|
|
Krajinářská studie vybraného modelového území
Remešová, Miroslava
Bakalářská práce se v literárním přehledu zaměřuje na problematiku krajiny, krajinného rázu, krajinného plánování, definuje rozptýlenou zeleň a zasazuje do problematiky platné legislativy. Řešené území je typické vysokým podílem orné půdy a intenzivním hospodařením. Byl proveden rozbor primární, sekundární a terciální krajinné struktury a definovány problémy území. Důležitými nositeli ekologické a estetické hodnoty území jsou stromořadí a aleje. Tato skutečnost byla podnětem k provedení mapování alejí a stromořadí. Pro vybranou ovocnou alej byl zpracován a následně realizován projekt obnovy. Další zjištěné problémy území pak byly zpracovány do podoby návrhové mapy s komentářem v textové části práce.
|
|
|
Živé ploty v krajině
Drábková, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá problematikou živých plotů ve volné krajině. Cílem práce je nastínit jednotlivé aspekty živých plotů v krajině a vymezit jejich strukturu a prostorové uspořádání. Hlavním výstupem je projektová dokumentace obsahující návrh živého plotu, která reflektuje získané teoretické poznatky. Diplomová práce má rovněž přispět k rozšíření povědomí veřejnosti o tomto důležitém prvku rozptýlené zeleně.
|
|
|
Vývoj rozptýlené zeleně v závislosti na zavedení nástrojů zemědělské politiky a politiky ochrany přírody a krajiny
Vlnová, Lucie ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Rozptýlená zeleň neodmyslitelně patří ke krajině České republiky. Typická je zejména pro zemědělskou krajinu, která prošla během posledního století velkými změnami, možná nejhlubšími za celé tisíciletí. Práce se zaměřuje na hodnocení stavu rozptýlené zeleně od 50. let po současnost. V tomto období vlivem započaté kolektivizace došlo ke scelování pozemků do velkých půdních bloků, rozorávání mezí a rušení krajinných prvků, které narušilo ekologickou rovnováhu v krajině. Stále více byly upřednostňovány produkční funkce zemědělství. Tento intenzivní způsob hospodaření se však výrazně změnil po roce 1989 s přechodem na tržní hospodářství, kdy intenzita zemědělské výroby poklesla a řada méně produktivních ploch byla opuštěna. Zároveň byla přijata moderní legislativa chránící významné krajinné prvky a rozptýlenou zeleň. Na počátku nového tisíciletí vstoupila Česká republika do Evropské unie, což přineslo změnu nástrojů politiky ochrany životního prostředí a také politiky zemědělské. Práce se snaží najít odezvu stavu rozptýlené zeleně na tyto významné vnější faktory podrobnou analýzou všech prvků rozptýlené zeleně na jednom studijním území. Konkrétně srovnávám počet bodové, počet a délku liniové a počet, rozlohu a obvod plošné rozptýlené zeleně mezi roky 1953, 1989, 1998 a 2009. Využila jsem pro to letecké...
|
|
|
Struktura rozptýlené zeleně kolem Lovoše na Litoměřicku
Kuperová, Zuzana ; Janeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Tato práce byla zaměřena na revizi dřevinného složení rozptýlené zeleně v obhospodařované krajině. Místem revize bylo Litoměřicko, konkrétně okolí vrchu Lovoš, které je zajímavé svým dendrologickým vývojem s ohledem na historické souvislosti. Cílem práce bylo zjistit druhovou bohatost v závislosti na stanovištních podmínkách a tendence ve vývoji jejího složení. Složení skladby dřevin zde výrazně ovlivnilo poválečné období a období kolektivizace. Na jednotlivých stanovištích bylo mimo druhového složení z dendrologického hlediska sledováno také množství mrtvého dřeva, skeletovitost:přítomnost skeletu viditelně vystupujícího nad povrch půdy, zápoj, patrovitost a v neposlední řadě ovlivnění vodou, kterým se zde rozumí vodu stále přítomnou. Bylo zjištěno významné zastoupení starých ovocných stromů i solitérně se vyskytujících, avšak nejúspěšnější dřevinou z hlediska sukcese byla zjištěna růže šípková (Rosa canina) a bez černý (Sambucus nigra). Tyto dřeviny patří mezi keře a vliv na jejich úspěšnost má zcela jistě i způsob přenášení semen ptactvem a odolnost proti poškození. Ze stromů byly nejúspěšnějšími dřevinami ořešák královský (Juglans regia) a hrušeň (Pyrus communis). Zjištěné skutečnosti byly porovnány na snímcích v systému Marushka a dobových snímcích z roku 1953, které vysvětlují mnohé výskyty starých ovocných stromů.
|
|
|
Struktura rozptýlené zeleně v okolí Ostřetína (Pardubice)
Hloušková, Jana ; Janeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Rozptýlená zeleň tvoří významný prvek v krajině a má několik funkcí. Mezi ty hlavní patří ekologická, půdoochranná, mikroklimatická, produkční, zdravotní a hygienická funkce. Tato bakalářská práce je zaměřená na druhové složení rozptýlené zeleně. Cílem práce bylo zjistit druhové složení a stanovištní charakteristiky během dendrologického průzkumu. Určit faktory, které ovlivňují druhové složení. Průzkum probíhal v září a říjnu 2015 v okolí obce Ostřetín v Pardubickém kraji. Bylo zjištěno celkem 19 druhů stromů a 9 druhů keřů na 70 lokalitách. Nejpočetnější druhy keřů byly bez černý (Sambucus nigra), růže (Rosa sp.), hloh (Crateagus sp.) a trnka obecná (Prunus spinosa). Ze stromů byly nejčetnější olše lepkavá (Alnus glutinosa), švestka domácí (Prunus domestica), borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk ztepilý (Picea abies). Zjištěná data byla statisticky vyhodnocena pomocí zobecněného lineárního modelu. Ovlivnění vodou a nadmořská výška se ukázaly jako neprůkazné. Ale faktory jako jsou rozloha, zápoj, patrovitost a výskyt mrtvého dřeva byly statisticky významné. Měly tedy vliv na druhové složení. Porovnáním podobných prací bylo zjištěno, že keřové druhy jako růže a bez černý v rozptýlené zeleni výrazně dominují. Naopak četnost stromových druhů se často liší.
|
|
|
Vývoj a krajinářské hodnoty obce v oblasti dle vybraného typu reliéfu
Učňová, Klára ; Halamová, Jana (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Cíl diplomové práce je analyzovat vývoj krajiny a permanentních krajinných struktur ve
vybraném území s ohledem na typ reliéfu. Dále zdokumentovat a vyhodnotit krajinářské
hodnoty území (plužiny, rozptýlená zeleň, výhledy, reliéf atd.) a vyvodit doporučení zásad
dalšího rozvoje včetně konceptu návrhu řešení vybrané části území.
Teoretickou část této práce tvoří literární přehled současného stavu problematiky, kde jsou
definovány jednotlivé prvky charakterizující krajinu České republiky. Dále je v práci popsána
historie české krajiny od neolitu do současnosti a vývoj plužin. Součástí teoretické části je také
estetika krajiny a její působení na vnímání člověka svou emocionální a obsahovou stránkou.
V následující kapitole jsou hodnoceny mapové podklady a jejich použitelnosti pro hodnocení
vývoje krajiny.
Praktická část je věnována vlastnímu projektu. V první řadě bylo vybráno území, jehož
charakter zachycuje změny ve vývoji krajiny. K výběru byly použity mapové podklady z roku
1952 a jejich srovnání se současností. Vektorizací mapy historické i současné, doplněné
o vlastní šetření, vznikly dva podklady, z nichž byla vytvořena data, pro vyhodnocení a
porovnání vývoje jednotlivých kategorií land use. Zároveň byla provedena analýza výskytu
vybraných kategorií ve sklonu a nadmořské výšce terénu. Součástí práce je také porovnání
změn ve vývoji mezí. Účelem této práce bylo také zhodnocení krajiny přímo v terénu. Na
základě tohoto šetření a osobních pocitů byl vytvořen koncept pro zlepšení funkce krajiny
a lepší prostupnosti terénu. Koncept byl také ekonomicky zhodnocen.
Na konci práce, v diskuzi, bylo zjištěno, že období kolem roku 1952 bylo pro vývoj krajiny
přelomové. Na území došlo od tohoto roku k vysokému poklesu ploch orné půdy a nárůstu
ploch trvalých travních porostů a lesů. Závěrem je řečeno, že zachování plužin a jejich ochrana
v řešeném území i mimo něj je pro krajinu důležité.
|
|
|
Zmapování dřevin rostoucí mimo les ve vybraném území a návrh výsadby
ŠEBEK, Roman
Cílem bakalářské práce bylo zmapování jednotlivých prvků rozptýlené zeleně, které se nacházejí v katastrálním území obce Třebějice, jejich zanesení do mapy a vytvoření návrhu jejich dosadby. Rozptýlená zeleň má krajinotvorné funkce jako je např. harmonická funkce a půdoochranná funkce. Zvyšuje druhovou rozmanitost, je důležitým útočištěm a zdrojem potravy pro volně žijící živočichy. V práci jsou jednotlivé prvky rozptýlené zeleně popsány. Je zhodnocen jejich zdravotní stav, druhové složení a funkčnost. Jednotlivé prvky jsou zaneseny do mapy, v druhé mapě je vyznačen i návrh dosadby.
|
|
|
Zmapování dřevin rostoucí mimo les ve vybraném území a návrh výsadby
FUČÍK, Marek
Cílem této bakalářské práce je zmapování veškeré rozptýlené zeleně ve vybraném povodí Budského potoka. Dále zakreslení do mapy a vytvoření návrhu nové výsadby. Je to povodí nacházející se v Českokrumlovském kraji mezi obcemi Besednicí a Soběnovem. V práci jsou zaznamenány a popsány všechny prvky rozptýlené zeleně vyskytující se ve zvoleném povodí. Jsou popsány všechny útvary rozptýlené zeleně, včetně jejich druhového složení, rozlohy, funkce a zdravotního stavu.
|
|
|
Funkce rozptýlené zeleně v zemědělské krajině
LÖSCHENKOHLOVÁ, Carmen
Tématem mé bakalářské práce je funkce rozptýlené zeleně v zemědělské krajině. Cílem této práce bylo vypracovat literární rešerši na dané téma. Rozptýlená zeleň je v krajině reprezentována především liniovými stromořadími kolem komunikací, solitéry, zelení kolem vodních toků, remízky a větrolamy. Dále je možné sem řadit veškeré památné či jinak významné samostatně rostoucí stromy ve volné krajině. V našich podmínkách je rozptýlená zeleň typická pro kulturní, zejména pak pro zemědělskou krajinu. V práci je vysvětlen a definován pojem rozptýlená zeleň a její rozdělení, dále jsou zde vysvětleny jednotlivé nejdůležitější funkce rozptýlené zeleně (které dělíme na několik okruhů: funkci ekologickou, estetickou, půdoochrannou, produkční, historickou, sakrální, rituální, atd.) a neopomenula jsem ani interakční prvky, výsadbu, péči o zeleň a v neposlední řadě ochranu zeleně a téma dotací.
|
|
|
Zmapování dřevin rostoucích mimo les ve vybraném území a návrh jejich ochrany
KLÍMOVÁ, Markéta
Obsahem této práce je zmapování dřevin mimo les na katastrálním území Hluboká nad Vltavou. Jedná se o město ležící v okrese České Budějovice v Jihočeském Kraji. Součástí práce je i návrh ochrany těchto dřevin. Mezi dřeviny rostoucí mimo les se berou všechny dřeviny, které rostou mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa, rostoucí jednotlivě i ve skupinách a v sídelních oblastech. V práci jsou popsané všechny prvky dřevin, jejich zdravotní stav, druhové složení a následná ochrana. Dále se v práci zabývám rozptýlenou zelení a jejím zmapováním na vybraném území.
|
host ::
RSS.