dokumentaci a předávání skutečně odvedené práce. Třetím návrhem je nákup malého strojního zařízení, jako jsou bourací kladiva a vrtačky. V této době se pronajímají všechna zařízení. Nájemné je vyšší než kupní cena. Poslední návrh je použít leasing na obnovu vozového parku. V této době mají zastaralý vozový park, protože současný vozový park byl pořízen za hotovost. To není výhodné.
|
|
Strategické řízení ve vybrané obci
KOSTRŮNEK, Štěpán
Tato diplomová práce se zabývá strategickým řízením v obci Borkovice a následnými možnostmi a návrhy na zlepšení současné situace. V úvodní teoretické části je popsána problematika obce a jejího řízení, spolupráce obce s dalšími subjekty, finanční rozpočet obce, problematika strategického managementu včetně nejpoužívanějších analýz pro hodnocení úrovně strategického řízení. Aplikační část práce zpočátku popisuje současný stav strategického řízení v obci Borkovice. Tato část je dále zaměřena na strategické analýzy PESTE analýzu, SWOT analýzu a rovněž zahrnuje dvě aktivity pro popis současného stavu v obci dotazníkové šetření a řízený rozhovor se starostou obce. Třetí část v aplikační sekci se zaměřuje jak na charakteristiky obcí zvolených pro dané porovnání, tak na samotné využití metody benchmarkingu pro porovnání situace mezi subjekty Borkovice, Řepeč a Malšice a následně bodové vyhodnocení a definování silných a slabých stránek. Poslední částí práce jsou návrhy na změnu stavu a eliminaci slabých stránek obce Borkovice.
|
|
Porovnání interkulturních kompetencí ošetřovatelského personálu v ČR a německy mluvících oblastech
TÝLEOVÁ, Tereza
Zvyšující se migrace obyvatelstva v 21. století zapříčiňuje vznik multikulturní společnosti. S narůstajícím počtem cizinců v jednotlivých zemích lze předpokládat i nárůst počtu pacientů/klientů odlišných kultur ve zdravotnických zařízeních. Tyto skutečnosti si žádají moderní pojetí ošetřovatelství, rozvíjení transkulturního ošetřovatelství, zařazení multikulturní/transkulturní výchovy do zdravotnických škol a rozvoj multikulturní kompetence u ošetřovatelského personálu. Výsledkem těchto potřebných změn by mělo být poskytnutí efektivní ošetřovatelské péče kulturně uzpůsobené pacientovi/klientovi, která bude brát ohled na specifika, zvyky a tradice jeho kultury a která mu saturuje všechny jeho biopsychosociospirituální potřeby v souladu s jeho rasou, národností nebo vírou. Diplomová práce se zabývá multikulturním ošetřovatelstvím, má za úkol zmapovat úroveň multikulturních kompetencí ošetřovatelského personálu a prozkoumat, jaké podmínky poskytují nemocnice ošetřovatelskému personálu k poskytování kulturně uzpůsobené ošetřovatelské péče pacientům cizincům. Výsledky výzkumu podají přehled o stavu kulturně kompetentní péče ve srovnatelných zdravotnických zařízeních v České republice, Německu, Rakousku a Švýcarsku a budou poskytnuty jako zpětná vazba zařízením, ve kterých byl prováděn dotazníkový průzkum. Takové sdělení může pomoci managementu nemocnic odhalit případné nedostatky v poskytování ošetřovatelské péče a být vodítkem pro případné nasměrování dalšího vzdělávání jejich ošetřujícího personálu. Teoretická část práce definuje základní pojmy věnující se kultuře, etniku, rase či národu, je formulován rozdíl mezi pojmy multikulturní interkulturní transkulturní. Dále se teoretická část věnuje charakteristice multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, multikulturní výchovy a kulturně kompetentní péče, rozpracovává nejběžnější oblasti specifických kulturních potřeb jedince, jimiž jsou komunikace, spiritualita, stravování nebo hygienická péče. Jsou zde též stručně rozpracovány modely pro rozvíjení kulturní kompetence, a to model rozvíjení kulturní kompetentnosti J. C. Bacote, model kulturních kompetencí I. Papadopoulosové a spoluautorek M. Tilkiové a G. Taylorové a Purnellův model získávání kulturních kompetencí. Dále jsou stručně rozpracovány modely pro získávání kulturních dat, jimiž jsou model vycházejícího slunce M. Leiningerové, model kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče autorek J. N. Gigerové a R. E. Davidhizarové a Blochův průvodce etnickokulturním posuzováním. Empirická část práce se věnuje zpracování a vyhodnocení dat získaných během kvantitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl proveden anonymním dotazníkovým šetřením mezi ošetřovatelským personálem interních a chirurgických oddělení nemocnic v České republice a německy mluvících zemích. V České republice to byly nemocnice v Praze a Táboře, v Německu nemocnice v Dortmundu a Cottbusu, v Rakousku nemocnice v Salzburgu a Weizu a ve Švýcarsku nemocnice v Aarau a St. Gallen. Sběr dat probíhal jednak online, jednak v podobě tištěných dotazníků, jejichž distribuce se uskutečnila osobně nebo poštou. Získaná data byla vyhodnocena a pro přehlednost zpracována do grafů a tabulek. Z odpovědí respondentů vyplývá, že dotazovaná zdravotnická zařízení v České republice neposkytují svým zaměstnancům podmínky pro poskytování kulturně kompetentní ošetřovatelské péče na takové úrovni, jako je tomu u dotazovaných zdravotnických zařízení v německy mluvících oblastech. Taktéž se ukázalo, že jazykové schopnosti ošetřovatelského personálu dotazovaných nemocnic v České republice jsou nižší než u ošetřovatelského personálu v německy mluvících oblastech. Stejně tomu je i u úrovně multikulturních kompetencí, i tady nedosahuje náš ošetřovatelský personál zahraničnímu protějšku. Je nutno podotknout, že zkoumaný vzorek dvou nemocnic z každé země ještě není dostatečně velkým souborem pro paušalizování výsledků na celou Českou republiku a německy mluvící oblasti.
|
|
Zátěžové situace a ošetřovatelský personál
MAREŠOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá zátěžovými situacemi v profesi ošetřovatelského personálu. Povolání sestry patří mezi jedno z nejnáročnějších. Je to povolání, ve kterém je sestra stále pod vlivem mnoha stresorů různého druhu. Často se setkává se smrtí, s trpícími, umírajícími a nevyléčitelně nemocnými. Je přítomna ve chvílích bolesti, strádání a utrpení. Osobní setkání s těmito náročnými situacemi vyžaduje vysokou profesionalitu, ale především představuje pro sestru velkou pracovní zátěž. V teoretické části jsou popsány především zátěžové situace, které jsou v profesi ošetřovatelského personálu nejčastější a nejnáročnější. Další část teoretické části popisuje možné následky zátěžových situací a způsoby jejich zvládání, včetně podpory ze strany managementu. Práce má dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat způsoby, kterými se ošetřovatelský personál vyrovnává se zátěžovými situacemi v rámci své profese. A druhým cílem bylo zjistit rozdíly ve vyrovnávání se zátěžovými situacemi mezi nemocničním personálem a personálem hospiců. Ve výzkumné části této práce byl proveden kvantitativní výzkum technikou anonymního dotazníku vlastní konstrukce, který obsahoval 20 otázek. Byl rozdán ošetřovatelskému personálu všech kategorií v nemocniční a hospicové péči. Celkem dotazník vyplnilo 269 respondentů. Data byla statisticky zpracována pomocí systémů Microsoft Excel 2010 a Software R ve verzi 3.0.2 (Chí kvadrát test, Fisherův exaktní test a Wilcoxonův test). Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou závislé na dosažené kvalifikaci ošetřovatelského personálu, nebyla potvrzena. H2: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou ovlivněny délkou praxe personálu, nebyla potvrzena. H3: Způsoby zvládání zátěžových situací se liší mezi nemocničním personálem a personálem hospiců, byla potvrzena. H4: Ošetřovatelský personál vnímá při zvládání zátěžových situací jako účinnější vlastní psychohygienu, než podporu ze strany managementu, byla potvrzena. Výsledky výzkumu ukazují, že ošetřovatelský personál pociťuje zátěžové situace velmi často. Za největší zátěž považují péči o trpícího a agresivního pacienta, dále konflikty s rodinou pacienta, konflikty na pracovišti a pracovní vytížení. Jako způsoby ve vyrovnávání s pracovní zátěží se jim nejvíce osvědčily relaxace, odpočinek a spánek. Rozdíly ve způsobech vyrovnávání se zátěží se mezi jednotlivými členy ošetřovatelského týmu neprokázaly. Nicméně zvládání pracovní zátěže ošetřovatelských pracovníků v nemocniční a hospicové péči je rozdílné. Jako podporu v zátěžových situacích od zaměstnavatele pociťuje minimum respondentů. Nicméně určitá podpora ze strany managementu by se dala považovat ve formě školení, supervize či příspěvku na "zotavenou", které jsou respondentům od zaměstnavatele, dle jejich odpovědí, umožněny. Respondenti by však více jako podporu od managementu uvítali např. zvýšení platu či více volna. Taktéž příprava absolventek na budoucí zátěžové situace v jejich profesi je považována respondenty za nedostatečnou. Doporučovali by především různá školení na téma stres a jeho zvládání. Dobrým řešením pro ulehčení pracovní zátěže ošetřovatelského personálu a zvyšování kvality poskytovaných služeb, by mohla být investice do lepších pracovních podmínek, a to jak z hlediska zásobování dostatečných lidských i materiálních zdrojů, tak i samotného uspořádání pracovních procesů.
|
|
Inovativní metody v chovu a reprodukci candáta obecného (Sander lucioperca)
BLECHA, Miroslav
Celou disertační práci dohromady tvoří 10 kapitol, které jsou popsány na 146 stranách. Kapitoly 2-9 jsou specifickými částmi této práce a popisují praktické aspekty reprodukční biologie a chovu candáta. V kapitole 2 je popsán vliv různě dlouhé chladové periody na kvalitativní a kvantitativní ukazatele spermatu candáta. Tyto výsledky mohou zásadně napomoci k optimalizaci managementu generačních mlíčáků candáta za účelem získání co možná nejkvalitnějšího spermatu v průběhu sezonního i mimosezonního výtěru. V kapitole 3 jsou popsány výhody hormonálního ošetření obou pohlaví při poloumělém výtěru candáta pro efektivní produkci larev. V kapitole 4 je popsáno použití roztoku alkalázi pro eliminaci lepivosti jiker candáta. Kapitola 5 popisuje vliv přezrání jiker candáta na životaschopnost a oplození schopnost jiker, výskyt deformací a ploidních anomálií u larev candáta. V kapitole 6 jsou prezentovány výsledky první úspěšné triploidizace candáta za použití teplotního šoku a produkce kompletně triploidní populace candáta. Kapitola 7 popisuje vliv ošetření vodní hladiny na přežití, naplnění plynového měchýře a růst larev candáta s cílem optimalizovat jejich intenzivní chov. Kapitoly 8 a 9 popisují metody chovu a adaptace juvenilních candátů v kombinaci rybniční a intenzivní akvakultury či intenzivní a rybniční akvakultury jakožto nové a efektivní metody produkce candátů pro jejich následný odchov. V této disertační práci jsou celkem diskutovány čtyři odborné články, jedna metodika, jeden článek akceptovaný k publikování a dva manuskripty připravené k publikování.
|
|
Zavedení systému managementu kvality dle normy ISO 9001
Kunzová, Kateřina ; Štůsek, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem procesu a jeho zdokumentováním za účelem splnění požadavků pro efektivní zavedení systému managementu kvality podle normy ČSN EN ISO 9001 v organizace Zinková slévárna - Ing. Karel Dítě.
V rámci teoretické části jsou zde vysvětleny základní pojmy související s danou problematikou s použitím odborné literatury a dále je charakterizován systém managementu kvality dle normy ISO 9001. V této části je také popsán obecný postup implementace norem do organizace. Poznatky získané v teoretické části jsem využila při zpracování praktické části.
Praktickou část mé práce tvoří charakteristika vybrané organizace z několika hledisek - jedná se o zaměření, organizační struktury, zákaznické a dodavatelské portfolio. V této části je analyzován i současný stav organizace a je vypracován návrh pro splnění normy ISO. Závěrečná část obsahuje dokumenty nezbytné pro zavedení normy ISO 9001 v dané organizaci, tak aby systém managementu kvality odpovídal předepsaným normám.
|
|
Využívání hodnotících technik v ošetřovatelské péči v praxi
KUBÁTOVÁ, Jitka
Cílem této práce bylo zmapovat, jaké hodnotící a měřící techniky jsou využívány v praxi. Toto téma jsem zvolila, protože se zvyšují nároky na samostatnou práci sester a právě hodnotící techniky a škály mohou sestrám v jejich práci pomoci. Kvantitativním šetřením jsme zmapovali pomocí dotazníků názory 354 sester u lůžka a 61 sester managerek z 22 nemocnic České republiky. Zajímalo nás, jaké škály jsou v našich nemocnicích nejrozšířenější a co vede k jejich používání. Jaké vidí sestry problémy při hodnocení pomocí škál, či jaké jim, práce s nimi, přináší výhody.Položili jsme respondentům i otázky týkající se managementu rizik a využívání škál právě v této oblasti. Zda je prevence prvořadým úkolem, kterým se sestry snaží předcházet závažnějším komplikacím, jaké výhody tento systém přináší pacientům.Výsledky šetření by mohly být vodítkem k efektivnímu využívání škál v praxi a námětem pro managerská rozhodnutí při volbě vhodný, akceptovatelných parametrů, které budou vyhovovat nemocným i personálu.
|
|
Plány managementu úhoře říčního (Anguilla anguilla) v přeshraničních státech České republiky
Lehoučková, Sabina ; Kalous, Lukáš (vedoucí práce) ; Nechanská, Denisa (oponent)
V bakalářské práci jsou shromážděna a porovnána data získaná z dostupných materiálů, které se zabývají problematikou klesajícího stavu populace úhoře říčního (Anguilla anguilla) v evropských vodách. Pokles populace byl zaznamenán již v 80. letech minulého století a to v celém areálu rozšíření, který zahrnuje většinu vnitrozemských i pobřežních vod Evropy a severní Afriky. V první kapitole je popsán druh Anguilla anguilla, jeho vývojová stádia a migrační cyklus, který během svého života tento druh absolvuje. V následující části práce jsou uvedené informace o nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního. Toto nařízení ukládá jednotlivým členským státům Evropské Unie povinnost vypracovat plány řízení populace úhoře říčního na svém území, pokud toto území spadá mezi přirozená stanoviště úhoře. V další části jsou uvedeny plány managementu pro Českou republiku, Anglii a Wales, Nizozemsko, Dánsko a Španělsko. Z plánů managementu jsou pak vybrány jednotlivé kapitoly věnující se vymezení povodí, kterých se opatření pro obnovu populace úhoře týkají, postupu určování cílové úrovně úniku 40 % dospělých jedinců úhoře do mořských vod a dále pak konkrétním opatřením implementovaným na říčních tocích, pomocí nichž má být cílové úrovně dosaženo. Závěrečná část práce je věnována diskusi, ve které jsou shrnuta a porovnána použitá opatření členskými státy v jednotlivých plánech managementu. Dále jsou v této části uvedena data o stavu úhoří populace po zavedení prvotních opatření pro její obnovu.
|
host ::
