|
|
Dynamika půdního stavu během vegetačního období
Trnka, Tomáš
Bakalářská práce se zaměřuje na dynamiku půdního stavu pozemku během vegetačního období. Objektem studia byla kambizem v katastrálním území Šeborov (okres Žďár nad Sázavou). V práci byly posuzovány vybrané půdní vlastnosti. Hodnocena byla stabilita půdních agregátů, objemová hmotnost, pórovitost, maximální kapilární vodní kapacita, minimální vzdušná kapacita, vlhkost půdy, půdní reakce a obsah organického uhlíku. Stabilita půdních agregátů vykazovala statisticky významné rozdíly, stejně tak i vlhkost. U objemové hmotnosti ani u pórovitosti nebyly za celé vegetační období překročené agroekologické limity. Hodnoty maximální kapilární kapacity se během vegetačního období pohybovaly v rozmezí 20–30 %. Hodnoty minimální vzdušné kapacity překračovaly vyhovující hodnotu 15–20 % téměř celou vegetační dobu. Půdní rekce aktivní byla hodnocena v rozmezí pro slabě kyselou půdu a výměnná půdní reakce pro kyselou půdu.
|
|
| |
|
|
Porovnání orebného a bezorebného zpracování půdy
DOLEJŠÍ, Přemysl
Tato závěrečná práce se zabývá porovnáním orebného a bezorebného zpracování půdy. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány vlastnosti půdy a význam jejího zpracování. Následuje představení a popisování vybraných technologií pro zpracování půdy. Praktická část prezentuje výsledky měření. Bylo zjišťováno, zda je finančně výhodnější orebná či bezorebná technologie a také jaký bude mít odlišné zpracování vliv na utužení půdy. Výsledky jsou z důvodu lepší přehlednosti prezentovány prostřednictvím tabulek a grafů.
|
|
|
Environmentální aspekty čištění a využívání odpadních vod v rámci přírodě blízkých technologií
Šereš, Michal ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Hanč, Aleš (oponent)
Problematika vhodného a účinného nakládání s odpadními vodami a jejich opětovného využívání při závlahách v zemědělství nabývá v posledních letech na důležitosti i v geografických podmínkách střední Evropy, kde donedávna problémy spojované s klimatickou změnou nemusely na první pohled působit tak palčivě. Stále intenzivněji se hledají vhodná opatření pro boj se suchem a stále častěji se také zmiňují tzv. přírodě blízká řešení nakládání s vodami, které pomáhají jednak vodu čistit a zároveň udržet v krajině. V aridních oblastech je toto téma již dlouhodobě diskutováno a často se lze setkat i s aplikacemi přírodě blízkých řešení větších rozměrů. V České republice se naopak zatím setkáváme většinou pouze s pilotními aplikacemi. Potenciál přírodě blízkých opatření, mezi které můžeme řadit např. kořenové čistírny odpadních vod, denitrifikační bioreaktory, umělé mokřady či tzv. "reed bed" jednotky, je však značný. Spočívá zejména v robustnosti těchto systémů a jejich schopnosti napodobit a intenzifikovat přirozené procesy čištění vod, které se odehrávají v přírodě. Aplikovat je lze jak na vody znečištěné běžným fekálním znečištěním či vyšším obsahem nutrientů, ale také na vody kontaminované rozličnými typy mikropolutantů, jako jsou např. farmaka, hormonálně aktivní látky či persistentní organické...
|
|
|
Charakteristika půd ve vztahu k reliéfu a způsobu obhospodařování v okolí Svaté Heleny v rumunském Banátu
Zamazalová, Kateřina ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Práce se zabývá charakteristikou půd krasové plošiny v okolí vesnice Svatá Helena založené českými přistěhovalci v rumunském Banátu. Důraz je kladen na zkoumání odlišností půdního chemismu v závislosti na způsobu využití a obhospodařování půdy a ve vztahu k reliéfu. Dále byl v oblasti zmapován výskyt a rozšíření půdních typů. Dominantním faktorem působícím na půdní chemismus byl určen reliéf, který ovlivňuje i typ vegetace a nezřídka i způsob využití půdy. Mezi různými způsoby využití byl statisticky prokázán především rozdíl v obsahu organického uhlíku, který je dále hlavním faktorem určujícím sorpční kapacitu. Nejméně příznivé vlastnosti byly zjištěny na orné půdě, kde bylo pozorováno i nízké množství přístupných živin svědčící o vyčerpání půdy jejím obděláváním.
|
|
|
Vývoj metod pro rychlou analýzu půdy
Křivánková, Zuzana ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce si klade za cíl rozšířit využití termogravimetrie pro analýzu obsahu organického C a celkového N v půdách. Přednosti termogravimetrie oproti konvenčním analytickým metodám tkví především v její rychlosti, nenáročnosti na předúpravu vzorku a nízké spotřebě chemických látek a rovněž také univerzálnosti – lze ji využít pro analýzu rozličných typů půd. Dosud provedené výzkumné práce prokazují korelace mezi termogravimetrickými daty a některými vlastnosti půd. V minulosti byly pro tyto účely termogravimetrií analyzovány neporušené půdy vystavené relativní vlhkosti 76 %. Tuto vlhkost je ale problematické dosáhnout a udržet pro většinu termogravimetrů. Nicméně, v jiné práci bylo ukázáno, že korelace lze pozorovat i u zemědělských půd vystavených nižší RH. Proto se lze domnívat, že korelace mezi TG daty existuje u půd vystavených jakékoliv RH. TG by pak bylo možné využít pro analýzu vlastností půdy za jakýchkoliv známých RH podmínek. Cílem této práce bylo ověřit tuto hypotézu a pokusit se do vztahů mezi TG a půdními vlastnostmi inkorporovat znalost RH. Z tohoto důvodu byly v této práci analyzovány neporušené půdy vystavené relativní vlhkosti 30, 55 a 76 %. Byla prokázána existence závislosti mezi obsahem organického uhlíku a hmotnostním úbytkem mezi 320 a 330°C a mezi celkovým obsahem dusíku a hmotnostním úbytkem mezi 410 a 420°C nezávisle na relativní vlhkosti. Na jejím základě byly odvozeny rovnice, které umožňují za pomocí hmotnostních úbytků a znalosti relativní vlhkosti stanovit obsah organického C a celkového N pro relativní vlhkost v rozsahu 43 % - 76 %. Nicméně díky nízkému počtu testovaných vlhkostí se stále jedná o předběžný odhad, který je nutno dále zpřesnit analýzou půdních vzorků při dalších vlhkostech.
|
|
| |
|
|
Charakteristika půd ve vztahu k reliéfu a způsobu obhospodařování v okolí Svaté Heleny v rumunském Banátu
Zamazalová, Kateřina ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Práce se zabývá charakteristikou půd krasové plošiny v okolí vesnice Svatá Helena založené českými přistěhovalci v rumunském Banátu. Důraz je kladen na zkoumání odlišností půdního chemismu v závislosti na způsobu využití a obhospodařování půdy a ve vztahu k reliéfu. Dále byl v oblasti zmapován výskyt a rozšíření půdních typů. Dominantním faktorem působícím na půdní chemismus byl určen reliéf, který ovlivňuje i typ vegetace a nezřídka i způsob využití půdy. Mezi různými způsoby využití byl statisticky prokázán především rozdíl v obsahu organického uhlíku, který je dále hlavním faktorem určujícím sorpční kapacitu. Nejméně příznivé vlastnosti byly zjištěny na orné půdě, kde bylo pozorováno i nízké množství přístupných živin svědčící o vyčerpání půdy jejím obděláváním.
|
|
| |
host ::
RSS.