|
|
Posouzení možnosti zřízení vodní nádrže
Prokešová, Eva ; Hlavinková, Vítězslava (oponent) ; Hrubanová, Michaela (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je posoudit možnost zřízení vodní nádrže ve vybrané lokalitě s ohledem na její možnou vodohospodářskou činnost včetně geologických poměrů. Součástí práce je vymezení základních pojmů souvisejících s vodními nádržemi a jejich součástmi. Tato práce byla zpracována za pomocí dostupné literatury a platných zákonů České republiky týkajících se dané problematiky. Závěrem práce budou oceněny pozemky splňující podmínky pro výstavbu malé vodní nádrže. Ocenění proběhne dvěma způsoby, a to dle vyhlášky a pomocí přímého porovnání.
|
|
|
Jakost vody vybraných rybníků v povodí toku Vydrica
Krajči, Filip
Diplomová práce je zaměřena na posouzení kvality vody na dvou po sobě jdoucích rybnících na toku Vydrica v pohoří Malé Karpaty. Analýza a následné posouzení kvality vody je založeno na terenním monitoringu spojeném se vzorkováním a jejich následné analýze v laboratoři. Literární rešerše se zabývá hodnocením kvality vody, rozdělením vod, rozdělením chráněných krajinných oblastí, ale také metodami hospodaření na rybnících a vhodnosti daných rybníků z hlediska chovu ryb. V literárním přehledu je také popis ukazatelů teréního monitoringu a laboratorních stanovení. Metodická část popisuje zásady určování terénního výzkumu a analýz monitorovaných vzorků vody v laboratoři a charakteristiky odběrných míst. Výsledky získané měřením v terénu a následnou laboratorní analýzou byly hodnoceny na základě STN 75 7221 a vládního nařízení č. 269/2010 Z.z. Po hodnocení bylo zjištěno, že voda dosáhla nejhorších výsledků, zejména v oblasti ukazatelů odrážejících organické znečištění (BSK5, CHSKcr). Obsah prvků, jako je celkový dusík a celkový fosfor dosáhl hladin nad hranicemi nejhorší třídy. Tato fakta mohou dále pomoci při hospodaření na vybraných revírech, nebo pri revitalizačních pracích v oblasti, která jsou plánována v blízké budoucnosti.
|
|
|
Horizontální proudění vody v malých rybnících
ŠŤASTNÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývala prouděním v malých rybnících (konkrétně v rybníku Dehtář nedaleko obce Žabovřesky) se zaměřením na horizontální proudění. Jejím cílem bylo provedení terénních měření pohybu vody při hladině (pomocí námi vyvinutých zařízení vybavených GPS přístroji) za různých atmosférických podmínek a z výsledků stanovit rychlost proudění vody u hladiny v reálných podmínkách. Pro měření byly použity přístroje GPSMAP 78s, GPSMAP 60CSx a telefony MOTOROLA s aplikací GPS Logger vložené do vyvážených PVC trubek. Dalším cílem bylo vytvořit zjednodušený 3D model rybníku a pomocí programu Ansys simulovat proudění v jeho hlubších vrstvách. Výsledkem terénního měření byly proudnice znázorňující směr proudění pro svrchní vrstvu vody. Při rychlosti větru 1-3 ms-1 za mlhavého a zataženého počasí, byla zjištěná rychlost proudění přibližně 0,025 ms-1. Při velmi nízké rychlosti větru 0-1 ms-1 za mlhavého počasí, byla rychlost proudění 0,0083 ms-1. Za proměnlivých podmínek, kdy hladina byla nejdříve mírně zamrzlá, ale následně roztála a začal foukat silnější vítr z jiného směru, byla výsledná rychlost proudění nejdříve 0,025 ms-1 (při rychlosti větru 0,7-1 ms-1) a později 0,0375 ms-1 (při větru o rychlosti 2-3 ms-1). Výsledkem modelování v programu Ansys byly simulace proudění v zjednodušených rybnících dvou tvarů (jeden s nakloněným dnem, hloubkou 0,5-4 m a zaoblenými rohy a druhý se stálou hloubkou 2 m a s prohlubní (lovištěm) o celkové hloubce 4 m a se zaoblenými třemi rohy) při různých rychlostech (0,5; 1; 2; 4; 8 a 16 ms-1) a třech nebo čtyřech směrech větru. Obecně simulace ukázaly, že rychlost proudění roste s rychlostí větru, kdy převládající rychlost proudění byla pro všechny simulace zhruba 3 % rychlosti větru. Zároveň s hloubkou rychlost proudění klesá a voda se míchala přibližně do 95 % hloubky (do 3,8 m). Simulace také ukázaly tvorbu vírů, zde se voda pohybovala nejrychleji v místech, kde se víry dotýkaly okraje rybníku, ale v jejich středu se často tvořila místa s velmi nízkými rychlostmi proudění a relativně dlouhou dobou zdržení vody (od sedmi hodin po šest dnů). Výsledky terénních měření a simulací v této bakalářské práci mohou přispět k pochopení procesů (například vlivu míchání vody na obsah kyslíku, planktonu a živin v různých místech) probíhajících v rybníku Dehtář. Mohou tak být základem pro následné mapování jeho cirkulačních vzorců, které mohou mít vliv na vznik a vývoj kyslíkových deficitů a na koncentrování přirozené potravy a živin v některých částech rybníku. Čímž mohou pomoci při určování vhodnosti míst například pro krmení ryb nebo pro odběr vzorků a mít tak pozitivní vliv na zlepšení hospodaření na tomto rybníku.
|
|
| |
|
|
Živinová bilance rybníka Rožmberk a jeho vliv na kvalitu vody řeky Lužnice
MONDEKOVÁ, Aneta
Tato diplomová práce se věnuje živinové bilance rybníka Rožmberk za roky 2020-2021 a jeho vlivu na řeku Lužnice. Vzhledem k silně eutrofnímu stavu rybníka způsobený řadou znečisťujících vlivů, jako nedostatečně vyčištěné odpadní vody z ČOV Třeboň či vyústění odpadních vod z velkovýkrmny prasat R.A.B, byl rybník Rožmberk vyhodnocen jako hlavní zdroj fosforu pro VN Orlík. Řeka Lužnice protékající Rožmberkem transportuje živinově bohatou vodu dál, až do VN Orlík. Dále je tato práce věnována průzkumu sedimentů a fosforu v něm obsažený, jako vnitřní zdroj fosforu v rybníce. Cílem této práce je vyhodnotit živinovou bilanci za zmíněné roky a porovnat s předchozími roky bilančního monitoringu k aktuální situaci na Rožmberku. Poslední propočet látkové bilance byl v roce 2014, a proto je důležité zjistit, jaká je situace na rybníce aktuálně. Data pro účely této práce byla získaná pravidelným, bilančním monitoringem státního podniku Povodí Vltavy v rámci 14denních intervalů. Na základě výsledků získaných touto prací, kdy rybník vykazoval negativní retenci, tj. víc fosforu odteklo, než se do rybníka dostalo s přítoky, lze konstatovat, že rybník Rožmberk je významným hráčem ovlivňující kvalitu vody v povodí Lužnice. V rybníce se uplatňují vnitřní procesy, kdy se rybník vypořádává se starou ekologickou zátěží, vzhledem k značnému množství fosforu uloženého v sedimentu. Rybník Rožmberk ukazuje, že látkové bilance jsou nepostradatelné ke zjištění skutečných poměrů v rybnících. K navrhujícím opatřením zlepšování kvality vod v rybnících se bez těchto informací neobejdeme.
|
|
|
Zlepšení kvality vody při výlovech rybníků pomocí flokulantů
MONDEKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce se zabývá možností zlepšení kvality vody vypouštěné při výlovech rybníků. Cílem této práce bylo zachytit nerozpuštěné látky a živiny ve vypouštěné vodě ve stoce pod rybníkem soustavou dvou bariér z organického materiálu. Bariéry sloužily ke vzdutí hladiny vody, který poskytl čas potřebný k sedimentaci částic. Sedimentace byla umocněna dávkováním flokulantu. Vyhodnocení probíhalo na základě porovnání kvality vody na profilu A bez přídavku flokulantu a profilu B již s obsaženým flokulantem. Rozdíl vykazoval účinnost zachycení nerozpuštěných látek a živin bariérou. Na základě výsledků lze konstatovat, že bariéry z organického materiálu jsou schopny zlepšovat kvalitu vody vypouštěné z rybníků.
|
|
|
Současný stav kvality vody v rybnících
BENEDIKT, Adam
Stanovování kvality vody v rybníku ve spojitosti s rybářským hospodařením začal nabývat na významu až koncem 20. století. Od této doby vzniklo mnoho studií zabývajících se touto tématikou. Aktuálně nejvýznamnější problém nejen rybářské společnosti představuje eutrofizace a její dopad na funkci rybníku v krajině, vč. biodiverzity a jejího celkového vlivu na životní prostředí. Antropogenní činností (chov ryb, odpadní vody a zemědělství) dochází k nadměrnému uvolňování minerálních živin, převážně fosforu a dusíku, do volných vod. Tato bakalářská práce porovnává data získaná z měření z roku 2017 s daty od 50. let 20. st. až do roku 2014 zpracovaných v literární rešerži. Vlastní data představují základní fyzikálně- chemické parametry vody (teplota, koncentrace O2, pH, konduktivita a ORP, TN, NH4-N, NO3-N, TP, DRP, TOC a chlorofyl-a). Hodnocení je založeno na posbíraných datech z šesti českobudějovických rybníků (Beranov, Roubíček, Zběhov, Posměch, Kvítkovice a Dehtář) se zastoupením produkčních a plůdkových nádrží.
|
|
|
Inventarizační průzkum ptáků na lokalitě Nový rybník u Soběslavi
Hlasivcová, Kristýna ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Bakalářská práce zpracovává tematiku inventarizace ptáků na lokalitě Nový rybník u Soběslavi. Práce analyzuje data z bodového sčítání ptáků od března 2011 do listopadu 2011. Cílem bylo udělat inventarizaci a následně tyto zjištěné údaje porovnat se sčítáním Dobroslava Boháče, který se danou lokalitou zabýval v 60. a 70. letech 20. století. Klíčová slova: pták, rybník, inventarizace, dominantní druhy, četnost, frekvence
|
|
|
Vliv odběrového místa na hygienicky významné ukazatele kvality vody v přírodních koupalištích
Zelinková, Myra ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Popovský, Jiří (oponent)
V této práci jsem se zabývala vlivem odběrového místa na indikátory jakosti vody v přírodních koupalištích (Hostivařská přehrada, rybník Šeberák a Vyžlovský rybník). Zjistila jsem, že odběrová místa u hygienicky významných druhů fytoplanktonu (sinic) mohou být z hlediska jakosti vody odlišná především v případě, kdy se v nádrži vyskytují sinice, které tvoří vodní květ. Povrchový vodní květ může být přesouván vlivem povětrnostních podmínek na závětrnou stranu nádrže (Microcystis sp.). Na vodní květ Aphanizomenon flos-aquae, který se vznáší ve vodním sloupci, může mít vliv vítr a vodní proud (který je zčásti také větrem ovlivněn). U dominující vláknité sinice Planktothrix agardhii, která vodní květ netvoří, je koncentrace chl-a i počtu buněk této sinice na jednotlivých odběrových místech vyrovnaný, i když koncentrace chlorofylu-a se pohybuje okolo 200 g.l-1 . Microcystis sp. a Scenedesmus sp. v eutrofních podmínkách spolu přežívají v kompetici. Jakost vody z hlediska mikrobiologického se také může lišit v rámci jednotlivých odběrových míst i ve vzdálenosti kratší než 100 m. Vliv na mikrobiální znečištění mohou mít koupající se lidé, vodní ptáci, hospodářská zvířata, pravděpodobně uvolňování mikroorganismů z písku, bahna a sedimentů na pláži nebo pobřeží. Dešťové epizody zvyšují množství E. coli...
|
|
|
Revitalizace rybníka v katastrálním území Skalička u Hranic
Majkus, Martin ; Havlíček, Tomáš (oponent) ; Paseka, Stanislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je návrh komplexní revitalizace bočního rybníka v katastrálním území Skalička. V rámci revitalizačních opatření je navrženo odbahnění nádrže, opevnění břehů a další úpravy v návaznosti na funkční objekty. Za účelem odběru vody do rybníka je v korytě Hlubockého potoka navržen pevný odběrný objekt a navazující otevřený kanál s mokřady, který nahradí stávající přívodní potrubí. V rámci stabilizace koryta a překonání výškového rozdílu je v korytě potoka navržen balvanitý skluz s vývarem a souvisejícími úpravami. Úvodní část práce je souhrnem poznatků z dané problematiky a jsou zde vysvětleny důležité termíny, historický kontext a popis základních principů. V další části je popsán stávající stav a poměry v zájmovém území. Následuje popis metod a programů, které byly pro tuto práci použity. V návrhové části jsou prezentována vlastní navrhovaná revitalizační opatření. Podstatnou částí práce je také ověření navrhované úpravy v korytě potoka, a to 3D digitálním modelem terénu v Atlas DMT a následnou simulací 1D proudění v HEC-RAS.
|
host ::
RSS.