|
|
Minimalizační a půdoochranné technologie uplatněné při pěstování kukuřice na zrno
Adámek, Josef
Bakalářská práce porovnává vliv různého zpracování půdy na změny půdních vlastností a na výnosy kukuřice pěstované na zrno. V práci jsou porovnávány výsledky měření z dlouhodobého pokusu monokultury zrnové kukuřice. Byly použity výsledky z let 2012 až 2014. Poloprovozní polní pokus byl veden v kukuřičné výrobní oblasti na středně těžké hnědozemní půdě. Byly porovnávány tři varianty zpracování půdy - konvenční zpracování s orbou, minimalizační zpracování půdy s mělkým kypřením a přímé setí do nezpracované půdy. Za dobu sledování 2012-2014 byl dosažen nejvyšší průměrný výnos u varianty s orbou. Nejvyššího průměrného výnosu dosáhla kukuřice v roce 2013 s využitím konvenčního způsobu zpracování půdy (10,2 t.ha-1), nejnižšího výnosu pak v roce 2014 s využitím přímého setí do půdy bez zpracování (4,99 t.ha-1). Při porovnávání vlivu různého zpracování půdy na půdní vlastnosti byly zjištěny hodnoty, které ukazují na problém se zhutněním půdy. Toto zjištění potvrdil i průzkum půdy pomocí penetrometrického měření. Kritické hodnoty zhutnění půdy byly zjištěny v hloubce 0,10-0,30 m u varianty bez zpracování půdy. Toto zhutnění má za následek i pokles minimální vzdušné kapacity pod 10 %. Dále bylo zjištěno nadměrné zhutnění půdy v hloubce 0,20-0,30 m u varianty s mělkým zpracováním půdy. U varianty s orbou se negativní zhutnění nezjistilo. Z výsledků pozorování a ze znalostí získaných z praxe v provozu je možno doporučit jako nejoptimálnější variantu pro pěstování kukuřice na zrno v této oblasti využití mělkého zpracování půdy. Využití minimalizace je optimální pro růst a vývoj kukuřice a oproti konvenčnímu způsobu zpracování půdy je šetrnější k ochraně půdy, efektivnější na využití pracovní síly a rentabilnější.
|
|
| |
|
|
Porovnání orebného a bezorebného zpracování půdy
DOLEJŠÍ, Přemysl
Tato závěrečná práce se zabývá porovnáním orebného a bezorebného zpracování půdy. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány vlastnosti půdy a význam jejího zpracování. Následuje představení a popisování vybraných technologií pro zpracování půdy. Praktická část prezentuje výsledky měření. Bylo zjišťováno, zda je finančně výhodnější orebná či bezorebná technologie a také jaký bude mít odlišné zpracování vliv na utužení půdy. Výsledky jsou z důvodu lepší přehlednosti prezentovány prostřednictvím tabulek a grafů.
|
|
|
Environmentální aspekty čištění a využívání odpadních vod v rámci přírodě blízkých technologií
Šereš, Michal ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Hanč, Aleš (oponent)
Problematika vhodného a účinného nakládání s odpadními vodami a jejich opětovného využívání při závlahách v zemědělství nabývá v posledních letech na důležitosti i v geografických podmínkách střední Evropy, kde donedávna problémy spojované s klimatickou změnou nemusely na první pohled působit tak palčivě. Stále intenzivněji se hledají vhodná opatření pro boj se suchem a stále častěji se také zmiňují tzv. přírodě blízká řešení nakládání s vodami, které pomáhají jednak vodu čistit a zároveň udržet v krajině. V aridních oblastech je toto téma již dlouhodobě diskutováno a často se lze setkat i s aplikacemi přírodě blízkých řešení větších rozměrů. V České republice se naopak zatím setkáváme většinou pouze s pilotními aplikacemi. Potenciál přírodě blízkých opatření, mezi které můžeme řadit např. kořenové čistírny odpadních vod, denitrifikační bioreaktory, umělé mokřady či tzv. "reed bed" jednotky, je však značný. Spočívá zejména v robustnosti těchto systémů a jejich schopnosti napodobit a intenzifikovat přirozené procesy čištění vod, které se odehrávají v přírodě. Aplikovat je lze jak na vody znečištěné běžným fekálním znečištěním či vyšším obsahem nutrientů, ale také na vody kontaminované rozličnými typy mikropolutantů, jako jsou např. farmaka, hormonálně aktivní látky či persistentní organické...
|
|
|
Vliv invazních a nativních rostlin na abiotické a biotické vlastnosti půdy
Hanzelková, Věra ; Aldorfová, Anna (vedoucí práce) ; Sudová, Radka (oponent)
Invazní rostliny jsou důležitým tématem studia v současné ekologii, neboť dokáží ovlivnit celé ekosystémy. Rostliny interagují s půdou, včetně půdní bioty, ostatními rostlinami ve společenstvu a dalšími organismy jako např. herbivory. Invazní rostliny se často liší od neinvazních rostlin využíváním živin, čímž mohou ovlivňovat i pH půdy. Mohou se lišit i v intenzitě interakcí s mykorhizními houbami, které napomáhají příjmu živin rostlinami. V této práci je porovnáván vliv invazních a nativních rostlin na vlastnosti půdy. Porovnávány jsou kongenerické páry rostlin, kde jeden druh je nativní a druhý invazní. Zároveň jsou nativní druhy vybrány tak, aby byly dominantní a mohly tak být lépe porovnávány s invazními rostlinami, jež mohou dominovat v novém prostředí. Pro hodnocení vlastností půdy jsou vybrány hodnota pH a obsah základních živin jako abiotické vlastnosti půdy a množství propagulí arbuskulárně mykorhizních hub v půdě a rychlost jejich šíření jako biotické vlastnosti půdy. V této práci se invazní rostliny se od nativních odlišují pouze v obsahu výměnného fosforu a draslíku. U těchto dvou živin a taktéž u jednoho z ukazatelů šíření mykorhizních hub v půdě se objevil i rozdíl mezi druhy uvnitř rodu. U většiny půdních vlastností ovšem hraje důležitou roli rod rostlin, nikoliv invazní status....
|
|
|
Hodnocení aberace půdy vybraného katastru kraje Vysočina
Veselý, Michal
Aberaci půdy můžeme chápat jako odchýlení půdních vlastností od nějaké průměrné hodnoty. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit a posoudit stupeň aberace na vybraných pozemcích katastrálního území Krumvald, kraje Vysočina. V rámci Komplexního průzkumu půd, který zde proběhl v červnu roku 1969, bylo vykopáno celkem šest výběrových sond. Pro potřeby mé práce byly znovu vykopány a hodnoceny tři půdní sondy. Ze záznamů KPP bylo možné dohledat údaje o pH, zrnitosti, obsahu karbonátů, humusu atd. Tyto vlastnosti byly opět stanoveny a porovnány. Po provedení rozborů a porovnání zjištěných výsledků s výsledky z průzkumu KPP jsem došel k závěru, že na pozemcích došlo k negativní aberaci ve většině sledovaných vlastností. Výjimku tvoří sonda V2 kde došlo k pozitivní aberaci půdních vlastností.
|
|
|
Porovnání různých způsobů zpracování půdy ke kukuřici na zrno
Špunar, Michael
Bakalářská práce se zaměřuje na srovnání technologií zpracování půdy a jejich vlivu na výnosy zrnové kukuřice seté. Celá práce je založena na jednoletém poloprovozním pokusu ve spolupráci s akciovou společností ZEV Šaratice prováděném v období 2016/2017. Pokus se zabýval srovnáváním konvenčního způsobu zpracování půdy a minimalizační technologií mělkého kypření. Obě technologie zpracování půdy byly osety třemi odrůdami a všechny varianty byly vyhodnocovány ve čtyřech opakováních. Literární přehled seznamuje s problematikou technologií zpracování půdy a pěstování kukuřice seté. V druhé části bakalářské práce jsou statisticky vyhodnoceny výsledky pokusu, které neprokázaly žádný statisticky průkazný rozdíl na výnosech.
|
|
|
Možnosti užití Chilopoda, Diplopoda a Isopoda: Oniscidea k bioindikaci relativně trvalých ekologických podmínek smrkových a bukových ekosystémů Moravskoslezských Beskyd
Lazorík, Martin
V lesnickém managementu je v dlouhodobém plánování využívána lesnická typologie. Jejím základem je lesní typ, který představuje relativně trvalou biocenózu s fytocenologickou podobností. Základem je poznání synuzie podrostu (rostlinné složky) doplněné o ekologické (stanovištní) charakteristiky. Na změny vývoje ekologických faktorů v ekosystému citlivě reaguje živočišná složka spíše než rostlinná. Proto je dlouhodobou snahou poznání bioindikační živočišné složky, která reaguje rychleji než flora na vyvolané změny v ekosystému. V síti 38 lokalit zahrnující 12 souborů lesních typů byl zhodnocen výskyt Diplopoda, Chilopoda a Isopoda: Oniscidea (metoda zemních pastí, 16,189 ex., 39 druhů). K vymezení environmentálních charakteristik bylo užito 30 meteostanic, využit byl podrobný pedologický průzkum včetně chemismu půdy a fytocenologický průzkum. Získaná data byla zpracována analýzou MNDS, PCA a CCA. Nejvýznamnějším faktorem byl pokryv bylinnou vegetací, obsah Ca, Mg v půdě. Významný byl i vliv souboru lesních typů, kde pomocí analýzy CCA bylo stanoveno celkové rozložení jednotlivých druhů. Všechny skupiny druhů Diplopoda, Chipoloda a Isopoda: Oniscidea byly vyhodnoceny jako významné v bioindikaci v lesních ekosystémech. Chilopoda a Diplopoda umožnila charakterizovat každý soubor lesních typů konkrétním druhem. Isopoda dobře vymezila lokality s vysokou hladinou vody a procesem tvorby rašeliny. Vzhledem k náročným požadavkům na indikátory prostředí byl pomocí metody Indicator value stanoven Lithobius nodulipes bioindikátorem pro soubor lesních typů 5L (montánní jasanová olšina) a Lithobius pelidnus na 5Y (sleketová jedlová bučina). Také významné postavení měl druh Hyloniscus riparius a Ligidium hypnorum na 6 O/R (svěží rašelinná smrčina).
|
|
|
Vliv půdních vlastností na genezi vegetačních typů spontánně regenerovaných a lesnicky rekultivovaných ploch ve vápencovém lomu Mokrá
Cihlářová, Hana
Vliv půdních vlastností na vývoj vegetace během raných stádií spontánní sukcese a lesnické rekultivace byl studován na území lomu Mokrá (Jihomoravský kraj). Samovolně obnovované plochy byly zkoumány zejména z hlediska dominantního výskytu expanzivního druhu třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), která se vyznačuje schopností zablokovat sukcesní pochody. U lesnických rekultivací byl výzkum zaměřen na srovnání půdních vlastností chřadnoucích a prosperujících výsadeb. V obou případech byly jako hlavní půdní charakteristiky studovány: vzdušný a vodní režim, textura, pH, obsah oxidovatelného uhlíku (Cox), celkového dusíku (Nt) a obsahy hlavních makroživin (Ca, Mg, P, K). Ze statistického zpracování získaných dat vyplynulo, že vzdušný a vodní režim půdy, půdní textura, obsah Cox a Nt jsou statisticky významné pro plochy s dominantním výskytem třtiny křovištní. Třtina křovištní měla tendenci dominovat na půdách jemnozrnných a těžkých s vyšším obsahem Cox a Nt. U lesnicky rekultivovaných ploch byl statisticky významný obsah písku, jílu a přístupného draslíku, avšak žádná z půdních vlastností nemohla být označena jako příčina chřadnutí či prosperity výsadeb.
|
|
|
Schopnost rostlin indikovat abiotické podmínky prostředí
Lebedová, Michaela ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Rozšíření rostlinných druhů na Zemi ovlivňují abiotické podmínky prostředí, jako jsou např. světlo, teplo, půdní reakce nebo obsah živin. Znalost vazby jednotlivých rostlinných druhů na určité rozmezí zmíněných faktorů nám umožňuje do jisté míry odhadnout ekologické vlastnosti stanovišť, na kterých tyto druhy rostou, aniž bychom je měřili. Cílem této práce bylo vytvořit literární rešerši o schopnosti rostlin indikovat abiotické podmínky prostředí a následně pak ověřit indikační schopnost vybraných půdních vlastností (obsah celkového dusíku a přístupného fosforu, půdní reakci) na modelových lokalitách, kde proběhl jak odběr a analýza půd, tak fytocenologické snímkování. Tabelované Ellenbergovy indikační hodnoty pro zjištěné druhy byly vztaženy k naměřeným datům půdního chemismu ze 14 modelových povodí sítě GEOMON. Těsnost vztahu mezi indikačními hodnotami a naměřenými daty byla zkoumána v několika půdních vrstvách definovaných jako: L, FH, 0-10, 10-20, 20-40 a 40-80 cm a fytocenologických snímcích pro tři typy ploch: A - 400 m2 , B - 40 m2 a C - 4 m2 . Výsledky ukázaly, že nejlépe spolu data korelovala v půdní vrstvě nadložního humusu (FH) a nejsilnější vztah vykazovaly průměrné Ellenbergovy indikační hodnoty z fytocenologických snímků o ploše C s aktivní půdní reakcí. Klíčová slova: fytoindikace,...
|
host ::
RSS.