|
|
PŘÍRUČKA NEJEN PRO MLADÉ HASIČE - Jak se chovat, když ...?
PETŘEKOVÁ, Daniela
Cílem práce bylo na základě studia zákonů, vyhlášek, pomůcek pro školy, pomůcek Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru České republiky a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a s využitím informací ze Záchranného kruhu sestavit praktickou příručku obsahující informace k ochraně obyvatelstva pro nejmenší mladé hasiče. V teoretické části bakalářské práce byly rozebrány příslušné zákony, další právní předpisy, odborná literatura a jiné informační zdroje z oblasti ochrany obyvatelstva. Jsou zde rozebírány vybrané oblasti ochrany obyvatelstva, jako například varování a informování obyvatelstva, evakuace či ukrytí obyvatelstva, jeho dekontaminace a poskytnutí první pomoci. Dále jsou popsány vybrané mimořádné události a jejich problematika. V praktické části byly realizovány rozhovory s vedoucími mladých hasičů, kteří by tuto příručku mohli šířit a využívat při trénincích a jiných akcích s mladými hasiči. Rozhovory byly uskutečněny se šesti vedoucími a výsledky jejich odpovědí byly porovnány mezi sebou. Z odpovědí vyplývá, že sbory dobrovolných hasičů příručku pro mladé hasiče zaměřenou na oblast ochrany obyvatelstva nemají, že by s ní rádi pracovaly a chtěly by, aby byla zpracovaná pro děti přitažlivým způsobem a obsahovala i úkoly pro ty nejmenší mladé hasiče. Pro výzkumnou otázku "Obsahují dokumenty dostatek informací na sestavení příručky pro vzdělávání a zkvalitnění znalostí nejmenších mladých hasičů v ochraně obyvatelstva?" byla snaha shromáždit co nejvíce informací k dané problematice a příručku vytvořit ze získaných poznatků s ohledem na výsledky rozhovorů. Vytvořená příručka byla zařazena do výsledků bakalářské práce. Bylo dokázáno, že dokumenty obsahují dostatek informací pro vytvoření příručky, která bude sloužit na vzdělávání a zkvalitnění znalostí nejmenších mladých hasičů.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu a způsobech komunikace při tísňovém volání
TICHÁ, Denisa
Cílem bakalářské práce bylo posoudit informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu a způsobech komunikace při tísňovém volání. Teoretická část práce se zabývá pohledem na problematiku bodů zájmu a tísňového volání a právními normami. V úvodu je popsáno operační a informační středisko. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, upravuje jednotný systém varování a vyrozumění, jeho smysl a využití. Dále práce popisuje rozdílné fungování jednotného evropského čísla tísňového volání 112 v České republice a v evropských zemích. Práce pokračuje konkrétním vyobrazením a popsáním bodů zájmu používaných v systému tísňových volání na linku 112 a 150. Poslední část teoretické práce pojednává o problematice tísňových volání. Popisuje, jakým způsobem probíhá komunikace z pohledu volajícího a operátora a jaká pravidla by se měla dodržovat. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zodpovědět výzkumnou otázku č. 1 "Jaká je informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu?" a výzkumnou otázku č. 2 "Jaká je informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání?". Dodatečně byly v práci stanoveny následující hypotézy: hypotéza č. 1: "Dosahuje informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu 80 %?", hypotéza č. 2: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu na pohlaví?", hypotéza č. 3: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu na věku?", hypotéza č. 4: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu na vzdělání?", hypotéza č. 5: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu na aktivitě v řízení motorového vozidla?", hypotéza č. 6: "Dosahuje informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání 80 %?", hypotéza č. 7: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání na pohlaví?", hypotéza č. 8: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání na věku?", hypotéza č. 9: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání na vzdělání?" a hypotéza č. 10: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání na aktivitě v řízení motorového vozidla?". Pro zodpovězení výzkumných otázek bylo využito kvantitativního výzkumu formou dotazníkové šetření u obyvatelstva okresu České Budějovice. Dotazník se skládal ze 4 částí. První část tvořilo 5 otázek, které nám utvořily charakteristiku statistického souboru. Pokračuje "BLOKEM A - Obecné otázky problematiky komunikace s operačním a informačním střediskem", který obsahoval 6 otázek a sloužil k ucelení celé problematiky. "BLOK B - Informovanost v otázkách bodů zájmu", obsahující 10 otázek, a "BLOK C - Způsob komunikace při tísňovém volání", obsahující 8 otázek, byli pro výzkum nejdůležitější a sloužili k posouzení výsledků celé problematiky. Dotazníkové šetření bylo provedeno elektronickou formou v únoru a březnu 2018 u obyvatelstva okresu České Budějovice. Dotazník otevřelo celkem 1881 respondentů, dokončen a odeslán byl 372 respondenty (19 %) a k výzkumu bylo použito 307 dotazníků (16%). Zjištěné výsledky byly vyhodnoceny v softwarovém programu Microsoft Excel. K posouzení určitých závislostí výsledků byl použit statistický model 2-test dobré shody. Výsledky výzkumu poukazují na nedostatečnou informovanost v oblasti bodů zájmu, ta nepřesáhla stanovenou hranici 80 %, ovšem dokazují dostatečnou informovanost o způsobech komunikace při tísňovém volání, která stanovenou hranici 80 % přesáhla. Celkový výzkum neprokázal závislost správných odpovědí na pohlaví, věku či aktivitě v řízení motorového vozidla. Výsledky bakalářské práce budou použity k poučení operátorů tísňové linky 112 a 150.
|
|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace
Pajkrtová, Veronika ; Hladká, Petra (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Poskytování telefonicky asistované první pomoci má podle situace a možností instruovat volající nebo svědky k poskytnutí první pomoci postiženému přímo na místě události. Jde o jednu ze základních úloh zdravotnického operačního střediska a musí ji zvládat každý operátor. Tyto základní instrukce by měly být poskytnuty v mnoha různých situacích. Jednou z těchto situací je i náhlá zástava oběhu. Pokud ji operátor během hovoru odhalí, měl by neprodleně zahájit poskytování tzv telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR). To znamená telefonickou asistenci a vedení zachránce na místě události k provádění neodkladné resuscitace. Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit, zda jsou operátoři zdravotnické záchranné služby schopni včas odhalit náhlou zástavu oběhu a adekvátně na tuto situaci reagovat, tzn. iniciovat volajícího k zahájení neodkladné resuscitace, motivovat ho, správně a jednoduše instruovat, uklidnit situaci a vést zachránce až do příjezdu posádky na místo. Zároveň jsou stanoveny tři dílčí cíle práce, jejichž úkolem je seznámit s prací zdravotnického operačního střediska, s náplní práce operátorů a s konceptem telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Zvolenou metodou empirické části je kvalitativní výzkum, vedený formou přepisovaného telefonického rozhovoru a jeho následná...
|
|
| |
|
|
Komerční mobilní sítě jako kritická infrastruktura
Uher, Tomáš ; Šilhavý, Pavel (oponent) ; Krkoš, Radko (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech využití komerčních mobilních sítí pro podporu kritické infrastruktury státu, výroby a služeb. Dále se zabývá speciálními požadavky na tyto systémy. Poslední část bakalářské práce se zabývá možnostmi podpory komunikace kritických koncových zařízení v experimentální mobilní síti UTKO.
|
|
|
Možnosti a potřeby využívání informačních a počítačových technologií v integrovaném záchranném systému
Milošic, Tomáš ; Polívka, Lubomír (oponent) ; Novák, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce popisuje a rozebírá zásadní teoretické i praktické problémy využívání informačních a počítačových technologií a analyzuje současný stav možností předávání informací a dat k mimořádným situacím směrem k nasazovaným silám a prostředkům integrovaného záchranného systému a mezi krajskými operačními středisky integrovaného záchranného systému navzájem. Svým obsahem je zaměřena na řešení a odstranění těchto problémů pomocí jejich modernizace, kterou lze provést přijetím projektů používajících nejmodernější počítačové a komunikační technologie. Zavádění těchto technologií pro všechna krajská operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému je naprostou nezbytností. Informační a počítačové technologie by po implementaci společných moderních architektur umožnily naplňování cílů a smyslu integrovaného záchranného systému v budoucnosti.
|
|
|
Význam tísňových linek pro krizové řízení a ochranu obyvatelstva
Obadalová, Kristýna ; Rosická, Zdena (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Pro bakalářskou práci byla zpracována rozsáhlá literární rešerše, jak z domácích, tak i zahraničních literárních zdrojů. Použité literární zdroje jsou v bakalářské práci důsledně citovány. Bakalářská práce se zabývá významem tísňových linek pro krizové řízení a ochranu obyvatelstva. Práce je zaměřena na mapování problematiky tísňových linek v České republice (zejména telefonní linky 112). Bakalářská práce popisuje systém linek tísňového volání, telefonní centra tísňového volání – jejich rozdělení, význam, kvalifikační požadavky na operátory TCTV 112. Cílem práce bylo posoudit současný stav v oblasti tísňových linek a jejich efektivního využití pro ochranu a záchranu lidských životů, lidského zdraví, majetku a životního prostředí. Získané teoretické znalosti autorky práce byly systematicky ověřeny v praxi na stáži TCTV 112 v Brně. Autorka si ověřila význam a fungování tísňových linek na výše zmíněných odborných pracovištích. Do bakalářské práce byly vytvořeny a zahrnuty vlastní návrhy na zvýšení efektivnosti TCTV 112. Významným prvkem práce byla možnost řízených rozhovorů s operátory tísňových linek, tím byly získány jedinečné informace. Součástí zpracované bakalářské práce byl také krátký průzkum občanů ohledně jejich znalostí a dovedností v souvislosti s tísňovým voláním.
|
|
|
Příjem tísňového volání a vzájemná komunikace operačních středisek základních složek IZS.
LEBEDOVÁ, Klára
Vlivem narůstajícího množství hrozeb, které každodenně ovlivňují a lidské životy a zdraví, úměrně vzrůstá i potřeba jejich ochrany. Společnost je charakteristická svým rozvojem, regulací a snahou o zkvalitňování všech oblastí života prioritou jsou však právě život a zdraví. Součinnost a potřeba spolupráce při zdolávání událostí nejrůznějšího charakteru, si vyžádaly nutnost společného legislativního zajištění. Integrovaný záchranný systém nelze chápat jako pevnou instituci, ale je vyjádřením pravidel spolupráce, nástrojem pro vzájemnou součinnost a koordinaci jeho složek. Mimořádné události, které zasáhly území České republiky, ať již se jednalo o rozsáhlé povodně, větrné smrště, hromadné dopravní nehody nebo narušování veřejného pořádku, podrobily připravenost všech záchranných složek velké zkoušce a upozornily na problematické oblasti při zdolávání těchto událostí. Prvotní roli při odezvě na žádost o poskytnutí pomoci hrají operační střediska jednotlivých základních složek IZS. Tísňové volání tvoří jeden ze základních způsobů přijetí hlášení o vzniku mimořádné události a vyžádání pomoci složek IZS. Prostřednictvím této služby je zajišťována ochrana základních lidských práv: ochrana života a zdraví, přijatelné životní prostředí a ochrana majetku. V úvodu teoretické části práce je provedeno vymezení jednotlivých pojmů z prostředí integrovaného záchranného systému a problematiky operačního řízení na úrovni operačních středisek základních složek IZS. Dále je uveden systém příjmu tísňových volání a historický vývoj telefonních center tísňového volání 112. Další kapitola popisuje způsob zajištění interoperability v operačním řízení IZS. Poslední kapitola je věnována zavádění Projektu informačních systémů IZS. Hlavním úkolem tohoto projektu je zlepšení spolupráce mezi základními složkami a to zejména v oblasti příjmu tísňového volání. Tohoto zlepšení se dosáhne zejména modernizací informačních a komunikačních technologií, tak aby došlo ke sjednocení úrovně informačních systémů všech operačních středisek. Projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci Integrovaného operačního programu. I když je určen prioritně operačním střediskům základních složek, velkým přínosem bude i pro občany. Cílem práce je poukázat na důležitost a přínosy zavedení Projektu informačních systémů IZS pro operační střediska základních složek IZS a zároveň upozornit na, z nich vyplývající, zkvalitnění služeb poskytovaných obyvatelstvu. Dále bylo provedeno zhodnocení prostředí příjmu tísňového volání a komunikace IZS před a po zavedení projektu. Výzkumná otázka byla stanovena na základě zvolených cílů, ve znění: Dojde zavedením Projektu informačních systémů IZS pro operační střediska ke zkvalitnění vzájemné spolupráce operačních středisek IZS a zároveň služeb poskytovaných obyvatelstvu? Výzkum problematiky probíhal formou kvalitativního výzkumu ve dvou částech. První částí bylo provedení rešerše dostupné literatury a platných legislativních norem. Vyvozené teoretické výsledky byly prakticky ověřovány prostřednictvím rozhovorů s vedoucími pracovníky operačních středisek jednotlivých základních složek IZS. Rozhovory byly zaměřeny na získání informací týkajících se jednak změn již proběhlých, nebo aktuálně probíhajících a to v rámci operačního řízení složky a zároveň operačního řízení v rámci IZS daného území. Tato praktická část je dále doplněna o přehledy tabulek, grafů a fotodokumentaci, které informují o současném technickém stavu operačních středisek a přehledy spolupráce integrovaného záchranného systému. Ze získaných výsledků byly zpracovány SWOT analýzy, které přehledně popisují stav operačního řízení před a po zavedení IS IZS. Zkoumaný soubor operačních středisek základních složek byl omezen na prostředí integrovaného záchranného systému na území Jihočeského kraje.
|
|
|
Informování a komunikace s veřejností při přípravě a řešení mimořádné události
PROKOP, Jan
Tato bakalářská práce si klade za cíl zjistit pomocí dotazníkového šetření stav informování veřejnosti o mimořádné události, a to jak v preventivní fázi, tak i ve fázi řešení takové situace. V dnešní době jsou informace alfou a omegou společnosti, neboť nutnost mít na dosah správné a potřebné informace rychle narůstá, a to i v oblasti ochrany obyvatelstva, kde jejich přijetí, správné vyhodnocení a včasné předání má vliv na ochranu života a zdraví obyvatel, jejich majetek a také na životní prostředí. Práce se v úvodní části za pomoci dostupných pramenů zabývá informacemi a komunikací obecně. Tedy vznikem, šířením a využitím informací. Tato část se dále věnuje problematice mimořádných událostí, preventivně výchovné činnosti, komunikačnímu řetězci informací mezi veřejností a pracovišti, která odpovídají za řešení mimořádné události, a také způsobům informování veřejnosti při mimořádné události. Další část práce je věnována rozboru výsledků získaných pomocí dotazníkového šetření a komparaci vybraných výsledků tohoto šetření s informacemi získanými při neformálních rozhovorech s odbornými pracovníky. Tyto výsledky mohou být využity Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje k přípravě odborných školení starostů obcí, případně pro pořádání osvětové činnosti mezi veřejností. Závěr práce předkládá návrhy možných způsobů informování veřejnosti, a to jak v přípravné fázi, tak i ve fázi řešení mimořádné události. Je velice důležité, aby veřejnost byla seznámena s informacemi, které jsou nezbytné pro správné chování v případě mimořádné události, protože jen vzdělaný a informovaný člověk bude schopen ochránit sám sebe a být nápomocný i ostatním.
|
|
|
Operační a krizové řízení v rámci Policie ČR
ŠVÉDA, David
Obsahem diplomové práce je problematika operačního a krizového řízení v podmínkách Policie ČR. Je zde shrnuta organizační struktura a personální obsazení operačních středisek a pracovišť krizového řízení coby úzce souvisejících policejních činností, s důrazem na odpovědnost za plnění úkolů vyplývajících zejména z interních aktů řízení Policie ČR jako základní složky integrovaného záchranného systému. Dále problematika odbavování tísňového volání a s tím spojené komunikace mezi základními složkami integrovaného záchranného systému, konkrétně mezi Policií ČR a Hasičským záchranným sborem ČR, neopomínaje technologické a materiálně technické vybavení operačních středisek Policie ČR. Empirická část směřuje přímo do prostředí ?moderního? integrovaného operačního střediska krajského ředitelství policie kraje Vysočina prostřednictvím dotazníků určeným pracovníkům (policistům) tohoto organizačního článku Policie ČR, přičemž předmět zkoumání je rozdělen do tří částí. První část je zaměřena na problematiku IZS, dotazy je zjišťována vědomostní úroveň a orientace v této oblasti a dále názory k součinnosti složek IZS. Druhá část je zaměřena na problematiku krizového řízení, respektive zjišťuje vědomostní úroveň respondentů v této oblasti. Třetí část dotazníku směřuje zcela výhradně ke získání informací a poznatků z praktické činnosti zainteresovaných pracovníků v daném oboru. V diskuzi a závěru práce je zmíněn postupný vývoj a integrace operačních středisek včetně možného a nejvýhodnějšího způsobu (systému) operačního a krizového řízení v rámci Policie ČR.
|
host ::
RSS.