|
|
Příprava a charakterizace plazmatem aktivované vody
Lemonová, Hana ; Klímová, Edita (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vhodnými metodami k přípravě plazmatem aktivované vody. Teoretická část je zaměřena na seznámení se s plazmatem aktivovanou vodu a metodami k její přípravě. V experimentální části této práce byly charakterizovány vybrané fyzikálně chemické vlastnosti, a to vodivost, hodnota pH a stabilita peroxidu vodíku. Důležitým aspektem této práce bylo zjištění vhodných skladovacích podmínek pro plazmatem aktivovanou vodu. Cílem této práce bylo vygenerování PAW pomocí různých metod se stabilními vlastnostmi, kterou lze snadno skladovat. Bylo zjištěno, že při přípravě pomocí diafragmového výboje je nejlepší skladovat PAW ve tmě, kdy má stabilní vlastnosti. PAW připravená v systému trysky v kapalině je vhodná ke skladování v lednici, kdy dochází k pomalému rozkladu peroxidu vodíku. Míra účinnost mikrovlnné trysky na generaci PAW je zapříčiněna zaváděním plynu, jako je například argon.
|
|
|
Assessment of the ecotoxic effect of plasma-activated solutions
Belisová, Mária ; Šimečková,, Jana (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
This master‘s thesis deals with ecotoxicity assessment of plasma-activated solutions. Various plasma-activated solutions were prepared in the experiments. In the vast majority of tests, it was plasma-activated tap water – PAW. Depending on the test organism, dilution water was further processed, namely dilution water for Thamnocephalus platyurus and Daphnia magna. In this master‘s thesis the ecotoxicological effects were assessed through aquatic ecotoxicity tests with an aquatic plant Lemna minor, on a crustaceans T. platyurus and D. magna and on agricultural crops Lactuca sativa and Allium cepa L. . Crustaceans are fresh-water organisms on which the water contamination can be quickly and quite easily assessed. These plasma-activated solutions were also tested for acute ecotoxicity of soil organisms by ecotoxicological contact tests with Eisenia fetida, springtails Folsomia candida and seeds of L. sativa. Tests on T. platyurus and D. magna were performed in time intervals and a change in mortality was observed depending on PAW concentration. If the test results allowed, the LC50, IC50, A and NR escapism values were calculated. When the measured and calculated values did not allow such a calculation, the overall effect of PAW on organisms was assessed and a significant difference was calculated for the L.sativa root growth inhibition test. The final results showed that PAW has an ecotoxic effect on aquatic organisms, while it has rather beneficial effects on terrestrial organisms.
|
|
|
Studium vlivu plazmatem aktivované vody na půdní mikroorganismy
Lungová, Tereza ; Šimečková,, Jana (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá účinky plazmatem aktivované vody na mikroorganismy nacházející se ve vzorku hnědozemě. Teoretická část je rozdělena do dvou částí. První část se zaměřuje na rozbor půdy a mikroorganismů v ní žijících. Druhá část se zabývá obecnými vlastnostmi plazmatu a vznikem plazmatem aktivované vody. V experimentální části této práce byla plazmatem aktivovaná voda aplikována na výluh půdních mikroorganismů a současně přímo na vybraný vzorek půdy v různých koncentracích. Následně byl pozorován vliv na životaschopnost půdních mikroorganismů. Na základě výsledků z praktické části bylo zjištěno, že plazmatem aktivovaná voda nemá na půdní mikroorganismy výrazně pozitivní ani negativní vliv. Z tohoto důvodu bude nutné se při dalším výzkumu zaměřit na konkrétní typy mikroorganismů.
|
|
|
Vliv aplikace plazmatem aktivované vody na půdní strukturu
Jedlička, Jan
Vývoj se nevyhnul ani zemědělství, uplatňují se v něm nové techniky a technologie a dochází k propojování nových oborů. Kromě toho se hledají alternativní zdroje pro hnojiva či ochranné prostředky na rostliny. V poslední době se poukazuje na možnost využití plazmatem aktivované vody (PAW) v rostlinné výrobě jako zdroj dusíku a poukazuje se na jeho fungicidní a baktericidními účinky. Prozatím však není ověřen případný vliv na půdní vlastnosti. Cílem této práce bylo ověřit pomocí pilotního nádobového pokusu (černozem) vliv aplikace PAW na půdní strukturu, resp. vodostálost půdních agregátů. Vůči kontrole (destilovaná voda) byly posuzovány hodnoty dvou typů PAW (PAW-AC, PAW-DBD). Nádobový pokus byl realizován v podobě postupného zalévání půdy v květináčích a postupného ukončování v 5 termínech (1. termín 525ml, 2. termín 825 ml, 3. termín 1125 ml, 4. termín 1425 ml, 5. termín 1725 ml). Půdní vzorky byly z květináčů odebírány ve 3 vrstvách (Vrch, Střed, Dole) za účelem ověření případné akumulace účinku tekutiny v některé části nádoby. Z porovnání dvou variant plazmatem aktivované vody (PAW-AC a PAW-DBD) s kontrolou (destilovanou vodou) je patrné, že ani jedna varianta PAW neporušuje stabilitu půdních agregátů a tedy ani půdní strukturu. Na základě pilotního pokusu by bylo možné konstatovat, že aplikace PAW nezhoršuje stav půdní struktury a mohla by se stát součástí zemědělského hospodaření bez obavy ovlivnění této vlastnosti. Je však potřeba provést další pokusy s jinými půdními typy.
|
|
|
Vliv plazmatem aktivované vody na klíčivost a kvalitu kukuřice
Kovařík, Martin ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem plazmatem aktivované vody na klíčivost kukuřice. Po kontaktu vody s plazmatem mění voda své chemické složení a získává tím nové vlastnosti, které jsou využitelné v zemědělství. Teoretická část se dělí do dvou základních částí. Na začátku první části je stručně charakterizované plazma a poté se tato část již zabývá plazmatem aktivovanou vodou (PAW), její aktivací, fyzikálními a chemickými vlastnostmi a v závěru této části i jejímu využití. Druhá část teoretické části se pak věnuje klíčivosti rostlin, vnějšími vlivy ovlivňujícími klíčivost a statistickému vyhodnocení klíčivosti. V závěru teoretické části se tato práce věnuje ekotoxicitě rostlin. Náplní experimentální části byla příprava PAW, její následná aplikace na semena kukuřice a studium jejího vlivu na klíčivost a kvalitu rostliny. PAW byla vytvořena pomocí tří různých plazmových systémů z destilované a kohoutkové vody a efekt jednotlivých PAW na semena byl porovnáván s efektem jednotlivých kontrolních vzorků. Zjištěné výsledky naznačují pozitivní vliv PAW na klíčení semen, ale konečná hypotéza by vyžadovala rozsáhlejší pokusy v různých prostředích, především v půdě.
|
|
|
Vliv plazmatu a plazmatem aktivované vody na plíseň Aspergillus niger
Žitný, Michal ; Čechová, Ludmila (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou dekontaminace plísně Aspergillus niger pomocí plazmatu, plazmatem aktivované vody a jejich kombinace. Teoretická část se zaměřuje na obecné vlastnosti plazmatu, jeho generaci, dosud známé účinky na mikroorganismy a jeho využití v průmyslu se speciálním zaměřením na medicínu. Dále se zaměřuje na generaci, charakterizaci plazmatem aktivované vody, její účinky na bakterie, kvasinky a plísně a její využití. Dále se zabývá popisem plísní, jejich výskytem a jejich sterilizací. Část teorie byla zaměřena přímo na plíseň Aspergillus niger. Byla zde popsána její kultivace a její využití v průmyslu, jako je její použití na kultivaci kyseliny citrónové. Experimentální část se zaměřuje charakterizací plazmatem aktivované vody generované pomocí pochodňového jetu. Sleduje se vliv dodávaného výkonu na tvorbu iontů v plazmatem aktivované vodě. Sleduje se dekontaminační účinek plazmatu, generovaným pochodňovým jetem, samostatně a v kombinaci s plazmatem aktivovanou vodou generovanou pomocí střídavého a stejnosměrného proudu. Charakterizace plazmatem aktivované vody byla provedena s 20 ml destilované vody při rychlosti nosného plynu 2 l/ min a výkonu mikrovlnného zdroje 9 a 12 W. Dekontaminační vliv plazmatu a jeho kombinace s plazmatem aktivovanou vodou byl pozorován očkováním 100 l desetkrát a stokrát zředěné ošetřené kultury plísně na Petriho misky se sladinovým agarem. Vyhodnocení účinku bylo provedeno počítáním narostlých kolonií plísně a následným porovnáním s kontrolními vzorky. Všechna naměřená a získaná data byla zpracována ve výsledcích. Bylo zjištěno, že plazmatem aktivovaná voda generovaná pochodňovým jetem obsahuje vyšší koncentrace dusíkatých látek a nižší koncentrace peroxidu vodíku, přičemž u nižšího výkonu jsou generované koncentrace dusičnanů vyšší než u vyššího výkonu. Plazmatem aktivovaná voda generovaná pomocí stejnosměrného napětí obsahuje nízké koncentrace dusíkatých látek a vysoké koncentrace peroxidu vodíku oproti PAW generované pochodňovým jetem. Dále plazmatem aktivovaná voda generovaná pomocí vysokofrekvenčního zdroje obsahuje minimální koncentrace dusíkatých látek a lehce zvýšenou koncentraci peroxidu vodíku oproti PAW vytvořené pochodňovým jetem. Nejvyšší dekontaminační vliv ze všech použitých metod měla kombinace plazmatu a plazmatem aktivované vody, připravené plazmovou tryskou pomocí stejnosměrného napětí, a to při aplikaci plazmatu jako prvního. Naopak nejméně účinná metoda byla aplikace plazmatu a plazmatem aktivované vody, generované střídavým napětím. Omezování přístupu kyslíku nemělo téměř žádný vliv při přímém ošetření plazmatem, ale další metody jím byly výrazně ovlivněny. Největší rozdíl dekontaminačního vlivu byl pozorován u kombinace plazmatu a plazmatem aktivované vody, generované střídavým proudem, kde rozdíl byl až 30 %, ale všechny metody měly významný dekontaminační vliv oproti kontrole.
|
|
|
Studium dekontaminačních účinků plazmatu a plazmatem aktivované vody
Kovaříková, Kateřina ; Krouská, Jitka (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Teoretická část práce se zabývá využitím plazmatu v dekontaminačních procesech. Experimentální část práce se zaměřuje na přípravu a charakterizaci modelových vzorků organických barviv vhodnými analytickými metodami. Modelové vzorky byly ošetřeny přímým působením plazmatu nebo plazmatem aktivované vody. Pro oba způsoby ošetření bylo použito dvou odlišných zdrojů plazmatu - dielektrický bariérový výboj v ozonizátoru s následným probubláváním jeho plynných produktů do roztoku a mikrovlnný plazmový jet působící na hladinu kapaliny. Cílem práce bylo vyhodnocení míry dekontaminace vzorků a porovnání účinnosti jednotlivých systémů.
|
|
|
Study of plasma activated water application on the total soil microbial biomass content
Poláková, Marianna ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
The aim of the diploma thesis was to choose the optimal method for evaluating the content of total microbial biomass in the soil, using plasma-activated water as irrigation, based on literature research. For this purpose, the fumigation-extraction method was chosen, which was evaluated using TOC/TN. The work further focused on the characterization of the physicalchemical properties of plasma-activated water and soil. The rate of decomposition of organic matter in the soil was monitored using the tea bag method, where green and roiboos tea are used to study the rate of decomposition. The content of total water-extractable polyphenolic substances was also determined in green tea. Based on cultivation tests, the presence of soil microorganisms was determined. From the measured data, it was found that the plasmaactivated water does not have a negative effect on the pH of the soil. However, probably as a result of its application, the values of the total microbial biomass in plasma-activated water samples for 10 minutes decreased to the value of (8063±1900) mgkg-1 for TOC and (98±74) mgkg-1 for TN compared to the distilled infusion water, where TOC values were (18068±4186) mgkg-1 and TN (123±10) mgkg-1. .
|
|
|
Studium vlivu aplikace plazmatem aktivované vody na enzymatickou aktivitu půd
Lungová, Tereza ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce byla charakterizace plazmatem aktivované vody (PAW) připravené pomocí dielektrického bariérového výboje za atmosférického tlaku a vyhodnocení jejího vlivu na půdní enzymatickou aktivitu ve vzorku černozemě s obsahem chemicky aktivních látek s dlouhou dobou života, tzv. long life species. K tomuto účelu byla na základě literárních rešerší zvolena metoda tzv. nádobových pokusů. Ke zjištění celkové půdní mikrobiální aktivity byla stanovena aktivita enzymu dehydrogenázy (DHA) ve vzorcích půdy zalévaných plazmatem aktivovanou vodou s různou dobou aktivace. Enzym dehydrogenáza je řazen do skupiny oxidoreduktáz a jeho aktivita je vhodným ukazatelem pro stanovení aktivní biologické činnosti v půdě. V této práci byly stanoveny hodnoty aktivity dehydrogenázy pro PAW ošetřenou výbojem po dobu 2 minut 2,3 g/gh, pro PAW ošetřenou výbojem po dobu 5 minut 2,7 g/gh a pro PAW ošetřenou po dobu 10 minut 3,5 g/gh. Ve srovnávacím vzorku zalévaném destilovanou vodou byla hodnota dehydrogenázové aktivity stanovena 2,5 g/gh. Na základě celkové analýzy bylo zjištěno, že nedochází k negativnímu ovlivňování enzymatické aktivity v půdě navzdory široké škále potvrzení o antimikrobiálních účincích PAW.
|
|
|
Study on the influence of plasma activated water on seed germination
Vozár, Tomáš ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with study on the influence of plasma activated water on wheat seed germination. After interaction with the plasma, the water changes its composition and obtain new properties that are useful in agriculture. The theoretical part is divided into two parts. The first part of the theory is dealing with basic knowledge about plasma, its properties, and possibilities of plasma generation in laboratory conditions. In the second part, the work deals with plasma activated water – PAW. The preparation of plasma activated water is described in details as well as its physical-chemical properties and composition with respect to the PAW possible applications. The aim of the experimental part of this work was to prepare plasma activated water in three different plasma systems and apply it on wheat seeds. These three ways of activation used direct and indirect interaction of plasma with water surface. After the seeds were germinated, the influence of plasma activated water on seed germination and quality of crops was observed and compared to control samples. The influence of different ways of water activation was also evaluated. Results show positive effects of plasma activated water on the seed germination and it also increased the quality of crops. Next steps in this research should be the transfer of this experiment from the laboratory scale on the Petri dish to the pot experiments in soil.
|
host ::
RSS.