|
Deficit dětských kosterních pozůstatků v funerálních celcích Evropy.
Vejnarová, Rebeka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Brzobohatá, Hana (oponent)
Tato práce hledá vysvětlení pro deficit nedospělých koster na pohřebištích minulých populací. Nejprve stručně popisuje proces vymírání lidských populací, ve kterém je rozlišeno vymírání v dnešních vyspělých a rozvojových zemích. Právě věkově specifická úmrtnost v rozvojových státech se především výší dětské úmrtnosti nejvíce blíží úmrtnosti minulých preindustriálních populací. Dále jsou nastíněny metody studia dětské úmrtnosti v minulosti a jejich problémy a překážky. Následně jsou uvedeny příčiny, které vedly k vyšší dětské úmrtnosti v minulosti, a z dostupné literatury, v níž jsou použity výše zmíněné metody, je zjištěn interval hodnot, kterých dětská úmrtnost pravděpodobně dosahovala v preindustriálních společnostech. Zvláštní pozornost je pak věnována zastoupení dětských kosterních pozůstatků na pohřebištích. Porovnáním empirických hodnot počtu dětí z dvanácti středoevropských pohřebišť s teoretickými hodnotami bylo zjištěno podhodnocení počtu dětí především v nejnižších věkových kategoriích. Proto se práce následně zabývá vysvětlením tohoto jevu pomocí biologických, kulturních a metodických faktorů. Na základě dostupných zdrojů se práce přiklání k názoru, že biologické a fyzikálně-chemické vlastnosti dětských kostí vedou k horšímu zachování těchto kosterních pozůstatků a univerzálnost těchto vlastností...
|
|
Pohřebiště bylanské kultury v Lovosicích
Půlpán, Marek ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Koutecký, Drahomír (oponent)
Materiálovou základnou práce jsou archeologické nálezy získané v roce 2002 na lokalitě Lovosice (okr. Lovosice, Ústecký kraj, Česká republika). Podstatnou náplní práce je popis a kresebná dokumentace 15 vesměs velmi bohatě vybavených hrobů ze starší doby železné (doba halštatská Ha C1 - Ha D1, kultura bylanská). Movité artefakty jsou analyzovány z typologicko-chronologického hlediska. Pohřební ritus je hodnocen v rámci prostorově- funkčních vztahů mezi lidskými ostatky a milodary. Nemovité nálezy jsou analyzovány s ohledem na parametry jam, konstrukci a výbavu. Na tomto základě jsou hroby roztříděny do nálezových skupin. Pohřebiště je hodnoceno s ohledem na podobu, strukturu, celkový rozsah a chronologicko-chorologický vývoj. Hlavní úkol práce spočívá v definici vývojových horizontů pohřebiště a v jejich komparaci s českými a středoevropskými chronologickými systémy. Stanovené horizonty mohou do budoucna tvořit jednu z hlavních opor při hodnocení hrobových a sídlištních nálezů doby halštatské nejen v severozápadních, ale i ve středních Čechách. Lovosická nekropole je interpretována jako lokalita centrálního významu a zesnulí jako elita, která měla zásadní podíl na kulturním a hospodářském rozvoji regionu. Lovosice představují v současné době jedno z nejbohatších, nejkomplexněji prozkoumaných, a...
|
|
Raně středověké pohřebiště v Mlékojedech a jeho regionální souvislosti
Derner, Kryštof ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Základem předložené práce je popis raně středověkého pohřebiště v Mlékojedech "Nad hřbitovem", odkrytého roku 2007. Na základě hrobové výbavy je datováno do intervalu od počátku 10. do poloviny 11. století. Vztah výbavy k antropologickým charakteristikám pohřbených ukazuje zejména nárůst poměru vybavených hrobů do časné dospělosti a poté pozvolný pokles. Úprava hrobové jámy byla závislá na dataci. Hrob s elitní ženskou ozdobou a hrob se zbraněmi jsou srovnávány s obdobnými v okolí litoměřického hradiště. Pravidelné rozmístění pohřebišť na levém břehu Labe již počátkem 10. století ukazuje na časné zasídlení této oblasti a umožňuje zjistit dosah litoměřické aglomerace. V současném opuštění obou známých pohřebišť na katastru Mlékojed spatřuji indicii pro přesun pohřbívání ke svatyni v centru dnešní obce. Klíčová slova Pohřebiště, raný středověk, Mlékojedy, Litoměřicko, 10. století, 11. století, hrozníčkovitá náušnice, zbraně, sociální topografie, dějiny osídlení, archeologie, fyzická antropologie.
|
|
Českokrumlovsko v době bronzové
PAVLÍČKOVÁ, Stanislava
Předložená práce shrnuje veškeré dosavadní poznatky o osídlení v Českokrumlovském regionu z doby bronzové. Základem pro vypracování této práce bylo vytvoření soupisu veškerých lokalit, nalezišť a jednotlivých sídelních komponent. Další část práce se věnuje jednotlivým lidským aktivitám rozděleným podle druhu lokality a podle jednotlivých úseků doby bronzové, kdy byly sledovány topografické vlastnosti jako je vzdálenost od vodních toků, nadmořská výška, prostorové vztahy. Dále následuje shrnutí poznatků ze starší, střední a mladší a pozdní doby bronzové. V další části probíhá porovnání s dnešním okresem Prachatice. V poslední části se práce stručně věnuje vztahu sledovaného území s oblastí horního Podunají a probíhá pokus o interpretaci postavení Českokrumlovska v rámci jihočeského regionu.
|
|
Pohřební ritus knovízské kultury v Čechách
MIKLOVÁ, Vendula
V této práci se snažím o detailní analýzu pohřebního ritu knovízské kultury v Čechách. Zabývám se náboženstvím, sjednocováním pohřebního ritu, mohylami i plochými hroby, výbavou hrobů a pohřebními rituály. Speciální pozornost věnuji nálezům lidských koster či částí lidských těl na sídlištích. Ve vytvořené databázi lokalit s výskytem lidských skeletů a jejich částí, sleduji určitá kritéria, která mezi sebou porovnávám.
|
|
Atypické pohřbívání ve středověkých Čechách
HLADÍKOVÁ, Miroslava
Předkládaná práce je zaměřena na poznání atypického pohřbívání ve středověkých Čechách. Jsou zde uvedeny skupiny lidí a důvody, které společnost vedly k takovému jednání. Práce obsahuje přehled vybraných lokalit s uvedenými konkrétními atypickými hroby. Součástí práce je analýza a zhodnocení charakteru a významu atypických pohřbů ve středověké společnosti.
|