|
|
Individuální tréninkový plán pro hráče fotbalu
Kraft, Daniel ; Buzek, Mario (vedoucí práce) ; Frýbort, Pavel (oponent)
Název práce: Individuální tréninkový plán pro hráče fotbalu Cíle práce: Diagnostikovat svalové dysbalance a zmírnit jejich působení. Zjistit a upravit stravovací režim sledovaného probanda, snížit procentuální zastoupení tuku v těle. Metody: Laboratorní vyšetření. Pohybová a výživová intervence. Vyhodnocování výsledků pomocí analýzy a srovnání vstupních, kontrolních a výstupních laboratorních vyšetření, expertních posudků z kineziologických rozborů a rozhovorů s probandem a jeho rodiči. Výsledky: Výrazné zmírnění svalových dysbalancí protažením zkrácených svalů a svalových skupin. Mírné posílení ochablých svalových skupin. Částečná úprava pohodlného držení těla. Mírný úbytek podkožního tuku a zlepšení stravovacích návyků. Klíčová slova: Individuální plán, kompenzační cvičení, svalové dysbalance, zkrácené svaly, zdravá výživa, stravovací návyky
|
|
| |
|
|
Vliv analytických a syntetických metod u pacientů s muskulární dystrofií
Hrubšová, Vendula ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Název: Vliv analytických a syntetických metod u pacientů s muskulární dystrofií Cíle: V diplomové práci si kladu dva základní cíle. Prvním cílem je shrnutí teoretických poznatků o problematice muskulární dystrofie, její klasifikaci, dědičných predispozicích, diagnostice, následné léčbě a představení mezinárodní grantových projektů, světové organizace a registru muskulární dystrofie. Druhým cílem je zhodnocení efektu šestiměsíční fyzioterapeutické intervence u osob trpící muskulární dystrofií ve věkovém rozmezí 40 až 66 let na soběstačnost a samostatnost daných probandů a zhodnocení stupně zkrácení svalů dle Jandy u experimentální skupiny. Metody: Tato diplomová práce má výzkumný charakter. Jde o experimentální studii zaměřenou na zhodnocení efektu fyzioterapeutické intervence u osob trpící muskulární dystrofií. Ke zhodnocení míry zlepšení jsem použila informace získané v rámci kineziologických rozborů (vstupní, výstupní, kontrolní),které obsahovaly goniometrické vyšetření dle Jandy, vyšetření zkrácených svalů dle Jandy, vyšetření kloubní vůle dle Lewita a Rychlíkové, vyšetření reflexních změn dle Lewita, vyšetření aspekcí - sed,leh na zádech, stoj, chůze, dynamické vyšetření páteře a dýchání, neurologické vyšetření a Barthel index. U vybraných skupin probandů jsem porovnávala jen některé vybrané hodnoty a...
|
|
| |
|
|
Svalové dysbalance u studentů fyzioterapie
ČURDOVÁ, Aneta
Svalové dysbalance jsou fenoménem, který poprvé popsal profesor Janda. Některé svaly mají tendenci ke zkracování a jiné naopak k ochabování. V důsledku toho dochází ke vzniku dysbalancí, které mohou negativně ovlivňovat pohybové a celkový stav pohybového aparátu. Predispozičně je vznik svalových dysbalancí předurčen převahou tonických nebo fázických vláken v jednotlivých svalových skupinách. Narušení koordinace mezi svaly může vést ke vzniku funkčních poruch pohybového aparátu. Posturální změny a související funkční poruchy mohou být prohloubeny jak snížením hluboké stabilizace, tak i nevhodnou ergonomií. Jakákoliv změna rovnováhy v pohybovém systému ovlivní tento systém jako celek. Fyzioterapeut problém nerovnováhy mezi svaly často řeší u svých pacientů, ani jemu se však riziko vzniku podobných obtíží nevyhýbá. Fyzická náročnost tohoto povolání vyžaduje správnou ergonomii práce, která rizika snižuje. Výhoda fyzioterapeuta tkví v jeho teoretických a praktických znalostech, které může aplikovat na vlastním těle, vyrovnávat tak rovnováhu mezi svalovými skupinami a tím eliminovat riziko vzniku funkčních poruch a bolestivých stavů. Smyslem této práce bylo zmapovat výskyt svalových dysbalancí u studentů fyzioterapie, u kterých se v budoucnu předpokládá práce ve vystudovaném oboru. Druhým cílem bylo navrhnout opatření, která by pomohla vyhnout případným funkčním poruchám způsobeným svalovými dysbalancemi. Výzkum byl zaměřen na studenty prvního ročníku oboru fyzioterapie na Jihočeské univerzitě. Zúčastnilo se 33 studentek a 4 studenti, celkově tedy 37 osob. Vzhledem k tomu, že práce je zaměřena především na svalové dysbalance, byly vyšetřeny svaly zkrácené a svaly oslabené v souvislosti s kvalitou zapojení do pohybových stereotypů a také hypermobilita. Vzhledem k tomu, že svalové dysbalance a funkční poruchy úzce souvisí s kvalitou stabilizačního systému a s dechem, byl hodnocen i stereotyp dýchání a schopnost aktivace bránice. Palpačním vyšetřením byl zmapován výskyt bolestivých bodů v konkrétních svalech. Cílenými dotazy bylo od studentů zjištěno, zda se u nich pravidelně objevují například bolesti zad, kolen, a tak dále a zda prodělali úraz či operaci pohybové soustavy. Dotazy byly směřovány také na provozování pohybových aktivit, zda se jim studenti věnují pravidelně a jakým sportům konkrétně. Pro celkový pohled na zdatnost studentů byly hodnoceny indexy BMI, WHR a Ruffierův. Téměř u všech studentů byla potvrzena přítomnost některého z typů nerovnováhy. Při hodnocení dysbalancí horní části těla, resp. horního zkříženého syndromu, nebyla dysbalance zjištěna pouze u dvou studentů. U deseti studentů byly naopak přítomny všechny typy dysbalancí a tím potvrzen horní zkřížený syndrom. Při hodnocení dysbalancí dolní části těla, tedy dolního zkříženého syndromu, nebyla nepřítomnost dysbalancí zjištěna ani u jednoho ze studentů. Dolní zkřížený syndrom byl potvrzen u tří studentů. Z hodnocení typu dýchání a bráničního testu vyšlo najevo, že pouze osm studentů dokáže aktivovat bránici a brániční dýchání. Vzhledem k tomu, že u každého studenta byl výskyt některého z typů svalových dysbalancí pozitivní, bylo doporučeno přijmout určitá opatření všem studentům. K těmto opatřením však nelze přistupovat univerzálně, každá kombinace dysbalancí si naopak vyžaduje individuální přístup. Tato práce může posloužit jak odborné veřejnosti, tak i studentům fyzioterapie, popřípadě na ní může být navázáno dalším výzkumem, který by výsledky například porovnal s výskytem dysbalancí u studentů vyššího ročníku fyzioterapie nebo u studentů jiného oboru.
|
|
|
Zjištění vlivu cílené pohybové aktivity na utváření návyku správného držení těla na základní škole v jindřichově Hradci
MARKESOVÁ, Jitka
Diplomová práce se věnuje zjištění vlivu cílené pohybové aktivity na utváření návyku správného držení těla u dětí na druhém stupni základní školy. Výzkum se uskutečnil na 2.základní škole v Jindřichově Hradci se žáky sedmých tříd. Úkolem výzkumu bylo sestavit experimentální i kontrolní skupinu, u kterých bylo provedeno vstupní vyšetření standardizovanými funkčními testy na zhodnocení držení těla a zjištění zkrácení a oslabení svalů. Následně byl sestaven cvičební program na podporu správného držení těla a odstranění svalových dysbalancí po dobu 6 týdnů. Poté bylo provedeno výstupní hodnocení experimentální i kontrolní skupiny shodné se vstupním. Při srovnání vstupního a výstupního vyšetření jsme zjistili, že u experimentální skupiny došlo ve všech sledovaných parametrech k mírnému zlepšení. U kontrolní skupiny nepodílející se na cvičebním programu nedošlo k žádné pozitivní změně ve sledovaných parametrech.
|
|
|
Vyšetření posturálních funkcí u dětí staršího školního věku na vybraných školách v Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci
MARKESOVÁ, Radka
Diplomová práce se věnuje vyšetření posturálních funkcí u dětí staršího školního věku na vybraných školách. Do výzkumu byly zapojeny základní škola Baarova v Českých Budějovicích a 2. základní škola v Jindřichově Hradci. Pro zjištění kvality těla byly použity standardizované testy na hodnocení postavy podle Jaroše a Lomíčka a hodnocení držení těla podle Matthiase, funkční testy svalů s tendencí ke zkrácení a s tendencí k ochabování. U záměrně vybrané skupiny jsme předpokládaly výskyt vadného držení těla a svalových dysbalancí u 30 % testovaných. Výzkumná skupina dosáhla v daném vyšetření lepších výsledků.
|
|
|
Analýza pohybové výchovy na základních a středních školách z hlediska fyzioterapie
MAŤÁKOVÁ, Kateřina
Nedostatek pohybu je dominantou současného životního stylu. Má za následek řadu civilizačních onemocnění a u školní mládeže se podílí především na poruchách držení těla. Právě obtíže pohybového aparátu jsou v příčinách dlouhodobého sledování lékařem na třetím místě, hned za alergickým onemocněním a smyslovými vadami. Bakalářská práce Analýza pohybové výchovy na základních a středních školách z hlediska fyzioterapie se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na informace o životním stylu, na to jaký vliv má pravidelná pohybová aktivita na naše tělo a kterým onemocněním se díky pohybu můžeme vyhnout, případně je zmírnit. Dále je zde kapitola věnující se anatomii dětského pohybového systému, posturální funkci, ontogenezi motoriky, základním pohybovým schopnostem v dětském věku a psychologickým faktorům sportovní činnosti dítěte. V praktické části jsou prezentovány dosažené výsledky. Ke zpracování byla použita kvalitativní a kvantitativní výzkumná strategie. Sběr dat probíhal testováním 18 žáků základní a střední školy a analýzou školních vzdělávacích programů 9 základních a 12 středních škol v Mladé Boleslavi. Výzkum probíhal na jaře roku 2012. Cílem práce bylo zjistit, zda koncepce hodin tělesné výchovy na základních a středních školách je vyhovující a dostačující k udržení určité úrovně pohyblivosti a obratnosti. Byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza H1 předpokládala, že tělesná výchova na základních školách je zařazena do výuky pouze 2 krát týdně. Tato hypotéza byla potvrzena. Také hypotéza H2, která předpokládala, že tělesná výchova na středních školách je zařazena do výuky pouze 2 krát týdně, byla potvrzena. Naopak hypotéza H3, kde bylo předpokládáno, že základní školy dostatečně nerozvíjí mimoškolní tělovýchovné a sportovní aktivity, nebyla na základě zjištěných údajů potvrzena. Jako nejčastěji oslabená svalová skupina se ukázaly břišní svaly, vzpřimovače páteře v bedrech a hýžďové svaly. Pokud bych měla zhodnotit, která věková skupina je na tom nejlépe z hlediska zkrácených a oslabených svalů, tak jednoznačně studentky prvního ročníku střední školy. V souvislosti se získanými výsledky by bylo vhodné věnovat konceptu školní tělesné výchovy a mimoškolním pohybovým aktivitám větší pozornost. Klást důraz na pohybové aktivity o přestávkách a zařadit protahovací cviky i do běžného vyučování. Zvlášť ve věkové kategorii 7 až 11 let, kdy dochází k největšímu nárůstu vadného držení těla.
|
|
|
Vliv cílené pohybové aktivity na utváření návyku správného držení těla\\
MÍKOVÁ, Jiřina
Diplomová práce je zaměřena na zjištění vlivu cílené pohybové aktivity na utváření návyku správného držení těla u žáků sekundy a tercie víceletého Česko-anglického gymnázia s.r.o. v Českých Budějovicích. Výzkumu se zúčastnilo celkem 34 probandů, kteří byli rozděleni do 2 skupin, experimentální a kontrolní, přičemž každá skupina čítala 17 probandů. Obě skupiny byly podrobeny vstupnímu testování, jehož obsahem bylo hodnocení držení těla dle Jaroše a Lomíčka, člunkový běh 4 x 10 metrů, který testuje tělesnou zdatnost, a testy na zkrácené a oslabené svaly. V následujících 6ti týdnech byly s experimentální skupinou pod mým vedením realizovány hodiny zdravotní tělesné výchovy. Kontrolní skupina pokračovala v hodinách tělesné výchovy pod vedením svého učitele tělesné výchovy. Po uplynutí této doby následovalo výstupní měření a hodnocení shodné se vstupním. Při vstupním hodnocení experimentální skupiny mělo 88% žáků dobré držení těla a 12% vadné držení těla, zatímco v kontrolní skupině mělo 94% žáků dobré držení těla a 6% vadné držení těla. Po 6týdenním cvičení při výstupním hodnocení v experimentální skupině mělo 94% žáků dobré držení těla a 6% dokonalé držení těla. V kontrolní skupině mělo 88% žáků dobré držení těla a 12% vadné držení těla. Výsledky ukázaly, že vlivem cílené pohybové aktivity lze docílit zlepšení v držení těla.
|
host ::
RSS.