|
|
Galerie Vincence Kramáře
Micka, Alois ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
4 ABSTRAKT Předmětem této diplomové práce je zdokumentování a prezentace programové náplně nové výstavní síně Svazu československých výtvarných umělců v Praze 6 v Dejvicích v letech 1964- 1972, která nesla název českého teoretika umění Vincence Kramáře. Základní rozdělení diplomové práce se koncentruje do třech nosných okruhů. První okruh se věnuje zakladatelským osobnostem galerie a osobnosti patrona galerie Vincenci Kramářovi. Druhý stěžejní okruh se zabývá výstavní činností galerie od roku 1964 do roku 1972. Poslední je věnován řešení otázky, jaké místo a postavení zaujímala Galerie Vincence Kramáře mezi ostatními pražskými galeriemi ve sledovaném období. Úvod práce komentuje kulturně-společenskou a politickou situaci počátku 60. let ve výtvarném umění, který byl ještě stále poznamenán oficiální tendencí socialistického realismu předchozího desetiletí a do tohoto období zasazuje proces založení a budování nové výstavní síně. První kapitola se krátce věnuje patronu galerie Vincenci Kramářovi a zakladatelským osobnostem nové galerie zejména Františku Doležalovi, komisaři a předsedovi výstavní komise a typografovi Františku Rocmanovi, dále tajemníkům a spoluzakladatelům galerie Antonínu Kuldovi, Aleně Novotné-Gutfreundové, Luďku Tichému a historikům umění úzce spolupracujícím s galerií Václavu Formánkovi a...
|
|
|
Scénografie Jiřího Trnky v Národním divadle
Vöröšová, Markéta ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Jiří Trnka (1912 - 1969) patří bezesporu k nejvýznačnějším českým výtvarníkům 20. století. Zasloužil se o to nejen kvůli světovým úspěchům v oblasti animovaného filmu, ale i nehynoucímu věhlasu ilustrátorské tvorby. Jeho umělecké aktivity se široce rozprostíraly - byl také malířem, grafikem, sochařem, loutkářem a scénografem. Ve všech vyjmenovaných disciplínách dosáhl obdivuhodných výsledků. Od začátku 40. let se začal věnovat divadelní scénografii, když spolupracuje s Národním divadlem. Vytvořil tu celkem 13 výprav, v kterých se projevil jeho osobitý talent. Trnka dokázal spolu s režiséry Jiřím Frejkou a Karlem Dostalem v Národním divadle vytvořit nezapomenutelné inscenace. V práci jsem zdokumentovala a vyložila Trnkovu scénografickou práci v kontextu Národního divadla za doby okupace. A závěru jsem popsala jeho charakteristický styl. KLÍČOVÁ SLOVA Jiří Trnka, Jiří Frejka, Karel Dostal, Národní divadlo, Dřevěné divadlo, scénografie, scénické výtvarnictví, jevištní výtvarnictví, výprava, kostýmy, rekvizity, dekorace, 40. léta, scénický návrh, výtvarník, scénické poznámky, animovaný film.
|
|
|
Inscenační principy režiséra K. H. Hilara v Národním divadle v letech 1921-1935 (se zaměřením na spolupráci se scénografem Vlastislavem Hofmanem)
Jančálková, Petra ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Anotace: Diplomová práce Inscenační principy režiséra K. H. Hilara v Národním divadle v letech 1921-1935 (se zaměřením na spolupráci se scénografem Vlastislavem Hofmanem) se zabývá režiemi K. H. Hilara ve funkci šéfa činohry Národního divadla v letech 1921-1935. Cílem práce bylo zaměřit se na Hilarovu tvorbu v Národním divadle, dále na jeho spolupráci s herci, na prvky expresionismu a později civilismu v jeho režiích a v neposlední řadě se věnovat jeho spolupráci se scénografy, zejména pak s architektem a výtvarníkem Hofmanem. Součástí diplomové práce se stala i obrazová příloha obsahující fotografie scény a rovněž ukázky scénických návrhů. Většina pramenů je k dispozici v archivu Národního muzea v Terezíně a v archivu Národního divadla v Praze. Odborná literatura je k zapůjčení v Divadelním ústavu rovněž v Praze.
|
|
|
Scénografie: William Shakespeare- Zkrocení zlé ženy
LIŠKOVÁ, Marie
Tato bakalářská práce se věnuje životu a dílu Williama Shakespeara. První část přibližuje autora a jeho hry, především pak komedii Zkrocení zlé ženy. Část druhá popisuje samotnou tvorbu makety, návrhů a ideovou základnu, z níž se při tvorbě vychází. Obě části na sebe tematicky navazují.
|
|
|
JAN KVĚT (1896-1965): MEZI UMĚNÍM A HISTORIÍ.
DUBOVÁ, Stanislava
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl zachytit osobnost historika umění Jana Květa. Na základě dosud nezpracovaných archivních materiálů se snaží ukázat jeho osobní život, veřejnou činnost i dílo v kontextu vývoje první poloviny 20. století. Heuristický základ tvoří materiály vzniklé z činnosti Jana Květa, korespondence, memoárová literatura, i dosavadní poznatky vydané literatury z oboru historie, dějiny umění a scénografie. V neposlední řadě práce využívá vzpomínek pamětníka. Text je rozdělen do čtyř kapitol, z nichž první tři líčí životní osudy Jana Květa v biografickém sledu. První kapitola zachycuje rodinné prostředí a dobu studií, tedy období zásadní pro formování mladého člověka. Druhá část pak pojednává o období do konce druhé světové války, o Květově působení v Národním muzeu a na Karlově univerzitě. Třetí kapitola se zabývá životním úsekem od roku 1945 do roku 1965, tedy překotnou dobou plnou budování základny nové vědy a kultury. Poslední kapitola se věnuje dílu Jana Květa a to jak teoretickému ? vědeckému, tak i praktickému ? scénografickému.
|
host ::
RSS.