|
|
Studium složení palmového oleje z hlediska autenticity
Heinz, Petr
V 21. století je palmový olej nejžádanější surovinou celé řady průmyslového odvětví. Je základní, vstupní surovinou pro produkci potravin, kosmetiky, bionafty a mnoha dalších produktů. Jeho produkce má však negativní dopad na životní prostředí. V této práci se posuzuje složení palmového oleje z hlediska autenticity, respektive rozdíly ve složení mastných kyselin v palmovém oleji v závislosti na podmínkách pěstování a s tím související certifikace této suroviny. Ke stanovení spektra mastných kyselin byla použita metoda plynové chromatografie s plamenově ionizační detekcí. Z hlediska obsahu celkových mastných kyselin je lepší necertifikovaný palmový olej (tuk 1) s obsahem 0,969 g.g-1 tuku (po třech měsících skladování 0,880 g.g-1 tuku) než certifikovaný palmový olej (tuk 2) s obsahem 0,648 g.g-1 tuku (po třech měsících skladování 0,533 g.g-1 tuku).
|
|
|
Emise isoprenu u palmy olejné a jejich dopady na klima a na složení atmosféry
Palouš, Daniel ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
Biogenní volatilní organické látky (BVOC) plní u rostlin mnoho fyziologických a ekofyziologických funkcí, například je to obrana proti různým abiotickým a biotickým stresům či signalizace. Emisní kapacita a spektrum emitovaných BVOC se mezi druhy liší. Isopren, s nejvyššími globálními ročními emisemi ze všech BVOC, má nezanedbatelný vliv na atmosférické chemické děje. Isopren tvoří sekundární organické aerosoly, v reakci s oxidy dusíku NOx může produkovat troposférický ozon a mění oxidační kapacitu atmosféry. Palma olejná (Elaeis guineensis Jacq.) je po několik posledních desetiletí rychle expandující plodina, jež je silným emitorem isoprenu. Převážná část světové kultivace palmy olejné probíhá v relativně malém regionu jihovýchodní Asie, čímž je rizikem pro regionální kvalitu ovzduší. Z dostupných dat vyplývá nutnost udržovat nízké koncentrace NOx v oblastech kultivace palmy olejné, aby se předešlo vyšší tvorbě troposférického ozonu. Globální modely emisí isoprenu se často rozcházejí a jen některé počítají s působením rozmáhajících se plantáží palmy olejné. Předložená práce si klade za cíl shrnout poznatky o fyziologických funkcích syntézy a emisí isoprenu při pěstování palmy olejné a o ekologických dopadech těchto procesů. V práci jsou stručně zmíněna i témata související s pěstováním palmy...
|
|
| |
|
| |
|
|
Ochrana klimatu z hlediska práva (vybrané právní otázky ochrany klimatu v Indonésii)
Loudová, Sandra Sophia ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice globální změny klimatu, popisuje jeho postupný vývoj a jednotlivé klimatické složky. V práci je blíže popsán vliv skleníkových plynů na klima a jev zvaný globální oteplování, jeho projevy a následky. Samostatná kapitola pojednává o historickém vývoji ochrany životního prostředí se zaměřením na ochranu klimatu, kde jsou zmíněny vybrané mezinárodní úmluvy a konference. Druhá část práce se specializuje na legislativu ochrany klimatu v Indonésii, popisuje vliv vybraných činností v globálním měřítku a zmiňuje mezinárodní závazky a indonéské právní předpisy směřující k ochraně klimatu.
|
|
|
In situ projekty v ochraně rodu Pongo v souvislosti s rozšiřováním plantáží palmy olejné na ostrovech Borneo a Sumatra
Talpová, Julie ; Masopustová, Renata (vedoucí práce) ; Dokoupilová, Adéla (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje ochraně rodu Pongo v souvislosti s rozšiřováním palmových plantáží. Do rodu Pongo se řadí orangutan bornejský Pongo pygmaeus a orangutan sumaterský Pongo abelii. Donedávna byly tyto druhy považovány za poddruhy, ale na základě genetických analýz došlo k podstatným změnám v taxonomii. Dá se předpokládat, že se systematika bude nadále vyvíjet. Orangutan bornejský je podle IUCN klasifikován jako ohrožený druh, orangutan sumaterský dokonce za kriticky ohrožený. Zranitelnost vyplývá z jejich způsobu života. Jedná se o dlouho žijící, ale pomalu se rozmnožující zvířata. První mládě přivádí samice na svět po 15. roku života a věnuje se mu do osmi let věku. Jsou typickými zástupci arboreálních primátů. Stromy pro ně představují místo k přespání, možnost pohybu i zdroj potravy.
Příčin ohrožení existuje několik. Za největší hrozbu je považována ztráta přirozeného životního prostředí orangutanů z důvodu zakládání plantáží palmy olejné, těžba dřeva a požáry. Tyto procesy způsobují fragmentaci původních stanovišť a zpřístupnění lesů znamená ohrožení pytláky. Olejnice guinejská Elaeis guineensis se v Indonésii a Malajsii pěstuje od počátku 20. století a v současnosti tyto státy produkují 84 % světové produkce palmového oleje. Životnost plantáží se odhaduje na 20 až 25 let. Je známo, že půda je po této době velice vyčerpaná, otázkou tedy zůstává její budoucí využitelnost. Produktem je palmový a palmojádrový olej, které se uplatňují v potravinářství, kosmetice i v průmyslu. Oba typy olejů obsahují vysoké množství nasycených mastných kyselin, proto WHO jednoznačně doporučuje snížit spotřebu těchto olejů.
Cílem in situ projektů probíhajích na Borneu a Sumatře, byla původně především snaha o návrat zachráněných orangutanů do volné přírody. Čím dál více se ale potýkají s problémem, že se taková zvířata nemají kam navracet, neboť jejich původní stanoviště již neexistují. Z tohoto důvodu se pozornost přesouvá k ochraně přirozeného habitatu orangutanů, stávajících volně žijících populací, důraz je kladen na důslednou karanténu nově přijatých jedinců, jejich sociální začlenění do skupiny, ale i na vzdělávací programy pro veřejnost.
|
host ::
RSS.