|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou distorze hlezenního kloubu
Padevětová, Eliška ; Reckziegelová, Petra (vedoucí práce) ; Těšitelová, Pavlína (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou distorze hlezenního kloubu Cíle: Cílem této bakalářské práce je získání a zpracování teoretických informací o distorzi hlezenního kloubu a vypracování kazuistiky u pacienta s touto diagnózou. Shrnutí: Tato bakalářská práce se zabývá distorzí hlezna. Je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje anatomickou a funkční strukturu oblasti hlezenního kloubu, možné příčiny vzniku distorze v hlezenním kloubu a možnosti léčby. V praktické části nalezne čtenář přesný popis práce s pacientem, se kterým jsem spolupracovala na ambulantní rehabilitaci v Centru léčby pohybového aparátu ve Vysočanech v rozmezí 15.1. - 11.2. 2021. Praktická část obsahuje metodiku práce, výsledky vstupního a výstupního vyšetření a popisu jednotlivých terapeutických jednotek. Klíčová slova: fyzioterapie, případová studie, hlezenní kloub, traumatologie, léčba distorze
|
|
|
Využití standardizovaných testů v traumatologii z pohledu fyzioterapeuta
Chaloupková, Veronika ; Nováková, Petra (vedoucí práce) ; Havlová, Martina (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Veronika Chaloupková Vedoucí práce: Mgr. Petra Nováková Název bakalářské práce: Využití standardizovaných testů v traumatologii z pohledu fyzioterapeuta Abstrakt: Tato bakalářská práce přináší ucelený přehled a porovnání standardizovaných testů pro dolní končetiny u pacientů po traumatu dolních končetin. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána klasifikace úrazů, obecné vlastnosti standardizovaných testů a standardizované testy pro dolní končetiny. V praktické části jsou vzájemně porovnány testy k hodnocení dolních končetin, které by bylo možné použít u pacientů po traumatu dolních končetin z hlediska základních charakteristik a parametrů. Zároveň jsou zde zpracovány tři kazuistiky pacientů, u kterých proběhlo hodnocení soběstačnosti pomocí vybraných testů: Barthel index a Modifikovaný Rivermeadský index mobility a hodnocení funkčnosti dolních končetin pomocí vybraných testů: Berg Balance Scale, Harris hip score, Oxford hip score, Oxford knee score, 2 minute walk test a Foot and ankle disability index. Testování bylo provedeno na začátku a na konci rehabilitačního programu, v odstupu jednoho týdne. Výsledky byly vyhodnoceny a následně porovnány. Klíčová slova: dolní končetiny, standardizované testy, traumatologie,...
|
|
|
Hodnotící škály v traumatologii
PROKOPOVÁ, Martina
Moderní rytmus života (technizace, zvyšující se intenzita sportu, motorismus) má za následek přibývání úrazů i zvyšování jejich závažnosti. Vzrůstá i počet těžkých úrazů a polytraumat. V žebříčku příčin úmrtí jsou úrazy na prvním místě především u dětí a dospělých ve věku do 35 let. Traumatologie se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou úrazů, které se týkají měkkých tkání, kostí a kloubů. Traumatologii bychom měli brát jako komplexní diagnostiko-terapeutický proces, do kterého patří odběr anamnézy, klinické vyšetření a zobrazovací metody. Na základě tohoto vyšetření se poté stanoví diagnóza, následují terapeutické úvahy a pacient je eventuálně indikován k operačnímu řešení. Hodnotící škály v ošetřovatelství tvoří nedílnou součást ošetřovatelské dokumentace. S jejich pomocí lze velmi dobře definovat předmět pozorování a způsob hodnocení (skórování vybraných projevů). Na základě získaných informací lze poté přesně identifikovat, objektivizovat a dokumentovat vzniklé problémy, související s ošetřovatelskou péčí. Výsledkem je nalezení adekvátního řešení problému a zkvalitnění ošetřovatelské péče. Sestry by proto měly být vybaveny základními dovednostmi, jak hodnotící škály využívat a jak s nimi pracovat. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje informace týkající se oboru traumatologie, její historie a traumacenter České republiky. Dále obsahuje informace týkající se ošetřovatelské dokumentace, jejíž součástí hodnotící škály jsou. Převážně jsme se zde však věnovali jednotlivým hodnotícím škálám pro posouzení stavu vědomí, pro posouzení rizika vzniku dekubitů, pro posouzení rizika pádu a pro měření stupně soběstačnosti. Mezi další škály, kterými jsme se zabývali, patří hodnocení bolesti, nutriční screening a screeningové testy pro hodnocení kognitivních funkcí. Tyto škály jsme dále podrobněji rozebírali. První celek výzkumné části diplomové práce byl realizován formou kvalitativního šetření na základě polostrukturovaných rozhovorů se zdravotními sestrami pracujícími na traumatologickém oddělení. Součástí rozhovorů byly jak otázky základní, tak otázky doplňující, které byly pokládány v případě potřeby až v průběhu rozhovorů s dotázanými. Výzkumné šetření probíhalo v měsíci dubnu v jednom z traumacenter České republiky. Po skončení tohoto šetření byly výsledky do detailu podrobeny zkoumání pomocí kódování a kategorizace. Nejdůležitější odpovědi dotázaných pak byly znázorněny ve schématech, která byla vytvořena dle stanovených kategorií. Pro druhý celek byl zvolen kvantitativní výzkum prováděný formou anonymního šetření - ankety s celkovým počtem 50 dotázaných. Tato technika byla vybrána jako podpora pro získaná kvalitativní data. Cílem této práce bylo zjistit využití škál pro hodnocení pacienta v traumatologii a zároveň zmapovat pohled sester na problematiku hodnotících škál a jejich využití v traumatologii. K dosažení cílů byly vytvořeny tyto otázky. VO1. Jaké hodnotící škály se v traumatologii pro hodnocení pacienta využívají? VO2. Jak mohou hodnotící škály přispět ke zkvalitnění péče o pacienta? VO3. Jsou výsledky hodnotících škál aktivně využívány pro stanovení intervencí při péči o pacienta? VO4. Jaký je názor sester na používání hodnotících škál v traumatologii? VO5. Jaké hodnotící škály sestrám v traumatologii vyhovují a jsou přínosné? Během výzkumného šetření bylo zjištěno, že na základě používání hodnotících škál dochází ke zkvalitnění péče. Hodnotící škály nám slouží k pravidelnému hodnocení stavu pacienta a k posouzení rizik, kterými je během hospitalizace ohrožen. Ačkoliv sestry vidí hodnotící škály jako přínosné, jsou pro ně na traumatologickém oddělení pouze dalším administrativním zatížením. Přesto jsou výsledky hodnotících škál aktivně využívány pro stanovení intervencí.
|
|
|
RTG diagnostika traumat horních a dolních končetin v Nemocnici Třebíč, p.o.
ŘEHŮŘEK, Robert
Radiodiagnostika je obor, který má široké spektrum uplatnění v lékařství, kde přispívá k potvrzení diagnózy nebo dokonce k diagnostice samotné. Radiodiagnostika je obor, který se rychle vyvíjí. Díky technickému vývoji radiodiagnostiky v posledních desetiletí je mnoho snímkovacích postupů nahrazeno jinými zobrazovacími technikami, mezi které patří například počítačová tomografie nebo zobrazování za pomocí magnetické rezonance. I přes velký rozmach a vývoj vyšetřovacích technologií v oblasti radiologie je konvenční skiagrafie stále jednou z prvních diagnostických metod u většiny onemocnění. Konvenční skiagramy mají nezastupitelnou úlohu v diagnostice traumat osového skeletu. S rozvojem elektronických systémů dochází i k digitalizaci rentgenového obrazu. Digitální radiografie přináší mnoho výhod. V teoretické části byly stručně popsány anatomické poměry volné horní a dolní končetiny, typy zlomenin, zobrazovací metody v traumatologii, technické parametry použitých přístrojů obecně a nemalá část byla zaměřena na jednotlivá poranění volné horní a dolní končetiny a jejich základní RTG projekce, které jsou běžně na radiodiagnostických odděleních používány. K základním projekcím jsem stručně seřadil dle nejnovější vyhledané dostupné literatury možné speciální projekce pro danou oblast a odkaz literatury, s které jsem čerpal. Cílem práce je analyzovat výskyt vyšetření horní a dolní končetiny v závislosti na kalendářním období, dále srovnat věkové rozhraní vyšetřovaných pacientů s traumatem horní a dolní končetiny v kalendářním roce v Nemocnici Třebíč, p.o. a analyzovat počet vyšetření traumat horní a dolní končetiny na CT. Byly položeny čtyři hypotézy: 1. Nejčastějším vyšetřením traumat horních a dolních končetin v Nemocnici Třebíč, p.o. je distální předloktí, 2. Nejpočetnější skupina vyšetřovaných pacientů s traumaty horních a dolních končetin v Nemocnici Třebíč, p.o. v zimním období jsou senioři, 3. Nejpočetnější skupina vyšetřovaných pacientů s traumaty horních a dolních končetin v Nemocnici Třebíč, p.o. v letním období jsou děti do 18 let, 4. Počet shodných diagnóz z konvenčního RTG zobrazení a CT vyšetření je stejný. V praktické části práce byl vytvořen přehledný soubor četností vyšetření traumat horní a dolní končetiny /jednalo se volnou horní a dolní končetinu/ v Nemocnici Třebíč, p.o. pro rok 2015, kdy byla RTG oddělení nepřímá digitalizace. Dále byly vypracovány počty vyšetření pro danou oblast končetiny v kalendářním roce. Byly stanoveny věkové kategorie a proběhlo srovnání vyšetřovaných pacientů s traumatem horní a dolní končetiny v kalendářním roce pro roční období. Byly analyzovány počty vyšetření odeslaných na CT po RTG skiagrafii a bylo provedeno odečtení správně určených diagnóz stanovených z RTG skiagrafie. Potřebná data byla získána s nemocničního informačního systému (NIS), verze2.0 nemocnice Třebíč, p.o.. Získaná data byla postupně zpracována a vložena do přehledných grafů v kapitole "Výsledky". V kapitole "Diskuse" jsou popsány grafy dle stanovených cílů a vyhodnoceny dané hypotézy. Jsou tady vypsány moje vyjádření a shrnutí k výsledkům práce a stanoveným hypotézám. Výsledky práce ukazují, že všechny stanovené cíle byly vypracovány, znázorněny a hypotézy ověřeny. Hypotéza č. 1 byla vyvrácena ukázalo se, že nejčastějším vyšetřením je vyšetření ruky. Hypotéza č. 2 a č. 3 byly také vyvráceny nejpočetnější skupina vyšetřovaných pacientů v zimním i letním období je věková kategorie 18 až 64 let. Hypotéza č. 4 se potvrzuje, v převážné části (92%) se počet shodných diagnóz shoduje. Práce může být využita u nově příchozích radiologických asistentů do praxe či jiných studentů a pro osvěžení znalostí stávajících radiologických asistentů.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeuticke pece o pacienta s diagnozou fraktura hlezna
Olarová, Jevgenia ; Kučerová, Ilona (vedoucí práce) ; Křížková, Štěpánka (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou fraktura hlezna Cíl práce: Cílem práce bylo získání a zpracování teoretických poznatků o anatomii a kineziologii hlezenního kloubu a nohy, fylogeneze a ontogeneze nohy a mechanismech traumatického poranění. Dále pak o využití diagnostických a léčebných metod. Cílem praktické části je zpracování kazuistiky pacienta s touto diagnózou společně s návrhem terapie a jejím praktickým provedením. Souhrn: Tato bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část pojednává o teoretických informacích spojených s diagnózou traumatu hlezenního kloubu, konkrétně tedy o anatomii, kineziologii, biomechanice kloubu při chůzi a dále samotnou traumatologií a možnostmi léčby. Praktická část je věnována kazuistice fyzioterapeutické péče o pacientku s diagnózou fraktury hlezenního kloubu. Obsahuje vstupní kineziologický rozbor, krátkodobý i dlouhodobý plán terapie, samotné terapie a výstupní kineziologický rozbor spolu se zhodnocením efektu terapie. Praktická část byla zpracována během souvislé odborné praxe v Oblastní nemocnici Kladno v době 8.1.-2.2.2018. Výsledek: Po absolvování terapií byl stav pacientky značně lepší, došlo ke zvýšení svalové síly svalů hlezenního kloubu PDK, úpravy zkrácení mm. gastrocnemii a úspěšnému zvýšení...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.