|
|
Pařezová výmladnost jako základ obnovy a produkce nízkého lesa =: Stump sprouting as a basis for the regeneration and production of coppice /
Uherková, Barbora
V jihovýchodní části České republiky byla zkoumána mladá pařezina (les nízký), která byla založena roku 2008. Hlavní studované dřeviny jsou charakteristické pro pařeziny střední Evropy: dub zimní agg. (Quercus petraea (Matt.) Liebl agg.) a habr obecný (Carpinus betulus L). Cílem práce bylo vyhodnotit pařezovou výmladnost po provedeném těžebním zásahu v roce 2014/2015, tzv. znovuobrážení výmladků (re-sprouting), tedy vznik další generace výmladků. Byl zjišťován počet živých, ale i suchých nových výmladků a byly měřeny jejich výšky. Následně byl zkoumán vliv výčetní kruhové základny pařezů před a po těžbě, intenzity zásahu, indexu listové plochy a světelných podmínek (mezernatost a otevřenost korunového zápoje, přímé, difuzní a celkové sluneční záření) na novou generaci výmladků po těžebním zásahu. Dalším cílem bylo zjistit, v současných měnících se podmínkách klimatu, vliv těžebního zásahu na růst pařeziny. Tři vegetační sezóny (2015–2017) po provedeném těžebním zásahu byl zkoumán vývoj přírůstu (tloušťkový a výškový) a obsah půdní vody. Ke zjištění efektu klimatických podmínek byla provedena redukce srážkového spadu pomocí odvodňovacích kanálků. Výzkum odvodnění ploch uvedeným způsobem je obdobný jako na výzkumných plochách ve Španělsku, Francii a v jiných zemích. V rámci tématu degradace půd pařezin byl zkoumán vliv redukovaných podkorunových srážek a těžebního zásahu na půdní respiraci CO2. Mezi sebou byly porovnány podplochy s těžebním zásahem a bez zásahu, podplochy s redukcí podkorunových srážek a bez redukce a v neposlední řadě byla porovnána pařezina s nepravou kmenovinou (kontrolní plocha k výzkumné ploše lesa nízkého). Výsledky v rámci znovuobrážení výmladků ukázaly, že počet a výška nových výmladků byly statisticky ovlivněny výčetní kruhovou základnou pařezů před těžebním zásahem a těžební intenzitou. Ze světelných podmínek bylo statisticky významné nepřímé sluneční záření. Výchovný těžební zásah prokazatelně ovlivnil půdní vlhkost a množství dopadajícího světla. Výstupy práce poukazují na to, že v prvním roce po těžebním zásahu byl pozitivně ovlivněn tloušťkový přírůst u dubu zimního i habru obecného. Následující dvě vegetační sezóny tomu tak již nebylo. Co se týká výškového přírůstu obou dřevin, v rámci celého studovaného období se neprokázal pozitivní účinek těžebního zásahu na vývoj této veličiny. Těžebním zásahem však byla signifikantně ovlivněna vlhkost půdy. Během tříletého sledovaného období těžené podplochy vykazovaly vyšší půdní objemovou vlhkost. Stejné závěry byly zjištěny i na výzkumných plochách v jižní Evropě. V rámci analýzy vlivu redukce podkorunových srážek na růst pařeziny bylo zjištěno, že tloušťkový přírůst za celé sledované období u obou druhů dřevin nebyl tímto faktorem ovlivněn, stejně tak ani výškový přírůst a vlhkost půdy. Část týkající se půdní respirace CO2 byla vyhodnocena následovně: těžební zásah pozitivním způsobem ovlivnil půdní vlhkost, jak již bylo řečeno výše, ale k ovlivnění půdní respirace CO2 těžebním zásahem nedošlo. Druhý studovaný faktor – redukce podkorunových srážek – však ovlinil půdní respiraci CO2 tak, že došlo k jejímu poklesu. V neposlední řadě bylo zjištěno, že výzkumná plocha lesa nízkého dosahovala téměř stejných hodnot půdní respirace CO2 jako plocha nepravé kmenoviny. Závěrem lze říci, že výchovné těžební zásahy v mladé pařezině vedou ke zvýšení dostupné půdní vody. Téma dostupnosti vody bude v budoucnu aktuální především v nižších nadmořských výškách, které jsou dřeviny senzitivní na vysoké teploty vzduchu a stres suchem. Nutno zmínit, že mladší vývojové fáze porostů vykazují zvýšenou citlivost na deficit vody, který je způsoben suchem. Pařeziny díky, své výmladné schopnosti, mohou být tedy vhodným hospodářským tvarem v listnatých porostech v nižších nadmořských výškách v měnících se podmínkách klimatu.
|
|
|
Tloušťkový přírůst výstavkových dubů ve středním lese
Kollanda, Viktor
Práce měla za cíl zhodnotit tloušťkový přírůst výstavkových dubů ve středním lese v závislosti na míře uvolnění, stanovišti a věku porostů. Dále měla za úkol posoudit rozdíly v přírůstu, způsobené rozdílným působením těchto faktorů. Výpočty a analýzy dat byly zpracovávány pomocí programu MS Excel. Výsledkem těchto výpočtů, je grafické zhodnocení přírůstu zkoumaných jedinců, potažmo jejich reakce na míru uvolnění při působení dalších již zmíněných faktorů. V testech a grafech byla prokázána závislost přírůstu na zkoumaných faktorech. Stromy vykázaly vyšší přírůst na plochách se zásahem, ale ze statistického hlediska nezáleželo na jejich intenzitách. Věk porostů, který se zkoumal na jedné edafické kategorii, byl taktéž významným ukazatelem. Mezi jednotlivými edafickými kategoriemi nebyly prokázány statisticky významné rozdíly.
|
|
| |
|
|
Vliv přihnojování sazenic na přírůst a vitalitu kultur 3. LVS a jejich porovnání z hlediska předpokladu jejich zajištění
Kulhánek, Martin
Martin Kulhánek Vliv přihnojování sazenic na přírůst a vitalitu kultur 3. LVS a jejich porovnání z hlediska předpokladu jejich zajištění Cílem této bakalářské práce bylo vyhodnotit vliv přihnojování kultur 3. LVS na jejich výškový přírůst, zdravotní stav a nutriční poměry. Posoudit vliv zabudovaných růstových stimulátorů do hnojiv řady Silvamix. Porovnat vliv jednotlivých druhů hnojiv z hlediska zajištění kultur. Terénní část práce probíhala na LHC Ketkovice, na plochách vytyčených v porostech 75 D1a, 77B11, 77B1a a 65B1. Byl zkoumán vliv hnojení na kultury smrku ztepilého (Picea abies), buku lesního (Fagus sylvatica) a dubu zimního (Quercus petraea) ve 2. a převážně ve 3. LVS. Na základě dendrometrických charakteristik, rozboru asimilačního aparátu a zdravotního stavu byly jako nejlepší vyhodnoceny hnojiva Silvamix R a Silvamix R+stimulátor. Z výsledků vyplývá, že působení růstových stimulátorů zabudovaný do hnojiv řady Silvamix je spíše pozvolné a není na zkoumaných plochách příliš výrazné.
|
|
|
Analýza stavu stromů využívaných jako lanové centrum v Rožnově pod Radhoštěm ve srovnání s městským parkem
Dočkalová, Martina
Na dřeviny rostoucí v intravilánu působí značné množství faktorů. Tato práce zjišťuje, zda stav stromů ovlivňuje instalace lanového centra. Pro hodnocení byly vybrány dvě lokality v Rožnově pod Radhoštěm, první lokalitou bylo lanové centrum a druhá lokalita, která sloužila jako referenční plocha, byl městský park. Celkem bylo vizuálně zhodnoceno 80 stromů různých druhů a ze 40 jedinců Pinus sylvestris L. byly odebrány vzorky Presslerovým nebozezem pro letokruhovou analýzu. Touto metodou bylo zjišťováno, zda je strom využívaný jako instalační prvek lanového centra instalací stresován. Ve vizuálním hodnocení byla hodnocena věková třída, vitalita, zdravotní stav, stabilita a perspektiva jedinců. Letokruhovou analýzou a následným hodnocením nebylo potvrzeno, že by instalace lanového centra negativně ovlivnila přírůst dřevin, jakožto základní ukazatel zdravotního stavu a působení stresu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.