Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 56 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj gelových technik pro in situ měření biodostupných forem kovů v půdách a sedimentech
Kovaříková, Vladěna ; Sommer, Lumír (oponent) ; Janoš, Pavel (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce se zabývá využitím gelových technik pro in situ měření biodostupných forem kovů v půdách a sedimentech. Pro odhad biodostupných forem kovů v půdách byla technika DGT aplikována do suspenzí homogenizovaných vzorků půd z lokalit Zlín, Tuřany a Chrlice, které byly v letech 1980-1987 hnojeny čistírenským kaly. Experiment s využitím difuzních gelů o různé velikosti pórů, tzv. APA a RG gelů, prokázal, že lze techniku DGT, na základě volby typu difuzního gelu, použít pro odhad podílu malých anorganických a větších organických komplexů kovů v půdách. Výsledky získané technikou DGT byly v porovnání s obsahy kovů stanovenými ve výluhu dusičnanem sodným až o 2 řády nižší. Výluh v dusičnanu sodném neposkytuje tedy opravdový odraz dostupnosti kovů pro kořenový systém rostlin a půdním organismům a DGT technika se jeví jako lepší prediktor biodostupnosti kovů. Technika DGT byla aplikována také do vzorků půd neporušených, odebraných v lokalitách Veverská Bítýška a Ostrovačice. Z porovnání s aplikací DGT do suspenzí půd plynou pouze malé rozdíly mezi neporušenými a homogenizovanými půdami. Neporušená půda je nehomogenní a DGT jednotka vypovídá pouze o té části půdy, která je s ní v přímém kontaktu. Proto je pro charakterizaci větší půdní plochy a k odhadu množství biodostupných frakcí kovů v půdě možno doporučit postup s využitím suspenzí. Gelové techniky byly rovněž využity při studiu dějů probíhajících v sedimentech se zaměřením na různé specie rtuti a další vybrané kovy, které byly analyzovány v povrchové vodě, pórové vodě sedimentů a v sedimentech odebraných ze dvou vybraných míst řeky Dele v severní Francii. Tato řeka byla v průběhu minulého století znečišťována činností továrny Métaleurop věnující se zpracování kovových rud. Aplikace techniky DGT s využitím dvou různých specifických iontoměničů, Chelexu-100 a Duolitu GT-73, umožnila stanovení rtuti v pórové vodě sedimentů. Gelové techniky, DGT a DET, společně s technikou centrifugace umožnily také získat hloubkové profily obsahů Fe, Mn, Zn, Pb, Cr a Cd v pórové vodě sedimentů. Ze získaných výsledků nelze jednoznačně určit, které vzorkované místo je více kontaminované. Mezi oběma vzorkovanými místy byly pozorovány pouze malé rozdíly jak v obsazích jednotlivých forem rtuti, tak v obsazích ostatních kovů. Vzhledem ke zjištěným obsahům celkové rtuti v sedimentech patří řeka Dele mezi kontaminované řeky, z hlediska obsahu methylrtuti k mírně kontaminovaným. Korelace obsahů jednotlivých forem rtuti a sulfidů potvrzují, že obsah celkové rtuti a sulfidů v sedimentu jsou jedněmi z faktorů ovlivňujících uvolňování rtuti do pórové vody a kontrolujících procesy methylace a demethylace. Bioluminiscenčním testem s mikroorganismem Vibrio fischeri byla zjištěna pouze nízká toxicita suspenzí sedimentů. Výsledky disertační práce potvrdily možnost širokého využití gelových technik v oblasti environmentální analýzy.
Residua sulfonamidů v sedimentech a kalech z čistíren odpadních vod
Chaloupková, Petra ; Lacina, Petr (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku sulfonamidových antibiotik v životním prostředí. Antibiotika se používají pro prevenci a léčbu infekčních onemocnění u lidí i zvířat. Po podání léčiv dochází k jejich průniku prostřednictvím moči a výkalů na čistírny odpadních vod, kde mohou přecházet do kalů nebo se mohou vyskytovat ve vyčištěné odpadní vodě. Mohou tedy vstupovat do jednotlivých složek životního prostředí (voda, sediment). V případě veterinární medicíny léčiva pronikají do životního prostředí přímo nebo prostřednictvím hnoje a mohou kontaminovat půdu a podzemní vodu. V rámci předložené práce byla vypracována a optimalizována metoda pro stanovení vybraných sulfonamidů v sedimentech a kalech z čistíren odpadních vod. Následně byla vypracovaná metoda použita pro stanovení vybraných analytů v reálných vzorcích sedimentu a kalu. Pro optimalizaci byly vybrány tři extrakční metody, a to zrychlená extrakce rozpouštědlem, mikrovlnná extrakce a extrakce ultrazvukem. Pro přečištění byla použita metoda SPE. Léčiva byla analyzována pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detektorem diodového pole.
Zakládání na objemově nestálých zeminách
Legut, Dana ; Weiglová, Kamila (oponent) ; Hauser,, Jaroslav (oponent) ; Zdražil, Karel (oponent) ; Vašina,, Josef (oponent) ; Paseka, Antonín (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se věnuje zakládání budov a následně vzniklých poruch staveb, které jsou na objemově nestálých zeminách realizovány. Ve své práci jsem se zaměřila na studium jílovitých a sprašovitých zemin, které jsou výrazně zastoupeny také v geologickém profilu České Republiky. Úvodem je odborná veřejnost seznámena se vznikem těchto dvou skupin zemin, dále jejich vlastnostmi, následně je zmíněn vliv vegetace v případě jílovitých zemin a vliv prosedavosti zemin sprašových. Závěr práce je koncipován jako doporučení, která je nutno dodržovat při návrhu stavebních objektů, aby nedocházelo k porušení systému zemina / stavba a tím ke krokům spojených i v krajních případech s asanací samotných budov. Na několika příkladech z praxe jsou zmíněny problémy, které v průběhu užívání objektů vznikly, a bylo nutné tyto problémy řešit konstrukčním opatřením a to ve spolupráci stavebního inženýra a geotechnika.
Stanovení alkylderivátů rtuti ve vodním ekosystému
Doležalová, Jana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřená na problematiku výskytu alkylderivátů rtuti ve vodních ekosystémech. První fází bude zpracování vyčerpávající literární rešerše zaměřené na problematiku osudu derivátů rtuti ve vodním ekosysystému a na anayltické metody využívané pro jejich stanovení. Část druhou bude představovat návrh optimálního analytického postupu pro stanovení alkylderivátů rtuti ve složkách vodního ekosystému se zohledněním vybavení laboratoří ÚCHTOŽP. V rámci třetí části pak budou odebrány a analyzovány reálné vzorky z vybraných vodních toků.
Hydrodynamická separace sedimentu vodního toku
Sajner, Pavel ; Neterda, Zdeněk (oponent) ; Němec, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problémem zanášení vodních nádrží a rybníků nadbytečným množstvím sedimentů, které se do vodního systému dostávají erozí. Popisuje metody těžby rybničního bahna. Dále obsahuje měření odvodnitelnosti sedimentů na hydrocyklonech a návrh laboratorní hydrocyklonové a filtrační jednotky. V závěru je uveden návrh technologie strojního odvodnění sedimentů, které byly vytěženy pomocí mokré metody sacím bagrem. Při návrhu bylo použito numerické simulace proudění v hydrocyklonech pomocí programu CFX a odvodňovací technologie je simulována v programu CHEMCAD.
Možnosti zachycení a recyklace živin při vypouštění rybníků
DOFEK, Jan
Tato diplomové práce se zabývá ověřením možností efektivního zachytávání sedimentů a živin z vody odtékající při výlovech rybníků. Zachytávání bylo testováno pomocí soustavy dvou barier z organického materiálu, jež měly za úkol dočasně vzdout vodu ve stoce a tím prodloužit dobu zdržení vody za účelem sedimentace částic. Sledování kvality vody bylo provedeno na osmi rybnících v Jihočeském kraji, které obhospodařuje rybářství Blatenská ryba, s.r.o. Sledovány byly tyto parametry: Nerozpuštěné látky 105; 550, celkový a rozpuštěný fosfor, celkový dusík, celkový uhlík, celkový organický uhlík, BSK5, CHSKCr, vápník, hořčík, draslík, železo celkové a rozpuštěné. Veškeré vzorky byly odvezeny pro zpracování v laboratořích státního podniku Povodí Vltavy v Českých Budějovicích. Vyhodnocení probíhalo na základě porovnání obsahu živin v odebíraných vzorcích vody a sedimentu na profilech pod hrází (profil A) a pod druhou barierou (profil B). Průtokem vody přes dvě dočasné bariery docházelo ke zlepšení kvality vody. Statisticky byl prokázaný pokles téměř u všech sledovaných parametrů. Rozdíl mezi hodnotami koncentrace na profilu A pod rybníkem a pod druhou barierou (profil B) se nepotvrdil pouze u Ferozp. a u Prozp., kdy došlo k navýšení jejich koncentrace. Při vypouštění vody z rybníka a při samotném výlovu došlo k nárůstu všech sledovaných parametrů. Maximální hodnoty koncentrací byly zjištěny při výlovu u BSK5, NL105, NL550, Fe a Ferozp.. Po výlovu byly zjištěny maximální koncentrace u parametrů CHSKCr, TN, TP, TOC, TIC, TC, KNK4,5, Ca. Maximální hodnoty během výlovu jsou způsobeny aktivním pohybem ryb, lidí v lovišti a také plašením ryb, zátahy sítěmi, zvedáním podložní sítě a jadřením. Průtokem přes bariery se dosáhlo snížení koncentrací v odtékající vodě až o 50 %. U některých parametrů (TP) bylo dosažena retence až 90 %. Dle těchto zkušeností by měla být snaha hospodařících subjektů o zachytávání živin zejména od začátku výlovu až po uzavření výpusti a zastavení odtoku vody, kdy je možné jejich únik do povodí podstatně eliminovat. Průměrně bylo zachyceno 9 834 kg.ha-1 sedimentu (v surovém stavu). V tomto množství sedimentu bylo odtěženo 1015,89 kg TP (22,3 kg.ha-1), 206,04 kg TP (4,47 kg.ha-1), 294,11 kg K (6,56 kg.ha-1), 1 097,92 kg Ca (23,58 kg.ha-1) a 10 108,63 kg celkového uhlíku (220,69 kg.ha-1). V zachyceném sedimentu bylo průměrně obsaženo 4,47 kg.ha-1 P. Rozpuštěný fosfor je klíčovým parametrem v rámci problému eutrofizace. Výsledky analýz vody však ukázaly, že výlov rybníka není tak závažným problémem z pohledu rozpuštěného fosforu. Během výlovů majoritně převažovala vázaná forma fosforu s podílem v průměru 99 %. Výsledky by měly posloužit k rozvoji technologie zachytávání sedimentu a živin v odtékající vodě při výlovech rybníků. Bariéry z organického materiálu jsou schopny retence a sedimentace živin z odtékající vody z rybníků. Tím je možné docílit zlepšení kvality vypouštěné vody při výlovech rybníků.
Vulkanity jihovýchodního křídla barrandienského neoproterozoika v okolí Dobříše
Mráček, Michal ; Kachlík, Václav (vedoucí práce) ; Stárková, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zabývá geologickým, petrologickým, strukturním a geochemickým studiem pravděpodobně neoproterozoických vulkanických a sedimentárních hornin pičínského pruhu v lokalitě SZ od Dobříše, přibližně mezi obcemi Trnová a Chouzavá. V diplomové práci se zabývám i vulkanity Kozích hor, které jsou prokazatelně součástí davelského souvrství a sloužily k porovnání s dobříšskou oblastí. Jednou z hlavních součástí práce bylo geologické mapování v měřítku 1:10 000, které posloužilo jako základ pro podrobnější petrologické, strukturní a geochemické výzkumy. Nově byly zjištěny čočky lávových a vulkanoklastických brekcií a drobná poloha spilitu, byly upraveny některé rozsahy těles silicitů a žilných bazaltů. Proti základní geologické mapě 1:25 000 (Havlíček, 1985; Mašek, 1987) byla reklasifikována tělesa bazaltů, andezitů a dacitů. Bazalty v mapě Havlíčka (1985) ve skutečnosti představují velmi jemnozrnné, rudními minerály prosycené ryolity (ignimbrity) s polohami pyroklastik (ignimbritové, vulkanoklastické brekcie). Byly upraveny plošné rozsahy těles andezitů a dacitů, nově byly zjištěny partie chemickým složením odpovídající trachyandezitům. Extrémně rychle zchlazené struktury vulkanitů a řada znaků odpovídajících silně spečeným tufům (ignimbritům) ukazuje, že se tufy ukládaly v relativně...
Sledování kvality vody ve vybraných tocích CHKO Křivoklátsko
Kesnerová, Lucie ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Riesová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním kvality povrchových vod v CHKO Křivoklátsko. Hlavním účelem sledování je získávání informací o stavu toku a jeho vývoj oproti předešlému období a stanovit stupeň čistoty podle příslušné normy. V teoretické části jsou popsány základní informace o lokalitě odkud pocházejí vzorky vod a základní charakteristiky stanovovaných parametrů. Součástí této části je i teoretické stanovování sedimentů. Experimentální část uvádí praktické stanovení jednotlivých parametrů spolu s výpočtem množství přítomných látek a fyzikálních ukazatelů. Po této částí následuje vyhodnocování výsledků měření, které jsou uspořádány v tabulkách zahrnující naměřené hodnoty všech požadovaných ukazatelů. Na závěr je uvedeno zhodnocení výsledků sledování kvality a porovnání aktuálního stavu oproti minulému sledovanému období v jednotlivých místech odběru. Klíčová slova: chemické složení vod, kvalita vod, sedimenty
Hydrologický a plaveninový režim Odlezelského jezera
Hulec, Filip ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Odlezelské jezero je přírodní, sesuvem hrazené jezero v západních Čechách. Jeho jezerní pánev se intenzivně zanáší a jeho objem se snižuje; v budoucnu dojde k jeho úplnému zazemnění. Tato práce si klade za cíl hodnocení zanášení jezera primárně vyhodnocením plaveninového režimu jeho přítoků a srovnání s daty z batymetrických měření. V rámci této práce byla využita data ze staniční sítě Katedry fyzické geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která byla statisticky zpracována za účelem popsání hydrologického a plaveninového režimu. Mimoto bylo provedeno měření rychlostí proudění v přítokových částech jezera za dvou srážkoodtokových událostí pomocí ADCP. Z výsledků vyplývá, že většina plavenin je transportována v průběhu povodňových epizod, na rozdíl od průtoku je patrná výrazná meziroční variabilita v chodu plavenin. Naopak porovnání plaveninového režimu a batymetrických dat se ukázalo jako nemožné z důvodu vysoké citlivosti dat.
Krajina a její půdní vývoj z hlediska činnosti člověka: případová studie na soutoku Vltavy a Labe
Hrnčiarová, Slavomíra
Práce se zaměřuje na hodnocení využití krajiny během časného eneolitu na dvou studijních plochách Kly a Vrbno pomocí půdních analýz zaměřených na vybrané fyzikální, fyzikálně chemické, chemické, biochemické a biologické vlastnosti sedimentů časného holocénu, které tvoří výplň příkopů na studijních plochách. Na základě archeolodických objevů byla tato ohrazení datována do období michelsberské kultury (4400 před n. l.). Sedimenty a texturní prvky patří k nejdůležitějším zdrojům informací o historickém charakteru a využívání krajiny. Zde se nabízí otázka, jaký byl původní účel a funkce daných objektů a jak došlo k jejich zazemnění.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 56 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.