|
|
Zhodnocení zdravotního stavu dřevin v Zámeckém parku v Blatné
Flandera, Robert
Zhodnocení zdravotního stavu dřevin v zámeckém parku v Blatné Robert Flandera Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně Bakalářská práce se zabývá zhodnocením zdravotního stavu stromů v zámeckém parku v Blatné. Na tomto zhodnocení závisí navrhovaná péče o park, a to ve formě zásahů na samotných dřevinách i ve formě nové výsadby. Péče byla navržena tak, aby park zůstal co možná nejdéle krásný a majestátní, jako je nyní. Práce se dělí na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část se za pomoci odborné literatury zabývá vysvětlením důležitých pojmů, které jsou nedílnou součástí hodnocení stavu dřevin. Dále se věnuje problematice zásahů a výsadby v parku. Praktická část se zaměřuje na informace o stromech, nasbírané v terénu a interpretované ve výsledných grafech a tabulkách. V ní se prezentují výsledky terénního měření, z kterých se vyvozuje následná péče o park. Závěr shrnuje celou práci. Diskuse se zaměřuje na rozdíly v kvalitativních atributech mezi dvěma lokalitami v parku.
|
|
|
Porovnání růstu prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu
Souchová, Jana
Cílem diplomové práce bylo porovnat a vyhodnotit na základě zjištěných skutečností růst prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu stejných druhů dřevin. Všechny dřeviny porovnávané a sledované v této práci, byly vysázeny na stejnou plochu holiny, a to v roce 2016. Hodnocení bylo realizováno na 4 výzkumných plochách, tyto plochy jsou charakterizovány soubory lesních typů 2S (svěží buková doubrava), 6K (kyselá smrková bučina), 6S (svěží smrková bučina) a 7K (kyselá buková smrčina). Na těchto sledovaných plochách se nacházejí zástupci třech druhů lesních dřevin, a sice smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst.), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb) Franco) a buk lesní (Fagus silvatica L.). Na každé ploše bylo pro každou variantu sadebního materiálu na podzim roku 2017 podrobeno měření 100 jedinců, u kterých byly hodnoceny následující parametry: ztráty, výška nadzemní části v roce 2016 (ta byla měřena po jizvu značící poslední přírůst), výška nadzemní části v roce 2017, přírůst v roce 2017, délka bočního přírůstu větví v roce 2017, šířka koruny, tloušťka kořenového krčku, odklon kmínku od svislé osy, délka a šířka asimilačního aparátu, přímost kmínku, vitalita rostliny. Ze zjištěných výsledků byly stanoveny následující závěry: Na ploše SLT 6K u dřeviny buk lesní lépe odrůstala varianta sadebního materiálu krytokořenná. Naproti tomu u dřeviny douglaska tisolistá lépe odrůstal prostokořenný sadební materiál. Dřevina smrk ztepilý pak lépe odrůstala ve variantě krytokořenné. Při celkovém zhodnocení výše uvedených faktorů pak lze konstatovat, že na SLT 6K lépe odrůstá krytokořenný sadební materiál. Na ploše SLT 6S u dřeviny buk lesní bylo zjištěno že lépe odrůstala ve variantě prostokořenné. Douglaska tisolistá pak lépe odrůstala rovněž ve variantě prostokořenné a smrk ztepilý nejlépe odrůstal ve variantě sadebního materiálu krytokořenný. Výsledkem je konstatování, že na SLT 6S tedy lépe odrůstá prostokořenný sadební materiál. Na ploše SLT 7K bylo patrné lepší odrůstání buku lesního ve variantě krytokořenné, stejně tak celkově lepší výsledky vykazoval smrk ztepilý ve variantě krytokořenné. Douglaska tisolistá lépe odrůstala na zmíněné ploše ve variantě prostokořenné. Shrneme-li tedy závěry pozorování na SLT 7K, je možno konstatovat, že lepších výsledků dosahuje a tedy lépe odrůstá krytokořenný sadební materiál. U plochy SLT 2S byly výsledky pro odrůstání buku lesního lepší ve variantě prostokořenné, u smrku ztepilého jsou závěry pozorování obdobné a je možno s jistotou říci, že na tomto SLT lépe odrůstá prostokořenný sadební materiál. U této plochy nebyla hodnocena dřevina douglaska tisolistá, a to z důvodu nedostatečného množství sazenic při zakládání výzkumné plochy.
|
|
|
Vliv vysychání sadebního materiálu buku lesního a smrku ztepilého na jeho ujímavost a růst po výsadbě
Rašková, Pavlína
Tato bakalářská práce je zaměřena na nevhodnou manipulaci s prostokořenným a krytokořenným sadebním materiálem buku lesního (Fagus sylvatica L.) a smrku ztepilého (Picea abies L.) Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má různá délka vysychání kořenového systému použitého sadebního materiálu před výsadbou, na jeho následnou ujímavost a růst po výsadbě a stanovit kritické hodnoty a časy, při kterých jsou rostliny schopny stresování suchem akceptovat bez výrazných ztrát a zhoršení růstu. Rostliny byly vysazovány ve stavu čerstvém, a po 1 a 2 týdnech založení. Stresování suchem probíhalo ve stínu poblíž místa výsadby po dobu 0 až 48 hodin. Současně s výsadbou probíhalo testování rostlin na určení obsahu vody v kořenovém systému či kořenových balech. Testovanými metodami byl úbytek hmotnosti jemných kořenů při konstantním tepelném stresu, měření hmotnostního úbytku kořenových balů a měření vlhkosti substrátu kořenových balů pomocí čidel WHT 860, SM 300 a EMS. Měření pomocí čidla EMS se projevilo jako neperspektivní z důvodu nemožnosti měření hodnot u rostlin s příliš proschlými baly, jejichž rostliny nevykazovaly na konci vegetačního období významné ztráty ani zhoršený růst. Dále bylo zjištěno, že k stresování suchem je náchylnější sadební materiál buku lesního, zvláště pokud jsou rostliny před výsadbou ve špatném morfologickém stavu. Naopak sadební materiál smrku dokáže odolávat i dlouhodobému stresování.
|
|
|
Vyhodnocení dřevinných vegetačních prvků silničních komunikací
Krábková, Hana
Tato diplomová práce se zabývá problematikou silniční zeleně, která je v současné době stále více diskutována. V literární rešerši nabízí stručnou historii výsadeb kolem silnic, shrnuje její význam a právní úpravu. Dále se věnuje výběru taxonů, technologií zakládání a následné povýsadbové péče. Na vybraném úseku silnice I/37 mezi Krucemburkem a Ždírcem nad Doubravou pak dokumentuje stav zeleně, popisuje proces kácení a navrhuje variantní řešení její možné obnovy, včetně rozpočtu nákladů. Nakonec pak rozebírá a vysvětluje stanoviska jednotlivých stran, které se touto problematikou zabývají.
|
|
|
Dřeviny využitelné pro tvarované živé ploty
Kubátová, Lucie
Tato bakalářská práce pojednává o dřevinách, které lze použít do tvarovaných živých plotů. Na začátku je popsána historie použití živých plotů, poté rozdělení živých plotů na volně rostoucí a tvarované, na nízké, střední a vysoké a jehličnaté, stálezelené a opadavé ploty. Následuje popis výsadby, řezu a ošetření dřevin po výsadbě a v průběhu let. Další část práce obsahuje popis dřevin, které se využívají k výsadbě tvarovaného živého plotu. Následuje návrh sortimentu dřevin, které mohou být využité do tvarovaného živého plotu. Dále byly vypracované tabulky se dřevinami, které nabízejí vybrané okrasné školky v ČR pro výsadbu tvarovaného živého plotu. Na konci se nachází obrázková příloha a diskuze, která zhodnocuje problematiku tvarovaných živých plotů.
|
|
|
Přesazování vzrostlých stromů
Nguyen, Jakub
Tématem této práce je Přesazování vzrostlých stromů, které zahrnuje jak výsadbu školkařských výpěstků, tak i relokaci stromů o obvodu kmene 30 cm a více. V literární části shrnuje základní faktory, které jsou při přesadbě vzrostlých stromů klíčové a poskytuje přehled dané problematiky. Praktická část nastiňuje průběh celého procesu od plánování, přes realizaci až po následnou rozvojovou péči. Výsledkem práce je sestavení modelových technologií, které obsahují potřebné materiály a pracovní operace prováděné v praxi při výsadbě vzrostlých stromů.
|
|
|
Zmapování současného použití růží při tvorbě vegetačních prvků v intravilánu sídel
Landová, Veronika
Bakářská práce na téma Zmapování současného použití růží při tvorbě vegetačních prvků v intravilánu sídel se zaobírá problematikou vysazování růží v městských parcích a veřejné zeleni. Práce se zabývá rodem Rosa L., charakteristikou, použitím, pěstováním a významnými systémy členění. V rámci práce bylo provedeno terénní šetření a z něho byly získány výsledky, které ukazují využití růží v současné době.
|
|
|
Možnosti stabilizace svahů (s důrazem na použití vegetačních prvků)
Zbořilová, Erika
V této bakalářské práci na téma Možnosti stabilizace svahů (s důrazem na použití vegetačních prvků) je popsána problematika stabilizace svahů a její vztah k zahradní a krajinářské tvorbě, dále jsou stručně popsány technické možnosti a kombinované možnosti. Důraz je kladen na vegetační možnosti stabilizace svahů, které jsou následně podrobně popsány od přípravy stanoviště až po následnou péči. Vybrané metody jsou doplněné o příklady z praxe, které jsou nafoceny a stručně okomentovány.
|
|
|
Možnosti ovlivnění růstu v nových výsadbách révy vinné
Procházka, Vladimír
První část diplomové práce je literárním shrnutím, které se zabývá možnostmi ovlivnění růstu v mladých výsadbách révy vinné správným výběrem a přípravou pozemku před výsadbou. Dále shrnuje základní agrotechnické opatření, zejména v prvním roce po výsadbě, které pozitivně působí na půdní mikroflóru, správné zakořenění rostlin a hospodaření s vláhou. Také popisuje možnosti ošetření půdy, jejího ozelenění a ochranu jinými organickými materiály. Druhá část diplomové práce se zabývá pokusem, který zkoumá možnost použití tabletové výživy obsahující mikroprvky i makroprvky v mladé výsadbě révy vinné, a to ve třech variantách. První varianta je kontrolní bez aplikace, druhá varianta s aplikací jedné tablety a třetí varianta s aplikací dvou tablet. Experiment proběhl v rakouské vinařské oblasti Traisental v roce 2015-2016 na odrůdě Veltlínské zelené. Výsledky potvrdily, že doplňková tabletová výživa měla pozitivní vliv na růst mladé výsadby. Mezi verzí s jednou tabletou a dvěma tabletami byl rozdíl v růstu bezvýznamný. Aplikace tohoto preparátu lze doporučit.
|
|
|
Komparace vybraných pěstebních substrátů při zakořeňování bylinných řízků okrasných rostlin a jejich následné výsadbě
Hrabík, Pavel
Tato diplomová práce se zabývá mírou vlivu použitých substrátů, v průběhu rozmnožování dřevin bylinnými řízky, na kvalitu jejich zakořeňování. Také byl ověřován vliv těchto substrátů na následný růst rostlin po výsadbě do volné půdy. Práce obsahuje rozsáhlou literární část, která shrnuje informace o rozmnožování rostlin, včetně faktorů, které ho ovlivňují a informace o substrátech. Součástí této práce je experiment, který je zde důkladně popsán včetně metodiky a výsledků. První část experimentu byla provedena ve dvou termínech a každý termín obsahoval čtyři varianty. Každá z variant je jeden z testovaných substrátů. V těchto substrátech byly pěstovány dva taxony: Cotoneaster dammeri Schneid. a Cotoneaster salicifolius Franch. Parkteppich. Celkem bylo hodnoceno téměř 3500 řízků. Dále bylo ještě 400 rostlin vysázeno do volné půdy a po přezimování byly rovněž hodnoceny jejich kvalitativní parametry. Výsledkem experimentu je, že kvalita substrátu má opravdu vliv na kvalitu zakořeňování řízků. Zásadní vliv na jejich následný růst nebyl potvrzen.
|
host ::
RSS.