|
|
Rekrystalizace automatové oceli studované technikou in-situ SEM/EBSD
Babinský, Tomáš ; Němec, Karel (oponent) ; Petrenec, Martin (vedoucí práce)
Rekrystalizační žíhání bývá zařazováno při výrobě součástí z automatových ocelí za účelem zvýšení tažnosti tvářených polotovarů před tvářením na finální tvar. K pochopení dějů odehrávajících se během žíhání v materiálu je vhodné užít in-situ technik, které umožňují sledovat změny v materiálu v reálném čase na původním místě, kde děj probíhá. Ke sledování změn na úrovni zrn je ideální metodou pozorování na základě difrakce zpětně odražených elektronů – EBSD – v rastrovacím elektronovém mikroskopu – SEM. Je tak možné sledovat nukleaci, růst a následně potenciální hrubnutí rekrystalizované struktury. Speciální konstrukce tahového stolku umožňuje pozorovat změny na vzorku přímo při tahové zkoušce. Díky tomu lze posoudit vliv vměstků MnS na plasticitu automatových ocelí. Materiály studovanými v této práci jsou konvenční automatová ocel 11SMnPb30 a její bezolovnatá varianta 11SMnBi30.
|
|
|
Mikročistota ocelí vyráběných na vakuových indukčních pecích
Pastyřík, Petr ; Záděra, Antonín (oponent) ; Pernica, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá mikročistotou ocelí vyráběných na vakuových indukčních pecí s odléváním na vzducu. Práce popisuje 3 tavby oceli stejné značky s různými parametry výroby. Následně byly připravené vzorky a na základě těchto vzorků byla hodnocena mikročistota těchto taveb. Pro hodnocení mikročistoty a chem. složení byla použita obrazová analýza, elektronový mikroskop a spalovací analyzátory pro měření obsahu kyslíku, dusíku, uhlíku a síry. Následuje vyhodnocení mikročistoty a porovnání jednotlivých taveb. V závěru práce jsou uvedeny možné doporučení pro provoz školní slévárny.
|
|
|
Návrh technologie a ověření výroby malých ocelových ingotů
Jakubčíková, Lucie ; Čamek, Libor (oponent) ; Záděra, Antonín (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem ingotů z duplexních (austeniticko-feritických) korozivzdorných ocelí z hlediska minimálního výskytu osové pórovitosti. Optimální tvar a rozměr ingotu a podmínky odlévání jsou stanoveny na základě numerických simulací. Je vyhodnocena výsledná vnitřní kvalita realizovaného ingotu. Přítomnost ředin, mikrostaženin je stanovena pomocí kapilární zkoušky. Míra chemické heterogenity, rozsah makrosegregace, vybraných prvků v daných místech ingotu je měřena optickým emisním spektrometrem. Zjištěné hodnoty segregace byly porovnány s výsledky simulačního programu. Mikročistota ingotu je posuzována na základě metalografických výbrusů.
|
|
|
Rekrystalizace automatové oceli studované technikou in-situ SEM/EBSD
Babinský, Tomáš ; Němec, Karel (oponent) ; Petrenec, Martin (vedoucí práce)
Rekrystalizační žíhání bývá zařazováno při výrobě součástí z automatových ocelí za účelem zvýšení tažnosti tvářených polotovarů před tvářením na finální tvar. K pochopení dějů odehrávajících se během žíhání v materiálu je vhodné užít in-situ technik, které umožňují sledovat změny v materiálu v reálném čase na původním místě, kde děj probíhá. Ke sledování změn na úrovni zrn je ideální metodou pozorování na základě difrakce zpětně odražených elektronů – EBSD – v rastrovacím elektronovém mikroskopu – SEM. Je tak možné sledovat nukleaci, růst a následně potenciální hrubnutí rekrystalizované struktury. Speciální konstrukce tahového stolku umožňuje pozorovat změny na vzorku přímo při tahové zkoušce. Díky tomu lze posoudit vliv vměstků MnS na plasticitu automatových ocelí. Materiály studovanými v této práci jsou konvenční automatová ocel 11SMnPb30 a její bezolovnatá varianta 11SMnBi30.
|
|
|
Vliv použití sekundární metalurgie na vlastnosti oceli
Navrátil, Horymír ; Fila, Pavel (oponent) ; Záděra, Antonín (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou popsány metalurgické pochody při výrobě oceli v elektrické obloukové peci. Je zde popsána oxidační i redukční fáze tavby. Dále jsou popsány základní prvky sekundární metalurgie používané ve slévárnách oceli a možnosti jejich využití. Práce se také zabývá nečistotami v oceli, konkrétně nekovovými vměstky, plyny a stopovými prvky, s čímž souvisí i výsledné užitné vlastnosti oceli. V této bakalářské práci byly blíže popsány technologické vlastnosti oceli. Popsán byl i vliv několika vybraných prvků na vlastnosti oceli. Byl zde zhodnocen vliv sekundární metalurgie na objem vad v ocelových odlitcích, na mechanické vlastnosti a na výsledné chemické složení.
|
|
|
Metalurgie a vlastnosti masivních ocelových odlitků
Kubík, Jiří ; Čech, Jan (oponent) ; Záděra, Antonín (vedoucí práce)
Práce se zabývá stanovením chemického složení a morfologie vměstků u experimentálního odlitku v provozních podmínkách slévárny ŽĎAS a.s. při dodržení optimálního obsahu vhodných dezoxidovadel v závislosti na podmínkách tuhnutí. Úvodní část práce je věnována teoretickému rozboru možných vad v odlitcích. Dále je popsán experimentální odlitek, místa odběru vzorků a jejich značení. Následně je vyhodnocena morfologie, mikroanalýza vměstků a vliv vměstků na mechanické vlastnosti a vznik vad v odlitku. Závěr obsahuje shrnutí výsledků a návrh dalšího směru ve výrobě masivních ocelových odlitků.
|
|
| |
|
| |
|
|
Reoxidační pochody v ocelích
Kotásek, Petr ; Veselý, Pavel (oponent) ; Šenberger, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá vývojem a ověřením metodiky sběru dat, která je následně použita při výzkumu reoxidačních pochodů v ocelových odlitcích. K posouzení míry reoxidace byla měřena aktivita kyslíku v peci, pánvi a ve formě. Dále se vyhodnotilo chemické složení strusky odebrané z nálitku formy, změny chemického složení kovu a změřily se objemy a plochy vad. Každá metoda má stručně popsán princip měření a výsledky jsou pro každou metodu vyhodnoceny. V závěru je experiment shrnut a jsou uvedeny poznatky z experimentu.
|
|
|
Vliv filtrů na plnění formy při odlévání slitin hliníku
Makalouš, Jakub ; Veverka, Aleš (oponent) ; Roučka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato studie se zabývá vlivem filtrů na plnění formy při odlévání slitin hliníku. Hlavním cílem práce bylo popsat hydraulické odpory různých druhů filtrů a průběh zanášení vměstky. V teoretické části popisuje problematiku filtrace obecně, specifika filtrace hliníkových slitin a také hlavní charakteristiky vměstků vyskytující se v hliníkových slitinách. Experimentální část se zabývá prolévacími zkouškami filtrů, vlivem filtrů na naplynění taveniny a metalografickým rozborem. Bylo zjištěno, že nejmenší odpor pro dané podmínky lití tvoří ve vtokové soustavě filtr GEPHAL, naopak největší odpory tvořily pěnové keramické filtry typu LD. Pro studium průběhu zanášení vměstků je třeba zmenšení průtočné plochy filtrů. Při metalografických zkouškách byly nalezeny vměstky typu oxidických blan, spinely Al2O3.2MgO, kalové fáze i vměstky SiC.
|
host ::
RSS.