|
|
Přechylování nových názvů profesí
Kožuriková, Daniela ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce Přechylování nových názvů profesí má dvě části. Pojednává nejprve teoreticky o problematice přechylování a představuje sufixy při přechylování používané. Druhá část ověřuje výskyt jmen vyexcerpovaných ze slovníku Nová slova v češtině 1 a 2 a z článku Ljuby Mrověcové (2009) Pojmenování nových profesí u pozic v oblasti ekonomiky a podnikání (v rusko-českém srovnávacím plánu) v korpusu SYN 2010 a databázi Neomat. Následují seznamy doložených a nedoložených jmen ve výše uvedených zdrojích. Významy méně známých pojmenování vysvětluje abecedně řazený slovníček.
|
|
|
Feminization of French profession words - sociolinguistic aspects
Zikmundová, Kateřina ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
(česky) Otázka (ne)přechylování názvů povolání a titulů je celospolečenským tématem od 70. let minulého století, kdy na jazykový androcentrismus začala upozorňovat feministická hnutí. Smysl feminizace spočívá především v zajištění sociální viditelnosti žen, zvláště u žen ve vyšších pozicích. I přes překážky sociologického i lingvistického charakteru a kritiku odpůrců proces feminizace během uplynulých desetiletí značně pokročil a četné přechýlené formy se staly běžnými.
|
|
|
Konkurence slovotvorných sufixů při přechylování názvů profesí
Kožuriková, Daniela ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Bakalářská práce Konkurence slovotvorných sufixů při přechylování názvů profesí je rozdělena do dvou částí. V první části jsou shrnuty poznatky, které o této problematice podává odborná literatura. Pojednáno je i o sufixech, jež se při přechylování používají nejčastěji. V druhé části práce jsou uvedeny výsledky praktického výzkumu, při němž byly názvy ženských profesí, nalezené ve slovníku Nová slova v češtině 1 a 2, zadávány ve formě lemmat do korpusů SYN 2000 a SYN 2005 a byla zkoumána jejich četnost. Na konec práce je zařazen praktický slovníček, který vysvětluje význam některých méně známých substantiv pojmenovávajících profese.
|
|
|
Tvorba a užití činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné češtině a polštině
Plasová, Anna ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku tvoření a užívání činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné polštině s přihlédnutím k analogickému jevu v češtině. Teoretická část práce popisuje formu a způsob derivace ženských tvarů činitelských substantiv a následně rozebírá jejich sociální rozměr (opozice mužského a ženského gramatického rodu, různé pohledy na asymetrii v jejich užívání). V současné polštině jsou patrné dva protichůdné trendy - jeden derivaci blokuje a tabuizuje, druhý ji naopak prosazuje a propaguje. Obecně jsou feminina běžně používána pro názvy povolání s nižší společenskou prestiží, oproti tomu u povolání a titulů vnímaných jako prestižní je přechylování řídké a mimo feministické kruhy zpravidla vnímané jako nepřirozené, nevhodné či dokonce depreciativní. Dále existuje řada substantiv, u nichž dochází k derivaci jen v některých případech. Tato situace je hodnocena jako velmi odlišná od češtiny, v níž je naopak přechylování běžné a obvykle nepříznakové. Praktická část obsahuje výzkum provedených na korpusu textů z polského deníku Gazeta Wyborcza z roku 2006, v němž bylo vyhledáno 18 vybraných problematických činitelských substantiv ženského rodu. Jednotlivé výskyty byly popsány se zřetelem na kontext a četnost. Získaná data se porovnávají s příslušnými hesly ve dvou...
|
|
|
Gender a genderová lingvistika
ANDRASCHKOVÁ, Lenka
Tématem bakalářské práce je gender a genderová lingvistika. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje teoretickému rozboru pojmu gender a s ním přímo související kapitoly jako jsou například: genderové stereotypy a role, genderová identita a socializace. Na konci generové části je přidána i kapitola věnující se feminismu, který popisuje vznik genderové ideje. K první části práce náleží také kapitola genderová lingvistika. Tato kapitola se věnuje nejen mluvenému projevu, ale také tomu psanému. V lingvistické části práce je mimo jiné věnována pozornost tématům, mezi něž mimo jiné patří: generické maskulinum, přechylování ženských příjmení, korektnost povolání nebo odraz ženy v literatuře. Druhá část práce obsahuje empirický výzkum výše zmíněných témat. Výzkum je zpracován kvantitativním šetřením pomocí anonymního dotazníku, jenž byl pokládán respondentům tří věkových kategorií. Výsledné poznatky šetření jsou řádně a přehledně zpracovány do grafů a tabulek.
|
|
|
Přechylování názvů povolání v současné francouzštině
JANOUŠKOVÁ, Jitka
Diplomová práce se zabývá problematikou přechylování názvů povolání v současné francouzštině. Teoretická práce se věnuje vývoji feminismu nejen ve Francouzské republice, genderovou problematikou zejména ve vztahu k jazyku a jazykovou politikou Francie. Dále se zaměřuje na slovotvorné možnosti současné francouzštiny pro odvozování tvarů ženského rodu od jmen označujících povolání, funkce, tituly a hodnosti. Část práce je též věnována situaci ve vybraných frankofonních zemích. Cílem praktické části je posoudit vztah mezi politickými požadavky Francouzské republiky a skutečným užíváním jazyka na základě korpusové analýzy provedené v databázi Frantext a internetovém vyhledávači Google.
|
host ::
RSS.