|
|
Srovnání ekologických a technologických vlastností různých způsobů výroby slévárenských forem a jader
Dlouhá, Monika ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Kořeny slévárenské výroby sahají snad až do roku 2000 př. n. l. Od té doby slévárenská výroba prodělala ve svém vývoji čtyři etapy a u každé z nich došlo ke kvalitativnímu skoku. Od 20. století se ve slévárenství využívá chemizace forem a jader, což je příčinou produkce škodlivých látek, které mají negativní dopad na životní prostředí. Velkým zdrojem škodlivin jsou právě pojiva, tvrdidla a katalyzátory, které jsou potřebné pro pojení formovací směsi. Třetí etapa slévárenství se zabývá fyzikálními procesy, které se v dnešní době nepoužívají, i když jsou nejekologičtější. V dnešní době se nejvíce používají metody Cold-box, Warm-box a Hot-box.
|
|
|
Studium možností přípravy syntetických pískovců
Solik, Jaroslav ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce studuje možnosti přípravy syntetických pískovců na bázi alkalicky aktivovaných (geopolymerních) pojiv. Cílem práce je navrhnout vhodný pojivový systém o optimální koncentraci, tak aby připravený materiál (umělý kámen) vykazoval podobné vlastnosti jako přírodní. V experimentální části jsou shrnuty experimenty, které studují několik odlišných alkalických pojivových systémů. Cílem je porovnat vlastnosti pojiv připravených z metakaolinů (Mefisto K-05 a L-05) alkalicky aktivovaných sodným nebo draselným vodním sklem. Pro porovnání s těmito pojivovými systémy byly připraveny i vzorky z komerčně dodávaného geopolymerního pojiva Baucis.
|
|
|
Moderní anorganické slévárenské pojivové systémy
Kolařík, Martin ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá nově vyvinutými anorganickými pojivovými systémy. Ty jsou vyvíjeny zejména pro jejich ekologické přednosti. U některých zmíněných pojivových systémů se ale dosahuje i lepších technologických vlastností. Jsou zde popsány anorganické pojivové systémy jak na bázi alkalických silikátů, tak na bázi anorganických solí. Pozornost je věnována také bentonitu, který je stále nejpoužívanějším pojivem na světě. Ukazuje se, že tyto pojivové systémy budou mít význam pro budoucnost slévárenského průmyslu.
|
|
|
Možnosti využití odpadních písků z výroby vodního skla ve stavebnictví
Bílek, Vlastimil ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Odpadní písky po výrobě vodního skla nenalézají v současné době uplatnění a vzhledem k vysokému obsahu alkálií jsou považovány za nebezpečný odpad. Tato práce se proto snaží nalézt a prostudovat možnosti jejich uplatnění ve stavebnictví. Nejprve byly provedeny nezbytné analýzy těchto písků, následně byly studovány výhody a nevýhody použití těchto odpadních písků pro produkci materiálů na bázi portlandského cementu a alkalicky aktivovaných materiálů. Studovány byly vlastnosti čerstvých i zatvrdlých past, malt a betonů, při jejichž přípravě byly tyto písky využity. Mezi nejvíce sledované vlastnosti patřila jejich zpracovatelnost a pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu. Velká pozornost byla věnována také riziku alkalicko-křemičité reakce a možnostem jejího potlačení prostřednictvím minerálních příměsí.
|
|
|
Vývoj kompozitů na bázi alkalicky aktivovaných matric odolných vůči působení extrémních teplot
Ševčík, Marek ; Šácha, Libor (oponent) ; Dufka, Amos (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na vývoj kompozitů z alkalicky aktivovaných materiálů (AAM) a jejich odolnost vůči působení extrémních teplot. V teoretické části je popsána alkalická aktivace a prekurzory pro výrobu AAM. Dále je popsána problematika působení extrémních teplot na tyto materiály. V experimentální části byl postupně stanoven optimální silikátový modul s ohledem na vlastnosti AAM, dále bylo ověřeno působení extrémních teplot na matrici z AAM. V další etapě byl testován vliv plniva s ohledem na chování při extrémních teplotách a poté byla optimalizována finální receptura.
|
|
|
Metodika stanovení chemického složení vodních skel
Flídrová, Michaela ; Bartoníčková, Eva (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá metodikou stanovení chemického složení vodních skel. Snahou bylo nalézt vhodnější metodu, než je kolorimetrická analýza využívaná jedním z tuzemských výrobců vodních skel. Stávajícím postupem lze určit obsah Me2O (Na2O, K2O, Li2O), nicméně při stanovení SiO2 je metoda nepřesná, neboť barevná změna indikátoru při druhé titraci je velmi pozvolná, a proto je určení bodu ekvivalence nejednoznačné. Hlavním cílem této práce tedy bylo najít vhodnou metodu pro komplexní stanovení chemického složení vodních skel, která je porovnána s jinými metodami využívanými v analytické chemii silikátových materiálů. Velmi slibnou metodou se jeví konduktometrická titrace odměrným roztokem kyseliny chlorovodíkové, která poskytuje přesný, rychlý a instrumentálně nenáročný způsob chemického stanovení.
|
|
|
Moderní anorganické slévárenské pojivové systémy
Kolařík, Martin ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá nově vyvinutými anorganickými pojivovými systémy. Ty jsou vyvíjeny zejména pro jejich ekologické přednosti. U některých zmíněných pojivových systémů se ale dosahuje i lepších technologických vlastností. Jsou zde popsány anorganické pojivové systémy jak na bázi alkalických silikátů, tak na bázi anorganických solí. Pozornost je věnována také bentonitu, který je stále nejpoužívanějším pojivem na světě. Ukazuje se, že tyto pojivové systémy budou mít význam pro budoucnost slévárenského průmyslu.
|
|
|
Tepelné vlastnosti forem v závislosti na použitém ostřivu
Šuráň, Jiří ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Projekt vypracovaný v rámci inženýrského studia předkládá studii pro tepelné vlastnosti formovacích směsí s použitím různých druhů ostřiv. Bylo testováno celkem 5 ostřiv a to: zirkon, ŠH22, chromit, olivín a dunit. Formovací směsi byly testovány na tepelnou kapacitu, tepelnou akumulaci a tepelnou vodivost. Nejvyšší tepelné kapacity bylo dosaženo u dunitového ostřiva. Největší tepelnou akumulaci měla směs s chromitovým ostřivem a nejlepší tepelná vodivost byla zjištěna u směsi s olivínovým ostřivem.
|
|
|
Možnosti inovace procesu úpravy vody
Zelený, Zdeněk ; Biela, Renata (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi inovace procesu úpravy vody. Konkrétně zkoumá možnosti využití sodného vodního skla a nanoželeza při odstraňování těžkých kovů ze surové vody při její úpravě na vodu pitnou. Pro srovnání byl využit tradičně používaný koagulant, konkrétně tekutý síran hlinitý. Úvodní část práce se věnuje možnostem úpravy povrchové vody při procesu úpravy takovéto vody na vodu pitnou. Součástí této kapitoly je popis kvality využívané surové vody, dále pak popis v současnosti používaných separačních procesů. Mimo to jsou popsány i běžně používané typy úpraven vod. Závěr úvodní části se zabývá tradičními koagulanty a tvorbě suspenze. Další část této diplomové práce se již věnuje možnostem inovace při úpravě surové vody na vodu pitnou, jsou popsány možnosti využití a vlastnosti vodního skla a nanoželeza. V následující kapitole je popsána experimentální část práce. Na ní navazují výsledky experimentální části. V poslední kapitole jsou shrnuty získané poznatky a okomentovány naměřené hodnoty z experimentální části. Součástí této práce je rovněž představení několika konkrétních projektů využívajících předkládané inovativní technologie.
|
|
|
Vývoj kompozitů na bázi anorganických pojiv určených pro extrémní aplikace
Janoušek, Petr ; Šácha, Libor (oponent) ; Dufka, Amos (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je vývoj kompozitních materiálů na bázi anorganických pojiv pro použití v extrémních podmínkách. To znamená především kompozitů na bázi geopolymerů respektive alkalicky aktivovaných materiálů (AAM). Teoretická část této diplomové práce shrnuje poznatky o vývoji a použití alkalicky aktivovaných materiálů, o jejich struktuře a mechanismech jejich tvorby. Dále se zabývá použitelnými surovinami pro výrobu AAM a také jejich budiči, kterými jsou zejména vodní sklo a hydroxid sodný. Je zde také provedeno shrnutí vlivů vysokých teplot a chemických látek na mechanické vlastnosti AAM a také požadavky normy ČSN EN 1504-3 na správkové hmoty. Úkolem praktické části bylo vyvinutí správkové malty pro sanace betonových konstrukcí na bázi AAM tak, aby její výroba byla pokud možno co nejjednodušší, čili jednosložkové hmoty. Postupně bylo vyvinuto šest receptur. Zkušební tělesa vyrobená podle těchto receptur byla podrobena vybraným zkouškám podle požadavků normy ČSN EN 1504-3.
|
host ::
RSS.