|
|
The Harper Government, the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Indiánský zákon z roku 1876, jenž ve své relativně nezměněné podobě platí již téměř 140 let, je základním právním předpisem určujícím práva a povinnosti prvních národů a jejich postavení v rámci Kanady. Byť je dlouhodobě kritizován jako diskriminační, chrání zvláštní postavení této skupiny původních obyvatel v kanadské společnosti. S prohlubujícími se socio- ekonomickými problémy původních obyvatel sílí hlasy volající po změně tohoto zákona. První národy pak především žádají uplatnění svého ústavně zakotveného práva na sebeurčení v rámci jakékoliv budoucí právní úpravy. Současná konzervativní vláda Stephena Harpera naproti tomu klade důraz zejména na soběstačnost a finanční odpovědnost původních obyvatel. Legislativní kroky, jež konzervativci zřídka konzultují se samotnými zástupci původních obyvatel, sledují obecné priority Harperovy vlády založené na principech tržní ekonomiky a nereflektují požadavek na sebeurčení a samosprávu indiánských komunit. Protestní hnutí Idle No More založené v roce 2012 v reakci na některé Harperovy zákony týkající se původních obyvatel bojuje za indiánská práva a ochranu přírody neodmyslitelně spjaté s identitou původních obyvatel. Cílem této diplomové práce je analyzovat odlišné pohledy na právní zakotvení původního obyvatelstva v Kanadě, které v případě prvních...
|
|
|
Separatistický konflikt: komparativní studie Srí Lanky a Ačehu, Indonésie
Bartošová, Kateřina ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je vyhodnotit faktory, které přispívají k mírovému ukončení separatistických konfliktů. Pro tento účel jsou komparovány dva separatistické konflikty, které byly ukončeny odlišně. Zatímco vláda v Indonésii podepsala se separatisty v provincii Ačeh mírovou smlouvu a nabídla jim rozšířenou autonomii, vláda na Srí Lance tamilské separatisty vojensky potlačila. Konflikty jsou analyzovány na základě šesti faktorů, které vycházejí ze studie Barbary Walter o teorii budování reputace. Tato teorie předpokládá, že mírové urovnání separatistického konfliktu je méně pravděpodobné, pokud vláda čelí více potencionálním separatistickým skupinám. Je totiž nucena budovat si tvrdou reputaci. Práce porovnává mezi zkoumanými státy následující faktory: potencionální separatistické skupiny, hodnota separatistického území, podíl separatistické skupiny na celkové populaci a území, rovnováha moci mezi separatistickou skupinou a vládou, politický systém a míra centralizace/federalizace. Předložené výsledky dokazují, že teorie budování reputace se v komparovaných případových studiích nepotvrdila, protože k mírovému urovnání konfliktu došlo v Indonésii, kde se nachází mnohem více potencionálních separatistů než na Srí Lance. Pomocí komparativní analýzy práce označila za faktory, které přispěly...
|
|
|
Gibraltar v mezinárodních vztazích
Vodenka, Aleš ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Žalek, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postavením Gibraltaru v mezinárodních vztazích. Problematiku řeším v kontextu procesu dekolonizace. Zaměřil jsem se především na analýzu vývoje a současné pozice tohoto britského zámořského území. Od druhé poloviny minulého století je území značně ovlivněné britsko španělským sporem o jeho suverenitu. Práce představuje oblast gibraltarské otázky, jež směřuje ke schopnosti rozhodnout, zdali je dnes možné území označit za de facto dekolonizované. Teoreticky je totiž Gibraltar stále zařazen na Seznamu nesamosprávných území OSN, tzn. mezi územími očekávající dekolonizaci. Na základě pochopení konceptu dekolonizace, zhodnocení politicko historického vývoje Gibraltaru, zasazením problematiky do rámce OSN a zvážením argumentů relevantních aktérů v návaznosti na územní spor docházím ke zjištění, že mezinárodnímu uznání území za dekolonizované brání právě přetrvávající britsko španělský spor. V souvislosti se základním principem mezinárodního práva - právem na sebeurčení - je přitom paradoxní, že samotní obyvatelé Gibraltaru se pro nynější statut své země nejen vyslovili, ale sami se o jeho podobu zasloužili, z čehož vyplývá, že se v současnosti jako reziduum koloniální nadvlády nepovažují.
|
|
|
Medzinárodneprávne postavenie Západnej Sahary
Turányi, Samuel ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Pavlicová, Vendula (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaobírá mezinárodněprávním postavením Západní Sahary. Její cílem je analýza Západní Sahary z hlediska mezinárodního práva a z hlediska mezinárodní politiky, zhodnocení postojů důležitých aktérů a načrtnutí možných budoucích scénářů vývoje v oblasti. Teoretická část se věnuje otázce mezinárodněprávní subjektivity, suverenity a uznaní státu v mezinárodním právu a konceptu práva na sebeurčení národů, na které je kladen důraz. Na tenhle zdlouhavý konflikt mezi představiteli Maroka a Fronty Polisario doplácejí saharští obyvatelé a posun k řešení je téměř žádný vzhledem na zcela odlišní zájmy sporných stran. Do konfliktu zasahují kromě sousedních států i mezinárodní aktéři jako Španělsko, Francie nebo USA. Od roku 1991 vládne mezi stranami příměří, ačkoli dekolonizace území pořád neproběhla a návrhy na řešení problému narážejí na odpor jednotlivých stran až do dnešního dne.
|
|
|
Národ versus stát: Případová studie Kosovo
Kešelj, Nina ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá právní a politické aspekty kosovské secese od Republiky Srbsko ve snaze zjistit, zda je kosovské odtržení opravdu příkladem sui generis, jak tvrdí zastánci kosovské nezávislosti. Teoretická část se věnuje státoprávním a mezinárodně právním požadavkům, jež stát musí splnit, aby dosáhl mezinárodního uznání. Dále popisuje různé formy uplatnění práva národa na sebeurčení a zabývá se podmínkami, za kterých může dojít k tzv. nápravnému odtržení od domovského státu. Empirická část zkoumá specifické okolnosti, za nichž se rozpadávala bývalá Jugoslávie, a postavení Kosova, jakožto autonomní provincie Srbska, v letech 1974-1999, s cílem zjistit, zda kosovští Albánci byli dle práva k secesi od Srbska vůbec kdy oprávněni. Dále, za účelem nalezení odpovědi na otázku, zda kosovské odštěpení lze považovat za nápravnou secesi, poskytuje práce historický přehled albánsko-srbského soužití v Kosovu, se zvláštním důrazem na období od druhé světové války a na problematiku válečných zločinů a údajného obchodu orgány, jehož otázka byla nedávno v Radě Evropy znovu projednávána.
|
|
|
Právo národů na sebeurčení jako faktor mezinárodních vztahů
Drahoňovská, Soňa ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá současnou podobou práva národů na sebeurčení a jeho vlivem na mezinárodní vztahy. Mimo rámec dekolonizace byla uznána řada nových států, z nichž některé nesplňovaly obvyklá kritéria pro vznik státu vyplývající z dosavadní mezinárodní praxe. V případě Bangladéše, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny i Kosova navíc nedal jejich původní stát k odtržení souhlas. Cílem této práce je zjistit, zda lze i mimo rámec dekolonizace na základě ustanovení mezinárodních dokumentů a zejména dosavadní praxe potvrdit existenci práva, které by umožňovalo národům jednostranné odtržení od původního státu, a které by současně znamenalo hrozbu pro budoucí uplatňování principu územní celistvosti jako jednoho z principů mezinárodních vztahů. Za tímto účelem provádím v práci komparaci případových studií úspěšných a neúspěšných národů usilujících o vlastní stát mimo rámec dekolonizace. S ohledem na toto srovnání analyzuji současnou podobu práva na sebeurčení a jeho vliv na mezinárodní vztahy. V závěru docházím ke zjištění, že nelze jednoznačně potvrdit existenci práva na podmínečnou secesi. Přesto v praxi dochází k porušování principu územní celistvosti. K tomu přispívají nejasnosti ohledně možného uplatnění secese národy, jejichž vnitřní právo na sebeurčení nebylo respektováno. Skutečnost, že současná podoba práva na sebeurčení ignoruje kolektivní práva národních skupin, má rovněž negativní vliv na mezinárodní stabilitu.
|
|
|
Budoucnost Západní Sahary
Juklová, Jana ; Kváča, Vladimír (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na mezinárodně-právní postavení Západní Sahary. Přes zmapování historického vývoje Západní Sahary, její dekolonizaci a skrze analýzu navrhovaných řešení se snaží dospět k současnému statutu tohoto území a nastiňuje možnosti budoucího vývoje. Důraz je kladen na právo na sebeurčení saharského obyvatelstva. Teritorium Západní Sahary je předmětem dlouhodobých sporů především mezi Marokem a Frontou Polisario. Snahy o řešení trvají několik desítek let, ale posun je minimální s ohledem na často protichůdné zájmy jednotlivých stran. Do jednání zasahují nejen okolní země, ale také další státy se speciálními zájmy v oblasti jako Spojené státy americké, Francie a Španělsko. Od roku 1991, kdy došlo k vyhlášení příměří po mnohaletém vojenském konfliktu, předkládané návrhy řešení byly většinou zablokovány a odmítnuty.
|
|
|
Edvard Beneš a československo-německé vztahy
Holeček, Jan ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá reinterpretací československých dějin zejména podle sudetoněmeckého revizionistického vzoru. Zabývá se tím, kdo ze současných českých autorů tento pokřivený mediální obraz hlásá, na koho tito autoři navazují a do jaké míry se jejich pohled vzdaluje realitě. Protože každý mýtus týkající se Edvarda Beneše a česko(slovensko)-německých vztahů má svůj historický kořen, analyzuje tato práce i historické pozadí první Československé republiky. Ze současných témat se práce zabývá vstupem ČR do EU a novými strategiemi Sudetoněmeckého landsmanšaftu v rámci evropského integračního procesu.
|
host ::
RSS.