|
|
Anatomická analýza mezofylu stinného a slunného listu buku lesního pod vlivem zvýšené koncentrace CO2.
Horská, Jana ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Práce se zabývá vyhodnocením vlivu koncentrace CO2 a ozářenosti na vybrané anatomické parametry listu buku lesního, Fagus sylvatica L. Proces fotosyntézy je zásadně ovlivňován řadou vnějších faktorů, mezi nimi atmosférickou koncentrací CO2 a ozářeností a úzce souvisí s anatomickými parametry listu. Jedním z těchto důležitých anatomických parametrů ovlivňujících rychlost asimilace je vnitřní povrch listu, který představuje plochu mezofylu, na které dochází k výměně plynů. Experimentální materiál využitý v této práci byly listy z juvenilních stromů buku lesního zasazených v r. 2005 a rostoucích v aktuální koncentraci CO2 (390ppm, AC) a ve zvýšené koncentraci CO2 (700 ppm, EC) na experimentálním stanovišti Bílý Kříž v Beskydech Centra výzkumu globální změny AV ČR. Vyhodnoceny byly anatomické parametry slunných a stinných listů z obou ošetření CO2 odebrané ve dvou sezónách s odstupem tří let (2009 a 2012). Ke stanovení anatomických parametrů listu byly využity stereologické metody, které poskytují nevychýlený odhad měřených parametrů, především metoda fakír pro stanovení vnitřního povrchu listu. Na listech odebraných v roce 2009 byl účinek EC zaznamenán pouze ve snížení zastoupení mezibuněčných prostor v mezofylu. V roce 2012 způsobila EC u listů navýšení mocnosti palisádového parenchymu a trend...
|
|
|
Struktura a funkce chloroplastů vybraných dřevin pěstovaných pod vlivem zvýšené koncentrace CO2
Hlízová, Eliška ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
Fotosyntéza je zvýšenou koncentrací CO2 ovlivněna na mnoha hierarchických úrovních. Přestože je této problematice věnováno v posledních desetiletích mnoho pozornosti, stále je poměrně málo známo o přizpůsobení aktivity fotosystémů (PS) 1 a 2 a ultrastruktury chloroplastů zvýšené koncentraci CO2. Hlavním cílem této práce bylo proto zjistit vliv zvýšené koncentrace CO2 na strukturu a funkci chloroplastů smrku ztepilého, a to hlavně na uspořádání tylakoidních membrán a elektronový transport na nich probíhající. Studovány byly jehlice 13 - 14 let starých jedinců smrku ztepilého (Picea abies L. Karst.) rostoucích za stávající koncentrace (AC) a zvýšené koncentrace (EC = 700 ppm) CO2 v kultivačních sférách s automaticky otevíratelnými okny. Byl sledován vliv zvýšené koncentrace CO2 na obsah fotosyntetických pigmentů, fluorescenční a reflektanční indexy, aktivitu PS 1 a PS 2 izolovaných chloroplastů, plochu mediánního řezu chloroplastem a zastoupení plochy granálních a stromatálních tylakoidů na tomto řezu. Přestože byla při EC CO2 zvýšena rychlost světlem saturované asimilace, poklesl obsah pigmentů (chlorofylu a, b, karotenoidů) i aktivita obou fotosystémů. Míra poklesu aktivity fotosystémů se mezi PS 1 a PS 2 nelišila, nebylo tedy pravděpodobně ovlivněno zastoupení cyklického a necyklického elektronového...
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace CO2 a ozářenosti na kvantitativní parametry mezofylových buněk smrku ztepilého
Kubínová, Zuzana ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Radochová, Barbora (oponent)
KUBÍNOVÁ, Zuzana. Vliv zvýšené koncentrace CO2 a ozářenosti na kvantitativní parametry mezofylových buněk smrku ztepilého. Praha, 2010. 74 s. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Abstrakt Cílem práce bylo zvolit a upravit metodiku pro počítání částic v prostoru, aby byla použitelná pro nevychýlený odhad počtu chloroplastů v mezofylových buňkách jehlic. Pro počítání chloroplastů byla poprvé použita metoda disektoru, která umožňuje nevychýlený odhad počtu chloroplastů na objem jehlice z preparátů čerstvých řezů jehlicemi nasnímaných konfokálním mikroskopem bez nutnosti složité přípravy preparátů. Dalším cílem bylo porovnat vybrané fotosyntetické a anatomické charakteristiky ve slunných a stinných jehlicích smrku ztepilého pěstovaného dlouhodobě pod vlivem různé koncentrace CO2 v atmosféře. Stromy byly pěstovány v kultivačních sférách na experimentálním ekologickém pracovišti Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd České republiky, v.v.i. na Bílém Kříži v Moravskoslezských Beskydech po dobu osmi let v současné atmosférické koncentraci CO2 (v době experimentu stoupající od 357 až po 370 µmol CO2 ∙ mol-1 ) a ve zvýšené koncentraci CO2 (700 µmol ∙ mol-1 ). Z korun stromů byly odebrány slunné jehlice ze třetího přeslenu (ozářenost 1000-1200 µmol(fotonů) ∙ m-2 ∙ s-1 ) a...
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a dusíkatého hnojení na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Šimíčková, Adéla ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo studium vlivu zvýšené koncentrace CO2, dusíkatého hnojení a UV záření na obsah gliadinové frakce u ozimé pšenice. Ozimá pšenice (Triticum aestivum) odrůdy Bohemia byla pěstována v podmínkách normální a zvýšené koncentrace CO2, kde koncentrace dosahovala hodnoty 700 mol mol-1. K polovině vzorků byla přidána dusíkatá výživa (200 kg N ha-1), zatímco druhá polovina zůstala nehnojena. Rostliny byly pěstovány ve sklenících jednak s odstíněným UV-B zářením, jednak s normální UV radiací. Prostředí s přirozeným množstvím srážek bylo jednotné pro všechny zmíněné varianty. Gliadiny byly extrahovány 2-chlorethanolem, separovány metodou A-PAGE a následně kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Nejvýraznější vliv na množství gliadinových frakcí mělo dusíkaté hnojení za působení přirozeného UV záření při zvýšené i normální koncentraci CO2, zatímco v prostředí s odstíněným UV-B zářením nebyl významný vliv dusíku pozorován. UV záření tedy působilo v kombinaci s dusíkatou výživou jako stimulační faktor. Naopak statisticky významný vliv zvýšené koncentrace CO2 na obsah gliadinových proteinů nebyl prokázán.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a dusíkatého hnojení na obsah proteinů gluteninové a gliadinové frakce u ozimé pšenice
Chadimová, Klára ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této práci byl studován vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého, dusíkatého hnojení, sucha a UV záření na obsah proteinů gluteninové a gliadinové frakce pšeničného lepku. Ozimá pšenice odrůdy Bohemia byla kultivována za podmínek normální (AC; 400 mol CO2.mol-1) a zvýšené (EC; 700 mol CO2.mol-1) koncentrace CO2. Polovina vzorků byla hnojena dávkou 200 kg N.ha-1 (N+, N–) a dalšími sledovanými environmentálními faktory bylo vyloučení UV záření u poloviny komor (UV–, UV+) a manipulace přirozených srážek (DRY, WET). Gliadinová frakce lepku byla separována metodou A-PAGE, gluteninová frakce metodou SDS-PAGE. Proteiny byly kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Dusíkaté hnojení významně zvýšilo obsah proteinů gliadinové a gluteninové frakce lepku. V menší míře se projevil vliv sucha, které významně snížilo koncentraci některých subfrakcí gliadinů, naopak významný pokles množství proteinů vlivem sucha byl pozorován u HMW gluteninových podjednotek. Vyloučení UV záření způsobilo významné snížení obsahu proteinů několika subfrakcí gliadinových a gluteninoých podjednotek. Vliv zvýšené koncentrace CO2 se projevil pouze v malé míře významným zvýšením koncentrace proteinů gluteninových subrakcí HMW 1 a 2. Naopak významné snížení množství proteinů vlivem zvýšené koncentrace CO2 bylo pozorováno u gliadinových subfrakcí -5 1 a 1.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na denní chod obsahu a aktivity enzymu Rubisco
Zítková, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V jehlicích smrku ztepilého byly měřeny denní změny počáteční a celkové aktivity i obsahu enzymu ribulosa-1,5-bisfosfátkarboxylasy/oxygenasy (Rubisco) v podmínkách normální (A = 350 µmol mol-1) a zvýšené (E = 700 µmol mol 1) koncentrace CO2. Smrkové jehlice byly odebírány 22. 6. 2010 ve dvouhodinových intervalech od 3:30 do 22:30. Aktivita enzymu Rubisco byla stanovena spektrofotometricky, obsah enzymu Rubisco byl zjištěn metodou SDS-PAGE. U většiny vzorků byly naměřeny statisticky významně nižší hodnoty aktivit v normální koncentraci CO2 než ve zvýšené koncentraci CO2. Z grafů pro aktivitu lze také vyčíst nepřítomnost nočního inhibitoru CA1P. V době 7:00–17:30 byla aktivita přibližně přímo úměrná intenzitě fotosynteticky aktivní radiace. Množství enzymu Rubisco bylo statisticky významně vyšší při normální koncentraci CO2 než při zvýšené koncentraci CO2, což dokazuje aklimační depresi množství enzymu Rubisco při dlouhodobém působení zvýšené koncentrace CO2.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na kvalitu pšeničné mouky
Zítková, Jana ; Vránová, Dana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o vlivu zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na výnos pšenice a kvalitu pšeničného zrna a mouky. Zaměřuje se především na vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na celkový obsah dusíkatých látek v mouce, zastoupení proteinů, lepku a pekařské vlastnosti. Při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého dochází ke zvýšení výnosu pšenice. Naopak, značně snížen je obsah dusíkatých látek. Dochází také ke snížení obsahu lepku, hrubých bílkovin, které hrají důležitou roli pro kvalitní pekařské vlastnosti, jejich snížení způsobí horší vlastnoti těsta a zmenší objem chleba.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace CO2 a sucha na rychle rostoucí dřeviny
Vágner, Lukáš
Hlavním cílem této práce bylo zjistit vliv zvýšené koncentrace CO2 a sucha na růst rychle rostoucích dřevin, potažmo kříženců topolů Populus nigra a Populus maximowiczii na experimentální stanici Domanínek. Byly měřeny parametry fotosyntézy, odrazivosti, fluorescence chlorofylů a také obsah chlorofylů a flavonolů. Z výsledků vyplývá prokazatelný vliv větší regulační schopnosti průduchů při zvýšené koncentraci CO2, což vede k větší efektivitě využití vody. Rozhodující vliv na listovou plochu, specifickou listovou plochu i na hmotnost sušiny má efekt sucha. U specifické listové plochy však navzdory očekávání došlo vlivem sucha k jejímu zvýšení. Tento efekt byl však pozorován pouze v ambientní koncentraci CO2. U ostatních charakteristik došlo k jejich snížení. Vlivem zvýšené koncentrace CO2 došlo k mírnému poklesu specifické listové plochy. Rychlost fotosyntézy se zvyšuje s narůstající koncentrací CO2, naopak efekt sucha tyto charakteristiky tlumí a navíc způsobuje pokles obsahu chlorofylu. Zvyšující se koncentrace CO2 v době experimentu také vedla ke zvýšení indexu NDVI, který dokazuje zvýšený obsah chlorofylu. Hodnoty fluorescence se při obou koncentracích CO2 vlivem působení stresu suchem lišily minimálně. Maximální kvantový výtěžek fotosystému II je mírně vyšší při zvýšené koncentraci CO2. Celkově lze tedy shrnout, že při krátkodobém působení stresu suchem u hybridního topolu, zvýšená koncentrace CO2 zvyšuje efektivitu využití vody a zmírňuje tak dopad sucha na fotosyntetické parametry.
|
host ::
RSS.