|
|
Ferdinand Kafka (1841-1926) . Dobová osvětově-vzdělávací činnost v regionu
Štěpánová, Marie ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobností Ferdinanda Kafky (1841-1925), představitele osvětové a vzdělávací činnosti v kontextu prostředí podhorské obce Malé Svatoňovice, na samém okraji české země, na linii střetu české a německé jazykové skupiny. Veřejné aktivity Ferdinanda Kafky spadají do druhé poloviny devatenáctého století a prvních dvou desetiletí století dvacátého. Případová studie na téma, které ještě nebylo nikdy zpracováno, pracuje s metodou historicko-srovnávací a vedle sekundární literatury čerpá z velkého množství pramenů z pozůstalosti rodu Kafků i rozsáhlého fondu divadelních ochotníků, aj. Tento medailon si všímá jeho životních událostí, rodinného a sociálního zázemí, ale především práce pro region. Ferdinanda Kafku nacházíme jako radního, zodpovědného rozhodování ve svém městě, a mluvčího lidu, vykonávajícího komunikaci mezi osadníky a vrchností. Je líčen také jako písmák a nadaný lidový vypravěč. Tento pokračovatel obrozeneckých tradic přispěl národní kultuře zakládáním velkého množství českých osvětových spolků, například čtenářské besedy. Největší prostor je věnován ochotnickému divadlu, které pomáhal vzkřísit, v němž hrál, zastával mnohé funkce. Projevil se zde také jako dramatik. Proto poslední část této práce bude věnována představení jeho her a interpretaci oněch dochovaných.
|
|
|
Benešov a proměny jeho společnosti v letech 1918-1921
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat, jestli (resp. jak moc) se proměnila společnost v Benešově po první světové válce. Inspiroval jsem se metodami mikrohistorie, komparace a sondy, mapuji dané období a snažím se vykreslit, jak se společnost v Benešově vyvíjela. Mým hlavní záměrem je ukázat, že vývoj společnosti v Benešově byl po první světové válce většinou diskontinuitní, ale nalezneme i několik případů kontinuity. Konkrétně se věnuji otázkám obecní politiky, školství, církví, armády, kultury nebo spolkového života. Jsou otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět, a například jednou z nich je kauza kolem Konopiště. Popisované události jsou zasazeny do celorepublikového kontextu. Základním zdrojem pro moji práci byly především prameny regionálního původu. Další informace k mému tématu jsem získával z dobového tisku.
|
|
|
Projekt Nové Vyklice Paměť a spolkový aktivismus ve snaze obnovit zaniklou obec na Ústecku
Růžičková, Ivana ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Předmětem této práce je projekt obnovy zaniklé obce Vyklice, který již dvanáct let prosazuje Sdružení občanů Vyklice. Jedná se o ojedinělý projekt, v jehož rámci se skupina někdejších obyvatel obce, která musela ustoupit povrchové těžbě uhlí, snaží o její znovuvybudování pod stejným názvem a na stejném místě. Odpověď na otázku, kde se vzala myšlenka obnovy Vyklic, mě přivedla k analýze spolkového aktivismu Sdružení občanů Vyklice. Na pozadí jeho snah jsem přitom rozpoznala širší vzpomínkové společenství, tvořené někdejšími přáteli z Vyklic. Tito lidé, nedobrovolně přesídleni z vesnického prostředí na panelová sídliště, cítili stesk po své ztraceném domově, kterému dávali průchod na spontánních vzpomínkových srazech "Vykličáků". Hlavní téma jejich vzpomínání přitom tvořil spolkový život někdejších Vyklic. Nejaktivnější lidé z jejich středu tak ustavili nový "spolek", Sdružení občanů Vyklice, u jehož zrodu stála i myšlenka obnovit zaniklou obec. Zpočátku šlo pouze o jeden z prostředků, který měl usnadnit vzpomínkové aktivity Vyklických. Spolu se získáním politické podpory se však projekt stal hlavním cílem sdružení. Dodnes ale umožňuje celému vzpomínkovému společenství průběžně dosahovat původního cíle, scházet se a vzpomínat, a to prostřednictvím pravidelného schůzování ve věci Nových Vyklic.
|
|
| |
|
|
Český architekt během politických změn po roce 1989
Ševčíková, Lucie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
V diplomové práci se autorka chce zabývat širším kontextem současné české architektury. V názvu práce nicméně zaznívá "český architekt", a to z toho důvodu, že nejde o kvalitativní kritický rozbor stylového vývoje české architektury, ale o hledání souvislostí, které formují v dnešní době profesi architekta v české společnosti. Tyto souvislosti jsou založeny na zkušenostech před a po změně politického režimu. Autorka cítí, že pochopení a definování této společenské a politické transformace z pohledu architekta, pomůže vysvětlit možné nejistoty, nad jeho dnešním významem a postavením. Uvědoměním si širšího kontextu je možné lépe pochopit i jeho tvorbu, vedlejší aktivity, chod České komory architektury, ale stejně tak veřejný prostor a jeho stylovou podobu, která se také po roce 1989 výrazně proměňuje.
|
|
|
Jiřinkové slavnosti v České Skalici. Kulturní a společenský život v 19.století
Kušiaková, Kateřina ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Kateřina Kušiaková BDE3 Název: Jiřinkové slavnosti v České Skalici Podtitul: Kulturní a společenský život v 19.století Kulturní a společenský život v 19. století Osobnosti kulturního, církevního a společenského života v regionu, zakládání spolků Historie pěstování jiřin Jiřinkové slavnosti - výstava, posvícení, ples Jiřinkové slavnosti - tisk, kultura, inspirace Jiřinkové slavnosti - vývojová dynamika ve třech fázích: 1837-1847, ve 20.století a v dnešní době 1. Úvod - nastínění tématu 2. 19. století v Čechách- kulturně politický přehled 3. 19.století - osobnosti kulturního, církevního a společenského života v regionu 4. Jiřinkové slavnosti - vznik a vývoj 1837-1847 5. Jiřinkové slavnosti v tisku, hudbě, literatuře 6. Jiřinkové slavnosti ve 20. století a dnes 7. Přílohy Seznam literatury BOUZA/MÜHLSTEIN-Erik BOUZA/ Ludvík MÜHLSTEIN: Stručné dějiny České Skalice. MNV v České Skalici 1975 HOGG 1853-Robert HOGG: The Dahlia; Its History and Cultivation. London, 1853 KOŘALKA 1996- Jiří KOŘALKA: Češi v habsburské říši a v Evropě 1815-1914. Praha 1996 KUBKA/NOVOTNÝ 1941-František KUBKA/Miloslav NOVOTNÝ: Božena Němcová. Praha 1941 KVĚTENSKÝ 1964-Vlastimil KVĚTENSKÝ: Jiřinkové slavnosti. Východočeské nakladatelství 1964 LEHÁR a kol. 2013-Jan LEHÁR a kol.:Česká literatura od počátků k dnešku. Praha 2013 LENDEROVÁ/...
|
|
|
Společenský tanec v českém prostředí 2. poloviny 19. století
Šámalová, Tereza ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje společenskému tanci v pražské měšťanské společnosti v 2. polovině 19. století. Téma je nejprve zasazeno do společensko-historického kontextu a soudobé politické situace. Druhá část se zabývá pražskými spolky, Tělocvičnou jednotou Sokola Pražského a sokolskými slavnostmi. Tato část textu vychází především z analýzy článků a příspěvků časopisu Sokol (ročníky 1871 - 1895). Následující oddíl o společenském tanci se snaží zaostřit na formy volnočasových aktivit spojených s tancem v prostředí česky mluvící pražské společnosti v 2. polovině 19. století a charakterizuje oblíbené dobové společenské tance v souvislosti se společenským a kulturním životem. Jedna z posledních kapitol se věnuje vztahu významné české osobnosti zkoumané doby, Jana Nerudy, k tanci. Tyto pasáže se opírají o vybrané ukázky Nerudových textů, převzatých především z Národních Listů. Pokouší se tak doplnit obraz společenského tance o osobní reflexi výborného tanečníka, znalce a umělce. Klíčová slova: 2. polovina 19. století, Praha, česká společnost, společenský tanec, spolky, slavnosti, šibřinky.
|
|
|
Osobnost Popelky Biliánové a její publicistická činnost
Charouzdová, Eva ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; NÁHRADNÍ, OPONENT (oponent)
Bakalářská práce "Osobnost Popelky Biliánové a její publicistická činnost" se zabývá osobností spisovatelky, publicistky, dramatičky Popelky Biliánové (1862-1941), vlastním jménem Marie Popelkové, a zvláště její publicistickou činností. Bakalářská práce sestává ze dvou částí: první část je životopisná, část druhá je věnována publicistickým příspěvkům Popelky Biliánové v soudobém tisku. V životním příběhu Popelky Biliánové jsou zdůrazněny její aktivity spolkové, kterých si více cenila než vlastní literární tvorby. Popelka Biliánová je zde nazvána ženou mnoha aktivit, jelikož se její různorodá činnost týkala několika oblastí, např. pedagogiky, etnologie, folkloristiky aj. Popelka Biliánová jako publicistka přispívala do periodického i neperiodického tisku od 80. let 19. století až do své smrti. Bakalářská práce publicistické příspěvky Popelky Biliánové třídí podle druhu periodika, publicistického žánru, tematiky příspěvku a dalších kritérií. Kromě analýzy jednotlivých příspěvků Popelky Biliánové si bakalářská práce všímá také publicistiky na přelomu 19. a 20. století, literatury a nástupu nových literárních směrů. Vztah publicisty a nakladatele na přelomu 19. a 20. století dokumentuje dochovaná korespondence Popelky Biliánové s významnými osobnostmi té doby. Prozaické dílo Popelky Biliánové je v...
|
|
|
Spolky jako političtí aktéři malých obcí? Případová studie mikroregionu Brandýs nad Orlicí
Bubnová, Kateřina ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Bubeníček, Václav (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl poskytnout náhled do komunálního systému v malých obcích. Práce se skládá ze dvou částí, rešerše literatury a výzkumné analytické části. Předmětem rešerše je diskuze českých a posléze i německých autorů, kteří se komunální politice věnují. Předmětem zkoumání této práce je úloha spolků jako politických aktérů v malých obcích do 300 obyvatel. Na výsledcích rešerše jsou demonstrovány shodné a rozdílné znaky české a německé diskuze ohledně malých obcí a zapojení spolků do politického života. Ve výsledku bylo identifikováno několik proměnných, které se u autorů opakují. Vzorkem je 10 obcí z mikroregionu Brandýs nad Orlicí, které jsou mezi sebou porovnávány v několika oblastech. Obce jsou si velice podobné zejména v počtu obyvatel a tím je vzorek relevantní pro vzájemné srovnání mezi obcemi. Předmětem zkoumání je identifikace spolkových kandidátů a zastupitelů, podpora spolků od obce a motivace spolkových kandidátů ke kandidatuře. Klíčovým zdrojem jsou rozhovory se členy zastupitelstev a spolkovými kandidáty, které jsou zpracovány do podoby grafů a tabulek. Závěrem tato práce demonstruje výsledky zkoumání v diskuzi teoretických úvah a nastiňuje jejich možné zobecnění do teorie či dalších akademických prací. Ambicí je vzbudit zájem o toto téma a možný vznik dalších studií.
|
|
|
Postoje veřejnosti k osobám s mentálním postižením
PROKOPCOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá tématem Postoje veřejnosti k osobám s mentálním postižením. Primárním cílem práce je zjištění, jaké postoje zaujímá veřejnost k osobám s mentálním postižením. Vedle tohoto hlavního cíle odpovídá práce na potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz. Teoretická část bakalářské práce se zabývá definicí a klasifikaci mentálního postižení, jejich příčinami a charakteristikou jednotlivých osob s mentální retardací a zahrnuje postoj a předsudky k postiženým osobám z pohledu historie. Zaměřuji se i na možnosti péče o tyto osoby a jejich volný čas, společenské organizace a občanská sdružení. Ve výzkumné části je oslovena veřejnost různých věkových skupin ve městě Strakonice. K naplnění výše uvedených cílů je použito kvantitativního výzkumu. Při sběru dat je využita metoda dotazníkového šetření. Pro zpracování dotazníku je zvolena univariační a bivariační analýza a získaná data jsou zpracována v programu IBM SPSS statistics. Výsledky jsou shromážděny z dat dotazníku, který je sestavený ze 17 otázek, na který odpovědělo 207 respondentů. První čtyři otázky se týkají sociodemografických údajů, jako je pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání a povolání. V další části dotazníku jsou položeny otázky, ze kterých jsou v souvislosti s cílem práce zpracovány všechny hypotézy. Výsledkem práce je zjištění pozitivního postoje veřejnosti k osobám s mentálním postižením bez ohledu na věk a pohlaví. Veřejnost se často setkává v běžném životě s těmito osobami a přímý kontakt jim nevadí. Výzkum potvrdil vliv vzdělání na postoj vůči postiženým osobám.
|
host ::
RSS.