|
|
Návrh a realizace roubené dřevostavby pro konkrétního uživatele
Ambrož, Petr
Diplomová práce se zabývá návrhem a realizací roubené dřevostavby. Roubená stavba je vyrobena z rostlého dřeva a doplněna tepelnou izolace, tak aby byly splněny tepelné požadavky. První část práce je věnována historii a konstrukcím roubených dřevostaveb. V praktické části je popsán návrh stavby, postupy při zpracování dřeva, jednotlivé konstrukční detaily a způsob výroby dřevostavby. Pro stavbu jsou zpracovány výrobní výkresy.
|
|
|
Zhodnocení vlivu podmínek stanoviště a období těžby na vlastnoti dřeva smrku
Zlámal, Jan
Bc. Jan Zlámal: Zhodnocení vlivu podmínek stanoviště a období těžby na dřevo smrku Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, 2019 Tato práce se zabývá některými faktory ovlivňujícími fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva smrku ztepilého (Picea abies L.(H. Karst). Jedná se především o vliv doby těžby a způsobu zpracování dřeva na jeho fyzikální a mechanické vlastnosti. Dále pak práce analyzuje data ze stojících stromů, ležících kmenů a opracovaných trámů. Trámy byly zpracovány čtyřmi různými způsoby, otesáním, standardním pořezem, otesáním z máčených výřezů, otesáním a následným máčením. Těžba stromů pro výrobu těchto trámů byla prováděna v zimě, na jaře a v létě. Většina těžeb byla prováděna s ohledem na měsíční fáze, jednalo se vždy o 1. a 2. čtvrt měsíční fáze. Výsledky experimentálních měření jsou uspořádány a statisticky vyhodnoceny. V neposlední řadě práce shrnuje poznatky odborné literatury o vhodných stanovištích smrku pro výběr kvalitní dřevní suroviny.
|
|
|
Wood impregnation
Pařil, Petr
Impregnace dřeva je jedním z nejstarších a nejčastěji používaných technik k ochraně dřeva. Toto ošetření nabízí širokou škálu ochrany v závislosti na použité impregnační látce (konzervační látce). Impregnace může dřevo učinit odolnější vůči hnilobě, méně hořlavé, rozměrově stabilnější, tvrdší, pevnější, UV stabilnější a další. Obecně má práce za cíl poskytnout nové a moderní přístupy k již známým technologiím. Experimentální část byla provedena za použití laboratorní vakuo-tlakové impregnační linky a mnoho dalších zařízení. Téměř všechny procesy a měření byli provedeny v laboratořích výzkumného centra v Útěchově. Pro výzkum byly použity různé dřeviny jako např. buk lesní (Fagus sylvatica L.) nebo topol (Populus hybrids). Patentované řešení poskytuje způsob ošetření a barvení dřeva obsahujícího třísloviny, vyznačený tím, že dřevo se impregnuje přípravkem obsahujícím nanočástice oxidů železa v množství 0,4 až 42 g/l, o průměrné velikosti částic v rozmezí 1 až 100 nm, a kapalný nosič. Impregnace může být prováděna jako tlaková impregnace s následným máčením nebo nátěrem či postřikem. Tento způsob je alternativou k čpavkování dřeva. Testy (Článek I) ukazují následující výsledky. Úprava čpavkem i nanoželezem vykazuje tmavší zbarvení dubového dřeva, intenzivnější ztmavnutí bylo pozorováno v případě ošetření nanoželezem. U neošetřeného dubu došlo k prudkému pokles světlosti po cca 25-50 hodin expozice a dalšímu postupnému zvýšení během další expozici. Tmavší plochy vytvořené reakcí tříslovin s železem nebo amoniakem zmizely po světelné expozici. V případě parametrů a * a b *, AT (úprava čpavkem) dubu je shodná s průběhem změny barvy neošetřeného dubu. Naopak se ukázalo, že u NIT (úprava nanoželezem) dubu byl dvojnásobný nárůst u obou parametrů. Barva NIT dřeva, po světelné expozici, byla více či méně ekvivalentní původní barvě AT. Zřetelné zčervenání NIT dubu může být způsobeno oxidací nevysrážených částic železa. Fungicidní účinek nanočástic mědi a stříbra proti dvěma dřevokazným houbám byly zkoumány s následujícími výsledky (Článek II). Nejvyšší hodnota příjmu látky byla pozorována u běli borovice (~ 2 kg/m3) pro obě formulace. Množství nanočástic ve dřevě se nezvyšovalo úměrně s rostoucí koncentrací, ale zvýšilo se pouze 1,5 až 2 krát. Nanočástice mědi dosahovaly průměrné vyluhovatelnosti 15 % až 35 % v závislosti na dřevině a koncentraci. Výrazně nižší vyluhovatelnost (max. 15 %) byla u běli borovice impregnované nanočásticemi stříbra o koncentraci 3 g/l. Nejvyšší fungicidní účinky (pod 5% ztráty hmoty) proti oběma testovaným houbám byly zjištěny u vzorků ošetřených nanočásticemi mědi o koncentraci 3 g/l. Nicméně, tento účinek je po testu vyluhování téměř zanedbatelný. Další výzkum by měl být zaměřen na fixaci látek ve struktuře dřeva. V této studii (Článek III) jsou zkoumány fyzikální a mechanické vlastnosti, tj., hustotní profil, pevnost v ohybu, tvrdost a navlhavost Lignamonu (i). Pro srovnání byly zkoumány vybrané vlastnosti lisovaného (pařeného) buku (ii) a neošetřeného buku (III). Lignamon vykazoval velkou variabilitu hustotního profilu ve srovnání s hustotním profilem pouze slisovaného buku. Toto je ovlivněno stupněm slisování, teplotou a vlhkostí. Modul pružnosti, tvrdost, odolnost proti navlhání a bobtnání se u Lignamonu zvyšuje ve srovnání se slisovaným bukem. Zvýšená rozměrová stabilita a nižší hygroskopicita Lignamonu jsou pravděpodobně způsobeny procesem tepelné úpravy. Další výzkum bude proveden s vlastně vyprodukovaným materiálem. Článek IV se zabývá účinkem tlakové impregnace topolového dřeva (Populus alba L.) vodnými roztoky sacharózy a chloridu sodného na jeho fyzikální vlastnosti. Nejlepších vlastností bylo dosaženo u impregnace sacharózou o koncentraci 6,25 g / 100 ml H2O. Příjem látky byl 31 kg/m3 (WPG kolem 8%). Hodnoty ASE (odolnost vůči bobtnání) dosáhly 36 % a MEE (odolnost vůči navlhavosti) byla snížena o 33 %. MW (mikrovlnná) a konvenční acetylace dřeva byla provedena s cílem určit účinnost na vlastnostech materiálu (Článek V). MW a konvenční ohřev pozitivně ovlivnily vybrané vlastnosti materiálu. Výsledky ukázaly, že nebyly zjištěny žádné významné rozdíly mezi MW a konvenčním ohřevem; Proto, MW ohřev může být použit jako náhrada v procesu acetylace. MW výkon 2 kW a rychlost dopravníku 0,1 m/min byly optimální podmínky pro MW acetylaci. Tyto parametry procesu měli za následek 39,4 % ASE (T) a 35,2 % ASE (R) u buku a 38,0 % ASE (T) a 16,3 % ASE (R) u topolových vzorků. Tato práce poskytuje detailní pohled na acetylaci dřeva za použití MW ohřevu. Studie (Článek VI) si klade za cíl vyhodnotit fungicidní aktivitu extraktivních látek získaných z urychleného procesu extrakce (fexIKA). Výsledky ukázaly, že extraktivní látky získané z jádra akátu zvýšily trvanlivost buku z třídy 5 (netrvanlivý s průměrným hmotnostní úbytkem 43,6 %) do třídy 3 (středně odolný s průměrnou hmotnostní ztrátou 12,7 %). Výsledky posledního Článku VII jsou následující. Po impregnaci odpadními látkami a následném luhování, velké množství TT (proces tepelné úpravy) a HTC (proces hydrotermální karbonizace) roztoku bylo vyluhováno, zatímco 25 % až 40 % pyrolýzních roztoků zůstaly ve dřevě. Objemové bobtnání (při 65% relativní vzdušné vlhkosti a 20 °C) bylo sníženo z 6,5 % u neošetřeného topolu na 5 % u impregnovaných vzorků odpady z tepelného procesu (180 °C nebo 200 °C). Procesy využívající HTC odpad z Miscanthus sp. (Misc.) snížily obj. bobtnání na 3-3,5 % a 2,5 % v případě ošetření pyrolýzními látkami. Hmotnostní úbytky (po testech odolnosti) neošetřeného buku (30-35 %) a topolu (40-50 %), byly sníženy na 2 % v případě pyrolýzních látek a 4 % v případě TT úpravy.
|
|
| |
|
|
Horizontální štípačka na palivové dřevo
Čechman, Jan ; Kašpárek, Jaroslav (oponent) ; Škopán, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je stručná kritická rešerše štípačů dřeva a poté vlastní návrh konstrukce štípače, který odpovídá zadaným požadavkům. Byl vytvořen CAD model a v případě potřeby došlo ke kontrole vhodnosti jednotlivých dílů. Podařilo se navrhnout a sestrojit štípačku dřeva, která disponuje vysokou hodinovou produkcí dřeva, velkou štípací silou a lze ji používat v domácích podmínkách.
|
|
| |
|
|
Nástroje pro ruční obrábění dřeva
Gregora, David ; Sarvašová Kvietková, Monika (vedoucí práce) ; Sedlecký, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Nástroje pro ruční obrábění dřeva představuje ucelené shrnutí dostupných informací a poznatků o dané problematice. První část práce se zabývá vývojovou genezí ručních nástrojů a celkového obrábění dřeva. V druhé části práce jsou popsány samostatné ruční nástroje, jejich rozdělení do jednotlivých kategorií podle způsobu práce a dále popis činností, ke kterým jsou určeny. Třetí část práce se zabývá výhoda a nevýhodami využívání ruční nástrojů, jak z užitné tak i z ekonomické stránky.
|
|
|
Volatilní látky ve víně školených v sudech typu barrique
Esterka, Vít
Tato bakalářská práce pojednává o volatilních látkách ve vínech školených v sudech typu barrique . Jsou zde popsány historické prameny při používání sudů , dále jejich rozdílnost a způsob zpracování. Zaměřil jsem se na rozdíly výrobců barrique sudů v České republice , tak i v zahraničí. V závěru jsem popsal metody ke stanovení volatilních látek ve víně .
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.