|
|
Záchyt produktů přeměny radonu filtry
Šálek, Ondřej ; Jáně, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matolín, Milan (oponent)
Práce se zabývá vlivem dceřiných produktů rozpadu radonu s krátkým poločasem přeměny na měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Pevné produkty rozpadu radonu 214 Po a 218 Po se rozpadají α přeměnou a ovlivňují měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Tento vliv je posouzen na základě experimentálního měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu na radonové referenční ploše Buk. Na jednotlivých bodech radonové referenční plochy byly změřeny trojice hodnot objemové aktivity radonu při převodu půdního vzduchu do detekční komory přístroje bez filtru, s automobilovým benzinovým filtrem a s mikrovláknitým filtrem typu AFPC. Výsledky terénního měření ukázaly, že oba zkoumané filtry se svými účinky záchytu pevných produktů přeměny radonu na měřené hodnoty objemové aktivity radonu v půdním vzduchu téměř neliší. Rozdíl v hodnotách objemové aktivity radonu naměřených bez filtru a s filtry je nevýrazný, v řádu chyb měření. Experiment neprokázal nutnost použití filtru pro měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Nejistotu do získaných výsledků vnáší chyby měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu, které se pohybují v řádu jednotek kBq m-3 . Nepřítomnost teoreticky možného vysokého obsahu pevných dceřiných produktů rozpadu radonu ve vzorcích půdního vzduchu lze vysvětlit...
|
|
|
Radioaktivita stavebních materiálů
Kocíková, Pavla ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Třískala, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá problematikou radioaktivity stavebních materiálů. V úvodu pojednává o postoji k radioaktivitě z obecného i legislativního hlediska a o jejím původu a rozdělení. Zmiňuje stručně jednotky aktivity. Dále se zabývá problematikou radioaktivity ve stavebních materiálech samotných, problematikou vznikajícího radonu a emanací stavebních materiálů. Druhá polovina práce je věnována extrémním případům využití nevhodných stavebních surovin ve stavebnictví v historii České republiky, a to konkrétně: domům v Jáchymově, pórobetonu vyráběného v Poříčí u Trutnova a montovaným domům START. Závěrečná část je věnována sytému hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech dle platné legislativy a stručně popisuje postup výrobců a dovozců stavebních materiálů při překročení limitních hodnot.
|
|
|
Radiační zátěž horníků při těžbě uhlí
BÁŇOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou radiačního zatížení horníků při těžbě uhlí. Jedná se o téma, o kterém se málo mluví, a samotní horníci o něm mnoho nevědí. Pro zpracování této práce byly stanoveny tyto cíle: Zmapovat radiační zatížení u horníků při těžbě uhlí a zmapovat jaké povědomí mají horníci o rizicích jejich práce. A tyto výzkumné otázky: Do jaké míry dochází u horníků při těžbě uhlí k radiační expozici? Uvažuje se u horníků při těžbě uhlí o radiační ochraně? Jak horníci vnímají hrozby spojené s prací v uhelném dole? S jakými riziky se horníci při těžbě uhlí ve své praxi setkali? Jaké povědomí mají horníci při těžbě uhlí o radiačním zatížení? Teoretická část této bakalářské práce klasifikuje a udává základní vlastnosti uhlí a jeho nejvýznamnější ložiska na světě. Následně popisuje přírodní radionuklidy a jejich obsah v horninách, samotnou radiační zátěž horníků a jiná rizika spojená s hornictvím. Poslední úsek teoretické části popisuje radiační ochranu a bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Praktická část byla zpracována na základě studia literatury a kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor s horníky, kteří dříve pracovali v uhelných dolech, a s horníky, kteří jsou stále aktivní. Dále byl proveden rozhovor s odborníkem, který se zabývá zdroji ionizujícího záření ve formě průmyslových aplikací. Po provedeném výzkumném šetření lze odpovědět na výzkumné otázky následovně. Ze studia literatury lze jasně prokázat, že radiační zatížení u horníků existuje. Z rozhovorů však jasně vyplynulo, že horníci o této problematice mnoho nevědí, a většina z nich si riziko radiačního zatížení neuvědomuje. Radiační ochrana v českých uhelných dolech je regulována legislativou. Musí docházet na základě platné legislativy k měření průměrných objemových aktivit radionuklidů v ovzduší u pracovišť s materiálem se zvýšeným obsahem přírodních radionuklidů. Horníci však uváděli, že se nesetkávali s tím, že by k měření radiace v uhelných dolech docházelo. Z toho tedy je možné vyvodit, že v dolech, ve kterých horníci pracovali, nedochází k překročení úrovní, které udává legislativa. Nebo se tímto nikdo nezabývá, což naznačuje i rozhovor s odborníkem pro radiační aplikace. Někteří horníci hrozby spojené se svojí prací vnímají a někteří už ne. Uváděli např. závaly, otřesy, přítomnost metanu a uhelného prachu, různé úrazy a další. Ti, co neuvedli konkrétní hrozby, odpovídali v tom smyslu, že už za roky svých praxí, hrozby jako takové nevnímají. Respondenti uváděli poměrně velké množství rizik, se kterými se při své práci setkávali. Jednalo se např. o závaly, úrazy, otřesy, pády kamenů, proměnlivé teploty, riziko vzniku nemocí z povolání, možnost výbuchu metanu, přítomnost hluku a vibrací při práci se stroji.
|
|
|
Léčivé radioaktivní minerální prameny v oblasti Skalná - Bad Brambach
Turnová, Štěpánka ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
V letech 2016-2018 proběhl radiohydrogeochemický průzkum východní části smrčinského plutonu mezi Skalnou - Plesnou - Bad Brambach. Cílem tohoto průzkumu bylo vyhledávání a podrobný průzkum možného výskytu vod s objemovou aktivitou vyšší než 1500 Bq/l. Tato hodnota je dána lázeňským zákonem č. 164/2001 Sb., kdy vody nad 1500 Bq/l jsou již klasifikovány jako radioaktivní (radonové) minerální vody. Nejvýznamnější oblasti je Plesná - jih, kde bylo objeveno několik pramenů přesahujících hodnotu 5000 Bq/l. Nejvýznamnější je pramen "Břetislav - Radonka", který se nachází 1 km jihozápadně od nádraží Plesná, s aktivitou okolo 12,5 kBq/l 222 Rn a průtokem okolo 2,5 l/min. Je to nejaktivnější povrchový vývěr radonové minerální vody na území ČR. Další významná pramenní oblast je severně od Skalné. Tyto prameny objevila před téměř 60 lety Dr. Marie Zukriegelová. Hlavní pramen této oblasti byl pojmenován po jeho objevitelce - pramen "Marie Z" při aktivitě 5800 Bq/l 222 Rn. Dále se výzkum zaměřil i na historický radioaktivní vodovod, který v minulém století přiváděl vodu do Skalné. V obou větvích tohoto vodovodu byly nalezeny významné přítoky radioaktivní vody. Nejvýznamnější je pramen "Pod skalou" západně od Skalné, s nejvyšší naměřenou aktivitou 7950 Bq/l a průtokem okolo 1,5 l/min. Všechny výše uvedené oblasti...
|
|
|
Řešení radonu ve vybraných středních školách v Jihočeském kraji
PICHLOVÁ, Irena
Hlavním cílem zabývajícím se v této diplomové práci bylo sledování objemové aktivity radonu z podloží v objektech vybraných středních škol v Jihočeském kraji. Teoretická část diplomové práce byla zpracována sekundární analýzou dat. Za pomoci odborné literatury, platné legislativy a internetových článků byla rozebrána radonová problematika. Zabývala jsem se pronikáním radonu z podloží, vody a stavebního materiálu do budov. Dále jeho biologickými účinky na lidské zdraví, radonovým programem, dotacemi a legislativou upravující radonovou problematiku. Výzkum probíhal kvalitativním šetřením s použitím sekundární analýzy dat. Potřebná data pro vypracování výzkumné části diplomové práce jsem získala z vlastního měření objemové aktivity radonu v pěti středních školách v Jihočeském kraji, doplněné o měření oxidu uhličitého. Objemovou aktivitu radonu jsem měřila kontinuálním monitorem zvaným Radim 5B a koncentrace oxidu uhličitého jsem měřila přístrojem Wöhler KM 410 pro posouzení klimatu. Naměřené výsledné hodnoty byly zpracovány pomocí speciálních programů v počítači a výsledky byly zaznamenány v podobě grafů. Z měření vyšlo najevo, že ve vybraných školách až na jednu nemají s radonem větší problém. Nýbrž z naměřených hodnot koncentrací oxidu uhličitého je evidentní, že se ve školách málo větrá, na to má zásadní vliv i zateplení budovy a výměna oken za plastová nebo dřevěná Eurookna. Z toho plyne, že i koncentrace radonu je potom vyšší, než by mohla být. Vzhledem k těmto skutečnostem by bylo vhodné provést ve školách realizaci vzduchotechniky s rekuperací nebo vytvořit průduchy do zdiva, které by zajistily přisávání čistého vzduchu do objektu.
|
|
|
Ionizující záření a jeho vliv na kvalitu životního prostředí člověka: Radon jako rizikový faktor pro lidské zdraví v ČR
Suchánek, Vladimír ; Šiftová, Jana (vedoucí práce) ; Kazmarová, Helena (oponent)
Úvod: Znečišťování životního prostředí je zásadním problémem člověka od poloviny 19. století. Tato situace se zlepšuje až v druhé polovině 20. století, kdy si člověk začíná uvědomovat důsledky industrializace. Do popředí se tak dostává problematika znečištění ovzduší a např. i negativní účinky ionizujícího záření, případně únik radonu z geologického podloží a jeho vliv na vznik nejrůznější onemocnění, kterým může být například karcinom plic. Cíle: Cílem práce je zjistit, zda existuje asociace mezi zvýšenou koncentrací radonu v budovách a některými zdravotními ukazateli (incidencí a standardizovanou mírou úmrtnosti). Pomocí statistické analýzy bylo zkoumáno, zda je mezi proměnnými statisticky signifikantní vztah a zda lze tyto proměnné spolu korelovat. Dílčími cíli práce bylo také vnést kvalitativní pohled v podobě expertního rozhovoru a vizualizovat získaná data do map. Metodika: Zdrojovými datovými soubory byly demografické ročenky Českého statistického úřadu, databáze o incidenci karcinomu plic z Národního zdravotnického informačního systému a naměřené hodnoty objemové aktivity radonu (OAR) poskytnuté Státním úřadem radiační ochrany. Data byla zpracována základní statistickou analýzou (výpočet některých parametrů) a použita pro tvorbu map v programu ArcGIS a výpočet korelační analýzy v programu...
|
|
|
Obsah radonu ve stavebních materiálech a jeho vliv na zdraví člověka
ŠTĚPÁNOVÁ, Miluše
Práce se zabývá problematikou radonu ve stavebním materiálu, konkrétně v cihlách. Pro zjištění závislosti obsahu radonu na chemickém a mineralogickém složení cihel byly odebrány čtyři druhy cihel ve třech replikách. Tyto vzorky byly rozděleny do dvou skupin. První skupinu tvoří vzorky cihel Ytong, jehož výrobcem je Xella CZ s.r.o. sídlící v Hrušovanech u Brna, a Porfix, vyráběný v Porfix CZ a.s. v Trutnově. Jsou to tzv. autoklávované pórobetony. Jedná se o nejvýznamnější druh přímo lehčeného betonu, jehož hlavní složkou je cement, vyráběný z portlandského slínku, vápno, písek, voda a energosádrovec. Druhou skupinu tvoří cihly Heluz, vyráběné v podniku Heluz cihlářský průmysl v.o.s v Dolním Bukovsku, a plná cihla odebraná jako historický materiál z klášterní zdi v Nové Říši. Výsledky byly porovnány s odbornými články a certifikovanými hodnotami indexu hmotnostní aktivity. Obsah radonu byl stanoven nepřímo, pomocí indexu hmotnostní aktivity na polovodičové gama spektrometrii. Byly změřeny tři nejčastěji sledované přírodní radionuklidy 40K, 226Ra a 232Th, přičemž pro výskyt radonu jsou podstatné pouze 226Ra a 232Th, ze kterých radioaktivní přeměnou radon vzniká. Pro chemickou analýzu byla zvolena metoda opticko-emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. Pro lepší představu o složení vzorků byla použita metoda rentgenové práškové difrakce, která pomocí rentgenového záření stanovila obsah minerálů. Cihly keramických materiálů měly oproti autoklávovaným pórobetonům přibližně třikrát vyšší hodnoty hmotnostní aktivity 40K, 226Ra a 232Th, což souvisí s vysokým obsahem hlinitokřemičitanů pocházejících z vyvřelých a přeměněných hornin.
|
|
|
Prameny radioaktivních minerálních vod v oblasti Chrastava - Bogatynia
Černík, Tomáš ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
V letech 2012-2013 proběhl radiohydrogeochemický průzkum v oblasti Chrastava - Bogatynia spadající do lugické oblasti. Cílem průzkumu bylo vyhledávání a podrobnější výzkum radioaktivních vodních projevů, jejichž objemová aktivita splňuje minimální hodnotu 1500 Bq/l 222 Rn. Hranice je dána lázeňským zákonem č. 164/2001 Sb., kdy tyto vody považuje za radioaktivní minerální vodu. Na tomto území bylo nalezeno 30 vodních projevů, které splňují hranici >1500 Bq/l 222 Rn. Nejvýznamnější klastr je v Albrechticích u Frýdlantu. V blízkosti Kančího vrchu bylo nalezeno 12 radioaktivních pramenů. Přímo v obci Albrechtice byl učiněn objev radioaktivní minerální vody bohaté rozpuštěnými solemi, a to prameny Soumar a pramen Matka. Nejvíce mineralizovaný pramen Soumar obsahuje více než 1 g/l rozpuštěných solí (voda hydrochemického typu Na-Ca-Cl s celkovou mineralizací až 1,5 g/l), v kombinaci s jeho aktivitou 222 Rn převyšující hranici 1500 Bq/l. Další významným klastrem je okolí obce Nová Ves u Chrastavy, kde byl nalezen nejaktivnější zdroj z celého zkoumaného území, Mikulášský pramen, s aktivitou až 2821 Bq/l 222 Rn. Mimo něj zde byly objeveny další tři radioaktivní vývěry. Byl zde také objeven pravděpodobný vývěr suchého CO2 u obce Dolní Vítkov. Jako významná lokalita se ukázala i osamocená kra tanvaldského...
|
|
|
Ionizující záření a jeho vliv na kvalitu životního prostředí člověka: Radon jako rizikový faktor pro lidské zdraví v ČR
Suchánek, Vladimír ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Kazmarová, Helena (oponent)
Teoretická část práce je rozčleněna do čtyř kapitol, které se věnují problematice radonu a jeho vlivu na organismus člověka. První kapitola shrnuje základní problematiku člověka a životního prostředí, vzájemné působení a dělení životního prostředí na základě jeho funkce (využití pro život). Druhá kapitola se zaměřuje na radioaktivitu prostředí, konkrétně na ionizující záření, jeho vznik a dělení, a také jeho vliv na zdraví člověka. Navazující je kapitola o radonu, kde je popisován jeho vznik, zdroje, jeho šíření v prostředí, měření, protiradová ochrana, historie radonové problematiky a radonový program České republiky. Poslední kapitola teoretické části je věnována karcinomu plic jeho vzniku, dělení, diagnostice, léčbě a spojitost s výskytem radonu na základě přehledu vybraných epidemiologických studií. Praktická část diplomové práce zahrnuje popis zdrojových dat a metodiku zpracování datových souborů objemové aktivity radonu (OAR), počet zemřelých dle příčiny a střední stav obyvatel. Kapitola výsledků obsahuje mapové výstupy OAR, míry úmrtnosti na karcinom plic pro muže, ženy a souhrnně pro obě pohlaví. Další části výstupů jsou výsledky korelační analýzy závislosti objemové aktivity radonu na míře úmrtnosti na karcinom plic pro muže, ženy a souhrnně. Závěr práce je věnován diskuzi nad výsledky již...
|
|
|
Právní aspekty ochrany před radonem
Fojtíková, Olga ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Cílem této diplomové práce je p edstavit právní nástroje užívané státem k ochran ob an p ed nebezpe ným ozá ením z radonu a produkt jeho p em ny v budovách, zhodnotit jejich ú innost a nazna it možná úskalí p i jejich aplikaci. Práce nejprve uvádí do radonové problematiky po p írodov dné stránce, seznamuje s eským unikátem, Radonovým programem, a popisuje za azení témata v rámci organizace státní správy. Hlavní d raz je pak kladen na vývoj související legislativy, zejména v oblasti atomového a stavebního práva, kde je kriticky zhodnocen p ístup státu k tzv. sm rným hodnotám a kde jsou uvedena ur itá doporu ení ke stavebnímu ízení. s legislativou je nedíln spjato také poskytování státních dotací na protiradonová opat ení, u nichž je zhodnocen dosavadní vývoj a uvedeny možnosti potenciáln vedoucí ke zvýšení efektivity tohoto nástroje. z praktické stránky dopl uje práci kazuistika ze soukromoprávní oblasti a s tím související ochrana nástroji ob anského práva.
|
host ::
RSS.