|
|
Stomatocysty a šupiny chrysofyt a jejich využítí v paleolimnologii
Bartošová, Kateřina ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Škaloudová, Magda (oponent)
Tato práce pojednává o šupinách a stomatocystách chrysofyt jako užitečném nástroji pro paleoekologické rekonstrukce prostředí v jezerních ekosystémech. V první části jsou popsány geologické, fyzikální a biologické aspekty rekonstrukcí jezer. Druhá část obsahuje informace o chrysofytách a jejich využití jako paleoekologických indikátorů. Mikrofosílie chrysofyt zahrnují dvě hlavní skupiny křemičitých indikátorů: stomatocysty a tvarované a ornamentované druhově specifické šupiny. Za pomoci kalibračních datových souborů mohou být sestaveny inferenční modely pro eutrofizaci, acidifikaci, atmosférické znečištění, zasolování, klimatické změny a jiné změny prostředí. Práce je prezentována jako literární rešerše.
|
|
|
GM rostliny pro budoucnost globálně oteplované planety - aktualizace gymnaziálního studia biologie
Nedělová, Jana ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nátr, Lubomír (oponent)
S globálním oteplováním planety a tím i změnami místních teplotních a vlhkostních režimů přichází do zemědělství řada problémů, majících neblahý vliv na úrodu. Ty budou významné především v rozvojových zemích, které jsou již nyní zasahovány suchem a ohroženy hladomorem. Velkým cílem je proto vytvořit rostliny odolné vůči těmto klimatickým změnám. Samotné klasické šlechtění na tyto úkoly evidentně nestačí. Významně by však mohlo přispět genové inženýrství prostřednictvím geneticky modifikovaných (GM) rostlin. Tato moderní šlechtitelsko-pěstitelské technologie má na rozdíl od klasického šlechtění několik výhod. Jednou z nich je například cílená a dobře kontrolovatelná změna genotypu, což umožňuje získat rostliny s konkrétními požadovanými vlastnostmi.
|
|
|
Fotosyntetické parametry jako sekundární selekční znaky pro šlechtění rostlin na odolnost vůči nadměrnému zasolení
Hlavatá, Věra ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Vysoká koncentrace solí v půdě patří mezi abiotické stresové faktory, které významnou měrou negativně ovlivňují růst a vývoj rostlin a v konečném důsledku jejich výnos. Zvýšená tolerance rostlin vůči tomuto stresoru je proto jedním z hlavních cílů šlechtitelských programů zejména v oblastech, kde je salinita nejvýznamnějším stresorem. Pro testování tolerance k zasolení je doporučována celá řada fyziologických znaků. Parametry spojené s fotosyntézou hrají nepochybně hlavní roli, protože fotosyntetický aparát reaguje na stresové podmínky velmi rychle. Obecně jsou pro testování tolerance vůči abiotickým stresorům z fotosyntetických parametrů doporučovány rychlost čisté fotosyntézy, obsah chlorofylu, fluorescence chlorofylu a některé další parametry. Všechny tyto parametry jsou využívány i pro testování reakce různých hospodářsky významných rostlin na stres nadměrným zasolením. Výhodou měření těchto charakteristik je rychlost, obvykle neinvazivní techniky měření a zejména možnost současného porovnání většího souboru genotypů. Přesto, že byly některé znaky doporučeny jako vhodné pro testování tolerance vůči stresu, výsledky nejsou jednoznačné. Cílem předložené práce bylo podat stručný přehled výsledků prací, zabývajících se studiem změn vybraných fotosyntetických parametrů v souvislosti se stresem v důsledku...
|
|
| |
host ::
RSS.