|
|
Produkce a eliminace superoxidového radikálu v souvislosti s kompatibilitou plžů a motolic
Cibulková, Lucie ; Skála, Vladimír (vedoucí práce) ; Nývltová, Eva (oponent)
Většina motolic využívá ve svém životním cyklu plže jako mezihostitele. Aby v plži přežily, musí u nich efektivně fungovat mechanismy, kterými se chrání proti obranným reakcím jeho imunitního systému. Nejvýznamnější efektorové buňky, hemocyty, produkují kyslíkové radikály, mezi nimiž je jako první superoxidový radikál. Plž produkuje různé hladiny těchto radikálů v závislosti na své rezistenci nebo vnímavosti k danému druhu či kmeni motolice. Motolice se snaží potlačit toxické působení kyslíkových radikálů produkcí antioxidačních molekul včetně superoxid dismutázy, která katalyzuje přeměnu superoxidového radikálu na peroxid vodíku. Tato dismutační reakce je prvním významným krokem v kaskádě oxidačního vzplanutí. Motolice využívá detoxifikační vlastnosti superoxid dismutázy, které ovlivňují její přežívání uvnitř plže. Na základě shrnutých znalostí lze však konstatovat, že produkce a eliminace superoxidového radikálu byla doposud detailněji popsána u velice omezeného spektra modelových druhů plž-motolice, a to např. u Biomphalaria glabrata-Schistosoma mansoni. Tato interakce přitom možná hraje klíčovou roli v kompatibilitě mezi uvedenou dvojicí organismů a zasluhuje proto větší pozornost. Klíčová slova: motolice, plži, kompatibilita, hemocyty, oxidační vzplanutí, antioxidační enzymy superoxid...
|
|
| |
|
|
Ontogeneze larválních stádií motolic čeledi Fasciolidae v mezihostitelských plžích.
Pankrác, Jan ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Soldánová, Miroslava (oponent)
Čeleď Fasciolidae je významnou skupinou motolic zahrnující vážné patogeny člověka a hospodářských zvířat. Z hlediska rozmnožování probíhá životní cyklus těchto motolic ve dvou fázích - pohlavní rozmnožování v definitivním hostiteli (velcí suchozemští savci) a nepohlavní rozmnožování v mezihostiteli (vodní plži čeledi Lymnaeidae a Planorbidae). Vývoj v mezihostitelském plži je charakteristický produkcí velkého množství larválních stádií parazita (sporocysta, redie, cerkárie), která jsou po opuštění plže a následné transformaci ve vnějším prostředí (metacerkárie) infekční pro definitivního hostitele. Infekci mezihostitelského plže motolicemi doprovází řada převážně negativních vlivů (rozsáhlé patologické změny, které mohou vést ke snížení plodnosti). Shrnutí dosavadních informací týkajících se ontogenetického vývoje motolic čeledi Fasciolidae v mezihostiteli odhaluje, že současné znalosti této části životního cyklu jsou často neúplné a nevyváženě rozložené mezi jednotlivé druhy. Na základě shrnutí lze také vyvodit, které poznatky jsou univerzálně platné a které mezidruhově proměnlivé.
|
|
|
Migrace a patogenita neurotropních helmintů
Pech, Václav ; Chanová, Marta (oponent) ; Horák, Petr (vedoucí práce)
Neurotropismus helmintů lze pozorovat v jejich mezihostitelích, paratenických a definitivních hostitelích. Tito helminti využívají nervovou soustavu k migraci tělem hostitele, mohou zde také dospívat a rozmnožovat se. Neurotropní helminty lze najít jak mezi motolicemi (Diplostomum baeri, D. phoxini, Ornithodiplostomum ptychocheilus, Trichobilharzia regenti) a tasemnicemi (Taenia multiceps, T. solium), tak hlísticemi (Angiostrongylus cantonensis, Elaphostrongylus cervi, Parelaphostronglus tenuis, Baylisascaris procyonis). Přítomnost těchto helmintů v NS způsobuje (často s podílem imunitního systému hostitele) neurologické či jiné patologické změny. Nakažení hostitelé pak často hynou. Někteří neurotropní helminti (A. cantonensis, B. procyonis, T. solium, T. multiceps) mohou nakazit i člověka.
|
|
|
Složení a struktura společenstev larválních stádií motolic v modelových druzích sladkovodních plžů v eutrofních prostředích ve střední Evropě
SOLDÁNOVÁ, Miroslava
Práce se zabývá hodnocením složení, struktury a proměnlivosti společenstev larválních stádií motolic tří druhů vodních plžů (Lymnaea stagnalis, Planorbarius corneus a Radix auricularia) v eutrofních prostředích ve střední Evropě, a to na dvou úrovních uspořádání společenstev. Byly využity komparativní metody a moderní metoda sběru vzorků (mark-release-recapture method). Faktory podmiňující míru přenosu parazitů, infekci a strukturu společenstev byly hodnoceny pomocí analýzy nulových modelů, logistické regrese a multivariační randomizace. Dosažené výsledky přispěly k objasnění vlivu proměnlivosti prostředí v čase a mezi studovanými lokalitami, které ovlivňují uspořádání společenstev motolic ve sladkovodních plicnatých měkkýších.
|
host ::
RSS.