|
|
Druhově specifické strukturní rozdíly spermií savců a funkce jejich klíčových proteinů během oplození.
Dobrodinská, Anna ; Frolíková, Michaela (vedoucí práce) ; Kuntová, Barbora (oponent)
Oplození je proces, při kterém splývá samčí a samičí gameta, a dávají tak vzniknout novému organismu. Splynutí spermie s vajíčkem předchází několik nezbytných dějů, mezi které patří kapacitace, akrozomální reakce, vazba spermie na zona pellucida a oolemu a fúze membrán obou gamet. Řízení těchto dějů se účastní četné proteiny, které se nacházejí jak na spermii, tak i na vajíčku. V průběhu oplození tyto proteiny plní buď jednu, nebo i více funkcí. U spermií savců nacházíme značné druhově specifické odlišnosti jak v jejich morfologii, tak i na proteinové úrovni. Komplexní pochopení mezidruhových rozdílů ve stavbě spermie a funkcích jejích klíčových proteinů přispěje k lepšímu porozumění procesu oplození, díky čemuž budeme v budoucnu schopni lépe diagnostikovat a následně léčit příčiny neplodnosti u lidí. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o stavbě a klíčových proteinech spermie, které byly získány studiem jednotlivých modelových savčích organismů: býka, prasete, myši a člověka. Dále tato práce přináší jejich mezidruhové srovnání. Klíčová slova: spermie, oplození, akrozomální reakce, kapacitace, proteiny spermie, býk, prase, myš, člověk
|
|
|
Role tetraspaninových sítí při interakci a fúzi spermie a vajíčka
Černá, Pavlína ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Petelák, Aleš (oponent)
Fúze spermie a vajíčka je klíčovým momentem oplození, o který se naprosto zásadním způsobem zasazují proteiny superrodiny tetraspaninů, jejichž interakce umožňují vzájemnou interakci gamet a jejich následnou fúzi. Tetraspaniny jsou transmembránové proteiny velikosti 25-50 kD, jejichž různí členové se nacházejí ve většině savčích buněk. Jejich specifitou jsou čtyři transmembránové domény, obsahující klíčové aminokyselinové zbytky, které jim udávají jejich funkci. Podstatným znakem tetraspaninů je jejich schopnost laterárního uspořádání membrány, jež docilují rozsáhlými komplexy s dalšími proteiny, s nimiž utvářejí tzv. tetraspaninovou síť. Interakce s dalšími proteiny a tetraspaniny je důležitá pro buněčnou adhezi k extracelulární matrix, adhezi k jiným buňkám a hrají roli v přenosech signálu. Tato bakalářská práce má za cíl popsat a shrnout úlohu tetraspaninových sítí při fúzi vajíčka a spermie, obecné seznámení s tetraspaniny, jejich strukturou a funkcemi v buněčných procesech a především interakcemi vedoucími k tvorbě tetraspaninových sítí, jež jsou klíčovým bodem při oplození. Součástí bude popis samotného procesu oplození a proteinové interakce a změny, které tomuto ději předchází. Formou rešerše budou uvedeny nejnovější poznatky daného tématu z pohledu reprodukční biologie.
|
|
|
Vliv ubiquitin-proteazomálního systému na spermiogenezi u savců
Kroumanová, Kristýna ; Petelák, Aleš (vedoucí práce) ; Krejčová, Tereza (oponent)
Spermiogeneze je komplikovaný proces, při kterém se haploidní spermatidy diferencují na morfologicky zralé spermie. Morfologické změny zahrnují děje jako kondenzace chromatinu a nahrazení histonů protaminy, splývání cisteren Golgiho aparátu za tvorby akrozomálního váčku, tvorba bičíku, redukce cytoplasmy a přeskupování organel. Při těchto událostech hraje důležitou roli ubiquitin-proteazomální systém. Ubiquitinace je posttranslační modifikace, která vede především ke značení intracelulárních proteinů určených k degradaci ve 26S proteazomu. Důležitost ubiquitinace při tvorbě spermií dokazuje fakt, že deficience ubiquitin-proteazomálního komplexu při spermiogenezi může vést k neplodnosti různého stupně. Během následné maturace spermií v epididymis dochází k extracelulárnímu značení abnormálních spermií ubiquitinem a kontrole kvality spermií. Ubiquitin-proteazomální systém hraje významnou roli i při oplození, kdy je 26S proteazom obsažený ve spermii spoluzodpovědný za penetraci zony pellucidy. Cílem této práce je popsat vliv ubiquitin-proteazomálního systému během různých fází spermiogeneze u savců.
|
|
|
Factors regulating the expression and activity of digestive enzymes in the tick \kur{Ixodes ricinus}
KONVIČKOVÁ, Jitka
Intracelulární proteolýza přijaté potravy hraje zásadní fyziologickou roli ve vývoji klíšťat. Tato práce je zaměřena na studium faktorů regulujících expresi a aktivitu cysteinových a aspartátových trávicích proteáz během sání a trávení klíšťěte Ixodes ricinus. Byl prozkoumán vliv oplození samice na sání a trávení hostitelské krve. Samice nejsou schopné dosáhnout fáze rychlého dosání bez předchozího oplození. Míra oplozených samic v přírodě před sáním na hostiteli dokazuje, že oplození probíhá z velké míry mimo hostitele. Zavedení metody in vitro krmení bylo možné identifikovat expresní profily jednotlivých trávicích proteáz v klíšťatech sajících 2 typy diet - krev a sérum. Na základě získaných dat jsme usoudili, že albuminolýza probíhá pomocí podobné či stejné proteolytické dráhy jako hemoglobinolýza. Metodou RNA interference a imunodetekce byly dále prozkoumány exprese 2 isorofem cathepsinu L pro potvrzení časné exprese IrCL1 a pozdní exprese cathepsin L3.
|
|
| |
host ::
RSS.