|
|
Německá příjmení v Netolicích a jejich integrace do českého jazyka
HAZUKOVÁ, Veronika
Práce se zabývá německými příjmeními u Čechů v obci Netolice a jejich integrací do češtiny. Netolice jsou typickým zástupcem české obce, byť jsou obklopeny tzv. Zlatou stezkou přinášející příliv německého obyvatelstva a němčiny. Práce obsahuje popis historie obce Netolice k prokázání jejího českého rázu. Dále se zabývá tvorbou materiálové databáze (německých příjmení u Čechů v obci Netolice) z dostupných materiálových pramenů, které musely být aktuální, jelikož se jedná o popis současného stavu integrace německých příjmení u Čechů v obci Netolice. Následně je uveden výčet současných německých příjmení u Čechů v obci Netolice, na kterém je popsán aktuální stav jejich integrace. Popis se člení na integraci pravopisnou a morfologickou. Integrace morfologická je dělena ještě na dvě části, a to na tvaroslovnou a slovotvornou.
|
|
|
Analýza onomastického materiálu v Jiraticích
MATĚJKOVÁ, Dagmar
Diplomová práce plynule navazuje na bakalářskou práci, ve které bylo analyzováno, zda a jaké charakteristické rysy se objevují v běžné mluvě rodilých mluvčích pocházejících z Jiratic. Cílem této práce je jazyková analýza oficiálních, neoficiálních, pomístních a místních jmen v Jiraticích, popř. v jejich blízkém okolí. Tyto názvy jsou získávány z písemných pramenů a z rozhovorů s pamětníky. Sebraný materiál je uspořádán do heslové části, jež rozebírá především významovou motivaci každého jména. Soubor názvů je rovněž podroben třídění podle různých kritérií. Diplomová práce si klade za cíl přispět dílčím způsobem k českému onomastickému bádání.
|
|
|
Příjmení a přezdívky v obci Český Rudolec
VÁVRŮ, Vojtěch
Diplomová práce se zabývá příjmeními a přezdívkami obyvatel obce Český Rudolec. Základní onomastický materiál byl získán ze soupisu příjmení obyvatel obce, přezdívky byly zjištěny pomocí exploračních metod (nejčastěji formou rozhovorů, popř. díky osobní známosti). Analýzu antroponym provádíme s využitím tradičních klasifikačních metod. Cílem práce je lingvistická analýza oficiálních i neoficiálních osobních jmen místních obyvatel.
|
|
|
Příjmení a přezdívky v Pacově
DUŠKOVÁ, Lucie
Diplomová práce navazuje na práci bakalářskou, ve které se autorka zabývala onomastickým rozborem ve městě Pacově, konkrétně oblastí antroponomastiky (příjmení a přezdívky). Materiál byl získán díky databázi matričního úřadu, pomocí rozhovorů a výzkumem směřovaným na sociální síť Facebook. Cílem práce bylo provést analýzu u častěji se vyskytujících příjmení a u přezdívek s ohledem na motivaci jejich vzniku. Rozbor a klasifikace přezdívek jsou provedeny na základě výpovědí pacovských občanů i samotných nositelů s přihlédnutím k dalším možným asociacím. Vznikl tak komplexní jazykový soubor, který mapuje antroponomastický stav města Pacova v letech 2014-2017.
|
|
|
Srovnání motivace vzniku nejčastějších českých a švédských příjmení
Džupová, Olga ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Harvalík, Milan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na srovnání českých a švédských příjmení z hlediska motivace a jazykové motivace. V teoretické části je popsán jejich současný stav a vývoj a jsou definovány motivační typy, jež se uplatňovaly při tvoření příjmí, která se později ustálila v příjmení. V praktické části je prezentována metoda, hypotézy a výsledky výzkumu, jehož cílem bylo rozdělit 500 nejčastějších českých a švédských příjmení současnosti do skupin podle motivace, resp. jazykové motivace. Mezi českými příjmeními jsou nejvíce zastoupena příjmení vytvořená z rodných jmen a příjmení obsahující přírodní prvky, mezi švédskými příjmeními jsou nejpočetnější složená měšťanská příjmení s přírodními motivy a patronymická příjmení.
|
|
|
Webový geoinformační systém rozložení příjmení v Česku
Šístek, Petr ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Žáková, Zuzana (oponent)
Zpracování současných a historických dat příjmení na území Čech v GIS Abstrakt Hlavním cílem práce je zpracování současných i historických dat příjmení obyvatel Čech a jejich následné porovnání. Za účelem tohoto srovnání byly vytvořeny typologicky shodné databáze. Srovnání současných dat příjmení a historických dat čerpaných z berní ruly z roku 1654 je prováděno přes územní jednotky soudních okresů z roku 1930 a bylo využito metod a výsledků dřívějších výzkumů Novotného a Cheshire (2012). Samotná analýza se zabývá vybranými příjmeními a porovnává současná data s historickými s využitím lokalizačních kvocientů. Výsledky srovnání byly vizualizovány v prostředí ArcGIS. V závěru práce jsou diskutovány rozdíly rozmístění příjmení v Čechách v současnosti a v historii a předkládány možnosti dalšího využití zpracovaných dat. Klíčová slova: příjmení, berní rula, soudní okresy, lokalizační kvocient
|
|
|
Narození dítěte - rituály, zvyky
Hokeová, Lucie ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje narození dítěte v české rodině a společnosti v devadesátých letech dvacátého století a na počátku století dvacátého prvního. Jednotlivé kapitoly a podkapitoly nás provádějí obdobími souvisejícími s narozením a zabývají se rituály, zvyky a úkony, které se váží k příchodu nového života na svět. Práce je rozdělena do třech hlavních oblastí, a to těhotenství, porod a šestinedělí. V části těhotenství se podíváme, jak se čekání na nový život odráží v jazyce, pověrách a různých praktikách a jaké nezbytnosti je třeba vykonat před narozením dítěte, především se zaměříme na výběr jména a příjmení. Do této části byla zařazena i kapitola pojednávající o preferenci pohlaví dítěte a hodnotách, které česká společnost s dítětem spojuje. Ve druhé části porod se podíváme na vnímání porodu jako bolesti, na jeho průběh a na první úkony, které jsou nutné po narození vykonat. Byly sem zařazeny i kapitoly o mateřství, otcovství a rodině, neboť narození zakládá nový, celoživotní vztah dítě a rodiče. V poslední části šestinedělí se zaměříme na vytváření sociální identity dítěte, na vymezení novorozence jako právního subjektu a na rituály, které zařazují dítě do společenství obce a církve, tedy na vítání občánků a na křest. Klíčová slova: těhotenství, pověry, jméno, příjmení, porod, rodný...
|
|
|
Příjmení v okolí obce Brloh
TANZEROVÁ, Markéta
Cílem této bakalářské práce je onomastický rozbor v obci Brloh. Jejím záměrem je především sesbírat a podrobně rozebrat jména ,, po chalupě" v jihočeské vesnici Jaronín, která je její součástí. Teoretická část se proto věnuje onomastice obecně, přičemž je kladen důraz na vývoj křestních jmen a příjmení. Dále se snaží zachytit, jak jsou vlastní jména úzce spojena s životem a historickým vývojem zde, neboť právě ta pomáhají dokreslit místní historické události. Především jsou takto cenným zdrojem informací hlavně jména ?po chalupě?, která nikdy nebyla, na rozdíl od příjmení a křestních jmen, písemně kodifikována. Jejich hláskové změny nám ukazují místní nářeční jevy. Jazyková a potažmo i nářeční situace je velmi ovlivněna tím, že v Jaroníně až do roku 1946 žili lidé dvou národností, české a německé. Proto zde můžeme sledovat nářeční jevy českého, ale i německého jazyka užívaného na našem území. Právě pro poznání prolínání obou jazyků jsou jména ?po chalupě? také neocenitelným pramenem.
|
|
|
Příjmení v Sokolově
FRANCOVÁ, Zuzana
Tato diplomová práce se věnuje lingvistické analýze příjmení obyvatel města Sokolov. Klasifikace a rozbor onymického materiálu jsou vypracovány na základě studia onomastických publikací. Cílem práce je představit současný antroponymický přehled slovotvorných typů příjmení ve městě Sokolov.
|
|
|
Příjmení ve městě Pacově
DUŠKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá onomastickým rozborem ve městě Pacově, konkrét-něji oblastí antroponomastiky (tj. příjmeními, jmény po chalupě a přezdívkami). Materiál byl získán soupisem příjmení, exploračními metodami za pomoci dotaz-níku a rozhovoru byly zjištěny jména po chalupě a přezdívky. S ohledem na pro-studovanou literaturu byl proveden rozbor a klasifikace sebraného materiálu. Cílem práce je podat analýzu nejčastějších příjmení ve městě, zmapovat místní jména po chalupě a přezdívky.
|
host ::
RSS.