|
Produktové portfolio cestovního ruchu pro seniory ve Strakonicích
MELKOVÁ, Šárka
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení primární a sekundární nabídky produktů cestovního ruchu ve Strakonicích. Analyzovat segment seniorů, zhodnotit úroveň poskytovaných služeb cestovního ruchu ve Strakonicích a navrhnout opatření ke zlepšení stavu. K analýze současného stavu Strakonic sloužila primární a sekundární data. Primární data byla získána z dotazníkového šetření, jehož výsledky jsou v práci zpracovány. Z dotazníkového šetření byla dále získána analýza segmentu seniorů. Výsledky výzkumu jsou shrnuty v syntéze výsledků a poznatků. Na základě výsledků dotazníkového šetření byla navržena opatření, která by přispěla k rozvoji cestovního ruchu ve Strakonicích. Pro zlepšení současného stavu byly navrženy úpravy Infocentra pro seniory, konkrétně vybudovat bezbariérový přístup pomocí pojízdného schodišťového křesla a nový reklamní poutač. Dále byl navržen bezbariérový přístup a více bezpečných laviček také na autobusovém nádraží ve Strakonicích. Poslední návrh se týká nákupu elektrokol.
|
|
Úloha sestry v prevenci a léčbě střevních parazitů u dětí
JANDOVÁ, Anna
Mezi nejznámější střevní parazity patří Roup dětský, Škrkavka dětská, Tasemnice a onemocnění nazývané Toxokaróza. Nejčastěji vyskytovaným parazitem je podle zdrojů Roup dětský. Střevní parazité postihují nejčastěji malé děti předškolní věku, někdy i větší. Prvním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat informovanost rodičů o prevenci parazitárních onemocnění u dětí. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza: Rodiče dětí, které prodělaly parazitární onemocnění, jsou informovanější než rodiče dětí, které parazitární onemocnění neprodělaly. Druhý cíl měl zmapovat specifika ošetřovatelské péče u dětí s parazitárním onemocněním v ordinaci PLDD. K tomuto cíli byla zvolena tato výzkumná otázka: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u PLDD při parazitárním onemocnění? V metodice byla zvolena empirická část a ta byla zpracována kvalitativně kvantitativním výzkumným šetřením. V kvantitativní části byla použita metoda dotazování a technika nestandardizovaného dotazníku. Výzkumný soubor kvantitativního šetření tvořilo 223 respondentů tedy rodičů, jejichž dítě je ve věku od 0 do 6 let. Dotazníky byly rozdány na sociální síti a další v Mateřské školce v Týně nad Vltavou. Respondenti byli hned v úvodu seznámeni s tématem bakalářské práce. Výsledky kvantitativního šetření byly zpracovány za pomoci datové matice a dále zpracovány do dvaceti přehledných pruhových grafů. K ověření hypotézy jsme použili chí kvadrát test. V kvalitativní části byla použita metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 5 sester, 3 pracující u PLDD v Týně nad Vltavou a 2 pracující u PLDD v Českých Budějovicích. Při zpracování rozhovorů byla použita metoda otevřeného kódování a analýza rozhovorů byla provedena metodou tužka a papír. Výsledky této bakalářská práce budou publikovány v časopisu Pediatrie pro praxi.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s transapikální implantací aortální chlopně
VOTRUBOVÁ, Nataliya
Operační metoda TAVI (transcatheter aortic valve implantation), neboli katétrová implantace aortální chlopně, je v současné době velice aktuální téma, a to jak v kardioligii, tak také v kardiochirurgii. Je to metoda, která se neustále vyvíjí, a u níž je velice důležitá týmová spolupráce kardiochirurgů, kardiologů, anesteziologů, ale i jiných specialistů. Jde o nově zavedený, minimálně invazivní postup, který byl v České republice poprvé použit v roce 2008. Metoda TAVI představuje pro klienty/pacienty s aortální stenózou, první metodu volby, a to u takových klientů/pacientů, kteří nemohou podstoupit klasický otevřený chirurgický výkon, operace je pro ně spojena s vysokým rizikem nebo je u nich výskyt dalších přidružených onemocnění. Operační metoda TAVI patří k minimálně invazivním výkonům, a její minimalizace a výhody spočívají například v absenci mimotělního oběhu, srdeční zástavě, v miniinvazivní přístupové cestě torakotomií, v minimalizaci rizika embolického iktu, v menší bolestivosti rány, menším pooperačním krevním ztrátám, nižšímu riziku infekce a komplikovaného hojení ran, k rychlejší rekonvalescenci, včasnější rehabilitaci, rychlejšímu návratu do běžného života a především pro ženy k lepšímu kosmetickému efektu aj. Ke zpracování bakalářské práce byla využita kombinace kvalitativně - kvantitativní metody výzkumného šetření. Základnu pro šetření tvořil kvantitativní výzkum, kterým byla získána plošná data o zkoumaném jevu za použití metody dotazování technikou dotazníků určené pro sestry pracující na kardiochirurgickém oddělení nemocnice České Budějovice, a. s. Tyto výsledky byly ještě podpořeny provedením kvalitativního výzkumu, kterým byl zmapován pohled na danou problematiku ze strany klienta/pacienta a lékaře. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda dotazování, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření, které byly získány pomocí dotazníků byly zpracovány popisnou statistikou pomocí grafů v programu LibreOffice Calc a pomocí vytvořených schémat v LibreOffice Writer. Kvalitativní výsledky výzkumného šetření byly z audionahrávek přepsány a kódovány, a na základně kódů bylo vytvořeno 9 kategorií z rozhovorů s klienty/pacienty a tři kategorie z rozhovorů s lékaři. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u klientů/pacientů s transapikální implantací aortální chlopně, což se na základě získaných dat podařilo. Z výsledků je zřejmé, že klienti/pacienti po TAVI se smí polohovat na bok, rehabilitace je u nich rychlejší, rekonvalescence kratší. Nemusí vstávat přes bok, nejsou u nich komplikace spojené s použitím mimotělního oběhu, výkon je méně invazivní, péče o operační ránu je jednodušší, pooperační zotavení je rychlejší, je nižší výskyt drénů a bolestí a operační rána je na boku. H1 - Sestry ošetřují klienta/pacienta po transapikální implantaci aortální chlopně stejně jako o klienty/pacienty po jiných kardiochirurgických výkonech, aniž by si uvědomily rozdíly potřeb pacientů po transapikální implantaci aortální chlopně byla vyvrácena, protože sestry vidí rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče klientům/pacientům po TAVI a klientům/pacientům po sternotomické operaci aortální chlopně v invazivitě, v péči o ránu, v pohybu a rehabilitaci, v individuální péči, v rekonvalescenci, v době hospitalizace a v kosmetickém efektu. Výsledky výzkumného šetření mohou posloužit jako podklady pro vytvoření standardu ošetřovatelské péče či edukačního materiálu pro klienty/pacienty. Dále lze výsledky této práce interpretovat na odborném semináři pro NLZP a výsledky mohou také zvýšit kvalitu ošetřovatelské péče o klienty/pacienty po transapikální implantaci aortální chlopně.
|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
| |
|
Hodnocení provenienční plochy VÚLHM s bukem lesním (Fagus sylvatica L.) na lokalitě Jíloviště, Baně (střední Čechy)
Kuklová, Alena ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce)
Buk lesní (Fagus sylvatica L.) je nejvýznamnější listnatou dřevinou České republiky. V minulých letech se jeho zastoupení velmi snížilo v důsledku nešetrné těžby, přírodních disturbancí a následně hlavně změnou lesního hospodaření, kdy se upřednostňovaly především jehličnaté dřeviny smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Provenienční výzkum se, díky jejich preferování při pěstování, nejprve věnoval hlavně jehličnatým dřevinám, až v pozdější době se zaměřuje i na dřeviny listnaté. V současné době se naše lesní hospodářství k buku znovu vrací a jeho zastoupení se v našich lesích pomalu opět zvyšuje.
Úkolem diplomové práce je provedení terénního šetření na provenienční výzkumné ploše VÚLHM Strnady č. 82 Jíloviště, Baně ve věku 34 let (zjištění počtu rostoucích jedinců, tloušťkového a výškového růstu, tvárnosti kmene, větvení, úhlu větví, tloušťky větví), zjištěná a naměřená data statisticky zpracovat a vyhodnotit rozdíly mezi testovanými proveniencemi buku lesního.
V první části práce je zpracována literární rešerše, zaměřena na provenienční výzkum buku lesního, v další části jsou statisticky zpracovány kvantitativní a kvalitativní znaky zjišťované na výzkumné ploše. V poslední části jsou vyhodnocená data porovnávána s daty z minulých let.
|
|
Ekonomické faktory a konkurenceschopnost pilařského zpracování dříví
Červený, Luboš ; Kupčák, Václav (vedoucí práce) ; Palátová, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývala identifikací ekonomických faktorů v prostředí dřevozpracujícího podniku a jejich vlivů na ekonomickou efektivnost a konkurenceschopnost v aktuální situaci podniku, v podmínkách vybrané reálné pilařské firmy. Dílčím úkolem byla ekonomická životaschopnost lesnicko-dřevařského sektoru. Vybranou firmou se stala pila Javořice, a.s. díky její složité historii. Pila byla analyzována finančními ukazateli za časovou osu 2003 - 2014. V metodice byla osa rozdělena na 3 časová období, z toho jsou hodnoceny 2 sekce (1/2 - 2003 - 2006; 2/2 - 2011 - 2016). Druhý krok definuje aktuální konkurenční prostředí, pro jeho identifikaci byla použita SWOT analýza a analýza 5F. Výstupy práce přispívají k problematice ekonomické životaschopnosti lesnicko-dřevařského sektoru v ČR. Z ekonomické analýzy pily Javořice, a.s. vyšel zlepšující se trend finanční stability s oddlužováním finanční situace, která je pozůstatkem insolvenčního období. V poli konkurence si stojí pila relativně dobře. Práce může být hodnotným nástrojem, kterým by si každý mohl zhodnotit jak svůj podnik, tak i partnera se kterým hodlá obchodovat.
|
|
Kontrola užitkovosti masného stáda charolais
Jelínek, Petr ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Souhrn
V diplomové práci jsem se zabýval kontrolou užitkovosti masného stáda plemene charolais na farmě Chov Charolais spol. s r. o. Slabce. Mým cílem bylo vyhodnotit růstové schopnosti býčků a jaloviček plemene charolais od narození do odstavu v závislosti na pohlaví, pořadí otelení, počtu narozených telat při jednom otelení, měsíce a roku narození na vybrané farmě. Hodnotil jsem kontrolní roky 2012-2015. V tomto období se narodilo 324 zvířat, z nich bylo živě narozeno 162 býčků, 153 jaloviček a 9 mrtvě narozených telat. Hodnocení růstových schopností se týkalo průměrné porodní hmotnosti, průměrného přírůstku od narození do 120 dnů věku, průměrné hmotnosti ve věku 120 a 210 dnů. Podklady pro zpracování byly použity z dat Kontroly užitkovosti masného skotu (KUMP) za stanovené období. Růstové parametry v závislosti na vybraných činitelích byly zpracovány za použití statistického programu SAS 9.3 (SAS 9.3, 2011).
Průměrná hmotnost při narození býčků byla 33,58 kg a jaloviček 32,99 kg. Ve 120 dnech věku dosáhli býčci průměrně 183,66 kg a jalovičky 175,58 kg, což bylo prokázáno jako statisticky průkazné (P < 0,01). Hmotnost u býčků ve 210 dnech věku byla v průměru 288,28kg tedy opět vyšší oproti jalovičkám, které vážily v průměru 264,21 kg (P < 0,05). Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl vlivu pohlaví ve prospěch býčků.
Po srovnání průměrné hmotnosti při narození, ve 120 dnech a ve 210 dnech věku u dvojčat a u jedináčků je zjevné a také statisticky průkazné (P < 0,01), že námi pozorovaná dvojčata se v průměru rodí menší a pomaleji rostou. Průměrná hmotnost při narození je u jedináčků o 4,48 kg vyšší než u dvojčat. Následná průměrná hmotnost ve 120 dnech věku je u jedináčků o 38,68 kg vyšší než u dvojčat. A konečně průměrná hmotnost ve 210 dnech věku je u jedináčků vyšší o 58,26 kg.
Vliv pořadí otelení na průměrnou porodní hmotnost, stejně tak na hmotnost ve 210 dnech věku nebyl prokázán. Jediná statistická průkaznost byla shledaná mezi pořadím otelení a průměrné hmotnosti ve 120 dnech věku na 1.,2.,5.,7.,10. pořadí otelení (P < 0,05). Dále jsem zjistil, že telata s pořadím otelení 1. mají významně odlišnou (z dat plyne, že podstatně nižší) průměrnou hmotnost ve 120 dnech, než telata s pořadím otelení 2., 5., 7. či 10. Průměrná hmotnost u telat ve 120 dnech věku od prvotelek je o 9,29 kg nižší než u telat od plemenic na 2. pořadí otelení. Na 5. pořadí otelení je o 18,37 kg průměrná hmotnost telat ve 120 dnech věku vyšší než u telat od prvotelek. Při 7. pořadí otelení jsem zjistil, že je průměrná hmotnost telat ve 120 dnech věku o 13,63 kg vyšší než u telat od prvotelek. A také při 10. pořadí otelení je přírůstek telat ve 120 dnech věku vyšší než u plemenic při 1. otelení a to o 15,78 kg.
U sledování roku narození byla prokázána statisticky významně odlišná úroveň (P < 0,01) průměrné hmotnosti při narození v roce 2013 oproti ostatním rokům, podobně byla prokázána významně odlišná úroveň (P < 0,01) průměrného přírůstku od narození v roce 2013 oproti ostatním rokům. Průměrná porodní hmotnost v roce 2013 byla 34,91 kg. V roce 2015 byla průměrná porodní hmotnost u telat nejnižší a to 31,65 kg. V roce 2012 druhá nejvyšší 32,48 kg, což je ale pořád o 2,43 kg méně než v roce 2013. Při sledování průměrného přírůstku od narození do 120 dnů věku byl v roce 2013 pouze 1046,78 g oproti nejlepšímu roku na přírůstek telat od narození tedy 2014, který představoval 1214,37 g.
Ve sledovaném stádě probíhaly porody převážně od ledna do června. U měsíce narození byl prokázán významný rozdíl (P < 0,05) v průměrné hmotnosti při narození u telat narozených v květnu 31,98 kg oproti telatům narozeným v únoru 32,55 kg či březnu 33,07 kg. Dále byl prokázán významný statistický rozdíl v průměrném přírůstku od narození u telat narozených v červnu 995,28 g oproti telatům narozeným v únoru 1197,87 g (P < 0,01) či březnu 1181,18 g (P < 0,05). Poslední statisticky významný rozdíl (P < 0,01) byl zjištěn u průměrné hmotnosti ve 210 dnech věku u telat narozených v květnu 199,55 kg a červnu 201 kg oproti telatům narozeným v lednu 282,05 kg, únoru 284,65 kg, březnu 277,21 kg a dubnu 277,76 kg. Na základě statistické analýzy, průkazných výsledků a literárních zdrojů byla potvrzena hypotéza, tzn., že vnitřní činitelé pozitivně ovlivňují růstové parametry telat.
|
|
Minimální standard pro zpracování územních plánů a jejich následné využití
Slánková, Pavla ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou zpracování územního plánu jako jednoho z nejdůležitějších dokumentů, který upravuje stav užívání jednotlivých území v rámci Královéhradeckého kraje z pohledu zaměstnance Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, jež se v rámci své pracovní náplně zabývá územně plánovací činností. Úvodem této práce je popsán proces a samotná tvorba územních plánů s odkazem na platnou legislativu, která tuto problematiku upravuje v rámci České republiky. V úvodní části práce je také popsán projekt Minimální standard pro digitální zpracování územních plánu v GIS,MINIS, který je v rámci Královéhradeckého kraje uplatňován jako doporučená metodika pro zpracování územních plánů na jeho území. Druhá část diplomové práce je zaměřena na vývoj a hodnocení při zavádění výše uvedeného projektu,metodiky v Královéhradeckém kraji do praxe. V rámci vývoje a hodnocení bude zhodnocen dopad při zpracovávání územních plánů dle citovaného projektu,metodiky, týkající se všech dotčených subjektů zabývajících se problematikou tvorby územního plánu a jeho následného využívání. Na základě těchto hodnocení a analýz byl také proveden rozbor, zda byla ze strany Královéhradeckého kraje zvolena vhodná strategie týkající se podpory, která metodiku MINIS doporučuje při zpracování územních plánů na svém území.
|
|
Projekt rodinné farmy jako uzavřené ekonomické jednotky
Jakubčík, Václav ; Pazderů, Kateřina (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce pojednává o rodinné farmě, která se zabývá pěstováním rychle rostoucích dřevin. Podnikatelským záměrem firmy je provozování kogenerační jednotky
a zajištění ekonomické soběstačnosti podniku. Rodinná farma by měla vyrábět více jak polovinu biomasy pro fungování kogenerační jednotky.
Práce se zabývá poskytováním služeb v oblasti zpracování těžebních zbytků, odstraňováním náletových dřevin, dopravou, a to vše za účelem získání dostatečného množství této komodity pro chod kotelny s kogenerační jednotkou. Dále jsou řešeny výstupy včetně využití odpadního tepla. Nezbytnou oporou při plánování kotelny je SWOT analýza, jejíž závěry jednoznačně podporují podnikatelský záměr provozu rodinné farmy.
Dalším z klíčových faktorů motivujících mě k rozšíření stávající kotelny o výrobu elektrické energie z biomasy jsou stále rostoucí ceny elektrické energie. Část vyrobené elektrické energie spotřebuji provozem sušárny, zbytek prodám společnosti ČEZ. Příjem
z prodeje elektrické energie by měl vylepšit podnikatelské cash-flow firmy.
Bezesporu významným zdrojem energie je odpadní teplá voda, která bude využita při vytápění sušárny řeziva, králičích jatek firmy Rabbit a zbytek bude využit k vytápění dílen
a bytových domů.
Hlavním motivem pro založení rodinné farmy je zajištění dostatku paliva pro kogenerační jednotku i v méně příznivém období při získávání biomasy z externích zdrojů tak, aby nebyl ohrožen ekonomický chod celého technologického zařízení.
Výsledkem je celkové ekonomické zhodnocení projektu, získávání biomasy
z jednotlivých zdrojů. Po celkovém zhodnocení docházíme k závěru, že projekt může být ziskový jako celek, díky zpracování vlastní produkce prvovýroby a poskytovaných služeb farma vytváří přidanou hodnotu a stává se stabilnější firmou.
K založení rodinné farmy mě motivuje i nezaměstnanost několika členů rodiny.
|
host ::
