|
|
Sociální práce s osobami bez přístřeší s příznaky duševního onemocnění
CARBOVÁ, Terezie
Lidé s duševním onemocněním se vyskytují mezi osobami bez přístřeší ve velké míře. Jednou z mnoha příčin bezdomovectví je duševní onemocnění, proto se v této skupině vyskytuje v mnohem vyšší koncentraci než u běžné populace. V současné době je v České republice propracovaná sociální práce s osobami bez přístřeší a s osobami s duševním onemocněním. Tato diplomová práce si pokládá otázku, jak vypadá sociální práce s klientem, u kterého se sejde tento velký zdravotní a sociální problém. V teoretické části práce postupně vymezujeme osoby bez přístřeší, osoby s duševním onemocněním, sociální práci a jak na ni nahlíží současná odborná literatura. Zaměřujeme se na současný stav sociální práce s osobami bez přístřeší s příznaky duševního onemocnění. Cílem práce je zjistit, o jaké záchytné body se opírají sociální pracovníci pracující s osobami bez přístřeší s duševním onemocněním. Ke zpracování výzkumné části diplomové práce byla použita kvalitativní strategie výzkumu, která byla realizována pomocí metody dotazování prostřednictvím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Analýza dat byla vyhodnocena metodou s prvky zakotvené teorie. Výzkumný soubor představovalo šest komunikačních partnerek, které vykonávají sociální práci v následujících službách: azylový dům, noclehárna, denní centrum a terénní sociální služba. Z výzkumu vyplynulo, že sociální pracovnice si na základě vlastních zkušeností vytvářejí vizi sociální práce. Překážkou v naplnění těchto vizí jsou masivní bariéry mající převážně systémový charakter. Platí zde zásada nepřímé úměry-čím vyšší úroveň systému, tím méně ovlivnitelná bariera, zároveň však má drtivější dopad na osud klienta. Výrazně méně bariér přichází od lidí. Tyto bariery sociální pracovnice může do jisté míry ovlivnit. Nepoměr mezi bariérami a oporami v profesní práci sociálních pracovnic ve směru fungující vize, je sice ohrožující, ale sociální pracovnice mobilizují v oblasti ovlivnitelných bariér své síly na obranu a "marnou" cestu k vizi. Výsledky diplomové práce mohou posloužit jako reflexe vlastní práce komunikačních partnerek. Dále může být práce podnětná pro odbornou i laickou veřejnost, neboť poukazuje na deficit zdravotně-sociální péče o lidi bez přístřeší s příznaky duševního onemocnění spočívající ve velké legislativní protichůdnosti, a to vzhledem k ochraně svobody klienta a jeho nejlepším zájmům.
|
|
|
Analýza problematiky lidí se závislostí v azylovém domě
Houdková, Denisa ; Matoušek, Petr (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Práce vychází z předpokladu, že se v azylových domech nacházejí lidé závislí na návykových látkách. Azylové domy poskytují lidem v nouzi přístřeší, aby zlepšili kvalitu jejich života, ale neposkytují odbornou pomoc osobám závislým na návykových látkách. Cílem mé práce je analyzovat možnosti uplatnění adiktologa v azylovém domě pro osoby bez přístřeší. Dále jsem zjišťovala pravidla pro vstup a pobyt v zařízení, typické vzorce užívání návykových látek, a zdali pracovníci s lidmi se závislostí pracují, popřípadě, jakým způsobem spolupracují s adiktologickými službami. K získání dat byl použit otevřený a semistruturovaný rozhovor s pracovníky azylového domu. Další metodou bylo zúčastněné pozorování, nastudování vnitřních řádů zařízení a informativní emaily. Jedná se o případovou studii jednoho azylového domu. Většina uživatelů azylového domu vykazuje známky závislosti a adiktolog by se zde mohl uplatnit. Pracovníci jsou k léčbě závislostí uživatelů azylového domu velmi skeptičtí, ale adiktolog by se mohl uplatnit v jiných činnostech, které by byly zaměřeny na potřeby této cílové skupiny. Jako například osvěta, motivace uživatelů a podávání krizových intervencí. Prioritou pracovníků azylového domu je řešení sociální situace osob bez přístřeší. Zároveň se v tomto zařízení nacházejí osoby závislé na...
|
|
|
Role sociálního pracovníka v nemocnicích při kontaktu s bezdomovci
Dohnalová, Tereza ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat a prozkoumat problém dané cílové skupiny - bezdomovců, konkrétně ve chvíli, kdy se takový člověk dostane do nemocnice a dále role sociálního pracovníka v této situaci. Tato práce následně popisuje celkový zdravotní stav bezdomovců v České republice. Základem praktické části jsou rozhovory a dotazníky s bezdomovci a dále pak rozhovory s odborníky na danou problematiku - tedy sociálními pracovníky v nemocnicích a sociálními kurátory. Dalším důležitým předmětem zpracování tématu jsou grafy, statistiky a analýzy získaných dat z dotazníků.
|
|
|
Supervize jako nástroj podpory pracovníků nocleháren v České republice
Hrečínová Prodanová, Marie ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Bakalářská práce "Supervize jako nástroj podpory pracovníků nocleháren v ČR" se zabývá supervizí jako jednou z významných forem podpory pracovníků, kteří přímo poskytují sociální službu osobám bez přístřeší v noclehárnách podle § 63 zákona č. 108/2006 Sb. Detailně popisuje sociální službu, zaměřuje se na organizační strukturu nocleháren a s ní spojené kompetence pracovníků. Definuje problémové situace, ke kterým běžně při poskytování sociální služby v noclehárnách v ČR dochází a zkoumá, zda supervize pomáhá tyto situace řešit. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Osoby bez přístřeší a návykové látky
VČELIČKOVÁ, Karolína
Tato práce řeší problematiku osob bez přístřeší a roli návykových látek v jejich každodenním životě ve městě Písek. Cílem této práce je zjistit, co pro tyto osoby znamenají návykové látka, jak moc jsou pro ně důležité. Co všechno tito lidé jsou schopni udělat, aby danou návykovou látku získali, a co naopak dělají, aby tuto návykovou látku omezili. Dalším cílem je zjistit, jestli se informanti pokusili o určitý způsob léčení nebo zmírnění závislosti. Na problematiku osob bez přístřeší a návykových látek jsem se zaměřila v teoretické části. Danou problematiku jsem zpracovala pomocí kvalitativního výzkumu, kdy jsem použila metodu dotazování. Použitá technika byla pomocí polořízeného rozhovoru. Ptala jsem se klientů Kontaktního centra Arkády v Písku, kteří byli vybráni pracovnicí Arkády. Ona vytipovala klienty schopné a ochotné podstoupit rozhovor. K vyhodnocení rozhovoru byla použita metoda otevřeného kódování. Výzkumem jsem zjistila, že informanti pocházejí z rodin, kdy určité problémy nastaly od samého dětství. Všichni informanti už od pubertálního věku měli zkušenosti s návykovými látkami. Dále se přidaly neshody v rodině a problémy s prácí. To vše přispělo k situaci, že se tyto osoby ocitli na ulici. Díky neustálému koloběhu komplikovaných situací se stav informantů nezlepšoval, ale naopak užívali více návykových látek. Vytvořili si psychickou i fyzickou závislost, se kterou je těžké bojovat. Zjistila jsem, že pro informanty návykové látky znamenají něco, bez čeho si svůj život už nedokážou představit. I když někteří měli snahu se léčit, tak nikdy nedokázali návykové látky zcela odstranit ze svého života. Vypracovaná bakalářská práce a poznatky z ní mohou sloužit jako informační materiál pro zaměstnance Arkády v Písku. Na tuto problematiku není žádný návod nebo "lék", jak se osoby bez přístřeší, které jsou ještě závislé na návykových látkách, mohou vrátit zpět do běžného života a najít znovu své místo ve společnosti. Přesto doufám, že by tato práce mohla aspoň trochu pomoci k další spolupráci s klienty, kteří do centra Arkády přicházejí a mají snahu se svojí situací bojovat.
|
|
|
Percepce zdraví osob bez přístřeší
CARBOVÁ, Terezie
Předkládaná bakalářská práce se soustřeďuje na percepci zdraví osob bez přístřeší. Nutno podotknout, že tato problematika není v naší společnosti příliš rozebírána a uceleně popsaná odborníky. Teoretická část popisuje osoby bez přístřeší, jejich dělení a specifika a problematickou oblast péče o zdraví. Dále se v teoretické části zabývám různými přístupy pojetí zdraví, jeho determinanty a na konec se zabývám psychickým procesem vnímáním. Pro výzkum jsem využila strategii kvalitativního výzkumu, metodu dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo pět komunikačních partnerů, čtyři muži a jedna žena, kteří jsou klienti alespoň jedné služby pro osoby bez přístřeší. Pro výběr souboru byla zvolena metoda náhodného výběru. Otázky v rozhovoru byly směřovány na časovou osu, tedy jak osoby vnímají svůj zdravotní stav před tím, než se dostaly na ulici, jak jej vnímají nyní a jaký vývoj svého zdravotního stavu očekávají do budoucna. Jako metoda výzkumu byla použita interpretativní fenomenologická analýza, pomocí které byly vytvořené narativní podoba témat a konečné zhodnocení výsledků. Nejčastější témata, která se během analýzy vynořila, byla obecná trojce: racionalita v úvahách, emocionální cítění a morální, nebo obecněji spirituální uvažování. Ve výzkumu se také velice často objevoval zápas o lidskou důstojnost. Tato práce by mohla napomoci ke zvýšení informovanosti nejen pro sociální pracovníky, ale i pro širokou veřejnost. Výsledky práce mohou být inspirací pro aplikaci a rozvoj sociální práce v této problematice.
|
|
|
Etické aspekty bezdomovectví: Důstojnost života a umírání z pohledu osob bez přístřeší
TAMPÍROVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá etickým rozměrem života a umírání člověka na ulici. Práce je věnována etickým otázkám, týkajících se fenoménu bezdomovectví, přičemž se zaměřuje na důstojnost a smysluplnost života na ulici, hodnotový systém těchto osob, který je ovlivněn způsobem jejich života, a na vnímání vlastní smrtelnosti. Cílem práce bylo analyzovat, jak osoby bez přístřeší v Českých Budějovicích vnímají smysluplnost života a vlastní smrtelnost v rámci svého hodnotového systému a zdali přičítají odpovědnost za svou situaci sobě samým, druhým, případně státu. Za pomoci kvalitativní výzkumné techniky jsou analyzovány uskutečněné řízené rozhovory s osobami bez přístřeší v jejich přirozeném prostředí, které napomáhají k objasnění vnímání jejich života a umírání na ulici. Výzkumný soubor byl tvořen 15 osobami bez přístřeší, na území města České Budějovice.
|
host ::
RSS.