|
|
Rusko-běloruské sjednocování. Vybrané problémy a perspektivy Svazového státu (1999-2008)
Osipova, Kristina ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Rusko-b loruské sjednocování. Vybrané problémy a perspektivy Svazového státu (1999- 2008) Diplomová práce se obsahov zam uje hlavn na t i problematické body politické a ekonomické spolupráce, které pokládám ve sledovaném období (1999-2008) za nejd ležit jší. Jedná se o zavedení jednotné m ny (ruského rublu) v celém prostoru Svazového státu, stanovení ceny za energetické suroviny a proces vyjednávaní projektu Konstitu ního aktu. Vybraným problém m je v pr hu práce v nována samostatná kapitola. Nedílnou sou ástí práce bude i ur ení faktor , které p sobí ruskou zahrani ní politiku v i B lorusku a b loruskou v i Rusku a také proces vypracování a podpisu smlouvy z roku 1999. Mým zám rem bude, mimo jiné, poukázat na to, jak se zm nila integrace státu po nástupu Vladimira Putina do ela ruského státu, jelikož se v ele obou státu ocitly dv velmi silné a charismatické osobnosti, jejichž vztahy se nevyzna ovaly p ílišným p átelstvím. vodem výb ru tohoto tématu je pro m to, že od doby podepsání smlouvy o založení Svazového státu Ruska a B loruska již nyní ub hlo více než deset let, projekt vytvo ení tohoto integra ního uskupení však dokon en nebyl, p estože se to podle smlouvy m lo stát v pr hu p ti let. Nezdá se ani, že je "projekt" v bec uskute nitelný, což je vid t z celé ady problém , se kterými se oba státy po...
|
|
|
Role integračních procesů v ruské politice vůči postsovětskému regionu v letech 2000 - 2010
Krpec, Petr ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Diplomová práce Role integračních procesů v ruské politice vůči postsovětskému prostoru v letech 2000 - 2010 zachycuje jev mezistátní integrace v postsovětském prostoru, a z ruského pohledu. Jejím hlavním cílem je poukázat na funkci jakou plní postsovětské integrační projekty v rámci ruské zahraniční politiky vůči regionu, který Moskva dlouhodobě označuje jako prioritní oblast svých zájmů. Pro naplnění svého cíle práce zvolila použití kombinace deskriptivní a analytické metody. Práce postupně představuje hlavní rysy jevu mezistátní integrace (kapitola č. 1), pokračuje shrnutím vývoje ruského přístupu k regionu a obecných trendů vývoje postsovětských integračních procesů v 90. letech (kapitola č. 2), poté sleduje tutéž problematiku a její hlavní vývojové proměny po roce 2000 (kapitola č. 3) a nakonec zařazuje konkrétní příklady postsovětských integračních projektů (kapitola č. 4). Tento "datový balík" poté práce analyzuje v poslední kapitole, kde je zformulována odpověď na otázku, jako roli plní postsovětské integrační procesy v politice Moskvy k regionu.
|
|
|
Vliv rozpadu SSSR na hospodářství Ruské federace
Nožičková, Veronika ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Bakalářská práce nastiňuje příčiny destabilizace Sovětského svazu a zaobírá se i následky jeho rozpadu na hospodářství Ruské federace. Cílem bakalářské práce je zhodnotit nejen změnu základních makroekonomických ukazatelů, ale také zhodnocení vlivu rozpadu na sociální podmínky ve státě. Opominut není ani proces tvorby nového politického systému Ruské federace. V bakalářské práci jsou zároveň posouzeny hlavní příčiny zájmu Ruské federace o integraci v postsovětském prostoru.
|
|
|
The Analysis of the Russian Foreign Policy in the Post-Soviet Area after the Year 2000
Majerčíková, Gabriela ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Cílem diplomové práce je prozkoumat postavení Ruska v postsovětském prostoru prostřednictvím analýzy jeho zahraniční politiky ve vztahu k tomuto regionu po roce 2008. První kapitola vymezuje teoretické a metodologické východiska aplikované v diplomové práci. Druhá kapitola se zabývá formulací ruské zahraniční politiky po rozpadu SSSR a její vývojem počas devadesátých let. Následně třetí kapitola obsahuje analýzu ruské zahraniční politiky v postsovětském prostoru po roce 2000 založenou na čtyřech hladinách analýzy -- hladině mezinárodního systému, hladině státu, hladině vnitrostátních vlivů a hladině jednotlivce. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na analýzu bilaterálních vztahů Ruska s postsovětskými republikami. S cílem poukázat na odlišný přístup ruské zahraniční politiky ve vztahu k různým postsovětským republikám byl zvolen příklad Gruzie a Arménie. Poslední kapitola jmenuje rysy ruské zahraniční politiky v postsovětském prostoru po roce 2008 ve světle Koncepce zahraniční politiky Ruské federace z roku 2008.
|
host ::
RSS.