|
Zhodnocení vlivu dotačních projektů na hospodaření a rozvoj obce či města
Scholzová, Pavla ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce) ; František, František (oponent)
Diplomová práce je věnována tématu Zhodnocení vlivu dotačních projektů na hospodaření a rozvoj města Police nad Metují a obce Suchý Důl. Práce je složena ze dvou částí. První část představuje teorii hospodaření municipalit, která je sepsána s použitím odborné literatury. Druhá část je zaměřena na příjmy a výdaje rozpočtu města Police nad Metují a obce Suchý Důl za období 2010 - 2015. Závěr druhé části tvoří zhodnocení dvou nejvýznamnějších projektů města Police nad Metují a obce Suchý důl, které byly realizovány v období 2010 - 2014.
Teoretická část obsahuje literární rešerši, v které jsou popsány a charakterizovány pojmy město, obce, hospodaření, orgány obce, dotace.
Praktická část je tvořena vlastním šetřením. Na začátku jsou popsány charakteristiky vybraných veřejných subjektů. Dále je jejich rozpočtová struktura příjmů a výdajů analyzována. Vybrány jsou dotační projekty a zhodnocen jejich dopad ekonomický, tak i sociálně - kulturní. Nakonec je použit výzkum pomocí dotazníkového šetření, kde jsou položeny otázky občanům města a obce a zjištěna spokojenost/nespokojenost s hospodařením a rozvojem.
Závěr práce je tvořen shrnutím poznatků, porovnání výsledků dopadu uskutečněných projektů a dotazníkového šetření na zlepšení hospodaření a rozvoje města a obce.
|
|
Prostorová distribuce a mobilita kriticky ohroženého okáče bělopásného (Hipparchia alcyone) v oblasti vodní nádrže Orlík
Váňová, Anežka ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Kriticky ohrožený motýl okáč bělopásný (Hipparchia hermione, syn.: alcyone) patří v České republice k rychle ubývajícím druhům denních motýlů, jejichž výskyt je na našem území vázán na několik posledních lokalit. V současnosti se jeho zbývající lokální populace nacházejí v okolí středního Povltaví, kde osídlují především řídké světlinové bory a doubravy s nízkým zápojem bylinného patra. V rámci mé diplomové práce byla v roce 2015 zjišťována disperze H. alcyone v oblasti vodní nádrže Orlík. Výskyt byl potvrzen na šesti lokalitách, z nichž dvě nebyly dosud známy. U čtyř početnějších lokálních populací byla pomocí metody zpětných odchytů hodnocena mobilita dospělců, která se na jednotlivých lokalitách významně lišila. Byly zaznamenány rozdílné průměrné délky přeletů na lokalitách i mezi pohlavím. Průměrné délky přeletů se pohybovaly v rozmezí 142až300 m u samců a 78až261 m u samic mezi lokalitami. Pravděpodobnosti přeletů byly zjišťovány pomocí dvou funkcí: obrácené mocninné (IPF) a negativně exponenciální (NEF). Bylo zjištěno, že funkce NEF lépe fitovala pravděpodobnosti přeletů na všech lokalitách. Přelety jedinců mezi zkoumanými lokalitami byly zaznamenány pouze u dvou nejbližších lokálních populací. Jednalo se o jednosměrné přelety z větší populace do menší populace (tři samci, dvě samice). Dospělci H. alcyone se do sousedních lokalit obtížně šíří nejen kvůli nízkému počtu jedinců v lokálních populacích, ale i kvůli špatné struktuře migračních cest. Pro zachování a podporu osídlení nových biotopů H. alcyone je proto potřeba podpořit rozvolňování porostů a tvorbu většího počtu menších mýtin v okolí lokalit s jeho výskytem.
|
|
Marketingový mix
Kukaňová, Tamara ; Štůsek, Jaromír (vedoucí práce) ; Poláková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Marketingovým mixem vybraného podniku. Je rozdělena na dvě části, na teoretickou a praktickou část. Teoretická část začíná definicí marketingu a charakteristikou služeb, následuje rozdělení marketingového mixu 7P. Praktická část se zaměřuje na zhodnocení dílčích částí Marketingového mixu vybraného podniku. Důležitou součástí praktické části je průzkum spokojenosti klientů s marketingovým mixem společnosti. Další součástí bakalářské práce je zhodnocení direct marketingové kampaně a porovnání dvou komunikací ve dvou různých obdobích. V závěru praktické části je uvedeno shrnutí dílčích částí marketingového mixu a na jeho základě jsou zde navržena opatření na jeho zlepšení.
|
|
Studium potravy velkých savců: metodologický přístup
Holá, Michaela ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stádník, Luděk (oponent)
Početní stavy spárkaté zvěře v posledních desetiletích narůstají téměř na celém území Evropy, což má za následek významné environmentální a ekonomické dopady. Kvalita a dostupnost přirozených i umělých zdrojů potravy patří mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující populační dynamiku spárkaté zvěře, a proto je nezbytné, aby byl efektivní management zvěře založen i na poznatcích z oblasti potravní ekologie. S postupem času se metody studia složení potravy značně vyvinuly, nicméně každá má své výhody a nevýhody. Cílem této dizertační práce je s použitím kombinace tradičních (tj. analýza obsahu žaludků) a moderních (tj. analýza stabilních izotopů, spektroskopie v blízké infračervené oblasti) metod studia složení potravy získat nové poznatky o potravní ekologii dvou významných zástupců spárkaté zvěře (tj. prase divoké, jelen evropský) na území České republiky. Jejich populace zde neustále narůstají a zároveň jsou intenzivně přikrmovány. Dále si tato práce klade za cíl vytvořit podklady pro následnou aplikaci těchto metod v myslivecké praxi a zaměřit se na metodologické otázky spojené s jejich použitím.
Na základě rozboru žaludků byl zhodnocen rozsáhlý soubor dat za účelem určit, do jaké míry jsou prasetem divokým přijímány složky potravy pocházející z lidské činnosti (tj. zemědělské plodiny a přikrmování). Potrava produkovaná člověkem tvořila dominantní a nejobjemnější složku potravy prasete divokého během celého roku. Nezbytným předpokladem k využití analýzy stabilních izotopů je znalost tzv. trofických diskriminačních faktorů (tj. systematický rozdíl v izotopovém složení mezi potravou a tkání živočicha, jež danou potravu přijal), které byly v rámci této práce experimentálně určeny pro stabilní izotopy uhlíku a dusíku v srsti prasete divokého a jelena evropského. Dále byly zhodnoceny možné zdroje variability (pohlaví, věk, váha, laktace) hodnot izotopové diskriminace. Získané výsledky představují nezbytné podklady pro použití analýzy stabilních izotopů k rekonstrukci potravy volně žijících jedinců prasete divokého a jelena evropského. V rámci této práce byla dále prokázána spolehlivost spektroskopie v blízké infračervené oblasti k určení ukazatelů kvality potravy v trusu jelena evropského. Výsledky této dizertační práce přispějí k efektivnímu mysliveckému managementu spárkaté zvěře na území České republiky.
|
|
Aplikace optimalizačních metod v hydrologickém modelování
Jakubcová, Michala ; Máca, Petr (vedoucí práce) ; Hanel, Martin (oponent)
Hlavním cílem optimalizačního procesu je nalezení optimálního stavu dané reality. Z mnoha možností je vybrána nejlepší varianta, čímž vzroste efektivita celého systému. Optimalizační technika byla aplikována v mnoha inženýrských problémech. V rámci hydrologického modelování je využita k odhadu nejlepší sady parametrů modelu, či k trénování umělých neuronových sítí.
Relativně novou optimalizační metodou je optimalizace rojem částic (PSO), která se vyznačuje malým množstvím parametrů pro nastavení a jednoduchou implementací. Původní algoritmus této metody byl mnoha autory modifikován. Důraz byl kladen na změnu způsobu inicializace částic v hejnu, aktualizaci topologie populace, přidání nového parametru do rovnice, či začlenění mechanismu promíchávání do algoritmu.
Modifikace PSO algoritmu zlepší provedení optimalizace, zamezí predčasné konvergenci a sníží výpočetní čas systému. Z těchto důvodů zahrnují hlavní cíle předložené doktorské práce navržení nové modifikace PSO metody s její implementací v programovacím jazyce C++. V práci bylo porovnáno a vyhodnoceno více PSO variant a nejlepší metody byly použity ve dvou hydrologických případových studiích.
První případová studie se zabývá použitím PSO algoritmů na inverzních problémech spojených s odhadem parametrů srážko-odtokového modelu Bilan. Ve druhé studii byly zkombinovány umělé neuronové sítě s PSO metodou pro předpověd´ vybraného indexu sucha.
Bylo zjištěno, že optimalizace rojem částic je vhodným nástrojem pro řešení problémů v rámci hydrologického modelování. Nejefektivnějšími PSO modifikacemi jsou varianty s adaptivní verzí váhovacího faktoru, které aktualizují rychlost částice během prohledávání vícedimenzionální řešené oblasti pomocí zpětné vazby.
Mechanismus promíchávání a přerozdělování částic do komplexů, ve kterých je samostatně spouštěn PSO algoritmus, také výrazně zlepšil provedení optimalizace.
Přínos této doktorské práce spočívá ve vytvoření nové PSO modifikace, která byla otestována na referenčních problémech a úspěšně aplikována ve dvou hydrologických případových studiích. Výsledky práce rozšířily využití PSO metody v reálných inženýrských problémech a všechny analyzované PSO algoritmy jsou k dispozici pro pozdější využití v rámci dalších výzkumných projektů.
|
|
Kontaminace rizikovými prvky na Kutnohorsku a možnosti jejího využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Horák, Jan ; Hejcman, Michal (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Dizertace se zaměřuje na využití kontaminace rizikovými prvky jako stratigrafického markeru v paleoenvironmentálním výzkumu. Kontaminace není studována sama o sobě, ale je vnímána jako prostředek k interpretaci sedimentárních záznamů historických jevů a událostí. Nese informace o původu kontaminace, o kontaminační aktivitě, či o vývoji krajiny.
Kutnohorsko (střední Čechy, 49°57'0.170"N, 15°15'59.877"E) je region s významnou historickou těžbou, která trvala především v době od 13. do 16. století. Později se vracely sporadické pokusy o obnovu těžby, víceméně neúspěšné. Výraznější návrat proběhl ve druhé polovině 20. století. Je tedy vysoce pravděpodobné, že kontaminanty zde budou moci být využity jako stratigrafické markery. Během výzkumu byly využívány především As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Pb, V a Zn, neboť patří mezi nejčastější prvky analyzované obecně i v rámci kutnohorského regionu.
Cíle práce jsou:
Charakterizovat kontaminaci v regionu a odpovědět na tyto otázky:
- Jsou některé rizikové prvky pro zdejší kontaminaci charakteristické?
- Pokud jsou, projevují se (prostorově, sedimentárně apod.) stejně, nebo různě?
- Je případná různorodost prostorově vázaná? Je vázaná na konkrétní krajinné prvky?
- Je případná různorodost vázaná na nějaké konkrétní aktivity?
Využít zjištěné poznatky v konkrétních situacích:
- Je možné využít kontaminaci rizikovými prvky jako stratigrafický marker ve fluviálních sedimentech?
- Jak interpretaci konkrétních situací ovlivňuje celkový kontext kontaminace v regionu
Jádrem výzkumu je metaanalýza kontaminačních dat z regionu (data pocházejí jak z našich výzkumů, tak i z dalších studií). Výsledky nepřinesly pouze základní charakteristiku kontaminace v regionu, ale i zásadní poznatky o její struktuře. Pouze As, Cd, Cu, Pb a Zn jsou spojeny s těžební a hutní činností. Ostatní prvky - jak koncentrací, tak rozšířením - jsou těmito činnostmi neovlivněny. Byla rovněž odhalena vazba As a Cd spíše na těžbu, kdežto Cu, Pb a Zn na hutnickou aktivitu. Obě skupiny byly jinak prostorově distribuované. Srovnání výpovědi koncentrací a clr-transformovaných hodnot přineslo další zajímavé výsledky. Tato transformace je pro interpretaci geochemických dat v prostoru zásadní.
Studován byl i prostor soutoku řek Klejnárky a Labe. Kontaminace je zde stále patrná, ale diverzita mezi kontaminanty již nikoliv. Soutok koncentrace silně nařeďuje, takže není snadno rozeznatelná v dalších úsecích toku. Nicméně i zde clr-transformace přinášejí detailnější pohled.
Byly rovněž provedeny analýzy dvou vertikálních profilů. Ukázalo se, že interpretovat data z jednoho profilu může být riskantní, pokud není zahrnut regionální kontext. V jednom z profilů dochází ke smíšení dvou odlišných geochemických populací (z hlediska statistiky). Kontaminace tak působí jen jako jeden faktor. Tato lokalita je vhodná pro statistická testování míchání dvou populací, identifikaci odlehlých hodnot apod.
|
|
Vybrané faktory ovlivňující výkonnost dostihových koní
Jirásková, Petra ; Vostrý, Luboš (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Cílem práce byl výběr nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících výkonnost dostihových koní a následná analýza vlivu vybraných faktorů na výkonnost dostihových koní v České republice. Vědeckou hypotézou pak bylo, že získané databáze umožní přesnou analýzu vlivu vybraných faktorů (pohlaví, věk, roční období narození a jiné) na výkonnost dostihových koní v České republice.
Výkonnost koní závisí na větším množství faktorů, které je možné rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou faktory vnitřní (genetické předpoklady, tělesná stavba, konstituce, temperament a charakter) a druhou skupinou jsou faktory vnější, to znamená ovlivněné prostředím a na koni nezávislé. Podmínky prostředí se podílí spolu s genotypem na výkonnosti koní největší měrou.
Vnějších faktorů je celá řada a patří mezi ně například období narození, hmotnost při narození, odchov hříběte, preventivní péče o zdraví, výživa, pohybový režim, trénink, podmínky daného dostihu, vliv věku a vliv pohlaví.
Tato práce měla za cíl vyhodnotit vliv vybraných faktorů na výkonnost. Jako základní ukazatel výkonnosti jednotlivých koní byl použit generální handicap, který je ohodnocením výkonu koně v dostizích v daném roce. Pro vytvoření databáze sledovaných koní byly využity údaje získané z internetového portálu Jockey clubu České republiky. Výchozí databáze koní byla vytvořena v programu Excel, ve kterém byly rovněž provedeny některé výpočty a zhotoveny grafy. Vlastní statistické zpracování proběhlo v programu R.
Postupně byl vyhodnocován vliv ročního období narození, pohlaví a věku na výkonnost. Bylo zjištěno, že u dvouletých koní má období narození významný vliv na věk při prvním startu v dostizích (čím byli koně narození později, tím dříve byli schopní jít na start dostihu). Dále byla nalezena souvislost mezi výší výher v dostizích a pohlavím u dvouletých koní, kde dosáhly vyšších výher klisny. U klisen byl také zjištěn nižší počet dní od narození do prvního startu v dostihu. Zajímavá souvislost byla zjištěna mezi věkem při prvním startu a výší generálního handicapu (absolvování prvního dostihu ve dvou letech mělo pozitivní vliv na výši handicapu ve věku tří let).
|
|
Marketingová komunikace a právní ochrana osobnosti. Střety, řešení, sankce, náprava.
Kylarová, Markéta ; Kadlecová, Eva (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá standardní marketingovou komunikací a jejím možným působením na člověka. Na danou problematiku je pohlíženo z právního hlediska. Jedná se o problematiku soudobou, narůstající s neustálým technologickým vývojem. Práce je koncipována do dvou částí, zahrnující část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se ve svých úvodních odstavcích zaměřuje na jednotlivé pojmosloví marketingu a marketingové komunikace, volně navazuje na propojení s problematikou ochrany osobnosti a definuje tak předmětné souvislosti obou aspektů. Práce komplexně analyzuje regulaci ochrany osobnosti, taktéž regulaci marketingového prostředí, přičemž se stěžejně zaměřuje i na pojem a regulaci médií jako hlavních sdělovacích prostředků. V oblasti mediální se práce odvíjí zejména od dvou základních ústavně zakotvených práv, jež se v praxi velmi často dostávají do vzájemného sporu. Rozpracování právní úpravy je podloženo i soudní judikaturou. Praktická část práce se nadále věnuje jednotlivým vybraným faktickým případům, které byly českými a zahraničními soudy v dané tématice řešeny. Dílčí část se věnuje výzkumu, s cílem analyzovat stanoviska veřejnosti k dané problematice. V konečné fázi diplomové práce jsou veškeré získané poznatky zhodnoceny a aplikovány na stanovené hypotézy.
|
|
Nejvýznamnější potravinové zdroje lipofilních vitaminů
Šafránková, Simona ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Táborský, Jan (oponent)
Základní poznatky o živinách a jejich potřebě by měly být nedílnou součástí vzdělání každého člověka. Mezi nezbytné živiny zajišťující plnohodnotné fungování organismu patří vitaminy. Vitaminy jsou esenciální látky, které mají v lidském organismu významnou úlohu. Hrají důležitou roli při procesech vstřebávání a výměny látek mezi vnějším prostředím a živým organismem. Vzhledem k tomu, že k jejich objevení došlo teprve v průběhu 20. století, výzkumy o jejich účincích na lidský organismus stále probíhají.
Vitaminy jsou rozlišeny do dvou základních skupin, vitaminy rozpustné ve vodě, tzv. hydrofilní (skupina vitaminů B a vitamin C) a vitaminy rozpustné v tucích, tzv. lipofilní (vitamin A, D, E, K).
Vitamin A je důležitý pro zajištění správného vidění a rozeznávání barev. Podporuje růst a kvalitu kostí, a je potřebný pro správný vývoj plodu.
Vyskytuje se v potravinách živočišného původu, jako jsou mléčné výrobky, mléko, maso, a játra. V potravinách rostlinného původu je zastoupen mnoha provitaminy, z nichž nejvýznamnější je beta karoten. Velmi bohatým zdrojem těchto provitaminů jsou listové zeleniny, jako jsou špenát nebo zelí.
Doporučená denní dávka vitaminu A je podle norem České republiky 800 mikrogramů. Tato potřeba závisí na pohlaví a věku jedince. Nedostatek vitaminu A způsobuje světloplachost a zhoršené vidění. Nadbytek vitaminu A může být pro organismus toxický. Zajímavé je, že beta karoten za toxický považován není.
Vitamin A se řadí mezi labilní vitaminy. Je citlivý na teplo, světlo a kyslík. Ztráty při šetrné přípravě pokrmů a při obvyklých stravovacích zvyklostech činí přibližně 20 %.
Vitamin D tvoří skupina několika biologicky účinných látek, z nichž nejvýznamnější je vitamin D2, ergokalciferol, vyskytující se v potravinách rostlinného původu, a vitamin D3, cholekalciferol, přítomný v živočišných zdrojích potravin.
Vitamin D se v lidském organismu chová jako hormon, tzn., že vzniká na jednom místě organismu, ale působí v jiné části těla. Zajišťuje příjem a vstřebávání vápníku a fosforu a udržuje jejich rovnováhu. Dále podporuje imunitní systém a může pomoci při léčení lupénky.
Doporučená denní dávka vitaminu D se pohybuje mezi 2,5 až 10 mikrogramů. Vyšší potřebu mají těhotné a kojící ženy a také kojenci a děti. Nedostatek vitaminu D porušuje homeostázu vápníku a metabolismus fosfátů. Nadbytek vitaminu D způsobuje hyperkalcémii.
Nejvýznamnější potravinové zdroje vitaminu D jsou játra, olej z rybích jater, tuk mořských ryb, fortifikované margaríny a mléko.
Vitamin D je citlivý na kyslík a světelné záření, skladováním ani přípravou pokrmů není aktivita vitaminu D výrazně ovlivněna.
Vitamin E je významným antioxidantem. Je důležitý pro udržení zdravé buněčné stěny, kůže, svalů, nervů, erytrocytů, srdce a také je potřebný pro správnou funkci krevního oběhu.
Doporučená denní dávka vitaminu E je 8 až 20 mg. Jeho potřeba se zvyšuje při vystavování se slunečnímu záření a škodlivým vlivům, při zvýšené tělesné námaze a při přijímání většího množství nenasycených mastných kyselin. K nedostatku vitaminu E u zdravých lidí v podstatě nedochází, neboť je zastoupen téměř ve všech základních druzích potravin. K hypervitaminóze vitaminu E dochází také jen zřídka, jelikož přijímáním běžné stravy žádné riziko předávkování nehrozí.
Nejvýznamnějším zdrojem vitaminu E jsou rostlinné oleje (slunečnicový a řepkový), ořechy, kukuřice, hrášek, obilné výrobky, tmavě zelená listová zelenina, vejce, játra a vnitřnosti.
Vitamin E je považován za nejstabilnější lipofilní vitamin. Zpracováním potravin dochází jen k minimálním ztrátám tokoferolu, tyto ztráty činí přibližně 10 %.
Vitamin K v lidském organismu podporuje srážlivost krve a společně s vitaminem D se podílí na neustálé tvorbě a přestavbě kostí.
Zdrojem vitaminu K jsou potraviny rostlinného i živočišného původu, např. maso, játra, mléko, zelenina a ovoce. Doporučená denní dávka vitaminu K se pohybuje okolo 0,01 až 0,14 mg. Nižší potřebu příjmu vitaminu K mají kojenci a děti do tří let. Nejčastější příčinou hypovitaminózy vitaminu K je narušení střevní mikroflóry podáváním různých léčiv, např. antibiotik. Příliš vysoké dávky vitaminu K se mohou v organismu hromadit a vést k rozpadu erytrocytů, k poškození jater a u dětí mohou způsobit žloutenku.
O stabilitě vitaminu K doposud není známo mnoho informací. Bylo zjištěno, že se vitamin K rychle rozkládá na světle, ale jeho ztráty při přípravě pokrmů jsou minimální.
|
|
Islámská architektura a umění
PODROUŽKOVÁ, Petra
Práce je věnována islámské architektuře, ve svém počátku ale nejdříve popisuje vztahy islámského náboženství k umění a kultuře obecně. Upozorňuje na význam muslimských staveb v souvislosti se symbolikou islámu. Ve třetí kapitole pojednává o střetu dvou civilizací, přičemž bere v úvahu nejdříve vliv islámské kultury na Evropu a následně i ovlivnění islámu Evropou. Čtvrtá kapitola si všímá podrobněji některých důležitých prvků islámské architektury (oblouk, geometrické vzory, ornamentika a kaligrafie) a vyjmenovává základní muslimské stavby. V poslední kapitole je popsán vývoj moderní islámské architektury ve 20. století, který je pak doložen na konkrétních soudobých sakrálních i světských stavbách.
|
host ::
