|
|
Potravní chování skorce vodního (Cinclus cinclus) na tocích okresu Tachov
LIŠKA, Martin
V první části práce byly srovnány charakteristiky (fyzikální, environmentální, potravní nabídka) předpokládaných loveckých a kontrolních stanovišť v rámci teritoria skorce. Ve druhé části byly analyzovány vztahy mezi potravní nabídkou a ostatními charakteristikami teritoria. Ve třetí části byly analyzovány vztahy mezi jednotlivými typy sledovaného chování. Ve čtvrté části byly analyzovány vztahy mezi podílem času věnovaného loveckému chování a charakteristikami příslušného stanoviště. V poslední, páté části byly analyzovány vztahy mezi tělesnými rozměry odchycených ptáků a charakteristikami teritoria (fyzikálně-environmentální, potravní).
|
|
|
Analýza výsledků testace chladnokrevných hřebců
Sotolářová, Lenka
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením kvality chladnokrevných hřebců během výkonnostních zkoušek na základě získaných dat od roku 2006 až do roku 2018. Zjišťovali jsme vliv roku zkoušek na sledované znaky a odlišnostmi mezi jednotlivými plemeny z hlediska tělesných znaků (KVH, KVP, OH, Ohol) a ve výkonnosti při závěrečné zkoušce (zkouška v tahu, distanční jízda, ovladatelnost v páru, mechanika pohybu, atd.) Získaná data jsme zpracovali v rámci analýzy ANOVA, kde jsme zjistili vliv plemene statisticky vysoce průkazně na kohoutkovou výšku páskovou, rozdíl mezi plemeny ČMB a SN byl 1,6 cm. Statisticky průkazný rozdíl je také u kohoutkové výšky hůlkové, kde je rozdíl mezi hřebci ČMB a SN 1,5 cm. U hřebců plemene ČMB byla průměrná hodnota KVH 161,36 cm, u hřebců N to bylo 161,34 cm a u SN 159,95 cm. Další statisticky vysoce průkazný rozdíl je u obvodu holeně, kde jsou průměrné hodnoty Ohol u plemene ČMB 24,23 cm, u hřebců N 24,95 cm a u SN 24,39 cm. Statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi plemeny jsme potvrdili také u kostnatosti. ČMB má průměrnou hodnotu kostnatosti 15,02, u hřebců plemene N je to 15,47 a u SN 15,47. Statistické vyhodnocení výkonnosti během jednotlivých závěrečných disciplín u VZ nám neprokázalo vliv plemene na žádný ze sledovaných znaků, kromě výcviku, který nám vyšel statisticky průkazný, ale Scheffeho test nám rozdíl nepotvrdil. Z toho může-me soudit, že jednotlivá chladnokrevná plemena jsou vyrovnaná a není statisticky prů-kazný rozdíl ve výkonnosti, tím pádem i v možnostech jejich využití.
|
|
|
Vyhodnotenie exteriérových vlastností huculských koní vo vybraných chovoch v Európe =: Evaluation of exterior of selected herds of Hucul horses bred in Europe /
Oravcová, Ivana
Cílem disertační práce bylo porovnat mezi sebou exteriérové vlastnosti huculských koní z hlediska věku, pohlaví, linie, místa měření a krajiny měření. Měření probíhala v 4 krajinách v 12 chovech huculských koní. Nejprve jsme zpracovali podmínky chovu a rozbor chovného materiálu. Následně jsme změřili v každém chovu 14 tělesných rozměrů. Z těchto rozměrů jsme vypočítali 7 hipometrických indexů a všechny hodnoty jsme statisticky zpracovali a porovnali mezi sebou pomocí statistického programu Unistat 6.5. Nejvíce statisticky průkazných rozdílů bylo zjištěných při efektu místa a krajiny měření. České a slovenské huculské koně jsou vyšší, mohutnější a kompatnejší, ale se slabší kostrou. Maďarské koně jsou poměrně vysoké ale krátké, nejméně mohutné a dosahují i nižší index kompaktnosti, mají však nejsilnější kostru. Polské hucule jsou nejnižší, nejdelší a nejvíce přestavěny. Vyhodnocením vlivu efektu pohlaví jsme zjistili, že klisny jsou průkazně delší a mohutnější, mají delší a širší pánev a jemnější kostru. Jedinci linie Oušor a Prislop dosahují průkazně vyšší výškové rozměry, jedinci linie Polan a Goral nížší. Průkazně kratší hlavu mají zástupci linie Goral, delší zástupci linie Prislop, kteří jsou, vzhledem k nejvyšší kohoutkové výšce hůlkové, nejméně kostnaté. Nejkostnatejší je linie Gurgul a Oušor. Vyhodnocením vlivu efektu věkové kategorie se ukázalo, že rostoucí věk nemá vliv na rozměry délky a šířky pánve, délky hlavy ani na kohoutkovou výšku hůlkovou a páskovou. Se stoupajícím věkem klesá výška v sedle a kříži, což vede při konstantní kohoutkové výšce hůlkové ke snižování indexu přestavěnosti. Rozměry obvod a hloubka hrudníku s věkem od 7 do 18 roku postupně narůstají.
|
|
|
Zpracování aktuálních rozměrových standardů sedacího nábytku
Kotlová, Kateřina
Disertační práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi antropometrií (proporcemi lidského těla) a rozměrovými standardy sedacího nábytku. Práce mapuje historii i současnost antropometrického měření, zpracovává výsledky antropometrického měření dospělé populace, které proběhlo v rámci grantu FR-TI1/050 - NIS a porovnává tyto výsledky s rozměrovými standardy a platnými normami pro sedací nábytek. Díky novým antropometrickým výsledkům vznikly simulace aktuálních rozměrových požadavků na sedací nábytek v programu Tecnomatix Jack. Hlavním cílem je aktualizovat rozměrové standardy sedacího nábytku a poukázat tak na neaktuálnost současných norem.
|
|
|
Porovnávání růstu a stavby těla chladnokrevných hřebců
BALOUŠKOVÁ, Lidmila
Bakalářská práce se zabývala porovnáváním růstu a stavby těla chladnokrevných hřebců. V České republice se chovají tří základní plemena chladnokrevných koní tj. norik, slezský norik a českomoravský belgický kůň. V současné době počty těchto chladnokrevných plemen prudce klesají a mělo by se více dbát o jejich zachování. Do sledování bylo zařazeno celkem 45 českomoravských belgických hřebců, 16 slezských noriků a 12 noriků. Hřebci byli měřeni ve věku 6 měsíců - 2,5 roku. U hřebců byly v pravidelných intervalech měřeny základní tělesné míry, hlavní míry a hmotnost a z nich spočítány vybrané tělesné indexy. Měření hřebců probíhalo v testační odchovně v Humňanech (Zemský hřebčinec Písek s.p.o.), v Janovicích u Trutnova (Chov koní Dvorka) a v Proseči pod Křemešníkem (Farma Hrnčíř). U všech sledovaných plemen odpovídaly tělesné rozměry naměřené ve 2,5 letech věku rozměrům požadovaným při zápisu hřebců do plemenných knih (jedinou výjimkou je obvod holeně u ČMB).
|
|
|
Habitatové preference skorce vodního (\kur{Cinclus cinclus}) na tocích okresu Tachov.
LIŠKA, Martin
V první části práce byla zjišťována distribuce a početnost skorce vodního na zájmové ploše (vodní toky okresu Tachov v západních Čechách). Ve druhé části práce byly zjišťovány charakteristiky obsazených a kontrolních teritorií (chemické, fyzikální, geografické, kvantitativně-kvalitativní charakteristiky kořisti) a na jejich základě stanoveny habitatové preference skorce vodního. Ve třetí části práce byly zkoumány korelační vztahy mezi tělesnými rozměry ptáků a kvantitou kořisti v jejich teritoriích.
|
|
|
Růst chladnokrevných hřebců v průběhu odchovu
RAJŠLOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývala vyhodnocením růstu chladnokrevných hřebců v testačních odchovnách. V České republice jsou zřízeny tři testační odchovny. U 96 hřebců bylo měřeno 14 tělesných rozměrů a byla zjišťována jejich živá hmotnost. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny mezi plemeny i mezi věkovými skupinami při vyhodnocení intenzity růstu všech měřených tělesných rozměrů a živé hmotnosti. Ve většině tělesných rozměrů byli největší slezští norici (SN). Ve dvou a půl letech u nich docházelo ke stagnaci růstu u obvodu hrudníku, obvodu holeně a výšky kosti hrudní, i přestože je v Řádu plemenné knihy uvedeno, že SN dospívá v 5 - 6 letech věku. Při vyhodnocení nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi odchovnami. Hřebci z odchovny Proseč převažovali v růstu zpravidla na začátku odchovu, později ve věku jeden a půl roku rostli nejvíce hřebci z odchovny Dvorka. Hřebci v odchovně Humňany měli nejmenší KVH, KVP a OH. Ze tří sledovaných chladnokrevných plemen byl nejmenší rozptyl jednotlivých tělesných rozměrů zjištěn u českomoravských belgiků (ČMB). Toto plemeno je proto možné považovat za nejvíce prošlechtěné. Největší hodnoty indexu tělesného rámce, indexu výšky v kříži, stejně jako indexu mohutnosti byly zjištěny u plemene SN. Naopak ČMB dosahoval nejnižších hodnot u výše uvedených indexů a rovněž také u indexu kostnatosti. Nejmohutnější kostru mají noričtí koně (N). V rámci indexu výšky kosti hrudní zpočátku odchovu převažovali ČMB, ale v roce a půl věku začali dosahovat vyšších hodnot N. Tato práce vznikla za podpory projektu NAZV, projekt číslo QJ1510141 a projektu GAJU 019/2016/Z.
|
|
|
Antropometrický výzkum dospělé populace a jeho aplikace v oblasti interiéru a architektury
Kovařík, Martin ; Petelen, Ivan (oponent) ; Hronský, Michal (oponent) ; Doc.Ing.Veronika Kotradyová,PhD. (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Práce se zabývá výzkumem v oblasti antropometrických měření dospělé populace, jeho historií, základními pojmy a vlastním výzkumem prováděným pod vedením autora v rámci projektu NIS na Mendelově univerzitě v Brně. Výsledky výzkumu a jejich aplikace do oblasti interiérů a nábytku by měly sloužit k revizi současných architektonických schémat a norem zabývajících se vztahy na ose člověk – interiér – nábytek. Popisuje vztahy jednotlivých parametrů, výšky a hmotnosti člověka, jejich vývoj v závislosti na věku a pohlaví, dále srovnává růst výškové křivky populace v ČR a v Evropě. Výsledky práce by měly sloužit jako podklad k revizi stávajících typologických zásad a norem s přihlédnutím na nové výsledky, v závěru autor navrhuje koncepční změny zavedených schémat ve vztahu člověk a interiér.
|
|
|
Hodnocení počtu a kvality potomstva hřebců slezského norika
BARTOKOVÁ, Markéta
Slezský norik je původní české plemeno chladnokrevného koně, jehož plemenná kniha byla roku 1995 schválena Ministerstvem zemědělství České republiky. Slezský norik je mohutný chladnokrevník s méně harmonickou stavbou těla, který se v současnosti využívá nejen v zemědělství, lesnictví, ale i k rehabilitačním a rekreačním účelům. Cílem diplomové práce bylo vypracování přehledu informací o plemenných hřebcích zapsaných v plemenné knize slezského norika, kteří působí v chovu. Dokázat zda existuje rozdíl mezi výsledkem hodnocení exteriéru, zkoušek výkonnosti a vlastnostmi, které předávají hřebci na své potomstvo. Diplomová práce vyhodnocovala kvalitu potomstva hřebců slezského norika, jejímž hlavním cílem bylo, zjistit zda se mezi plemeníky vyskytují jedinci, kteří mají dostatek potomků pro objektivní hodnocení kontroly dědičnosti. Plemenná kniha slezského norika evidovala 44 plemeníků, z nichž pouze 23 jedinců mělo potomky v chovu, jejichž počet byl 266 jedinců působících v plemenitbě. Pro analýzu byla vybrána data, která byla poskytnuta z údajů plemenných knih asociace svazů chovatelů koní - tělesné rozměry, hodnocení exteriéru a výsledky výkonnostních zkoušek. Pomocí statisticko-matematických metod, byla všechna získaná data vyhodnocena v tabulkách i graficky. Na závěr byli hřebci, kteří měli 10 a více potomků, detailně zhodnoceni, výsledky jejich potomstva byly porovnány s průměrnými výsledky potomků (pouze SN) všech hřebců, působících v chovu slezského norika. Analýzou bylo prokázáno, že 68 % z celkového počtu potomstva, tvoří potomci zapsaní v plemenné knize slezského norika. Průměrné tělesné rozměry byly: KVH 159,07 cm, KVP 170,88 cm, OH 204,85 cm a Ohol 23,20 cm. Hodnocení exteriéru prokázalo průměrný celkový výsledek 7,47 bodů. Celkový výsledek analýzy prokázal průměrný výsledek výkonnostních zkoušek 7,83 bodů. Nejvíce potomků působících v chovu měl hřebec Steimur 2691, který měl 75 potomků, z nichž 44 % tvořilo potomstvo SN. Nejlépe hodnocené potomstvo (exteriér 7,76 a výkonnostní zkoušky 8,03) měl hřebec Steiman 2885.
|
|
|
Rozmístění a využití fríských koní na území České republiky
BARTOKOVÁ, Markéta
Fríský kůň pochází ze severu Nizozemí, odkud se k nám po roce 1990 začal dovážet. Největší zásluhu na rozvoji chovu fríských koní v ČR měl v roce 1996 hřebčín v Pecínově u Benešova. Fríský kůň se dodnes chová ve třech typech, z nichž nejpočetnějším typem je střední (univerzální). Fríský kůň musí ve třech letech splňovat několik předpokladů pro zařazení do chovu. Nejvíce se při výběru hodnotí exteriér, chody a doklady o jeho původu. Hlavní plemenná kniha je vedena v Nizozemsku, u nás je pouze asociace, která registruje fríské koně na území ČR. Fríský kůň se využívá v drezúře, do zápřehu, k rekreaci a show. Bakalářská práce se zabývala rozmístěním a využitím fríských koní na území České republiky. Pomocí biometrických metod byli změřeni jedinci tohoto plemene za účelem zjištění jejich tělesných rozměrů a využití. V České republice se v roce 2012 chovalo 601 fríských koní, nejvíce byly zastoupeny klisny (406 kusů). V této práci byly u 53 koní změřeny čtyři základní tělesné rozměry. Průměrná kohoutková výška hůlková těchto koní byla 164,1 cm u hřebců, 160,9 cm u klisen a 163,7 u valachů. Tento rozměr je jediný, který je stěžejní pro zápis fríských koní do plemenné knihy. Bylo zjištěno, že nejvíce koní se využívá k rekreačnímu ježdění.
|
host ::
RSS.