|
|
Religiozita a prosociální chování u dětí mladšího školního věku
VOCÁSKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá religiozitou, tedy zbožností, u dětí mladšího školního věku v souvislosti s projevy prosociálního chování. Hlavním cílem práce je popsat, do jaké míry děti pocházející z nábožensky založených rodin vykazují vyšší míru prosociálního chování a také zda je toto chování pozorováno i jejich okolím, zejména třídními učiteli. Dílčím cílem je pak zjistit, zda děti samy sebe považují za věřící, případně, jak svou víru popisují. Teoretická část práce je věnovaná popisu vývojového období mladšího školního věku, definici a popisu pojmů "religiozita" a "prosociální chování" a seznámení s předešlými výzkumy na toto téma. Praktickou část tvoří dokumentace kvalitativně-kvantitativního výzkumu, popis jeho metodologie a prezentace získaných výsledků. Výzkumný soubor představují děti 5. třídy. Výzkum sestává z nezaujatého pozorování dětí v přirozeném prostředí (školní třídě), hodnocení učitelem, z dotazníkové šetření a z polostrukturovaného rozhovoru s vybranými žáky. Provedený výzkum prokázal souvislost religiozity s prosociálním chováním. Ukázalo se, že děti s náboženským vyznání se považují za více prosociální než děti nevěřící, a zároveň byly jako prosociálnější hodnoceni při pozorování a hodnocení učitelem. Dále byl prokázán rozdíl v prosociálnosti mezi pohlavími a jednotlivými školami. V kvalitativní části byly zjištěny rozdíly ve vnímání víry mezi věřícími a nevěřícími dětmi. Pro věřící nabývá víra především emočního a sociálního rozměru. Nevěřící o víře hovořili především na kognitivní úrovni.
|
|
|
Ambivalence in Jung's Relationship to Christianity
Dobrodenková, Monika ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Predmetom tejto diplomovej práce je zhrnúť a interpretovať Jungov vzťah ku kresťanstvu v jeho ambivalentných prejavoch. Najskôr je pojednaný samotný pojem ambivalencie, ktorý je v Jungovej dobe pomerne nový. Východiskom pojednania Jungovho vzťahu ku kresťanstvu sú jednak jeho teoretické úvahy, jednak vlastné spomienky, predovšetkým z detstva, kedy sa jeho vzťah ku kresťanstvu formoval. Tento materiál je následne zhodnotený na psychologickej a teologicko-filozofickej rovine. Ukazuje sa, že psychologické hodnotenie nemožno u Junga jasne odlíšiť od teoretického, nakoľko sa niektorí bádatelia domnievajú, že celá Jungova teória duševného vývoja človeka je implicitne motivovaná jeho psychologickou potrebou vyrovnať sa s traumatickým detstvom. V tomto ohľade sú preto Jungove spomienky preskúmavané z hľadiska rôznych psychologických a religionisticko-psychologických pozícií. Jungov ambivalentný vzťah ku kresťanstvu sa tu javí byť v priamej súvislosti s jeho ambivalentným vzťahom k rodičom. Na teologicko-filozofickej rovine je tematizované napätie medzi Jungovým vysokým hodnotením kresťanskej tradície, s jeho snahou túto tradíciu zároveň reformovať, a to často tak podstatným spôsobom, že by to bolo neraz pre autentických ortodoxných nositeľov tejto tradície neprípustné.
|
|
| |
|
|
Náboženská konverze - autentické výpovědi konvertitů
Mašková, Eva ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vogel, Jiří (oponent) ; Čornej, Petr (oponent)
Konverzi můžeme nahlížet jako změnu, v rámci které se jednotlivec přihlašuje k určitému společenskému náboženskému proudu a přijímá hierarchii hodnot, představ a postojů, které ostatní členové tohoto společenství zastávají. Téma náboženského obrácení je komplexní jev, který si zasluhuje širokou interdisciplinární pozornost. Je středem zájmu teologů, psychologů, religionistů, sociologů, kulturních antropologů a vzácně i lékařů. Z těchto perspektiv náboženskou konverzi zkoumáme a přibližujeme si její jednotlivé prvky, neboť se jedná o fenomén, který představuje badatelsky cenný materiál pro všechna tato vědecká odvětví. Nejenže hrál významnou roli u zrodu psychologie jako vědy, ale také důmyslným způsobem manifestuje zakoušení Boží přítomnosti skrze lidské vědomé prožívání, jednání a chování. Definice výrazu "náboženská konverze" i její chápání prošly svým vlastním dramatickým vývojem. Dříve bylo konverzi v tomto kontextu rozuměno spíše jako radikální osobnostní změně a reorganizaci. V dnešní době se chápe spíše jako aktivní proces "pojení se," který vede k dynamické organizaci a dovršení rozmanitých lidských dimenzí. Pomáhá stabilizovat, zvnitřňovat a motivovat člověka. Je to proces, díky kterému si člověk dokáže uvědomit sám sebe. Vždy však ve spojení s náboženským vyznáním a s vírou, kterou si...
|
|
|
Konstrukce realit osob ovlivněných mimotělními zkušenostmi
Herrmann, Natanael ; Grznár, Miroslav (vedoucí práce) ; Janas, Martin (oponent)
Tato bakalářské práce se zaměřuje na osoby, které prožily mimotělní zkušenosti. Zkoumá je z hlediska sociální konstrukce reality a zaměřuje se na symbolický jazyk, kterým konstruují ony reality vyhraněných oblastí významů, do kterých se během svých zkušeností dostaly. Práce vychází jak z knihy Petera Bergera a Thomase Luckmanna Sociální konstrukce reality, tak z dalších knih týkajících se mysticismu, lucidního snění, zkušeností blízkosti smrti, psychedelických látek a šamanismu. Využívá metodu narativní analýzy a prostřednictvím rozhovorů s respondenty ukazuje vliv takových zkušeností na konstrukci naší každodenní reality a také na jejich pohled na smrt. Dále se zabývá souvislostmi různých technik navození mimotělních zkušeností s hloubkou následných prožitků. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pavlovo obrácení a jeho možné interpretace z hlediska psychologického
Mašková, Eva ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na širokou problematiku náboženské konverze, zejména na příklad apoštola Pavla. Je psychologickou a teologickou reflexí jeho konverze ke křesťanství, jak ji popisují kanonické texty Nového zákona. První část podává teoretický náhled na místa výskytu obrácení apoštola Pavla ve Skutcích apoštolských a Pavlových epištolách. Pro potřeby této práce popisuje autorka ve stručnosti i metodu hagioterapie, techniku, která pojí znalosti teologie a psychologie. Autorka se zaměřuje i na psychologický pohled na náboženskou konverzi, jeho historii i současný stav bádání. Závěr práce sdružuje stanoviska teologie a psychologie. Zvláštní pozornost je zaměřena na Pavlovu osobnost, kterou se autorka snaží popsat psychologickou terminologií. Klíčová slova : Náboženská konverze, apoštol Pavel, psychologie náboženství, hagioterapie.
|
|
|
Posedlost ve vúdú - psychologicko religionistický pohled
KRONIKA, Ondřej Alexandr
Práce se soustřeďuje na zažívání posedlosti ve spojitosti s vyznáváním haitského vúdú. Teoretická část přináší vhled do problematiky optikou disciplíny psychologie náboženství a směru transpersonální psychologie. Prostor je věnován druhům náboženského prožívání, problematice změněných stavů vědomí, psychospirituální krizi atd. Dále je pohledem srovnávací religionistiky představena posedlost jako jev, který se vyskytuje napříč různými kulturami. Posedlost je prezentována zejm. v kontextu haitského vúdú, kterému v teoretické části práce patří rovněž v samostatná kapitola. Pro praktickou část byl zvolen kvalitativní výzkum. Formou polostrukturovaných rozhovorů byly mapovány náboženské zkušenosti osob mající zkušenost s posedlostí ve spojitosti s vyznáváním a praktikováním haitského vúdú. Psychologickým pohledem jsou sledovány zkušenosti celkem čtyř respondentů. Výzkum se primárně zaměřuje psychické procesy a projevy spojované se zážitky posedlostí ve vúdú. Zohledněny jsou také širší souvislosti jako motivy pro navozování posedlosti, okolnosti, kdy ke stavu může dojít, případně vlivy, které mohou z vlastního stavu posedlosti přetrvat i po odeznění vlastní samotné zkušenosti.
|
|
|
Konfesní výuka náboženství pro žáky přicházející ze sekulárního prostředí?
SMÍTKOVÁ, Alena
Hlavním tématem práce je snaha o zodpovězení otázky, zda je konfesní výuka náboženství vhodným způsobem, jak přistupovat k žákům přicházejícím ze sekulárního prostředí. V první části práce se zabýváme vymezením pojmu katecheze a jejím dějinám. Dále porovnáváme konfesní a nekonfesní způsob výuky, přičemž jako alternativu shledáváme výuku náboženství zaměřenou na kulturní kontext. Pozornost věnujeme pojmu sekulární společnost a z toho plynoucím důsledkům ohledně výuky náboženství. Hledáme cíle a obsahy výuky náboženství v jednotlivých církevních dokumentech s přihlédnutím na nevěřící žáky. V poslední části práce se věnujeme vývojové psychologii, vývoji náboženského úsudku dětí a osobnosti pedagoga. Samotný závěr pak hledá východiska k výuce zaměřené na kulturní kontext.
|
|
|
Psychologismus metod misijních náboženství
PLOS, Michal
Osobní výzkum autora práce vedl ke zpracování teorie psychologismu jako nástroje k odhalování metodického postupu nauky hnutí NSSJ,CJKSPD, Baháí víry směrem od vedení hnutí, přes medium hnutí k hledajícímu i nakolik mohou tyto nauky s hledajícím manipulovat. Pokus o extrakci jádra myšlení nových náboženských hnutí, jako předpokladu k rozpoznávání záměrů těchto hnutí, dále analogických výpovědí, jakým způsobem se mohou tato hnutí vyvíjet v dalších etapách svého působení. Základní religionistický nástroj a pohled: komparace, psychologie náboženství.
|
host ::
RSS.